Smrt. Slovo všem známé, avšak jen někdo se ho bojí.Životem všechno začíná a smrtí zas končí.To je prostě normální koloběh života.Přesto jsou tací, kteří mají ze smrti fóbii.
Smrt je temná jako hladina oceánu,čistá jako letící anděl do nebe a nepředvídatelná jako 1.světová válka.
Pro někoho je smrt vysvobození, úleva od nevyléčitelné nemoci nebo problému, který právě prožívá.Snad jen pár lidí z milionu je tak závislých na životě, že by kvůli jednomu problému dokázali třeba spáchat sebevraždu.
Nenávist, beznaděj, smutek, bolest, strach a deprese. To cítí člověk, když má nějaký problém nebo ho něco trápí, ale smrt není řešením!
Když už člověk nemá kolem sebe pro co by žil (kamarádi,rodina,práce) prostě ztratí chuť do života, klidně si i vezme drogy, sáhne si na svůj život. Pozná, jaké to je, když je člověk na dně. Utápí se ve svých problémech a neřeší je, protože neví jak! A nejspíš si řekne: „Copak mám takhle žít celý život?!”.
Přece jenom je na konci této beznaděje malé světýlko, které nám dá naději žít! Vždyť je život tak krásný! Jsme mladí, atraktivní, každý máme v sobě něco pěkného, užívejme si života, dokud můžeme a ukažme to ostatním.
Myslím si, že není zrovna v pořádku, když mladí lidé přemýšlejí o smrti. Kdyby přemýšleli nad smrtí, co a jak až zemřeme, snad by se to dalo tolerovat jako nával chtění a poznání „Jak asi vypadá posmrtný život”. Vše, co nám může zavinit smrt jsou drogy, cigarety a alkohol. Dopravní nehody a vraždy jsou důsledkem zloby, kterou v sobě lidé zadržují a bojí se s ní vypořádat.
A proto by se měli lidé snažit brát všechno pozitivně a s nadhledem. Za hranice smrti se ještě nikdo nedostal, a proto to nezkoušejte ani vy!!!
28. prosinec 2012
17 344×
298 slov
