USA

SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ

United States of America = USA

Stát v jížní části Severní Ameriky,na Aljašce,Havajských ostrovech, s přidruženými státy Portoriko a Severní Mariany a zámořským územím-Americká Samoa, Guam, Panenské ostrovy a několik ostrovů v Tichém oceánu.

rozloha: 9 372 614 km2 (4. největší na světě)
počet obyvatel: 270,6 (3. nejlidnatější na světě) /1998/
hustota zalidnění: 29 ob./km2
hlavní město: Washington
administrativní dělení: 50 federativních států a distrikt hlavního města
hranice: Na severu leží u USA Kanada a na jihu Mexiko
Pobřeží Atlentského oceánu je většinou nízké a členité s řadou zálivů.Za pobřežní nížinou se k západu mírně zvedá Piedmont a nad ním pásmo Appalačských hor,navazují Appalačské plošiny,které se sklánějí do Misissippské nížiny. Západně od Mississippi se povrch pozvolně zvedá do bezlesých Velkých planin. Navazuje nesouvislé pásmo Skalnatých hor. Dále se rozkládají náhorní plošiny- Kolumbijská na severu a Kolardská na jihu- a bezotoké pánve- Velká pánev. Nad pobřežím Tichého oceánu vystupuje na sever Kaskádové pohoří a Sierra Nevada na jihu.V jihozápadní části Mohavská poušť a Gilská poušť. Nejvyšší vrcholy USA se nachází na Aljašce v Aljašském pohoří.

Peidmont
Mírně zvlněné území.
Délka asi 1 000km. Výška 100-550m n.m.
Úrodná zemědělská oblast, na severu pěstování ovoce,tabáku, na jihu zejm. bavlny.
Appalačské pohoří = Appalachian Mountains
Délka 2 300km, šířka až 800km, maximální výška Mount Mitchell,2 037m n.m.
Prvohorně vyvrásněné pohoří z krystalických hornin středního protezoika s granitickými plutony. Severní Appalače se směrem k severovýchodu stále více noří do moře a v zálivu Sv. Vavřince se pod hladinou moře nasouvají na Kanadský štít. Jižní Appalače se od mysu Cod mírně stáčejí do vnitrozemí. Od východu je obklopuje stále širší pásmo pobřežních nížín, od nichž jsou odděleny tektonickým stupem fall-line.
Dělí se na tři části: Východní pásmo předhůří,Peidmontu a přilehlé Blue Ridge jsou nejstarší.
Centrální pásmo tvoří Ridge and Valley uspořádané do paralelních řad s největším Great Valley of
Appalachian a Velkým údolím.
Západní,nejmladší pásmo tvoří Appalačské plošiny z nepatrně zvrásněného souvrství, vysoké až
120m.
Appalačské plošiny = Appalachian Plateaus
Tvoří soustavu náhorních plošin různých výšek od 1 000 do 1 200m. Dělí se od severu na Castkill Mountains, Alleghenskou plošinu a jižní Cumberland Pleteau.
Mississippská nížina = Mississipi Plain
Plocha asi 95 000 km2. Původně mořský záliv zanesený říčními nánosy.
Pěstování bavlníku, tabáku, kukuřice a zeleniny. Ložiska ropy, zemního plynu a soli.
Velké planiny = Great Plains
Povrch tvoří většinou roviny a mírně ukloněné plošiny, 450 ( na východě) až 1800 (na západě) m n.m.
Ložiska černého uhlí, ropy, zemního plynu, zlata a barevných kovů.
Skalnaté hory = Rocky Mountains
Nejvyšší Mount Elbert,4 399m n.m.
Délka 4 800km, šířka 100-650km. Intenzivní zalesnění. Řada ledovců, četná ledovcová jezera. Pramenná oblast řek Mackenzie, Fraster, Columbia,...
Vyvrásněny v druhohorách. Ložiska rud zlata, stříbra, molibdenu, mědi, uhlí, ropy,zemního plynu. Těžba dřeva.
Intenzivní turistický ruch (hlavně v NP).
Velká pánev = Great Basin
Mezihorská sníženina na západě USA. Povrch tvoří dílčí pánve, obvykle pokryté pouštěmi a polopouštěmi (Smoke Creek Dester, Black Rock Dester), oddělené krátkými horskými hřbety.
Suché kontinentální podnebí, slaná jezera.
Větrná a říční eroze vytvořila rozsáhlé skalní útvary, z nichž některé jsou chráněny v NP ( Arches,Bryce Canyon, Zion,...)
Kolumbijská plošina = Columbia Plateau
Původně tektonická sníženina, zcela zaplněná až 3 000m mocnými vrstvami magmatických hmot.
Zjištěno 12-20 lávových poloh. Území odvodňuje řera Columbia a jeji největší přítok Snake. Všechny řeky vytvářejí na plošině hluboké kaňony.
Dělí se na Columbia Basin, Centrální vysočiny, Náhorní lávové tabule, Velkou písečnou poušť a Owyheskou vysočinu.
Kolorádská plošina = Colorado Plateau
390 000km2, 1 500- 3 100m n.m.
Převažují polopouště a pouště. Pestré geologické složení. Řídké osídlení. Řada NP.
Kaskádové pohoří = Cascade Range
Největší Mt.Range,4 391m n.m.
Délka 1 000km, šířka 140 - 200km.
Vulkanický původ, 120 sopek (i činné Mt. St. Helens), lávové příkrovy a proudy. NP.
Mohavská poušť = Mojave Desert
Bezotoká písčitá a hlinitá poušť. 39 000km2
Vnitrozemské subtropické podnebí. Písečné přesuny, slaná jezera, ložiska bauxitu.
Na dně vyschlého Rogersova jezera vybudována letecká základna Edwards Air Force Base, používaná pro přistávání kosmického raketoplánu.
Gilská poušť = Gila Desert = Gran Desierto
Ve výšce 600-800m n.m.
Pestrý reliéf sopečných hřbetů a mezihorských pánví. Subtropické klima,porosty stromových kaktusů. Přírodní rezervace Organ Pipe Cactus a Saguaro.
Aljašské hory = Alaska Range
Úzký řetěz hřbetů, maximální šířka 50km, délka 1 000km, průměrné výšky hřbetů do 2 500m n.m.
Geneticky patří ke Kordillerám. Budovány převážně granitickými tělesy, při úpatí nezvrásněné třetihorní sedimenty. V centrální části na zlomové linii vyvřelo ve třetihorách pět sopek, z nich Mount Mckinley,6 194m n.m. je nejvyšší horou Severní Ameriky.

Má rozsáhlé a rozmanité nerostné zdroje. Dovoz surovin vsak převyšuje vývoz.
Těží se: černé uhlí - 913 mil. t - 2.místo na světě (Appalače, Skalnaté hory)
hnědé uhlí -79 mil. t - 3 místo na sv.
ropa - 402mil. t -2.místo na světě (Mexický záliv, Texas, Aljaška, Kalifornie)
zemní plyn - 543 mld m3 - 2. místo na světě
fosfáty - 45,4 mil.t - 1. místo na světě (Florida)
železná ruda - 62,8 mli. t (Hořejší jezero)
meď - 1,9 mli. t - 2. místi na světě (Arizona)
olovo- 450 000 t - 3. místo na sv.
molybden - 55 000t - 1. místo na sv. (1/2 světového produktu)
stříbro - 1 6600 t - 3. místi na sv. (Nevada, Kalifornie, Utah)
zlato - 325 t - 2.místo na sv. (Nevada, Kalifornie, Utah)
uran,vanad,zinek,síra (Texas), soli- kamena (Appalače), draselná (Texas)
Nedostatek : Mangan, chrom, nikl, baoxit
Dovoz od: Kanada, rozvojové země Latinské Ameriky

Zastoupeny jsou všechny podnebné typy od arktického na severu Aljašky až po vlhké tropy na Havajských ostrovech. Největší část USA má mírné klima, které na jihu pobřeží přechází v subtropické. Na východě zmírňující vliv Atlantského oceánu. K západu roste kontinetalita, ve Velké pánvi extrémně suché podnebí. Západní svahy Kaskádového pohoří a Sierry Nevady a Ticomořské pobřeží mají vlhké oceánské klima. Časté náhlé průmiky studeného vzduchu od severu k jihu a opačně. Vokolí Mexického zálivu občasná tornáda a uragány.
Průměrné teploty: New York v lednu - 0,8 st. C v červenci 23 st. C
Miami - 19,5 st. C a 27,5 st. C
San Francisko- 9,5 st. C a 15 st. C

USA se nachází mexi třemi oceány. Mezi Atlantským oceánem, Tichým oceánem a Severním ledovým oceánem.
Největší část USA patří k úmoří Atlantského oc.Nejvýznamější řekou je Mississippi s velkými přítoky Missouri, Arkansas, Red River, Ohio. Severovýchodní je odvodňována přes Velká jezera řekou sv. Vavřince. Do Atlantského oceánu se dále vlévá Hudson, Potomac, Roi Grande. Největšími řekami v tichooceánském úmoří jsou Columboa a Colorado, na Aljašce Yukon. NA hranicích s Kanadou se nacházejí Velká jezera, na západě Velké Solné jezero.
Mississippi
Největší řeka v Severní Americe. Délka 3 778km (včetně Missouri 6 212km.-3. nejdelší říční systém světa). Plocha povodí 3,3mil. km 2 (3. nej. na sv.), průměrný tok v ústí 18 000 m3/s. Pramení západně od Velkých jezer ve státě Minnesota , protéká plochou krajinou a Mississippskou nížonou, ústí do Mexického zálivu.
Největší přítoky zprava: Des Moines, Missouri, Arkansas a Red River. Z leva:Chippewa, Wisconsin, Illinois a Ohio.
Vzhledem k odlesnění značné části povodí časté povodně. Protipovodňové hráze (asi 400km), přehrady.
Hustá říční doprava. Horní tok propojen průplavy s Velkými jezery. Splavná od Minneapolisu ( 3 100km), pro námořní lodě do New Orleansu. Na řece leží Minneaolis, Saint Louis, Memphis, New Orleans.

Missouri
Délka 4 370km, plocha povodí 1,4mil. km2, průměrný průtok v ústí 2 200m3/s. Spolu s Mississippi vytváří 3. největší povodí na světě. Pramení na východních svazích Skalnatých hor, na horním toku hluboký kaňon s řadou peřejí a vodopádů, na středním toku široká údolní niva.
Největší přítoky zprava: Yellowstone, Little Missouri, Kansas, Osage. Zleva: Milk, James.
Na středním toku velké přehrady ( Fort Peck Garrison, Oahe, Big Bend, Randoll).
Splavná od Fort Bentonu.

Arkansas
V povodí Mississippi, délka 2 330km, plocha povodí 414 000km2, průměrný průtok v ústí 1 150 m3/s. Pramení ve Skalnatých horách v pohoří Front Range ve státě Colorado. Nejprve stéká jako prudká horská řeka do prérií Velkých planin a poté směřuje k jihovýchodu přes státy Colorado, Kansas, Oklahoma, Arkansas, kde ústí zprava do Mississippi.
Na Arkansasu jsou čtyři velké vodní nádrže.

Red River = Červená řeka
Délka 2 080 km, plocha 242 000km2, průměrný průtok 880 m3/s. Pramení na hranicích státu New Mexiko a Texas, teče k jihovýchodu, ústí společnou deltou s Mississippi do Mexického zálivu (hlavní rameno Atchafalaya). Splavná přes 700km. Přehradní nádrž Texoma.

Ohio
Délka 1 569 kmm plocha povodí 526 000km2, průtok v ústí kolísá (620-48 000 m3/s).
Vzniká soutokem řek Monogahela a Allegheny v Pittsburghu. Teče přes Appalačské plošiny, ústí zleva do Mississippi. Díky důmyslnému hydrotechnickému systému splavná v selé své délce. V povodí významný průmysl oblasti,průplavem spojena s Erie Lake.

Velká jezera = Great Lakes
Soustava pěti sladkovodních jezer na pomezí Kanady a USA. Největší nahromadění sladké vody na Zemi. Tvoří je jezera: Hořejší, Michiganské, Huronské, Erijské a Ontario. Vzájemně propojeni řekami, průlivy a průplavy. Řekou sv. Vavřincespojena s Atlantským oceánem.
Intenzivní lodní doprava, součást vnitrozemské vodní cesty od Atlantského oceánu do Mississippi a Mexického zálivu. Okolí Velkých jezer patří k nejprůmyslovějším oblastem Severní Ameriky, na březích se nacházejí rozáhlé městské aglomerace (Chicago, Detroid, Canynlands, Capitol Reef, Grand Canyon, Zion,...)
Hořejší jezero = Lake Superior
Největší z Velkých jezer. 83 270 km2 (největší sladkovodní jezero světa), maximální hloubka 367m, výška hladiny 182m n.m. Do Hořejšího jezera vtéká více než 200 řek. Spojeno s Huronským jezerem řekou Saint Mary. V okolí těžba železných rud. Lodní doprava.
Michiganské j. = Lake Michigan
58 020km2 (5. největší na světě), maximální hloubka 176m, výška hladiny 177m n.m. Na severovýchodě spojeno průlivem Mackinac s Huronským jezerem, na jihu průplavem s Mississippi. Lodní doprava. Největší přístavy Chicago a Milwaukee.
Huronské jezero = Lake Huron
60 700 km2, maximální hloubka 230 m, výška hladiny 176 m n.m., Severní pobřeží členité, s velkým zálivem Georgian Bay, ostrov Manitouln Island. Huronské jezero je spojeno s Erijským jezerem řekou St. Clair, stejnoměrným jezerem a řekou Detroit, s Michiganským jezerem průlivem Mackinac a s Hořejším jezerem řekou St. Mary.
Lodní doprava.
Erijské jezero = Erie Lake
Nejjižnější jezero. Plocha 25 680 km2, výška hladiny 174 m n.m., hloubka až 67m. Tektonická deprese přemodelovaná kontinentální ledovcem. Přítoky: Cleveland, Buffalo, Toledo a řeka Detroid, která vytéká z vyššího Huronského jezera. Jediným odtokem je řeka Niagara ústící do jezera Ontario. Erie Lake je součástí velké mořské cesty vedoucí z atlantského oceánu soustavou řek, plavebních kanálů a Velkých jezer téměř 4 000km do nitra Severní Ameriky.
Ontario = Lake Ontario
19 529 km2 (nejmenší jezero), maximální hloubka 244m, výška hladiny 75 m n.m. Největší přítok Niagara, vytéká řeka sv.Vavřince. Průplavy je spojeno s jezery Huronským a Erijským a s řekami Ottawa a Hudson. Významná je lodní doprava. Na severním břehu leží Toronto.

řeka sv.Vavřince = Saint Lawrence River
Délka 1 287 km (včetně zdrojnice Saint Luis a trasy přes Velká jezera asi 4 000km), plocha povodí 1,4 mil. km2, průměrný průtok 14 000 m3/s. Vlastní řeka vytéká z jezera Ontario, teče k severovýchodu a dlouhým ústím vytéká do zálivu sv. Vavřince a Atlantského oceánu. Na dolním toku přístavy Montreál, Québec. Významná dopravní tepna, součást vodního dopravního systému Saint Lawrence Seaway, který propojuje pobřeží Atlantského oceánu s Vodními jezery (přeprava obilí, železné rudy, uhlí).

Hudson
Délka 507km, plocha povodí 34 628 km2. Pramení v pohoří Adirondack Moountains, teče k jihu tektonickým údolím, ústí do Atlantského oceánu v New Yorku. Spojena průplavy s řekou Sv. Vavřince a s Velkými jezery.
Splavná pro námořní lodě do Albany. Na horním toku hydroelektrárny.

Grande = Rio Grande = Bravo del Norte
Délka 3030 km, povodí 570 000km2. Pramení v Kolorádské plošině, teče k jihu a od města El Paso po ústí Mexického zálivu tvoří hranici USA s Mexikem. Obcasně splavná -570km. Zlava přítok Rio Pecos.

Columbia
Jedna z největších řek SA. Téměř na celém toku má horský charakter. Pramennou oblastí je jezero Columbia v kanadských Skalnatých horách. Délka 1 954km, plocha povodí 671 000km2. Protéká přes velkou plošinu Columbia Plateau, kde tvoří údolí až 900m hluboké. Kaskáda údolních přehrad s elektrárnami a jezery, nejvetší přehrada Grand Coulee. Její údolí proráží Kaskádové pohoří. Největší přítoky Snake, Yakima. Pro záoceánské lodě splavná do Portlandu.

Colorado
Převážně horská řeka na JZ USA, závěr dolního toku v Mexiku. Délka 2 334km, plocha povodí 676 000km2. Napájení deštové,částečně sněhové. Pramení v jezeře Grand Lake. V Kolorádské plošině přijímá velké přítoky Green a St.Juan. V oblasti Canyonlandu vytváří řadu hlubokých kaňonů. Hladina je pohyblivá s tendencí k vysychání.

Yukon
Délka 3 185km, plocha povodí 848 000km2, průměrný průtok 6 500 m3/s. Pramení ve Skalnatých horách, teče k severozápadu ka%novytým údolím přes Yukonskou plošinu a poté k západu nížinou napříč Aljaškou.Zamrzá na více než polovinu roku. Je splavná od města Whitehorse. Ústí do Beringova moře.

Velké solné jezero = Graet Salt Lake
Jezero ve státě Utah ve Velké pánvi. Maximální plocha 4 660 km2, max.hloubka 15m, výška hladiny 1 280 m.n.m. Slané, bezodtoké. Je zbytkem původního jezera Bonevillova (rozloha 110 000km2). Těžba soli. Napříč jezerem vede železnice. U jihovýchodního břehu leží Salt Lake City.

Rozmanitá vegetace, na severu a severovýchodně převládají jehličnaté a smíšené lesy, v Appalačských horách listnaté. Ve střední části stepi a prérie. V náhorních plošinách na západě přecházejí stepi v polopouště a pouště. V tichomořských horských pásmech husté porosty jehličnatých lesů. Na Aljašce převládá lesotundra, v horách zaledněné pustiny bez vegetace.
živočišstvo: Skunk, medvěd grizzly, mýval, kojot, bizon, chřestýš, sob karibu, rosomák, puma, bobr, ondatra, norek, jelen, wapiti,... ( Na Havajských ostrovech je řada endemitů.)
Asi 60 NP, z nichž některé patří k přírodovědně nejcennějším a nejnavštěvovanějším na světě: Yellowstone,Yosemite, Grand Canyon, Olympic, Sequoia, Zion, Everglades,.... Pod legislativní ochranou příroda na 11,1% území (r. 1996).
Yellowstonský národní park- Leží na severozápadě státu Wyoming. Má rozlohu 8 991km2. Je to nejstarší národní park na světě, byl vyhlášen v roce 1874. Jsou zde horké prameny, gejzíry (Old Faithur), kaňony, horská jezera a vodopády, erodované lávové proudy, fosilní lesy, zachovalé prírijní lesní ekosystémy. Výskyt medvěda grizzlyho, buvola, kojota a losa). Významné turistické středisko. Je biosfériskou rezervací UNESCO a součástí světového kultuního a přírodního dědictví.

Obyvatelstvo tvoří zejména běloši (74%, 1995), Afroameričané (12%), Hispaňoameričané (10%), Asiaté (3%), indiáni a Eskymáci (dohromady 0,8 %). Osídlení USA je výsledkem mísení různých etnických a rasových skupin, dlouholetý trend kulturních homogenizace (idea amerického národa). Trvalé silné přistěhovalectví, v součastnosti nejvíce z Asie a Latinské Ameriky. Rozsáhlé entické komuity, hlavně ve městech.
Přirozený přírůstek obyvatel 0,6% ročně (1997). Střední délka života mezi bělochy u mužů 73 let, žen 80 let, mezi ostatními u mužů 67 let, žen 76 let (1995). Negramotnost asi 3%. Urbanizace 76,4% (1996). 39 aglomerací s více než 1 mil. obyvatelstva soustřeďuje 50% obyvatel USA (1990).
Náboženství protenstantské (51%, 1995, zejm. baptisté, metodisté, tuteráni),římskokatolická (21%), židovské (2%, početně nejvíce na světě), muslimské (2%).
Úřední jazyk je angličtina, mluví se i španělsky.

Sídla:

Washington
Hlavní město USA, ležící na federativním území District of Columbia ve východná části USA na řece Potomac, 543 000 obyvatel (1996), v aglomeraci žije 7,2 mil. obyvatel (1996). Je to politické a administrativní centrum USA, sídlo prezidenta, Kongresu a dalších ústředních úřadů a unstitucí.
Centrum leží v nížině podél řeky Potomac, předměstí přesahují do sousesdních států Virginia a Maryland.
Průmysl je málo rozvinut (nejvíce polygrafický a potravinářský), ekonomická základna města je založena na obsluze federálních úřadů a institucí. Významná dopravní křižovatka, dvě letiště, metro. Řada muzeí (historické, dějin přírody, techniky, kosmonautiky,muzeum holocaustu), národní galerie, divadla, opera. Několik universit (nejstarší je Georgetown, založená v roce 1789), vědeckovýzkumné ústavy.
Byl založen r. 1790, od r. 1800 je hlavním městem USA, od r. 1871 má statut federálního distriktu. Centrum bylo vystaveno na plánovitém půdorysu pro potřeby ústředních amerických orgánů. Osu tvoří bulvár The Mall s Kapitolem ( byl budován od konce 18. stol.je zde sídlo Kongresu USA), řadou ministerstev a muzeí, památníky Washingtonovým ( 170m vysoký obelisk, 1848-84), Lincolnovým a Jeffersonovým, zdí padlých ve Vietnamu atd. Sídlem prezidenta USA je Bílý dům (18. -19. stol.). V předměstí Arlington stojí budova Pentagonu (sídlo ministerstva obrany) a národní vojenský hřbitov (mj. hrob J.F. Kennedyho).

New York = Novy York
Založen v roce 1626 Nizozemci jako NovýAmsterdam, po dobytí anglickými kolonisty v roce 1664 byl nazvánNew Yourk. V letech 1789-1790 sídlo vlády, v letech 1789-97 hlavní město státu New Yourk.
7,4 mol. obyvatel (96), aglomerace 16,3 mil. obyvatel (3. největší na světě).
Městské čtvrtě: Manhanttan, Queens, Brooklyn, Richmond, Bronx.
Kromě pevniny zahrnuje i ostrovy Manhattan, Long Island (část), staten Island aj. Tvoří jádro největší sídelní aglomerace USA, která zasahuje do státu New Jersey a Connecticut a zahrnuje dalších 17 měst. Hospodářské, obchodní, dopravní a kulturní centrum USa a největší finanční centrum na světě (burza). Je zde sídlo OSN, centrály nejvýznamějších světových průmyslových, obchodních a dopravních společností, bank a pojištoven. Kromě težkého průmyslu jsou zde zastoupena všechna odvětví, hlavně průmysl potravinářský, oděvní, textilní, obuvní, polygrafický, kosmetický.
Významný přístav (oberat 47,3 mil. t,osmí největší v USA). Významná dopravní křižovatka, tři letiště (J.F.Kennedy Airport, Newark, La Guardie, dohromady 85 mil. cestujících ročně, 2. největší letecký uzel), systém expresních dálnic, mostů (Verrazano Narrows Bridge, Brooklyn Bridge), tunelů (Lincoln Tunnel), rozsáhlé metro.
Jsou zde četná muzea (Geggenheimovo) a galerie, divadla, kulturní střediska (Lincoln a Rockefeller Center), zahrady, parky(Central Park). Několik univerzit (Columbijská) a jiné vysoké školy, knihovny, vedeckovýzkumné ústavy, Akademie věd. Mrakodrapy. Na ostrově Ellis Island se nachází Muzeum přistěhovalectví.
Socha Svobody (výška 46m a podstavcem 93m, vztyčena roku 1886) na ostrově Liberty Island se součástí světového kulturního dědictví.
Významný je cestovní ruch.

Los Angeles
Bylo zaleženo Španěly v roce 1781 jako El Pueblo de la Reyna, součást USA je od roku 1846. Rozvoj nastal roku 1849 (zlatá horečka) a zejm. od konce 19. století po objevení ložisek ropy a vybudování dopravní ifrastruktury.
3,55 mil. ob., aglomerace 15,5 mil. obyvatel. Druhá největší metropolitní oblast, nejvýznamější průmyslové, finanční, obchodní a kulturní středisko západní části země.
Průmysl strojírenský, letecký, zbrojní (rakety), petrochemický, elektrotechnický, automobilový, loďařský, chemický, potravinářský, filmový, farmaceutický aj. Sídlo finančních a pojišťovacích společenství, významná dopravní křižovatka, tři letiště (celkem 61 mil. odbavených cestujících), netro. Několik univerzit, dějiště letních olympijských her v letech 1932 a 1984. Častá zemětčesení, znečištění smogem.
Hollywood - Předměstí L.A. Nejvýznamější středisko am. filmového průmyslu. Sídlo hlavních filmových společností. První
ateliéry a filmové laboratoře založeny v r. 1907. Ve čtvrti Beverly Hills rezidence am. filmových hvězd.
Oskar - Filmová cen, kterou uděluje am. Akademie filmového umění a vědy od r 1929. Jejím symbolem je soška vysoká 25
centimetrů z pozlaceného bronzu. Od 60. let se uděluje v 23 kategoriích. V každé kategorii vybírají členové
Akademie pšt návrhů, z nichž porota určí vítěze. Hlasování je tajné. Ocenění se vyhlašují každoročně na přelomu
března a dubna v L. A.

Chicago
Založeno v r. 1804 jako Fort Dearborn. Město od 1837, vahořelo r. 1871. V roce 1886 mezinárodně významná tzv. chicagská stávka za osmihodinovou pracovní dobu. Ve 20. letech 20. století proslulé korupcí a gangsterstvím.
2,7mi ob. , aglomerace 8,6 mil. obyvatel. Třetí největší metropolitní oblast USA, významné obchodní průmyslové, dopravní, finanční i kulturní středisko.
Průmysl hutnický (ocelárny), petrochemický, strojírenský (dieslové motory, zem. stoje), potravinářský, elektrotechnický, dopravní zařízení. Jedna z nejvýznamějších železničních, dálničních a leteckých křižovatek USA. Mezinárodní letiště O´Hare je v počtu odbavených cetujících (82 mil.) třetí největší na světě. Metro, systém měěstských expresních dálnic, přístav.Divadlo, muzeum, filharmonie, knihovny a galerie. Několik universit. Významné centrum (The Loop) s významnou moderní architekturou, mrakodrapy.

Philadelphia = Filadelfie
Založena v roce 1681 anglickými kvakery. Město hrálo ústřední roli v boji za am. nezávislost. 4.7.1776 zde byla vyhlášena Deklarace nezávislosti. 28.9.1787 schválena am. ústava. 1790-1800 hlavní město USA.
Ve státě Pennsylvania, 1,5 mil. obyvatel, aglomerace 6 mil. ob.
Významné průmyslové, kulturní a finanční centrum východní části USA. Průmysl petrochemický, elektrotechnický, textilní, polygrafický. Významný přístav (obrat 56,8 mil. t). Dopravní křižovatka, mezinárodní letiště. Burza (1790, nejstarší v USA). Muzea, divadla, galerie. Dvě univerzity, historické památky (Hala nezávislosti, Zvon svobody).

Detroit
Založen Francouzi v roce 1701. Ve státě Michiganu. Má 1 mil. obyv., aglomerace 5,3 mil. obyvatel. Významné průmyslové a dopravní středisko. "Hlavní město" am. automob. průmyslu (centrály společnosti General Motors, Ford a Chrysler), výroba plechu, laku, technického skla. Dopravní křižovatka, významný přístav (spojen tunely s kanadským Windsorem), mezinárodní letiště (32 mil. cestujících ročně).

San Francisco
Město založeno v roce 1776 Španěly (Yerba Buena), od r. 1821 součást Mexika, od r. 1848 USA. Rozmach v období zlaté horečky 1849-51. Častá zemětřesení, v r. 1906 bylo téměř celé město zničeno. V r. 1945 zde bylo založeno OSN a přijata Charta OSN.
Ve státě Kaliforia, 735 000 ob., aglomerace 6,6 mil. ob. (včetně Oaklandu). Kulturní a finanční centrum tichomořského pobřeží USA. Průmysl strojírenský, loďařský, elektotechnický, textilní, potravinářský, polygrafický, oděvní. Významná dopravní křižovatka, mezinárodní letiště (40. mil. cestujících, 10. místo na světě), metro. Námořní přístav, sídlo významných finančních institucí (banky, burza), několik univerzit, vědeckovýzkumné ústavy.

Hospodářsky a politicky nejvýznamější stát světa!
USA vyrábí 20% světové produkce. Podíl na světové hospodářské produkci však pozvolna klesá především ve prospěch zemí východní a jihovýchodní Asie (Japonsko, Korejská republika). HDP 29 080 USF/obyv. (9. místo na světě) - na jeho tvorbě se podílí zemědělství 2%, průmysl 25%, služby 73%. Z ekonomicky aktivních obyvatel pracují v zemědělství 3% a v průmyslu 24%. Obdělává se 19% plochy, louky a patviny pokrývají 24,5%, lesy 32,6% území.

Zemědělství
Má dobré klimatické podmínky a dostatek kvalitní půdy. Je vyspělé a mechanické. USA dodávají asi 15% světové zemědělské produkce a jsou nejvýznamějším vývozcem. Vývoz: kukuřice, pšenice, bavlna, sója tabák
Vyrovnaný podíl rostlinné a živočišné výroby.
Pěstuje se:
Kukuřice (247mil. t - 1. místo na světě), pšenice (69,6 mil. t , 2. místo na sv.), sója (75,4 mil. t , 1. místo na sv.), bavlník (2,9 mil. t vlákna, 2. místo na sv.), cukrová třtina a řepa (7,2 mil. t cukru), brambory (21,2 mil. t, 3. místo na světě), zelenina (zejm. rajčata), ovoce (pomeranče, grepefruity, ananas), vinná ráva (5,4 mil. t, 3.místo na sv.).
Chov:
Skot (99,5 mil. kusu, 4. místo na sv.), prasata (52,2 mil. kusu, 2.místo na sv.), ovce (7,9 mil.kusu), koňě (6,1 mil. kusu).
Rybolov (5 mil t, 5. místo na světě).
Těžba dřeva (491 mil. m3, hlavně jehličnaté, 1. místo na světě).

Průmysl
Ve většině průmyslových oborů zaujímá USA vedoucí postavění ve světě. Klesá význam hutnictví, textilního průmyslu a těžkého strojírenství. Rychle se rozvíjejí elektrotechnické, elektronické a chemické obory. Posun těžiště průmyslové výroby z tradičních oblastí severovýchodní části USA na západ. Nejvýznamějšími odvětvími jsou strojírenství, výroba dopravních prostředků (5,9 mil. osobních, 6,2mil. nákladních automobilů), dále průmysl letecký, kosmický, elektrotechnický, petrochemický, chemický a hutnický.

Hustá a kvalitní dopravní síť, nejvýznamější je silniční doprava (vysoká automobilizace). New York je největší letecká křižovatka světa, následují Chicago, Atlanta a Dallas-Fort Worth. Námořní obchodní loďstvo 12,8 mil. t, největší přístavy New York, Houston, L.A. Rozsáhlá síť vnitrozemských průplavů.
USA mají nejrozsáhlejší zahraniční i vnitrostátní cestovní ruch na světě, 46,5 mil. zahraničních návštěvníků ročně, příjem z mezinárodního cestovního ruchu 69,6 miliardy USD. Nejnavštevovanější jsou Kalifornie, Florida, Havajské ostrovy, New York a Nevada.

Aljaška = Alaska = AK
Největší členský stát USA. Na severozápadě kontinentu SA, na poloostrově Aljaška. S kontinentálními USA nemá územní souvislosti.
Rozloha : 1 530 700 km2
Počet obyvatel : 614 000
Hlavní město Juneau (29 800 ob.)
Ložiska zlata, rtuti, zemního plynu a ropy. Průmysl dřevařský, rybný, těžba a zpracování ropy a zemního plynu.
Zemědělství (chov sobů a skotu). Rozvinutý cestovní ruch. Z 99% neobydlené území. Největší město - přístav Anchorage.
Dominantním přírodním znakem horský až velehorský reliéf Kordiller s největší horou USA i celé SA Mount McKinley 6 194 m n.m., vyvřelým vůlkánem. Nejvíce ledovců na kontinentu, na jihozápadním pobřeží místy klesají až do moře. Více než 3mil. ledovcových jezer, 12 velkých řek, největší Yukon.
Reliéf se svažuje od pobřeží hor do centrálních pánví. Mořská hranice 53 000 km, na východě hranice s Kanadou.
Součást státu Aljaška jsou i dvě velká souostroví Aleuty a Alexandrovo souostroví. Řada národních parků, největší Denali NP.
1741 u břehu Aljašky přistála ruská výprava vedená V.Beringem.
1867 A. prodána carskou vládou vládě USA
V roce 1959 A. ustanovena jako 49. stát Unie.

Havajské ostrovy
Vulkanické ostrovy v Tichém oceánu mezi 19 a 22 st. s.š., 3 500km od SA.
Velmi bohatá flóra,ale poměrně chudá fauna. Jediný původní suchozemský savec je jeden druh netopýra. Chybějí plazi, obojživelníci a původní sladkovodní ryby. Z celkového počtu asi 55 původních druhů ptáků je mnoho endemitů. Mnoho endemitických plžů a brouků. Původní fauna byla postupně doplňována introdukcí a zavlečením mnoha nepůvodních druhů.V součastnosti převažují nepůvodní druhy ptáků, žab, jeden druh hada, ještěři a další.

Severní Mariany = Společenství Severních Marian = Commonwealth of the Northern Mariana
Rozloha: 457 km2 Hustota zalidnění: 153 obyv./km2
Počet obyvatel: 70 000
Správní středisko Garapan (asi 40 000 obyv.)
Úřední jazyk je angličtina a chamorro, měnová jednostka 1 US = 100 centů.
Celkem 16 ostrovů většinou sopečného původu, z nichž 6 trvale obydlených (největší Saipan). Hornatý povrch. Tropické oceánské podnebí s teplotami 26 - 28 st. C
Obyvatelstvo tvoří zejm. Mikronésané. Náboženství křesťanské.
Pěstuje se palma kokosová, maniok, jamy, banány. Rybolov. Průmysl potravinářský, zpracování ryb. Cestovní ruch. Mezinárodní letiště v Saipanu. V roce 1521 ostrovy objeveny F. de Magalhaesem (název Zlodějské ostrovy).

Portoriko = Puerto Rico = Commonwealth of Puerto Rico = Estado Libre Asociado de Puerto Rico = Portorické společenství
Samosprávný, volně přidružený stát USA na stejnojmeném ostrově ve Velkých Antilách.
Rozloha: 9 104 km2 Hustota zalidnění: 418 obyv./ km2
Počet obyvatel: 3,8 mil.
Hlavní město San Juan (434 000obyv.)
Úřední jazyk je angličtina a španělština, měnová jednotka 1 americký dolar = 100 centů
Administrativní členění: 78 obcí a měst
Tropické pasátové podnebí, zbytky vždy zelených i opadavých tropických lesů, na jihozápadních svazích suché křoviny a savany.
Obyvatelstvo tvoří převážně běloši a černoši. Náboženství je římskokatolické. Negramotnost 10%.
Relativně vyspělý stát s ekonomikou úzce napojenou na USA. HDP= 6 700 USD/ obyv. Nejbohatší země karibské oblasti.
Pěstuje se zejména cukrová třtina, káva, banány, bavlna. Chov skotu, rybolov. Průmysl chemický a petrochemický, strojírenský, elektotechnický, farmaceutický, textilní, potravinářský. Významný cetovní ruch.
Území původně osídleno Aravaky a Kariby. 19.11.1493 objeveno K.Kolumbem. V 16.-18. stol.častý cíl pirátů. 1873 zrušeno otroctví. Po americko-španělské válce postoupeno v roce 1898 USA. Od 25.7. 1952 volně přidružený stát USA. V posledním referendu o změně statutu odmítnuta prěměna Portorika na 51. stát USA. V čele stojí americký prezident zastoupený guvernérem.

Hodnocení referátu USA

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  9. březen 2008
  8 100×
  4342 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu USA