Nedaleko od břehu řeky Nil se vysoko nad pouští vypínají slavné egyptské pyramidy postavili je staří Egyptané téměř před 5000 léty. Jsou nejstarší ze starobylý sedmi divu světa a jako jediné zůstaly stát až dodneška.
Pyramidy byly budovány jako hrobky králů starého Egypta. Starší Egypťané věřili v posmrtný život, a proto aby zajistili svým králům vše potřebné pro následný posmrtný život, pochovávali spolu s nimi různé osobní předměty a poklady. V hrobkách pyramid objevili archeologové klenoty, potraviny, části nábytku hudební nástroje a loveckou výstroj. Největší a nejpůsobivější je Velká pyramida u Gízy. Dokončili ji roku 2580 před n.l. pro krále Chufewa. Stavěly ji tisíce mužů téměř 30 let.
Ani jeden ze sedmi divu světa ne dráždil lidskou obrazutvornost tolik, jako visuté zahrady v Babyloně. Nepsal o nich žádný spisovatel té doby, ale pověsti o nich se ustně šířili po celém světě a staly se legendouo pozemském ráji uprostřet pouště.
Jeden římský spisovatel navštívil zahrady dlouho po pádu Babilonu a našel je ještě zachované. Popsal je jako řadu arkádových teras, postavených napostavených na způsob pyramidy, jedna nad druhou. Valy, kterými byly zahrady obehnány dosahovaly šířky 7,6 m. Každá terasa měla dostatek hlíny pro růst stromu exotické rostliny a květypo krývaly terasyjako vodopády.
Cypřišové stromy a palmy poskytovaly stín a vzduch byl těžký od vuní aromatických rostlin a květu.
Roku 433 před n.l. řecký sochař Feidiás dokončily Olympii velkolepou sochu Dia (1. pád Zeus), hlavního boha řeku. Socha byla umístěna v chrámu postaveném speciálně pro ni. Brzy po svém vzniku byla považována za jeden z divu světa. Pro řeky se stala symbolem dokonalosti. Každoročně přicházeli tisíce lidí do svatyně v Olimpii vzdát holt Diovi.
Socha zabírala celou šířku chrámové lodi.jeden z tehdejších spisovatelu napsal,že byla vysoká 12m a kdyby se sedící Zeus mohl postavit, hlavouby zbořil střechu. Socha vydržela v chrámu po staletí, ale svatyně byla v dobách římské nadvlády značně zanedbaná. Roku 394 n.l. byla socha pravděpodobně převezena do Konstantibulu, kde ji nakonec zřejmě zničil oheň.
Kolem roku 550 před n.l. následně po dobití řeckého města Efesos na pobřeží Malé Asie. dal Lýdský král Kroisos vybudovat nádherný chrám,který byl zasvěcen bohyni Artemis. Uvnitř chrámu byla svatyně, ve které byla umístěna překrásná socha bohyně, ozdobena drahokamy a vzácnými kovy.
Chrám se stal slavným a lákal věřící ze širokého okolí. Jedné noci roku 356 př. n. l. šílenec jménem Hérostatos chrám podpálil. Střecha se propadla, sloupy se zřítili, a socha padla na zem. Po několika letech dobyl Efesos Alexandr Makedonský a rozhodl se znovu vybudovat Artemidin chrám. Do roku 250 př. n. l. byl chrám obnoven do původní krásy a byl zařazován mezi sedm divů světa. Alexandr Makedonský se nedožil splnění svého snu, neboť obyvatelé Efesu potřebovali na obnovení Artemidina chrámu plných 120 let.
Král Mausolos 2.vládlv Karii, části dnešního Turecka, ve 4.století př. n. l. byl to ctižádostivý panovník, který napadal mnohá sousedníměsta a státy. Za peníze z kořistí vydoval hlavní město Halikarnássos. Ke konci svého životase král Mausolos rozhodlsi hrobku, která by symbolizovala jeho moc a slávu. Chtěl aby to byla nejkrásnější hrobka, jakou kdo kdy viděl, a proto našetřil prostřetky a výdaji. Dokončená hrobka byla tak nádherná, že ji pojmenovali po králi Mausolovi - Mauzoleum
Ve staré mitologii byl ostrov Rhodos, ležící poblíž tureckého pobřeží, ostrovem boha slunce Hélia. Podle legendy se Obyvatelé Rhodu ubránili roku 304 př. n. l. invazi vetřelcu a v hlavním rhodském přístavu Lindos postavili sochu Hélia jako projev díkuvzdání za jeho pomoc.
Nikdo přesněneví kde socha stála a jak vypadala. Někteří vědci si myslí že stála rozkročena při vstupu do přístavu, takže lodě proplouvaly pod jejíma nohama. Pravděpodobnější verze ja ta, která tvrdí, že socha stala na okraji mestaa tvář mela obráconoa k přístavu.
Roku 279 př. n. m. byl po 20 letech dokončen maják v Alexandrii a byl hne vyhlašen za jeden z sedni divu světa. Maják dostal jméno podle ostrova faros. Ostrov ležel před přístavem Alexandrie a s pevninou byl spojen hrází. Maják se zvedal do výšky 140 m a lodě ho mohly vidět z moře na vzdálenost mnoha mil.
15. červen 2008
11 334×
700 slov
