Romantismus v cizině

Pouzitá literatura

„Dějiny umění“ – 8. Díl
- napsal: José Pijoan
- nakladatelství: Odeon Praha 1981

„Dějiny umění v obrysech“
- napsal: Antonín Matějíček
- nakladatelství: Melantrich Praha 1951

Historie, která byla základním zdrojem inspirace v klasicismu, se stala východiskem i v následujícím období. Umění však nečerpá z období antiky, ale obrací se především do středověku.
Původně hanlivý název směru, který se prosazoval na začátku 19. stol. , označoval blouznivé románové příběhy. Přestože ROMANTISMUS objevoval hrdinskou minulost vlastního národa, kladl důraz na protinacionalistické pojetí. Místo kázně, symetrie a rozumu přichází do umění cit, dojetí a právo na obrazotvornost.
Středem pozornosti se stala příroda, lidský jedinec, který si žije svobodným, ničím nespoutaným životem. V sochařství převládaly náměty historické. V malířství je zase velice dobře patrný cit, odráží v sobě myšlenkové i sociální dění své doby

Socharství

Sochařství se v romantismu ohlásilo na Salónu v r. 1831, především v díle Jeana du Seigneur („Zuřivý Roland“). I když v 2. pol. 30. let byly romantické výtvory ze Salónu vyloučeny, zůstalo toto pojetí vedoucí silou sochařství.
Často se používaly reliéfní ozdoby z historických slohů a v církevním prostředí se objevovala hlavně monumentální plastika. Stále více patrnější byla snaha po věcném studiu přírody.
Sochaři se odpoutávali obtížněji z pout klasicismu, kteří uvědomujíc si nutnost řešení základních sochařských problémů obnoveným studiem skutečnosti, se nedovedli vzdát naráz vžité pracovní metody, ani pohrdnout pevným obrysem a hladkou modelací objemů. Teprve postupně se sochařský hmat uvolňoval k svobodnější práci a dopracovával se formy dbalé více pravdy než slohu.

Malírství
Zatímco romantická krajinomalba vytvářela obrazy komplikací motivů do nového ideálního celku až v ateliéru, znamenají 30. léta změnu postoje k tomuto žánru. Mytologická poussinovská krajina mizí a malíři se začínají zajímat o světlo, malují pružnou dynamickou technikou a snaží se vyjádřit různé účinky atmosféry. Toto můžeme spatřit v dílech Camilla Corta.
„Být romantikem,“ napsal Novalis „znamená dávat každodennosti vyšší smysl, známým věcem závažnost věcí neznámých,konečnému lesk nekonečna.“ Aby si člověk takto počínal, musí se uvést do stavu vášnivého vzrušení, které ovšem nikterak nemusí mít pouze milostný ráz. Už poslední údobí 18. stol. Poznalo velké návaly vášně a imaginativní síly, které byly pro umělcův svět mocnou pobídkou. Romantikové mohutně využívali všech druhů pohnutí, jež umožňuje představivost. A doslova posedlí byli myšlenkou na smrt. Proto je tolik vábila noc, kterou – jako mnozí jiní před nimi – považovali jako předobraz smrti.
Dalším příznakem romantismu byl únik z každodenního života do neskutečna: romantici sní o dalekých zemích a o zašlých časech, zvláště o středověku, o němž mají dosti mlhavou, nicméně však poetickou představu. Jedním ze základních rysů byl individualismus. Už neexistovala ideální krása ani antická dokonalost, vzorem už nebylo velké století, každý umělec měl možnost vytvořit nový styl.

Predstavitelé - malíri

THEODOR GERICAULT (1791 – 1824)
Už od dětství se u něho projevovalo velké nadání pro kresbu a zároveň vášnivý o koně a jezdecké umění. V r. 1808 vstoupil do ateliéru Carla Verneta, jehož obrazy dostihů byly velice ceněny, a uzavřel pak přátelství s Vernetovým synem Hyppolitem, který později proslul jako malíř válečných výjevů.
Díla: „Důstojník myslivců císařské gardy dává povel k útoku“, „Zraněný kyrysník odjíždějící z boje“, „Prám Medusy“ (str.13 ) aj.

THEODOR CHASSERIAU (1819 – 1856)
Je romantik, ale jakožto Ingresův žák prošel klasicistickým školením. A tak v jeho díle vyznívá, jak se vyjádřil Focillon, „dvojí a přitom jediný tón“. Od počátku jeho dráhy bylo zřejmé, že jeho tvorba bude vždy zastřena jakousi zvláštní, tajemnou atmosférou a že v ní zůstane něco z exotiky malířova místa narození, jímž bylo Santo Domingo.
Díla: „ Ester oblékající se před uvedením k Asuerovi“, „Portrét Lacordairův“, „Dvě sestry“ aj.

EUGENE DELACROIX (1798 – 1863)
Byl ztělesněním všech ideálů v malbě. Jeho díla ukazují na jeho zaujetí pro staré mistry. Později objevuje nové možnosti barvy a kouzlo exotiky. Nejvýrazněji se romantismus v jeho obrazech ukázal v honech, zápasech zvířat a obrazech divokých šelem. Má vynikající nástěnné malby.
Díla: „Dantova bárka“, „Vraždění na Chiu“ (str.15 ), „Alžírské ženy“ (str.16 ) aj.

Další umelci: CAMILL COROT: „Pohed na La Rochelle“ ,
„Žena s perlou“
WASHINGTON ALLSTON: „ Dva muži v měsíční krajině“

Grafici: HONORE DAUMIER – maloval obrazy zachycující život různých vrstev francouzské společnosti
Dílo: „ Hlava“ (str. 19)

GUSTAVE DORE – mistr grafiky

Krajinári: PHILIPP O. RUNGE a CASPAR D. FRIEDRICH

Predstavitelé – sochari

ANTOINE BARYE (1795 – 1875)
Je to nejnadanější romantický sochař. Bosiův a Grosův žák. Romantický zájem o nespoutanou přírodu nejlépe dokumentují jeho sochy dravců, zvířat ve vzrušujícím vášnivém zápase.
Díla: „ Jaguár rdousící zajíce“, „Theseův zápas s Minótaurem“ , „Lapith v boji s Centaurem“ (str.20) aj.

JEAN DU SEIGNEUR: „ Zuřivý Roland“

AUGUSTE PREAULT – sochař nespoutaného temperamen-
tu i lyrického ducha
Díla: „Vraždění“ , „Hlad“

FRANCOIS RUDE – jeho tvorba se však brzy přiblížila realismu
Dílo: sousoší Marseillaisa na Vítězném oblouku (str. 20)

DAVID D´ANGERES – portrétista, lyrický, klidný romantik
Díla: „ Goethe“ , „Paganini“

Záver

Podle mě romantismus přišel v pravou chvíli. Umělci si potřebovali odpočinout od všech těch pravidel.
V obrazech je jasně vidět uvolněnost a svoboda. Jsou namalovány doslova do detailu, což se mi velice líbí a hodně říká.
Já osobně v sochařství nevidím moc velké rozdíly, jen vidím, že je také více propracováno. Zdá se mi jakoby s příchodem romantismu dávali více záležet na svých dílech.
Od tohoto směru jsem očekávala obrazy a sochy takové jakoby „snového“ námětu – něco neskutečně krásného, něco o čem se nám jen zdá, protože jsem romantismus odvodila od slova romantický. Ale skutečnost mě vyvedla z omylu. Docela mě zaskočilo, když jsem uviděla náměty bitev a umírajících lidí. Ale postupně, i když jsou to na první pohled takové hrůzné náměty, se mi začaly vrývat pod kůži a začaly mě ohromně přitahovat.
Romantismus jednoznačně v lidech vyvolal otevřenost, která v nich byla jakoby zamčena. Je to nádherný umělecký směr, jen co ho spatříte hned vás pohltí …

Hodnocení referátu Romantismus v cizině

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  3 101×
  931 slov

Komentáře k referátu Romantismus v cizině