Aralské jezero

Aralské jezero se rozkládá mezi Kazachstánem a Uzbekistánem. Vzniklo asi před 10 tisíci lety, kdy se řeky Amudarja a Syrdarja (vytékající z pohoří Tian-Shan a Kunlun-Shan) setkaly v oblasti Aralské propadliny a vytvořily čtvrté největší jezero světa o rozloze 66 458 km2.
Počátkem 50. let se začala realizovat představa o zavlažování pouští v okolí Amu-darji a Syrdarji, které se měly stát jedním z hlavních světových center produkce bavlny. V roce 1954 začala první ze soustavy nových zavodňovacích kanálů odvádět vodu z řek místo do jezera na nové rozsáhlé bavlníkové plantáže. Nápad se to zdál být dobrý, ale ná-sledky výstavby předimenzovaných soustav zavlažovacích kanálů na sebe nenechaly dlou-ho čekat.
Závlahy v horkém podnebí vedly k zasolování půdy, aby se koncentrace solí snížila, musely se závlahy stále zvyšovat. Nadměrnému zasolení se však nakonec stejně nepoda-řilo zabránit, a proto klesají výnosy bavlny Řeka Syrdarja na dolním toku zcela vyschla a v období let 1966 až 1993 poklesla hladina Aralského jezera o 16 metrů. Pobřeží ustoupilo v průměru o 80 kilometrů, někde však také až o 150 km. Rybářské přístavy zůstaly na suchu. Díky zvýšené salinitě vody vymřely ryby. Kolem jezera vznikla bílá planina pokrytá solí smí-chanou s průmyslovými jedy - zbytky hnojiv používaných při produkci bavlny. O zdroj obživy přišlo na 80 000 lidí.
Ekologická katastrofa měla vliv i na zdravotní situaci obyvatel. Děti se dnes v celé oblasti rodí předčasně a jejich úmrtnost dosahuje nejvyšších hodnot ze všech zemí bývalé-ho SSSR. Od roku 1980 se zvýšil výskyt anémie šestsetkrát. Slané mlhy a deště způsobily, že se tuberkulóza stala běžnou nemocí.
Bylo ovlivněno i podnebí. Klima je sušší. Zimy chladnější a delší, léta jsou teplejší.
Republiky - Kazachstán, Kyrgyzská republika, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekis-tán -, které po rozpadu SSSR aralskou katastrofu zdědily, se snaží o její likvidaci od roku 1992. Do konce roku 1997 vynaložily na zlepšení životních podmínek okolo Aralského jeze-ra více než 2 miliardy dolarů, které se však zatím nijak neprojevily, a situace se spíše dál komplikuje. V roce 1997 vstoupila do hry i Světová banka a uvolnila první peníze na pro-jekty pro záchranu jezera.
Podle většiny studií už byl ale bod nezvratných změn překročen a dnes už se prak-ticky nepočítá s tím, že by se jezero obnovilo v původní velikosti. Snaha něco dělat, je dnes hlavně motivována úsilím zabránit situaci, aby kdysi čtvrté největší jezero na světě zásluhou člověka úplně nezmizelo ze zemského povrchu.
Podle prognóz už k tomu stačí málo. Ignorovat současný stav a Aralské jezero se stane v roce 2020 minulostí.

Hodnocení referátu Aralské jezero

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  6. březen 2008
  5 170×
  421 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Aralské jezero

darek darek000(zavináč)seznam.cz
to je problem vedy