Národní divadlo

Úvodem

Třebaže myšlenka samotného divadla v české řeči se zrodila již v 80. letech 18. století, zápas o její realizaci vzplanul až o 60 let později, krátce po porážce buržoazně demokratické revoluce v roce 1848.

V roce 1850 se utvořil "Sbor pro zřízení českého Národního divadla v Praze", řídící orgán velké národní akce, jehož prvním předsedou se stal František Palacký.

Sbor se ihned obrátil s výzvou ke sbírkám ke všem vrstvám české společnosti. Ve slavnostním manifestu ze dne 3. října 1850 "Slovo k upřimným přátelům národu Českého" byla zároveň poprvé veřejně formulována idea Národního divadla, smysl a účel této instituce a budovy.

Za vedení Palackého, který však po roce z předsednické funkce odešel, protože za Bachova absolutismu byl na něj vyvíjen silný tlak, zajistil Sbor pozemek na nábřeží. Roh křižovatky ulic - dnes Národní třída a Divadelní, místo, kde můžeme dnes Národní divadlo v Praze najít.

Položení základního kamene

Nové vedení Sboru pro zřízení divadla českého Národního divadla v Praze vyzvalo hned v roce 1865 k užší soutěži na projekt budovy několik významných architektů.

Roku 1866 přijalo pak projekt prof. architekta Josefa Zítka a pověřilo jej také vrchním architektonickým řízení stavby.

V roce 1865 se začalo zvolna pracovat na staveništi. Přípravná fáze vrcholila 16. května roku 1868, kdy byla velkolepě zorganizována slavnost kladení základních kamenů. Základní kameny byly dovezeny z osmnácti míst našší republiky. (např.: Blaník, Buchlov, Hostýn, Lipník, Radhošť, Trocnov, Vyšehrad, Žižkov)

Slavnostní projev přednesl JUDr. Karel Sladkovský, prvý poklep provedl první předseda Sboru František Palacký. Následovali Franz Schmeykal, František Ladislav Rieger a další politické osobnosti Čech a Moravy. Za vědu vystoupil Jan Evangelista Purkyně, za hudbu Bedřich Smetana, za dělnictvo František Ladislav Chleborád, za budovatele Josef Zítek a stavitel Antonín Havel, mimo ně ještě představitelé spolků vědeckých a uměleckých organizací.

Výstavba Národního divadla

Už 9. listopadu téhož roku byly dokončeny základy Národního divadla a koncem roku 1877 bylo již divadlo pod střechou.

Stavba pak pokračovala pomalu pro neshody a krizi ve Sboru a nesoulad dalšího přílivu peněz se sbírek, bazarů, loterií a dalších akcí s potřebami krytí skutečných stavebních nákladů.

Náklady v roce 1877 už přesáhly milion zlatých, dvojnásobek proti původnímu rozpočtu, ale Sbor musel ještě zajistit prostředky na instalační práce, topení a větrání, osvětlení a hlavně na veškeré výtvarné práce a výzdobu celého divadla.

Sbor, vedený od července 1877 opět Františkem Ladislavem Riegrem, vyvinul poslední aktivitu, získával další peněžní dary a zdarma poskytovaný stavební materiál. V letech 1878 - 1881 se pak už pracovalo výhradně na výzdobě divadla, a to jak vnitřní, tak i vnější.

Budova Národního divadla

Josef Zítek uzavřel divadelní prostor, hlediště a jeviště do jednoho celku, zastřešeného mohutnou kupolí. Do Národní třídy předsunul rizalit hlavního vstupu s vnějším schodištěm a masivním podstavcem vestibulu, nad kterým se lehce vypíná velkolepá pětiosá lodžie s korintskými sloupy, které nesou Kladí a vysoký zdobený vlys, zakončený nad bohatě profilovanou římsou balustrádou s deseti sochami Apolóna a Múz , vymodelované roku 1877 sochařem Bohuslavem Schnirchem . Nároží vytvořil Zítek ze dvou schodišťových pylonů, zakončených Schnirchovým sousoším trig řízených Viktorií

Pojetí vnější architektury odpovídal i vnitřní prostor hlediště, královského lóže, vstupního vestibulu, hlavního foyeru a foyeru na 1. galerii. Zítkovi pro řešení interiéru, po dimenzování jeviště a hlediště, kde navíc zápasil s příliš velkým počtem požadovaných míst, mnoho prostoru nezbývalo. Omezil proto plochu vstupního vestibulu. Vzniklo slavnostní shcodiště, spojující vestibul s přízemím, schodiště mezi prvním a druhým balkónem a věžové schodiště ze vstupního vestibulu na druhý balkón a první a druhou galerii.

Monumentalitě budovy byla obětována velikost chodeb, šaten a zejména prostor pro herce a divadelní techniku.

Otevření Národního divadla

V sobotu 11. června 1881 bylo téměř dokončené divadlo otevřeno slavnostním představením Smetanovy opery Libuše na počest návštěvy korunního prince Rudolfa II. a belgické princezny Stefanie.

V novostavbě se ještě odehrálo dalších 12 představení a divadlo bylo prozatimně uzavřeno, aby se mohly dokončit poslední zbývající práce. Definitivní otevření bylo stanoveno na 11. září 1881.

K tomuto definitivnímu otevření nedošlo, neboť 12. srpna asi šv šest hodin odpoledne při montáži hromosvodu vypukl neopatrností klempířů na střeše požár, který zničil původní měděnou kopuli hlediště a jeviště divadla.

Obnovení Národního divadla

Po této pohromě se projevila velikost, obětavost a houževnatost českého národa. Stavební odbor Sboru získal sbírkami a dary během pouhých 47 dní milion zlatých a umožnil tak odstranit škody a dokončit stavbu budovy ND.

Po požáru byl Josef Zítek vyzván, aby vypracoval projekt budovy. Už během prvních třinácti představení v původní Zítkově stavbě se ukázaly četné provozní závady divadla. I když byl původně požadovaný enormní počet míst snížen ze 2500 na 1800, nemohl se Zítek ubránit komínovému tvaru hlediště ani špatné viditelnosti z 1. a 2. galerie a z krajních lóží ve 3. pořadí.

10. února 1882 předložil Josef Zítek projekt obnovy. Sbor zamítl projekt jako nevyhovující a po ostré kritice tisku autor ND Josef Zítek rezignoval.

Znovuotevření Národního divadla

18. listopadu 1883 bylo obnovené divadlo otevřeno národní slavností: František Ladislav Rieger předal prvnímu řediteli Františkovi Adolfu Šubrtovi a hercům ND před novou premiérou Libuše obnovenou a rozšířenou novostavbu. Jaroslav Vrchlický při této příležitosti, pronesl výstižnou básnickou výzvu:

" Ať vítěz lid sem kráčí "

Závěrem

Národní divadlo není dnes jen ona historická budova, o které jsem zde mluvil. Je to instituce, k níž patří ještě další významné budovy:

Tylovo divadlo , bývalé Stavovské, kde měla premiéru Mozartova opera Don Giovani.

Po osvobození bylo připojeno Smetanovo divadlo a v roce 1958 experimentální scéna Laterny Magiky .

Dnes můžeme vedle historické budovy ND vidět i budovu Nové scény , jejíž činnost byla zahájena hrou Strakonický dudák .

Hodnocení referátu Národní divadlo

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  2 880×
  904 slov

Komentáře k referátu Národní divadlo

Simčáááá
díky moc mi to pomohlo....