Formy státu / Stát a národ / Stát a jeho funkce

Formy státu

formy státu – nejobecnější kategorie, podle níž rozlišujeme existující ale i zaniklé státy, mezi hlavní kritéria patří: územní členění a to, kdo vládne

jednotný (unitární) stát - v těchto státech existuje je jedna soustava nejvyšších institucí (parlament, vláda, soudy), jednotné státy nemusí být nutně centralizovány což znamená že v nich může existovat určitá míra samostatného výkonu moci 

složený stát – naopak sestávají z několika do určité míry nezávislých státních jednotek (provincie, kantony, země aj.) <= mají vlastní verzi těchto institucí (vlastní parlament atp.), složené státy dále dělíme na federace, konfederace a unie podle toho jak je velká míra sjednocenosti na nejvyšší úrovni

republika – podstatou je, že hlava státu nemá dědičný nebo božský základ, a politické záležitosti tak nejsou ostatním uzavřeny, republika označuje něco jiného než demokracie – podstatou demokracie je podíl všech občanů na vládě, zatímco republikánské zřízení se týká v prvé řadě povahy hlavy státu

Stát a národ

politický národ – takový národ, jehož identita se opírá o sdílené politické hodnoty jako demokracie, lidská práva a tolerance, může tak zahrnout i jiné etnické identity

- národní myšlenka může být živená dvěma okruhy hodnot, jednak odkazem k etnické jednotnosti daného společenství, anebo přihlášením k určitým politickým hodnotám – pokud tyto hodnoty sdílí všichni lidé na daném území hovoříme o politickém národu

nacionalismus – politická ideologie prosazující myšlenku, že každý národ má právo na svůj stát, můžeme dělit na:

  1. liberální nacionalismus – který chce národní myšlenku spojit právě s hodnotami tolerance, lidských práv a respektu k ostatním národům 
  2. rozpínavý nacionalismus – který staví vlastní národ nade vše, rasově motivovaný nacionalismus 

Stát a jeho funkce

stát - je instituce (či organizace) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu), je vymezen státní mocí, státním lidem (státním občanstvím) a státním územím

- stát je definován svým územím, jasně definovaným obyvatelstvem a výkonem legitimní pol. moci, významným znakem tedy je, že disponuje politickou mocí nad společností 

- stát je instituce, která zajišťuje podmínky pro lidský život, zatímco co společnost je soubor obyvatel daného území

individualistické pojetí státu – v tomto případě stojí na prvním místě jednotlivec a stát by se měl proto spíše „klidit z cesty“ 

kolektivistické pojetí státu – tvoří člověk pouze součást většího společenského celku, jehož usměrňování je rozsáhlejší stát nezbytný 

vláda – v moderním demokratickém státu představuje jednu ze tří státní moci, a to moc výkonnou (vedle moci zákonodárné a soudní), na starost má vykonávání a vynucování přijatých pravidel chování – je tak složkou nejviditelnější 

právní stát – je charakteristický tím, že výkon moci je vázán právem a současně zde existuje dělba moci , suverenita lidu a soudní ochrana individuálních práv a svobod

- ČR je podobně jako další demokratické země právní státem tedy takovým kde – obrazně řečeno „vládne právo“ a ne osobní pohnutky politiků 

teorie vzniku státu

náboženská teorie – podle ní je stát i politická moc vládnoucí skupiny výrazem boží vůle 
patriarchální teorie – vidí stát jako přirozený, organický útvar pro vzoru rodiny
mocenská teorie – tvrdí, že státy jsou výsledkem výbojů a expanzí, a že tudíž silnější vládne slabším 
marxistická doktrína – podle této teorie představuje stát nástroj vládnoucí společenské třídy
smluvní teorie – předpokládá, že stát vznikl díky tomu, že na něj svobodní jedinci převedli některá svá práva

funkce státu

  1. vnější – zajištění vnější bezpečnosti, podpora zahraničního obchodu a obecně zahraniční politika a diplomacie
  2. vnitřní – souvisejí se zajišťováním podmínek a s organizací života společnosti (ekonomické, sociální, kulturní, ochrana životního prostředí)

- zastánci tzv. minimálního státu – podle nich by měl sledovat pouze omezený soubor cílů

- tzv. sociální či pečovatelský stát – obhájci tohoto „státu“ se mohou do určité míry opřít o reálný vývoj posledního období – působnost moderního státu

globalizace – je proces, který narušuje zavedený model moderní politiky

Hodnocení referátu Formy státu / Stát a národ / Stát a jeho funkce

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  Horáková Linda
  28. prosinec 2012
  6 861×
  592 slov

Komentáře k referátu Formy státu / Stát a národ / Stát a jeho funkce