Sucha způsobují neúrodu zemědělských plodin a vysychání pastvin. V rozvojových zemích, ve kterých je většina závislá na samozásobitelském zemědělství, mohou dlouhotrvající sucha způsobit všeobecné hladovění a smrt.
Meteorologové definují sucha jako období, kdy průměrné dešťové srážky v nějaké oblasti značně poklesnou pod normální množství po dosti dlouhou dobu. Sucha mohou mít za následek snížení stavu vody ve vodních tocích, jezerech a v pramenech, které jsou napájeny ze zásob podzemních vod. Také způsobují mnohá strádání, zvláště pak jestli dojde k poklesu vlhkosti půdy. To způsobí neúrodu a nedostatek půdy pro pastvu hospodářských zvířat. Tyto katastrofy se nazývají „zemědělská sucha“. Ale i prudké deště po suchu způsobí katastrofu. Voda steče po vyprahlé půdě a rozvodní řeky. Poté vznikají ničivé povodně.
Právě sucha jsou hlavní příčinou hladomoru v Africe a v některých částech Asie, včetně Číny a Indie. Hladomor je definován jako období dlouhotrvajícího nedostatku potravin, který vede k hromadnému hladovění a úmrtí obyvatelstva. Velké hladomory jsou však obvykle důsledkem několika činitelů najednou, například když se k nedostatku dešťů přidá válka.
K největšímu hladomoru došlo v Číně v letech 1959 až 1961, při kterém zemřelo přibližně třicet milionů obyvatel. I u tohoto hladomoru sehrály svoji roli záplavy a sucha, ale většina odborníku se nyní domnívá, že hlavní příčinou byl rozvrat produkce potravin způsobený pokusy vlády násilně kolektivizovat čínskou zemědělskou populaci. V některých částech Afriky, Asie a Latinské Ameriky převládá podvýživa a hlad. To vede k vysoké kojenecké úmrtnosti a k předčasným úmrtím. Velká sucha způsobující hladomory existující problémy jen zhoršují.
Během hladomoru je však zřídkakdy skutečnou příčinou smrti pouze hladovění. Lidé oslabení hladem totiž podléhají různým nemocím, jako je dehydratace způsobená průjmem nebo mající jinou příčinu. Lidé jsou rovněž náchylní k epidemiím takových nemocí, jako je cholera, tyfus, chřipka a dokonce i spalničky, jež všechny mohou znamenat smrt. Jako první umírají většinou staří a mladí lidé. Děti, kteří přežijí nemoc zvanou kwashiorkor (dětská choroba způsobená nedostatkem proteinů v potravě), mohou být po celý zbytek života postiženy fyzicky i mentálně.
Největší sucha zase vznikají hlavně v Africe, kde jim je vytrvale vystaveno asi dvě třetiny půdy a kde jsou dešťové srážky velice nepravidelné, a to i v letech, kdy není sucho. Jedna taková obrovská oblast je např. Sahel, který leží mezi Saharou a vlhčími tropickými oblastmi západní a střední Afriky. Rozprostírá se od Senegalu a Mauretánie na západě přes Mali, Burkinu Faso, Nigérii a Čad až po Súdán. Od severu k jihu měří Sahel mezi 300 až 500 km. Mezi další postižené oblasti patří takzvaný Africký roh tvořený částí území Etiopie a Somálska. Také Čína, Indie, ale i některé části Střední a Severní Ameriky trpí suchem. Další polosuché oblasti jsou ukrajinské stepi, či v Jižní Americe oblasti severovýchodní Brazílie.
23. květen 2008
12 987×
447 slov
To co tady máte mi zabere ani ne polovinu A4 a nevím co bych tam o HLADOMORU ještě přidala... :(
Ale jinak jste mi pomohly s Tím... :-) POkud se do toho Výkladu už nic jinýho nedá dát, tak jsem asi v háji no... :) Ale i snaha se hodnotí. Dyštak napiště na můj Email.