Harapes, Vlastimil

24.7.1946 Chomutov
Odborné vzdělání: 1960-65 Taneční oddělení Konzervatoře
Praha
Stáže: 1968 Choreografické učiliště A. J. Vaganové
Angažmá: 1966-71 Národní divadlo v Praze – sbor
1971-89 Národní divadlo v Praze -sólista
1988 Laterna magika -šéf baletního souboru od roku 1990
Národní divadlo v Praze -šéf baletního souboru
Vlastimil Harapes, sólový tanecnik a později šéf baletu Národního divadla v Praze, se stal nej- známější osobností a žijící legendou českého baletu. Svým pojetím tance si u nás získal obdiv a přízeň diváků celé jedné generace. K jeho výrazným prednostem patri atleticky stavena sou- ladna postava, okouzlujlci puvab mufne tvare, vyborny fyzicky fond, nesmirna muzikalnost a cit pro partnerskou praci. sve interpretacnl vykony opiral o suverenne zvladnutou techniku klasic- keho tance a prirozene vyrazove slofky baletnlho projevu. Nikdy neprehanel dramatickou sdel- nost mimikou a gesty a svym projevem pusobil spis zdrfenlive a nepateticky. Jeho role vsak vyznl- valy pravdive, presvedcive a hluboce lidsky. I charakterove nevyraznym pohadkovym princum dokazal vdechnout jiskru osobnosti a promenit je v sympaticke mladlky. Modeloval sve prlbehy s takovym zaujetlm, fe divaka
prinutil vstoupit do deje a profit s nlm jejich stestl i utrapy. Vedle typickych roll prvniho oboru soucasne ztelesnil celou paletu psychologicky verohodnych a jevist- ne ucelenych demicharakternlch postav, kterYm propujcoval sve osobni kouzlo, temperament a tefko popsatelne fluidum. Velke popularity vsak nedosahl pouze vynikajlcimi tanecnimi vykony, ale take neobycejnym hereckym uspechem ve filmech nasich prednich refiseru. pred ukoncenfm hvezdne kariery s61oveho tanecnika prijal nejprve funkci sefa baletu Laterny magiky, a pozdeji samotneho Narodnlho divadla v Praze. V prubehu dalslch let rozsiril sve profesionalnr pole pusobnosti i na Tanecnl konzervator Praha, kde vyucuje scenickou praxi a podlll se na uzke spo- Iupraci teto skoly s naslm nejvyznamnejslm baletnim telesem i scenou Narodnlho divadla.
Po peti dcerach, z nichf dve zemrely, prisel na svet v rodine Harapesovych konecne kluk. Rodice si sveho syna privezli z chomutovske porodnice do domku v nedalekych Droufkovicich, kde Vlastimil profil volne a bezstarostne detstvl. Nekonecne mnoho hodin travil v okolnl prlro- de s partou vesnickych kluku a naprostci volnost byla hlavnlm znakem jeho fivota.
Tatlnek Jindrich byl vychovatelem ucnu v Zelezarnach v Chomutove a maminka Marta praco- vala v tomtef podniku v propagaci, pozdeji jako hlasatelka zavodnlho rozhlasu. Krome toho, fe pripravovala veskere zpravodajske relace, starala se soucasne o propagaci a reklamu iednotlivYch podnikovych akci. Vytvarne zpracovavala plakaty a syn s obdivem pozoroval, jak magickymi tahy vytvari na archu paplru ozdobne napisy a obrazky jako opravdovy mallr. Vlastimil si z tohoto obdobi odnesl do fivota vztah k vytvarnemu umenl. Rad kreslil a sve esteticke citenl dnes uplat- nuje pri spolupraci s navrhari kostymu i scenografy pracujicimi pro nasi prvnl scenu.
Oba rodice meli vrely vztah k divadlu a byli dusl mistnlho ochotnickeho spolku, kterY zalofi- li a vedli celou dlouhou radu let. Tatinek refiroval pomerne obsahly zdejsl repertoar od poha- dek pro deti af po operety. Maminka pomahala s celkovym aranfma a aktivne se podilela na prl- prave kostymu, dekoraci i scen. Cela rodina ucinkovala v divadelnich programech, kde rodice i sestry Vlastimila s nadsenim hrali a zplvali. Veskere kulturnl i spolecenske akce byly poradany v mistni hospode U Marku. V prizemi bylo po prave strane reznictvi, vlevo se odbocovalo do vycepu. Vystoupil-Ii navstevnik po schodech do prvnlho poschodi, ocitl se ve velkem sale s prostorným jevištěm. Prave v tomto mlste problhaly venkovske baly a hralo se divadlo. Tam zahajil svou umeleckou karieru i docela maly Vlastimil u prrlezitosti Mezinarodn[ho dne detf. pri jehoz I oslave vystoupil v roli Bubenicka s krasnym plechovYm bub[nkem. Za sve virtu6zn[ bubnovan[ tehdy sklidil poprve v zivote potlesk divaku. Take role Vychodniho vetru, ktera mu byla sverena v pasmu detskych pohadek. zustala v jeho pameti jako mila vzpom[nka. Maminka mu tehdy pri- pravila jednoduchou tanecn[ choreografii a on, aniz by jen tusil, ze tanec se jednou stane jeho pro- fes[, tancil s nadsen[m. ktere u neho pozdeji v[dali jeho obdivovatele na domacfch i zahranicn[ch scenach.
Mnohem drive. nez se naucil c[st a psat, umel tancit v paru polku i valc[k. Jeho prvn[mi ucitel- kami se staly sestry, ktere doma pri gramofonu neust;ile zp[valy a tancovaly. "Byl jsem jim jenom do pasu, ale k tanci potrebovaly kluka a ja byl po ruce. Nedaly mi pokoj tak dlouho, dokud jsem se nenechal premluvit a nezacal s nimi vytacet:' vzpom[na na atmosferu doma dnesn[ sef baletu Narodn[ho divadla.
IRodice si brzy vsimli vYrazneho hudebn[ho i pohyboveho nadanl sveho syna a prihlasili ho do
Lidove skoly umen[ v Chomutove. Jako desetilety se nejprve zaca.1 ucit hrat na housle, pozdeji na klav[r a nakonec byl zarazen i do rytmiky k pan[ ucitelce Gerte Rahove. Teto pedagozce prosly rukama desltky detf, u kterych dokazala vzbudit lasku k tanci i k divadlu. Pravidelna vyuka a neu- stale pr[pravy bes[dek a drobnych predstaven[ byly tou nejvets[ motivacf malych "umelcu". Pod jej[m veden[m Vlastimil ztvarnil role loupezn[ku. certu. zv[ratek a jinych pohadkovych postavicek. f. Takova cinnost byla pro vsechny pr[jemnou a uzitecnou zabavou a pan[ ucitelka si pravem zaslu- r
, hovala hluboky obdiv nejenom svych zaku, ale i jejich rodicu. Tato skvela zena se dozila jedena- , devadesati let as detmi pracovala temer az do sve smrti. ,
Ve ctrnacti letech bylo Vlastimilovi doporuceno, aby se prihlasil ke studiu na tanecn[m odde- len[ Konzervatore Praha. Po uspesnem slozen[ talentovYch i teoretickych zkousek byl prijat do teto prestizn[ skoly a musel tak uplne zmenit zpusob sveho zivota. Meril pouhych sto padesat centimetru a byl telesne i dusevne stale d[tetem, ktere na internate v ciz[m velkomeste postra- dalo rodinne zazem[ i zabavu v pr[rode.
Na konzervatori bylo vsechno uplne jine, nez si vysnil ve sve fantazii. Tvrda otrocina hlavnl- ho predmetu nazvaneho klasicky tanec pro neho byla novinkou. poprve se setkal s pozadavky nekompromisn[ho drzen[ celeho tela a striktne dodrzovanych pozic i pohybu. "C[tfl jsem se tam jako v muc[rne a vubec ne jako na tanecn[ skole. Tesil jsem se na hudbu, tanec a v neposlednl rade na absenci matematiky, chemie a fyziky. Co jsem ale v Praze poznal, to vubec neodpov[da- 10 mym predstavam. Profesorka klasickeho tance Jarmila Chourova nebrala ohledy na to, ze jsem V tomto oboru zacatecn[k. Dokonce ani neodhadla, ze d[te jako ja potrebuje trochu povzbudit a ocenit snahu, ne naopak pouze srazet a odeb[rat chut i elan do dais[ prace. Jako by nikdy nesly- sela 0 tom, ze pochvala je nejleps[m povzbuzen[m detf i dospelych a zarukou pedagogickeho uspechu. Kdykoliv jsem odjel na v[kend domu, brecel jsem, ze me to nebav[, ze mi to nejde a ze se na konzervator nechci vratit. Doma nasi vyslechli me problemy, vsechno se mnou prodisku- tovali, a ja znovu jel," vzpom[na na kruty prechod Vlastimil Harapes.
Na stestf se na konzervatori vyucovaly krome tance klasickeho i jine predmety, ktere se mu I[bily ave kterych od prvn[ chvrle vynikal. "Emilie Urbanova vedla sve hodiny lidoveho tance vybornym zpusobem. pri polce a obkrocaku jsme se vyradili a pritom jsme si osvojili to, co k ces- kemu folkl6ru neodmyslitelne patr[. V dals[ch letech se narocnost lidovYch tancu stupnovala az k tancum spanelskym a tam bylo potreba zvladnout praci s kastanetami a presne vydupavan[ typickych spanelskych rytmu s temperamentem Spanelum vlastn[m:' vyprav[ 0 svem obl[benem predmetu Vlastimil Harapes.
Take novodoby tanec s verou Urbankovou byl pro klasicky neskoleneho zacatecn[ka ulevou, protoze v nem byla volnejsl skala moznostf. jak ktery pohyb provest. Nadsen byl i z hodin sermu a pozornost pedagogu upoutaval pri praktickych hodinach svym hereckym nadan[m. "Ve druhem rocn[ku konzervatoi'e se mi naskytla prvn[ pnlezitost postavit se na posvatne jeviste Narodn[ho divadla. Tehdy, stejne jako celych ti'iati'icet let meho pusoben[ v baletn[m sou- boru prvn[ sceny u nas, jsem intenzivne proz[val pocit stest[, ze patnm k nejkrasnejs[mu divadlu na svete a jsem jeho malou soucast[." Ucinkoval v roli statisty v cinohi'e Fidlovacka a vazil si moz- nosti, ze sm[ stat pi'ed divaky v Narodn[m divadle ve spolecnosti hereckych osobnost[, jako byla Jii'ina Sejbalova, Jaroslav Marvan a dais[. Se zvlastn[m pocitem dnes vzpom[na na zaverecnou scenu, kdy cele jeviste zp[valo Kde domov muj.
V ramci jevistn[ praxe byla jeho tnda zapojena do divadeln[ inscenace Zlodejka z mesta Lon- dyna, uvadene v divadle ABC. Ve ctvei'ici komorn[ku pi'em[stoval podle scenai'e mobiln[ naby- tek v prubehu celeho pi'edstaven[ a po ocku sledoval herce v hlavn[ch rol[ch. Irena Kac[rkova s Josefem Bekem podavali obdivuhodne vYkony a Vlastimil zac[nal do sve osobnosti nasavat atmosferu divadla. poprve si uvedomil, ze herec i tanecn[k mus[ na jevisti pi'emyslet nejenom o kazdem kroku, ale pi'edne o roli samotne. "Nestac[ zvladnout techniku tance, protoze ta je pouhym zakladem. Jako nadstavbu mus[ tanecn[k pi'idat herecky projev a cit pro kontakt s diva- ky. Toho Ize dosahnout jedine dokonalym studiem role a hlubokym ponorem do interpretova- ne postavy."
O prazdninach pi'ed ti'et[m rocn[kem vyrostl O neuvei'itelnych dvacet centimetru a ze dne na den se stal atraktivn[m partnerem pro sve spoluzacky. Postupne se prolomila bariera kolem kla- sickeho tance a studium na konzervatoi'i ukazalo svou vl[dnejs[ tvai'.
Maturitn[ rocn[k uz mel zpesti'eny i filmovan[m. Se svYmi spoluzaky M. Zavadilem, V. Klosem, V. Kloubkem a I. Pavlovou byli vybrani do slavneho filmu Starci na chmelu. "Byl jsem sice pouhe ki'ov[, ale moc se mi to I[bilo. pnpravy i samotne filmovan[ byly pro nas, studenty, uzasnym zazit- kem:. hodnot[ svuj filmovY debut Vlastimil Harapes.
V posledn[m roce studi[ si ho vyhledl reziser Frantisek Vlacil a pozval ho na kamerovou zkous- ku pro natacen[ filmu Marketa Lazarova na namet Vancurova romanu. Vlastimil pi'ed kamerou uspel a byl obsazen do jedne z hlavn[ch rol[ -hrabete Kristiana. Vlasy mu odbarvili na blond, aby byl na cernobflem platne zi'ejmy a pi'esvedcivY nemecky puvod teto postavy. Natacen[ a herec- ka prace ho naprosto pohltily a vazne zvazoval, zda nepoves[ tanecn[ piskoty na hi'eb[k a nebu- de se venovat studiu herectv[ na DAMU.
Nasleduj[cf rok vsak absolvoval tanecn[ konzervatoi' s vyznamenan[m. Studia zakoncil na skol- n[m zaverecnem pi'edstaven[ s61ovou rol[ v Lasskych tancich, kterou na hudbu L. Janacka a v cho- reografii E. Urbanove zatancil v paru se spoluzackou Ivankou Kubicovou.
Cely nasleduj[cf rok pokracoval v natacen[ filmu Marketa Lazarova v exterierech na Sumave, ale casem mu zacala chybet hudba i pohyb. V hotelovem pokoji zahajil kazdodenn[ treninky a po dokoncen[ filmu i televizn[ho sn[mku V. Krsky Odchazet; s podz;mem (role studenta Peti'ika) pi'i- ial od I. 7. 1966 angazma v Narodn[m divadle v Praze jako sborovY tanecn[k.
Vlastimil Harapes nemel, pokud chtel uspet vedle nasich pi'edn[ch tanecn[ch hvezd, jednodu- chou pozici. Netrvalo vsak dlouho a jeho zpusob tance, muzikalnost i ctizadostivost zaznamena- Iy prvn[ pokroky. Velice rychle z[skal pevne m[sto mezi nejleps[mi tanecn[ky ave stejnem roce v prosinci jiz tancil krasne a technicky narocne pas de deux Modreho ptaka s nejmlads[ hvezdou baletn[ho souboru Martou Drottnerovou v baletu P. I. Cajkovskeho Sipkova Rui.enka. Vedle tohoto s61oveho Vystupu vsak nastudoval a tancil j pet sboru a nic z toho mu nebylo zatezko. Ze sve profese mel obrovskou radost a, jak sam casto i'ikava, nechapal, ze mu za to jeste chteli pla- tit. "Dostal jsem k dispozici choreografy i repetitory a nakonec i kostym a orchestr. Byl jsem tak stastny, ze jsem nic v[c nepoti'eboval...
V nasleduj[cf divadeln[ sez6ne byl obsazen do sve prvn[ charaktern[ role Studenta ve Vackove M;le sedmi loupei.niku a prazskym divakum se pi'edstavil take v roli Prince a Motyla Nedbalova bale- tu Z pohadky do pohadky. I kdyz m[val zpocatku pi'ed pi'edstaven[m tremu, hned po prvn[m pohy bu zmizela a Vlastimil vnrmal pouze hudbu, kolegy na jevisti, tanecnf partnerky, rekvizity a neuve- ritelnou radost ze samotneho pohybu.
V roce 1968 odjel na pulrocnr staz do Choreografickeho uciliste A. J. Vaganove v tehdejsrm Leningrade, kde pod vedenrm vzacnych pedagogu M. N. Samsevove a A. I. Puskina prohloubil stu- dium na rolrch Princu klasickych ruskych baletu Labut[ jezero, Sp[c[ krasav;ce, Louskcicek ana hlav- nr roli Vevody Alberta v baletu G;se1le. V zaveru sveho leningradskeho studia ucinkoval na scene Maleho divadla jako pohadkovy Pr;nc nejslavnejsrho Cajkovskeho Labut[ho jezera. Po tri vecery byla jeho vyvolenou kraskou princezna labutr, Odetta ; Od;l;e, kterou tancila prednr s61istka Male- ho divadla Ludmila Filinova.
Po navratu do Prahy pronikl postupne do vsech rolr milencu a princu, protoze vizualnr pred- poklady i v Leningrade nacerpane zkusenosti byly jasnou devrzou mladeho tanecnrka. Ackoliv dostcival v kazdem novem baletu s61ove ukoly, na smlouvu s61isty cekal celych pet let. Toto obdobr povazuje Vlastimil Harapes z hlediska sve profese za dulezitou skolu. Krome s61ovYch partu musel zvladnout vsechny sbory a postupne se ucil zbavovat studu na jevisti a interpreto- vat jednotlive role s maximalnrm nasazenrm. Snazil se vnrmat krasne t6ny hudby ve spojenr s cha- rakterem deje tak, aby bylo jeho nitro pri praci otevreno pro choreografa i pro divaka. Takto to probrhalo cela leta. Neustale se ucil necemu novemu, nepoznanemu. Vlastimil Harapes tak vyzral ve vynikajfcfho tanecnrka a stal se typickym predstavitelem klasickeho baletu v nasr zemi.
Ve sve profesi se setkaval s ruznymi choreografy, baletnrmi mistry i partnerkami a kazda tato spoluprace ho obohacovala. Za jedno z nejvYznamnejsrch obdobr povazuje nastudovanr baletu Romeo a Julie, klenotu renesancniho dramatu, pteneseneho do tanecni formy. Pod vedenim vyni- kaj[cich inscenatoru P. Weigla a M. Kury vznikala v baletnich salech a nasledne i na divadeln[ scene mimotadne tvurc[ pracovn[ atmosfera. Reziser Petr Weigl vytvofjl zaj[mavy sestfjh pHbe- hu, ve kterem dostal kazdy z tanecn[ku kl[c k tomu, jak ma ke sve interpretaci pfjstupovat. Cho- reograf Miroslav Kura ptesne popsal a hudebne rozvinul jednotlive kroky i gesta. V obsazen[ do hlavn[ch roii se objevila jmena ptekvapive mladych tanecniku, od kterYch inscenatofj vyZadovali pfjrozenou a estetickou krasu tanecn[ho projevu. V prvni premiete tancil Vlastimil Harapes Mer- kucia, ve druhe Romea. "Merkucio patfjl k mym obl[benym rol[m, i kdyz to byl takovy soliter a svou ptedcasnou smrt[ mne vytazoval ze zaverecneho den[ na jevisti. Po deseti letech jsem v[ce pfjlnul k samotnemu Romeov; pro vets[ dramatickou plochu teto role, ktera mi umoznila roztan- cit pusobivou balk6novou scenu plnou nehy a lasky stejne dobte, jako vyhrotit drama scenou v hrobce. Nab[zela mi i kontakt s partnerkou a tancil jsem ji velice rad."
Nevinne rostackeho, ptatelstv[m ptekypujiciho a htejive lidskeho Merkucia ztvarnil i pi'ed tele- vizn[m filmovym stabem. Rezie P. Weigla, choreografie M. Kury, scena J. Svobody, kostymy J. Hirschove a vYkony jednotlivYch tanecn[ku byly oceneny cenou Prix d'ltalia na filmovem festi- valu v Italii v roce 1972.
V tomto umelecky naplnenem obdobi st[hala jedna role druhou. Vlastimil Harapes vytvofjl dojemne cisteho Adama v Petrove baletu Stvofenf sveta, puvabneho Raduze jako tituln[ postavu Sukova dila Raduz a Mahulena, Fauna v Debussyho Faunove odpoledn; a mimotadne zdafjleho Spar- taka ve stejnojmennem Chacaturjanove baletu. Tato baletn[ inscenace na namet povstan[ otroku proti Rimu dala rozsahle moznosti prezentace na jevisti zejmena muzske casti baletn[ho souboru. V choreografii JiHho Blazka a Ruzeny Mazalove byl obsazen do hlavn[ role prave V. Harapes. Antický příběh nechal vyniknout jeho taneční techniku stejnou merou jako hbitost a mrstnost, zvYraz- nenou zejmena ve verohodnych souboj[ch. Vlastimil jako udatny bojovnik vsak nev[tezil na scene Smetanova divadla pouze svYm mecem. Jeho soumerna postava modelovala roli silneho otroka a dokazala okouzlit svYm tanecnim projevem i pHjemne a dojemne lidskou tvaH.
Desitky dalsich tanecnich roii byly v divadle postupne pfjpisovany na ucet naseho nejpopular- nejsiho tanecn[ka, jehoz hvezda neustcile stoupala. Okruh jeho obdivovatelu vzrustal a ovace po kazdem ptedstaveni pfjpom[naly vitezne zapasy nasich sportovn[ch tymu. Stcile casteji bYval hos- tem ve filmovych i televizn[ch atelierech. Ve filmu J. Herze Den pro mou lcisku ztvarnil psycholo- gicky narocnou postavu mladeho otce Petra. Tentyz reziser si ho vybral do hlavni role filmu Panna a Netvor, Jana Lucemburskeho si zahral v Darikove Krcilovskem omylu a do role sefa baletu byl obsazen M. Poledriakovou ve filmu Jak vytrhnout velrybe stol;cku. Televizni dokument Hod;ny bez potlesku, kterY pojednava O tanecn[m umen[ V. Harapese a jehoz natciceni bylo spojeno s nesm[rnym fyzickym vypet[m, z[skal v roce 1980 na filmovem festivalu Arsfilm v KromeHzi hlav- n[ cenu.
Vlastimil Harapes skiizel obdiv a slavu nejenom na nasich ptednich divadelnich scenach, filmo- vych platnech a televiznich obrazovkach, ale zaznamenala velky ohlas take v zahranici. S neoby- cejnym uspechem hostoval v Budapesti, nasledne tancil v Japonsku Prince v Labutfm jezefe s T okyo .r National Ballet a od roku 1977 byl stcilym hostem Deutsche Oper am Rhein v Dusseldorfu a Duis- burgu. Pro americkeho choreografa Glena Tatleyho se stal idealnim protagonistou role O;dipa v baletu S(tnx. Na dvojkoncert B. Martinu se choreografovi podafjlo zkomponovat velice zaj[ma- vy balet, kterYm se proslavil na mnohych svetovYch scenach. Vzapeti ho tent'fZ choreograf pozval na hostovani do Itcilie, aby tam nastudoval se souborem Atter Baletto inscenaci MYtiCtf lovci. Tuto praci povazuje Vlastimil Harapes za jednu z fyzicky nejnarocnejs[ch ve sve kariete. Velmi obtfzna technika kontrakci odporovala zasadam dobte vyskoleneho klasickeho tanecnika, ackoliv to bylo spojen[ prave klasicke techniky s novodobym stylem Marty Graham. Zkousky bYvaly namahave a Vlastimil doufal, ze az se role "ochodi.. a on v ni ziska rutfnu a jistotu, zvykne si. Nic takoveho se nedostavilo. "pri premiere jsem myslel, ze vypustim dusi, a je to az neuveritelne, ze jsem mel stejne pocity i pri dvacatem predstaveni. Klasika dba na logiku drZeni tela a pravidelneho dychani. V tomto baletu nebylo kdy se nadechnout. kdy nabrat sily. S nicim podobnym jsem se ani pred- tim, ani potom nesetkal:' vzpomina na tanecni "galeje" sef baletu.
Velice zajimave byvaly festivaly v kubanske Havane, na ktere organizatori zvali uspesne balet- ni s61isty z ruznych zemr. Tam se mu dostalo velke pocty. nebot s M. Drottnerovou a kuban- skym baletnrm souborem tancil roli Vevody Alberta v baletu Gise/1e hned vecer pote, co na stejne scene vystoupila Carla Fracci a Paolo Bortoluzzi.
"KdyZ jsem se cela leta ucil, nevadilo mi akceptovat kazdou pripomrnku. Nahle jsem ale dosel do stadia, kdy jsem jiz nechtel plnit pokyny, se kterYmi jsem mnohdy nesouhlasil. Mozna to zni neskromne. ale stale casteji jsem se domnival. ze uz bych mohl radit tem druhym. Vzhledem k tomu, ze kdyz se mi nekde nelrbi. nepokousrm se o palacove revoluce a jdu jinam, resil jsem sva opakovana nedorozumenr se sefem baletu Jirim Nemeckem odchodem z Narodnrho divadla. Citil isem v sobe srlu postavit se do cela baletniho souboru a podrlet se na rozsahlejsich ume- leckych ukolech:' dodava V. Harapes.
Nejprve prijal nabrdku na hostovanr v Laterne magice v titulnr roli Odyssea. Prace v atypickych podmrnkach byla vyzvou i dobrodruzstvrm zaroven. Tanecnrk byl, v porovnani s filmovYm plat- nem. zanedbatelne maly, ale i tak musel udrZet pohybovY dialog s obrazem. Konfrontace se zcela novym prvkem zaujala Vlastimila Harapese natolik. ze se rozhodl roku 1987 prijmout funkci sefa baletniho souboru Laterny magiky a venovat se teto praci trvale.
Postupne odchazel ze vsech rolr sveho repertoaru v Narodnim divadle. ..Dnes to bylo napo- sledy:' zaznel jeho hlas po predstaveni Dona Quijota. ve kterem ten vecer tancil Basila. Smich otrasl zakulisrm a nikdo v tu chvili neveril, ze Vlastimil Harapes nezertuje. Pravdou vsak zustava, ze ho divaci nikdy vrc v teto roli nevideli. Podobne tomu bylo u vsech dalsich inscenaci. az se na scene Narodniho divadla objevil v roli Romea naposledy a svou oblrbenou postavou tak uzavrel jednu velkou a krasnou kapitolu sveho zivota.
S novYm nadsenim a nasazenrm se pustil do prace jako sef baletu Laterny magiky, ale jeho entuziasmus brzy vyprchal. ..Prace v tomto divadle me zklamala. Nikomu nemohu nic vycitat, protoze prrcinou byla pouze ma naivita. Domnrval jsem se, ze budu delat tvurci umeleckou praci, ale me pole pusobnosti bylo omezeno pouze na odpovednost za profesionalni uroven souboru." V'Laterne magice pusobil ve vedoucf funkci dva roky. ale potom se rozhodl odejit. Nez stacil utrrdit sve moznosti a plany do budoucna. prisel listopad 1989 as nrm vznik stavkovYch vYboru a nove volby do vedoucich funkcf. Vlastimil Harapes byl souborem zvolen sefem baletu Narod- nrho divadla a tuto funkci vykonava od I. ledna 1990. ..Na rozdfl od Laterny magiky isem byl poveren odpovednostr za cely chod a prosperitu tohoto souboru. V prvnim obdobr prijal funkci cestneho sefa baletu ND Petr Weigl. se kterYm jsme spolecne zacali ridit balet nasi prvnr sceny. Jakmile jsem prokazal, ze na tuto praci stacrm, prestavala byt funkce cestneho sefa potrebna a ja zustal na vedenr baletniho souboru sam. Na mne lezela odpovednost za dramaturgii, technickou i umeleckou uroven souboru i jednotlivych predstavenr a v neposlednr rade i prace manazera:' vypravr o zavaznem zlomu v umelecke kariere dnesnr sef baletu ND.
Pohlcen novou pracf soubezne tancil az do 4. ledna 1991 na scene Laterny magiky, kdy se roz- loucil se svYmi divaky is aktivnr cinnosti s61oveho tanecnrka v roli Odyssea.
Jako prijemne vytrZenr z vrru prazskych udalostr bylo zajrmave turne po Australii s italskou pri- mabalerrnou Margheritou Parrillou, ktera si ho vybrala za partnera do role Dona Jose v baletu Carmen. Soubor, slozeny z jednotlivYch baletnrch individualit, vystoupil v australske Sydney, Pert- hu a Melbourne.
Po navratu do Prahy se stal opet ze dne na den ze s61oveho tanecnrka sefem nejvetSiho stat- nrho baletnrho souboru, kterY odpovrda za uspechy i nezdary tohoto telesa. Na rozdfl od doby. kdy se staral pouze sam o sebe, dolehlo na nej nynr mnozstvr povinnostr. Nejdulezitejsrm ukolem bylo udrZeni repertoaru a urovne souboru. Vlastimil Harapes se pokusil vyvarovat toho, co pokladal za chyby predesleho vedeni baletu. Nechtel pro svuj soubor angazovat staleho choreografa, kterj by soubor svjm zpusobem spoutaval a jehoz rukopis by provazel kazdou novou premieru. Touzil po pestrem repertoaru, ve kterem by vedle puvodnrch klasickych titulu dosahly uspechu i novodobe modernl choreografie, tancene ruznou technlkou a v ruznych stylech. Netrval na ortodoxnrm pojeti baletu a chtel hledat nove cesty ke zpopula- rizovanr tohoto umeleckeho oboru u nas.
V tomto smeru si velice porozumel s choreografem Liborem Vaculikem, kterj se souborem nastudoval balet Psycho a Maly pan Friedemann. ..Prace tohoto talentovaneho choreografa mne oslovila a zaujala natolik, ze jsem svuj zamer vedome zmenil a pi'ijal ho do staleho angazma. Chtel jsem mu dat prostor k tomu, aby vytvoi'il originalnl dila. Musrm se pi'iznat, ze mi bylo casto lito. ze jsem si ja v dobe sve tanecnr kariery nemohl zatancit v jeho baletech. Nekdo to rdd. ...Cajkov- skij, Isadora Duncan a dalsi odpovrdajr memu naturelu a rad bych si z nich vybral nektere role pro sebe:. Hka dnesnl sef baletu.
Dne 18. ledna 1998 probehla na scene Narodnrho divadla premiera tanecnrho dramatu Romeo a Julie, na jejrz rezii pracoval stejne jako v roce 1971 Petr Weigl,choreografie byla sverena Libo- ru Vaculrkovi, scena se modelovala podle pranl Josefa Svobody a kostymy byly usity podle navr hu JiHho Jelrnka v drlnach Narodnrho divadla na Fl6re. Ten vecer se v titulnrch rolrch predstavili Zuzana Parmova a Stanislav Feco. prekvapenrm pro pHznivce baletu bylo obsazenr Vlastimila Harapese do role Vevody.
V nasledujrcfm roce se stal L. Vaculrk umeleckym sefem Komornrho baletu Pavla Smoka (dnes opet Balet Praha) a po nazorovYch neshodach s V. Harapesem z Narodnrho divadla odesel. "Trm, fe Libor Vaculrk prijal tuto funkci, doslo podle meho nazoru ke stretu zajmu, a proto z uvazku choreografa Narodnrho divadla odesel. Nenr dost dobre mofne, aby ruzna divadla mela stejne. ho choreografa a uvadela podobne choreografie s naprosto citelnym rukopisem jedne osoby Trm se vracfm k puvodnrmu zameru, kdy balet Narodnrho divadla nema sveho kmenoveho cho. reografa a ke spolupraci bude zvat ruzne tvurce z celeho sveta. Planovana inscenace libretist) L. Vaculrka Tfi musketYfi byla nahrazena baletem Onegin v choreografii V. Medvedeva z Petrohra. du:' dodava ke zmene v dramaturgickem planu na podzim roku 1999 sef baletu ND.
Vlastimil Harapes vsak nesazr pouze na overene tituly a choreografy. PHlefitost jif poskyt i mladym a neznamym tvurcum, jejichf prace vyvolaly na jare roku 1999 shovrvave usmeV) a znacne rozpaky mezi divaky i odbornou verejnostr. sef baletu se k atypicke .premiere slofenE z choreografir Krutci hrQ, Outsider a Amen vyjadnl takto: "Pokud nedame mladym talentovanyrr choreografum mofnost vyzkouset sve schopnosti, nemufeme tvrdit, fe nemame dobre umelcE V tomto oboru. Experiment tohoto typu mufe pnnest urcite vYsledky, kterjch by choreograf be2 precizne pripraveneho baletnlho souboru nemohl dosahnout. Pokud se v budoucnu znovu nekdc schopny objevi, rad mu poskytnu prostor k realizaci a k vytvorenr jeho prvniho dfla s baletnrrr souborem Narodnrho divadla. Co se me tyce.. vubec nenr dulefite, jakou techniku pro svou prac zvol[, ale zda s nr dokafe vyjadnt svuj zamer a zaujmout divaka." Vedle prace v divadle, kde se souborem uvad[ rocne dve premiery, pripravil rezii i cho- reografii zkracene verze Labut,no jezera na Kriz[kove fontane na prazskem Vystavisti. Barevne osvetlene gejz[ry vody tvor[ kulisu pribehu a spolecne s hudbou P. I. C:ajkovske- ho a klasickym tancem nasich prednich s61istu vytvarej[ pod sirjm nebem pusobivou atmo- sferu romantickeho pribehu.
Od roku 1996 se V. Harapes venuje stu- dentum Tanecni konzervatore Praha, na ktere vyucuje scenickou praxi a predava svym zakum znacne zkusenosti z dlouholete prace v divadle. Diky spolupraci s reditelem teto skoly se uskuteciuj[ studentska predstaveni na scene Narodn[ho i Stavovskeho divadla. K otazce odchodu nekterjch talentovanych absolventu do zahranicnich baletn[ch souboru se vyjadril slovy: "Domnivam se, ze nasi tanec- nici maj[ dnes stejne moznosti jako jejich kole- gove v zahranici. Odchod nekterjch vYbor- nych studentu nema pozadi socialn[ nebo umelecke. Tanecn[ci prij[maji zahranicn[ angazma z ruznych duvodu. Nekdo se chce naucit cizi jazyk, poznat novY zpusob prace nebo si jen dokazat samostatnost. Ja ale
nemohu nikoho preplacet a nutit, aby tancoval v Narodn[m divadle, pokud si to nepreje on sam. Jsem rad, ze dnesni doba prinasi moznosti ve vYberu angazma prakticky na celem svete, neboi kariera tanecn[ka byva relativne kratka a je j[ treba vyuzit s co nejefektivneji. Tanec, stejne jako sport, nen[ ohranicen jazykovou barierou a umoziuje baletnim umelcum uplatneni v internacio- naln[m meritku. Mam radost z dosazenych uspechu nasich absolventu v zahranici. pred nikym z nich nezav[ram dvere a vzdy budu rad, ziskam-Ii noveho dobreho tanecn[ka nebo tanecnici, kter[ se ze sveta vrat[ s novymi cennymi zkusenostmi."
V roce 1999 vytvoril V. Harapes dais[ verzi Labutrho jezera pro baletn[ soubor v Usti nad Labem a soucasne se pustil do prace v Divadle Jir[ho Grossmanna, ktere pripravovalo uveden[ muzikalu Krdska a zvri'e. Krasna hudba Petra Malaska, p[sne Michala Davida, texty Vaclava Kokty a vyborna zpevacka v tituln[ roli Magda Mala vyplnily sny o vytouzenem zanru V. Harapese. "Puvodne mi nabidli roli Otce. Kdy:Z jsem si ale poslechl hudbu, rekl jsem, ze bych delal radeji Zvri'e. Od te chv1le pilne cvic[m s korepetitorem a bezvadnym muzikantem panem Dandou a dela mi to velke potesen[. Snazrm se prispet k tomu, aby bylo predstaven[ dotazeno do posledniho . detailu," vyprav[ s nadsen[m o pripravovane premiere V. Harapes.
Vlastimil Harapes tak pokracuje ve hvezdne kariere, kterou si vybudoval jako tanecnik a pozdeji ji vyuzil jako sef baletu Narodn[ho divadla, popularn[ herec, zpevak i moderator. Kazda jeho nova aktivita je provazena stejnym nadsen[m, s jakym v predskolnfm veku vstoupil poprve na jeviste v rodne v[sce v Drouzkovicfch. Ackoliv jiz prekrocil padesatku, kousek maleho kluka v nem stale zustalo.

Hodnocení referátu Harapes, Vlastimil

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  2 715×
  4626 slov

Komentáře k referátu Harapes, Vlastimil