Tvořivost

  • kreativita z latinského creo – tvořím
  • tvořivost = soubor vlastností osobnosti, které jsou předpokladem pro tvůrčí činnost,
  • zahrnuje v sobě schopnosti včetně intelektových, důležité jsou motivy a rysy osobnosti
  • vymezuje se jako činnost, jejímž výsledkem je něco nového
  • uplatňuje se v situacích, kdy se dá najít více řešení, řešení jsou nejen správná, ale i neobvyklá, protože vznikají za různých okolností
  • je to duševní schopnost, která souvisí s inteligencí
  • nelze zjistit pomocí testů inteligence

Tři hlavní přístupy ke zkoumání tvořivosti:

  1. Produkty tvořivosti
  2. Tvůrčí osobnost
  3. Tvůrčí proces

Produkty tvořivosti

  • tvůrčí produkty, jsou umělecká díla, nová správná řešení problémů, mnoho originálních produktů
  • mnoho těchto řešení bylo považováno za podivínská…
  • mnoho objevů se začalo používat až po delší době

Tvůrčí osobnost

  • zájem se přesouvá do oblasti duševních pochodů, kterými lidé tvořivých řešení dosahují
  • pokládala se za vrozenou vlohu
  • záleží na rozsáhlých zkušenostech, které se zobrazí ve chvíli inspirace
  • tvořivost je jako obecnější schopnost přítomnou v nějaké míře i u ostatních lidí, je součástí životního stylu

Vnější a vnitřní činitelé tvůrčího zvládání životních úkolů

Vnitřní činitelé:

  • určitá míra inteligence, je nutná ale ne postačující podmínka u některých typů úkolů
  • někdy je potřeba určité úrovně inteligence, vědomostí i zkušeností
  • otevřenost nové zkušenosti, odhodlanost zkusit něco nového, síla nést úzkost z výsledku, síla přetvářet nejistotu v další zdroj energie, brát ji jako výzvu
  • sebeovládání a odpovědnost, schopnost překonávání vlastního strachu z posměšků, neúspěchu, překonávání vlastních emociálních barier, to mnoho lidí odradí od pokusů něco tvořit
  • Aktivita, ve vytváření nových struktur a souvislostí ze zdánlivě zcela nesouvisejících předmětů, dokáží vytvářet nové vztahy, může být i zdrojem radosti, souvisí s upokojováním seberealizačních potřeb člověka
  • Pružnost ve způsobech poznávání, střídavě na různých úrovních myšlení, pružnost ve využívání obou úrovní, jak analyticko-syntetického tak i konvenčního, typický spíše pro pravou polovinu mozku, které umožňuje překračování myšlenkových stereotypů

Vnější činitelé:

  • výchovné přístupy, klasický vzdělávací systém založený v našich kulturních podmínkách již od středověku na autokratickém postoji učitelů, vyžaduje poslušnost, podřídivost a průměrnost, vše co vybočuje z průměru je nežádoucí, problematické a je potlačováno
  • dívky jsou univerzálnější, schopné podřizovat se
  • chlapci jsou individuálně odlišnější, mají rozvinutá převážně speciální nadání
  • tlak ke konformitě a odmítání odlišností, patří k obecnějším tlumivým vlivům na tvořivost. Ve skupině je konformita důležitá při vzájemném spolehlivém dorozumívání a vnímání členů rodiny – trestání odlišností
  • kulturní stereotypy, v obecném povědomí společnosti je odlišné chápáno jako něco abnormálního, lidé se snaží nevybočovat

Bariery tvořivosti

  • sociální – zahrnují kulturní vzorce, sociální skupinové normy, společenská tabu, názory, tlak ke konformitě
  • emociální – vlastní strach, že udělám chybu, neschopnost nést riziko neúspěchu, nezájem o věci,které jsou problematické, řešit je novými způsoby, touha po rychlém úspěchu, nechuť zdržovat se nejistým
  • kognitivní – zafixování pevných představ, funkcí předmětů a upevnění postupů řešení, neschopnost vybočit ze zaběhlých myšlenkových kolejí, při řešení problému, přemýšlíme, tak jak jsme se to naučili ve škole

Vlastnosti tvořivosti

  • F. P. Guilford – vytvořil trojrozměrný model intelektu
  • Mimo paměti rozpoznávání nových informací sem zařadil i konvergentní a divergentní myšlení
  • Konvergentní myšlení: vyvíjení logických závěrů jediným možným postupem na principu dedukce
  • Divergentní myšlení: tvoření informací z informace původní, důraz na novost, množství a význam těchto alternativ
  • Stanovil vlastnosti divergentního myšlení – tvořivosti:
    • Plynulost – fluenci, schopnost plynule si vybavovat slova
    • Pružnost – flexibilita, schopnost, pohotovost přizpůsobovat a užívat osvojené informace, vědomosti a zkušenosti v nových situacích
    • Propracování – elaborace, schopnost dotáhnout a správně zpracovat daný námět
    • Původnost – originalita, schopnost nově zpracovat námět, vypracovat nová neobvyklá řešení
    • Citlivost – senzitivita, schopnost postihnout podstatu, jádro problému a tím se zabývat
    • Redefinice – schopnost podívat se na problém novým pohledem, jinak než dosud, schopnost najít nový směr řešení
  • flexibilita bývá chápána jako synonymum tvořivé osobnosti, bývá zaměňována s kreativitou

Tvůrčí proces

  • překrývá se s problematikou heuristiky z latinského heurisko – nalézám
  • heuristické programy obsahují pravidla nacházení nových řešení narozdíl od algoritmů, které obsahují známé způsoby řešení

Fáze tvůrčího procesu dle H. Poicaré

  • Příprava: zahrnuje orientaci v problému, promyšlení co je podstatné, měla by obsahovat i studium literatury, základní otázku je třeba jasně definovat aby i odpověď byla jasná
  • Inkubace: fáze, kdy jedinec rozvíjí aktivitu a hledá různá vhodná řešení. Vymýšlí jaké postupy povedu k cíli, porovnává i odlišné přístupy, pozměňuje dříve úspěšné postupy na nový problém, uplatňují se jednotlivé faktory tvořivosti
  • Iluminace: uplatňuje se nejcharakterističtějším momentem v tvůrčí činnosti inspirace, intuice. Polozapomenuté, současné zkušenosti z dřívějška se na nevědomé úrovni zpracovávají a ve chvíli, kdy poleví intenzivní analyticko-logická práce vědomí, může dojít k průniku nevědomých obsahu do vědomí – vzniká nové originální řešení problému
  • Verifikace ověření v praxi: zkoušíme, zda vytvořený postup bude úspěšný, povede k žádoucímu cíli. Někdy se ukáže, že jsme na něco zapomněli a začínáme znovu

Rozvoj tvořivosti

Můžeme provést brainstorming:

  1.  volba zapisovatele – nestranný, přirozená autorita
  2. členové ventilují, jaké problémy pociťují – přidělení určitého počtu bodů, pak pracujeme na problému, který vyhrál
  3. na zvoleném problému navrhují různá možná řešení, zapisovatel musí umět popíchnout, aby přibyli i například hloupé návrhy, nakonec se znovu oboduje – vybere se znovu nejlépe hodnocené úkoly a znovu se pracuje dál
  4. vrátíme se k problému, stanovíme kritéria jeho kladného vyřešení, čím víc tím líp
  5. sestavíme tabulku, kde řešení splňuje kritérium + kde ne –
  6. vybíráme z navržených řešení to, které má nejvíce kladů

Hodnocení referátu Tvořivost

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  17. listopad 2017
  126×
  861 slov

Komentáře k referátu Tvořivost