Finsko

Finsko je členem:
1973- EHS
1994 - NATO
1994 - EU
1961- ESVO

Státní správa
Moc patří lidu, který je reprezentován parlamentem. 200 členů parlamentu je voleno v přímých volbách na 4 roky. Šest z osmnácti ministerských křesel je obsazeno ženami.
Nejvyšší výkonnou moc má prezident republiky, který je volen na šest let. Voliči volí prezidenta v přímých volbách. Nyní- prezidentka Tarja Haloneová.

MĚNA
Jednotkou finské měny je finská marka (FIM), která se dělí na 100 penni.

1 FIM - cca 6 Kč

Finové
Pro Finy je typický velký podíl obyvatel produktivního věku a stále se zvyšující průměrný věk.

Náboženství
86 % evangelíků
Sauny
Ve Finsku se nachází 1 600 000 saun, tj. průměrně jedna sauna na tři obyvatele

Průměrná délka života žen je 78 let, mužů 70 let.
Finsko je v porovnání s ostatními evropskými státy zemí s velmi malým počtem cizinců.

Úředními jazyky jsou finština a švédština.

Když Finové pijí, tak do němoty
Ve Finsku hokejisté pijí jen když jim to trenéři povolí, ale pak to většinou stojí za to. Zorganizují obrovský mejdan, který tradičně začíná v sauně. Rozfajrují ji, co to jde, nakoupí piva a začnou je v tom vedru do sebe ládovat.Pak vyrazí do helsinských barů, tam už nepijí jen pivo, ale všechno, co jim přijde pod ruku.

Finská vodka
Značku Koskenkorva jistě není třeba milovníkům tohoto čirého destilátu z pšenice zvlášť představovat. Milým suvenýrem může být vodka Finlandia v “ledové láhvi”.

Zeměpisné údaje

Svou rozlohou je Finsko pátou největší zemí Evropy, 338 145 km2 (z toho 33 551 km2 vnitrozemských vodních ploch), 5,15 mil. obyvatel (1998), hustota zalidnění 15 obyv./km2 - Finsko je po Islandu a Norsku nejřidčeji osídlenou zemí Evropy, Finsko je po Islandu druhou nejsevernější zemí světa a nejlesnatější zemí Evropy.

Více než polovina celkové populace žije v oblasti na jih od pomyslné hranice Pori-Tampere-Lahti-Kouvola-Lappeenranta.
V roce 1992 bylo ve Finsku 97 měst a jen 363 vesnic.
Nejvýznamnějším městem je hlavní město Helsinky, kde žije 516 000 obyvatel. Téměř miliónovou populaci mají tzv. Velké Helsinky, kam patří kromě Helsinek sousední města Espoo, Vantaa a Kauniainen a dalších osm měst a obcí. Největšími městy po Helsinkách jsou severské největší vnitrozemské město Tampere (171 601 obyv.), Espoo (169 833 obyv.) a Turku (159 539 obyv.), které bylo hlavním městem Finska do roku 1812.

Pro finskou krajinu jsou charakteristické její ráz, vodstvo, klima a vegetace.
Celou jižní část země zaujímá Finská jezerní plošina
Velkou část Finska tvoří nížina svažující se mírně k jihu a jihovýchodu. Průměrná nadmořská výška země je jen 152 m, zatímco průměrná nadmořská výška Evropy je 330 m a celé zeměkoule 840 m.

Dobu ledovou připomíná stále ještě zvedání se země z moře, čímž rozloha země roste ročně o 7 km2.

Na jihu a na západě je Finsko ohraničeno Baltským mořem a jeho zálivy. Členité pobřeží na jihozápadě přechází v největší finské souostroví, v tzv. Moře souostroví.

Řeky a jezera
Finsko je jednou z nejjezernatějších zemí světa, jezer je v zemi téměř 188 000. Většinou jde o jezera velmi malá, velkých jezer s vodní plochou větší než 200 km2 je pouze 22 a to včetně umělých vodních nádrží Lokka a Porttipahta. Nejvíce jich je ve Finské jezerní plošině.

Jezera jsou poměrně mělká - jen u 20 jezer přesahuje hloubka 50 m a pouze jediné – Paana – je hlubší než 100 m (128 m.) Ve srovnání s největšími středoevropskými jezery, jako jsou např. Ženevské jezero (581 km2 ) a Blatenské jezero (591 km2 ), jsou finská jezera i větší, neboť řada z nich přesahuje rozlohu několika set km2 a 4 největší (Saimaa, Päijänne, Inari, Oulu) dokonce 1 000 km2.

Řeky ve Finsku jsou vesměs krátké, ale mají vysoké průměrné průtoky.
Největší a nejdelší finskou řekou je Kemi (512 km), dalšími významnými řekami jsou Oulu , Tornio, Vuoksi .
Při mnoha řekách byly postaveny závody na zpracování dřeva, papírenské závody a na těchto řekách se plaví mohutné vory, popř. volně plují klády. Rovněž často jsou vodní elektrárny na přehradních nádržích nebo na vodopádech .

Vedle vodních ploch dominují finské krajině lesy a mokřiny. Z celkové rozlohy je asi 75 % pokryto produktivními lesy, čímž je Finsko relativně nejlesnatější zemí Evropy

Národní parky a rezervace - Finsko
Finsko má 22 národních parků. Jejich celková rozloha je 6 583 km2.

Ochrana přírody
Ochraně přírody je ve Finsku věnována značná pozornost. Kde jinde v Evropě můžete bez obav pít vodu přímo z průzračného jezera? Ve finské přírodě se můžete zcela volně pohybovat, sbírat lesní plody a květiny (pokud nejsou zákonem chráněné), koupat se v jezerech a řekách (pokud nejsou soukromým majetkem).

Klima a bílé noci

Klimatické poměry
Finské podnebí je mírné. Je ohříváno Baltským mořem, vnitrozemským vodstvem a především západními větry, ohřívanými Golfským proudem.
Pevninské vzdušné masy přicházející z východu způsobují v zimě nápory mrazů a v létě vlny horka.
Zima trvá déle než ostatní roční doby dohromady. Na jihu je délka nejkratšího zimního dne 6 hodin a v nejsevernějším Laponsku trvá polární noc 52 dní. Na severu v Nuorgamu trvá polární den 67 dní.
Průměrná denní teplota v Helsinkách – 17°C

Hospodářství
Propad hospodářství
V roce 1991 bylo Finsko těžce postiženo rozpadem sovětského trhu, na který se až dosud zaměřovalo. Země byla v nejhorší krizí od konce druhé světové války. Po třech letech se ale ekonomika mnohem zlepšila.

Hrubý domácí produkt -12. místo na světě.
Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva činí 50,7 %, z nichž 7,1 % pracuje v zemědělství a 27,5 % v průmyslu.

Hlavní průmyslová odvětví: strojírenské, papírenské, potravinářské, hutní a chemické. Světově významná produkce celulózy, papíru (šesté místo na světě), řeziva, překližky.

Těžba
Těží se rudy železa a neželezných kovů. Vysoká těžba dřeva (desáté místo na světě).

Energie
Dvě jaderné elektrárny dodávají necelou třetinu elektrické energie.

Zemědělství
Zemědělství se orientuje na živočišnou výrobu a produkci krmovin a obilnin. Na severu chov sobů.

Z celkového objemu finského exportu jde 50 % do zemí ES, dalším nejvýznamnějším obchodním partnerem Finska je Švédsko, dále SNS, USA a Japonsko. Finsko dováží hlavně suroviny.

NESPOLÉHEJTE JEN NA NOKII
Největší světový výrobce mobilních telefonů již několik let táhne Finsko po vzestupné hospodářské dráze. Nokia se stala nejdražší evropskou společností.


Dějiny

Až do 19. století podléhalo Finsko nadvládě Švédska nebo Ruska.

1.světová válka a socialistická revoluce. 6. prosince 1917 vyhlásil finský sněm nezávislost.

Občanská válka- do května 1918.

Finsko- 1919 republika.

Začátkem 2. světové války na konci roku 1939 Sovětský svaz napadl Finsko.

Po zimní válce upevnilo Finsko styky s Německem a v červnu 1941, když Němci zahájili válku proti Sovětskému svazu, vpadly i finské jednotky na východ.

Po 2. světové válce si vztahy Finska jak s východem, tak i se západem získaly důvěru, o níž nejlépe svě svědčí skutečnost, že se všechny evropské státy a USA, jakož i Sovětský svaz, dívaly na Helsinky jakj jako na nejvhodnější místo pro podepsání Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v E v Evropě v srpnu 1975.

Praktické údaje
Bezpečnost
Ve Finsku je kriminalita podstatně nižší než v zemích střední Evropy
Tykání
je ve Finsku mnohem rozšířenější než ve střední Evropě. Pozdrav “Hei!” není projevem neúcty, nýbrž neformálním způsobem oslovení.
Komáři
Jezernatá krajina Finska nepřitahuje jen turisty, ale v letní sezóně také komáry. Na jihu se s nimi setkáte prakticky jen v závětří a u vodních ploch
Lékařská péče
Lékařská péče ve Finsku je na vysoké úrovni. Ambulantní ošetření poskytují zdravotní střediska a polikliniky. za ambulantní ošetření ve státních nemocnicích se platí poplatek 50 – 100 FIM.
.
Spropitné
Ve Finsku není zvykem nechávat spropitné.

Vísku, kde prý bydlí Santa Claus, opět zahltila přání
Santa Claus bydlí ve finské vesničce přímo na polárním kruhu nedaleko finského města Rovaniemi.

Vesnice se nyní skládá z třiceti dřevěných srubů. Kromě obchodů je v jednom srubu také pracovna Santa Clause s laponským kruhovým krbem i obrovskými knihovnami, kam si ukládá všechna dětská přání.
V jednom ze srubů je také pošta, která dává na dopisy zvláštní razítko, po němž touž sběratelé známek z celého světa. Na poštovním úřadě, v němž i za parného léta zní vánoční koledy, je celoročně zaměstnáno několik lidí, kteří mají jediný úkol: alespoň na část dopisů odpovědět.
“Máme připraveny univerzální odpovědi ve světových jazycích, které stihneme zasílat asi pětině dětí,” říká jeden z pracovníků a ukazuje na pytle přetékající dopisy.
Obsah dopisů již však není tak poetický a ukazuje, že přední výrobci hraček dokázali ovládnout přání dětí z celého světa. “Jmenuji se Beata, je mi osm let a bydlím ve Varšavě. Chtěla bych panenku Barbie, koťátko a hodného bratra,” píše tiskacím písmem polská holčička.
Její vrstevnice, Francesca z Říma, si kromě Barbie přeje výlety na kole i to, aby v zimě nemusela tak brzy vstávat do školy.
Byznys se proplížil také do vesničky, kam si turisté jezdí především nakoupit finské suvenýry. K vidění je zde i sám Santa Claus - podsaditý muž v typickém převleku, ale kdo si jej chce vyfotit nebo s ním být na snímku, musí zaplatit sto finských marek, což je zhruba pět set korun. Dospělí si mohou současně pro své děti objednat dopis Santa Clause - musí však vyplnit formulář a zaplatit třicet finských marek.
Finům proto činí obhajoba legendy Santa Clause stále větší potíže. Nejdříve tvrdili, že tato postava sídlí daleko za polárním kruhem uprostřed nekonečných laponských plání ve velmi zvláštní hoře, která se jmenuje Korvantunturi a připomíná svým tvarem lidské ucho.
“Můj dům v Korvantunturi je mým privátním domovem, v němž uchovávám bezpočet vánočních tajemství. Potřebuji se však setkávat s lidmi, potřebuji pracovat, a tak pobývám i ve svém dalším sídle u Rovaniemi,” promlouvají za Santa Clause reklamní letáky ve vesničce. Jak Finové vysvětlí obří zábavní park Santa Clause - finskou obdobu Disneylandu, který vyrůstá hned vedle vesničky a může pohltit až čtyři tisíce lidí naráz, to zatím nikdo neví. Park, ve kterém je obrovská umělá jeskyně, sobí kolotoč nebo mutimediální show, má přitom do vánoční atmosféry daleko.
“Za legendou Santa Clause přijíždí ročně přes půl milionu lidí. Byli bychom hloupí, kdybychom je nechali jen tak rychle odjet,” říká jeden ze zaměstnanců parku.

Hodnocení referátu Finsko

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  2. září 2007
  4 177×
  1611 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Finsko

Lucissqa Lucissqa(zavináč)seznam.cz
Finsko není členem NATO, jen zvažuje o ukončení neutrality!!