Brazílie - země neobyčejných kontrastů

Největší stát kontinentu je nesmírně rozmanitá země, plná superlativů i protikladů. Největší komplex tropického deštného pralesa s největším veletokem planety a současně území s největší degradací přírodních ekosystémů. Jedna z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik. Neuvěřitelným tempem rostoucí města plná paláců a moderních budov, jejichž okraje svírají chudinské čtvrti nuzných chatrčí…
Brazílie je plochou přes 8,5 milionu km2 108krát větší než Česká republika. Kromě nejzazšího jihu leží celá v tropech a člení se na tři velké přírodní oblasti – Amazonskou nížinu, Guyanskou a Brazilskou vysočinu. Horká a vlhká Amazonie, suchem sužovaný severovýchod a klimaticky příznivý jih – to jsou stručné charakteristiky přírodních podmínek, které výrazně ovlivnily rozmístění obyvatel a hospodářský rozvoj oblastí této rozlehlé země.
V roce 1996 dosáhla Brazílie počtu 160 milionů obyvatel a každoročně přibývají další asi 3 miliony. Více než dvě třetiny se jich však tísní na přelidněném jihu a na jihovýchodě. Aglomerace při pobřeží patří k nejrychleji rostoucím jádrovým oblastem nadkontinentálního významu na světě (São Paulo, Rio de Janeiro). Mimořádná je zde rozmanitost lidských ras. Žijí tu běloši, mulati, černoši, Indiáni, mestici, zambové a Asiaté bez výraznějších rasových či etnických problémů.
Hospodářstvím se Brazílie řadí, společně s Argentinou a Chile, k nejvyspělejším státům kontinentu. Je bohatá na suroviny všeho druhu, chybí jen dostatek ropy a koksovatelného uhlí. Díky obrovským zdrojům vodní energie, dostatku surovin, nadbytku levné pracovní síly a velkým daňovým úlevám sem nejbohatší země světa (hlavně USA, Japonsko a Německo) umístily mnoho svých firem. Rozvoj země souvisí s obrovským tempem industrializace, které má dnes stěží ve světě obdoby. Mezi latinskoamerickými státy vyniká největším podílem průmyslových výrobků na exportu (kolem 55 %). Snaha dosáhnout co nejdříve úrovně vyspělých zemí přinesla obrovské zadlužení. V roce 1997 byla Brazílie se 180 miliardami USD největším světovým dlužníkem. Země není v současnosti schopna splácet bankám ani úroky z půjček, nicméně nová hospodářská politika přináší řadu úspěchů. Nejvyspělejším regionem země je jihovýchod státu, v němž se soustřeďuje 44 % obyvatel a 65 % průmyslové výroby. V současné Brazílii je 49 % ekonomicky činných osob zaměstnáno v sektoru služeb a 27 % v sekundárním sektoru.
Amazonie. V roce 1970 začaly první těžké stroje a 10tisíc stavbařů razit cestu největším pralesem světa směrem k západu. Za šest let vznikla 5600 km dlouhá „dálnice“ Transamazonica, která spojila začátky splavných úseků na přítocích Amazonky. Pak následovaly další trasy: Belém – Brasília (2010 km), Santarém – Cuiabá (1780 km), Manaus – Pôrto Velho (870 km). Podél těchto kolonizačních os se šířila „civilizace“. Rodinným farmám přidělil stát plochy kolem 100 ha a finanční dotace. Po vytěžení nebo spálení lesa se nejprve pěstuje kukuřice, kávovník a pak následují cukrová třtina, kakaovník, banány. Půda se brzy vyčerpává a kolonisté často nelegálně obsazují další území. Dnes jsou tu běžné i obrovské farmy skotu, využívají se naleziště vzácných i užitkových nerostů (97 % brazilské těžby bauxitu, 77 % cínu, 48 % manganu). Byly zde postaveny četné podniky zpracovatelského průmyslu, dokončeno několik velkých přehrad s elektrárnami a stavějí se další – celkem je tu vyhlédnuto 79 lokalit. Ekologické důsledky jsou však tragické: Prales rychle ustupuje, v minulých letech o 10 – 70 tisíc km2 ročně! Ještě na počátku století měl rozlohu 5 mil. km2, dnes je poloviční. S pralesem rychle mizí i původní indiánské obyvatelstvo, jedinečná fauna a rostlinná společenstva, rozvijí se vodní eroze a vznikají chudé, neúrodné stepi.
Brasília. V roce 1956 se prezidentského úřadu v Brazílii ujal lékař českého původu J. Kubitschek. Ve své nástupní řeči prohlásil: „Musíme naši zemi objevit, naši půdu obsadit, vyrazit k západu a moři ukázat záda…“ Sám dal podnět k založení nového hlavního města v neobydleném vnitrozemí, na místě přibližně stejně vzdáleném od největších brazilských měst. Nové administrativní a politické centrum bylo vybudováno za pouhé čtyři roky! Půdorys městského jádra připomíná letadlo, představující symbol startu k rychlé modernizaci. Brasília měla být městem šťastného života bez sociálních protikladů, neznající problém přelidnění a nezaměstnanosti. Za necelých 40 let však místo plánovaného maxima půl milionu dosáhla v roce 1996 již více než 1,8 milionu obyvatel. Podobně jako jiná velkoměsta je dnes i tato moderní metropole s unikátní architekturou lemována čtvrtěmi chatrčí (favely). Je městem hlubokých kontrastů, a tím i typickou představitelkou dnešní Brazílie. Ještě podstatně větší jsou aglomerace São Paula (22 mil.) a Rio de Janeira (19 mil.). V nejbližším okruhu těchto rychle rostoucích jader se soustřeďuje 60 % brazilského průmyslu.
Brazílie je zemí rozsáhlých a hlubokých proměn. Rychlou industrializaci doprovází značné zadlužení a obrovské ekologické problémy Amazonie. Následkem nadměrného využívání zdrojů surovin, výstavbou silnic a přehrad, přeměnou lesa na zemědělskou půdu se rychle zmenšuje plocha deštného lesa.

Hodnocení referátu Brazílie - země neobyčejných kontrastů

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  12. březen 2008
  2 939×
  735 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Brazílie - země neobyčejných kontrastů