Hrad Helfštýn

Hrad vznikl v poslední čtvrtině13. stol. Jeho zakladatelem a prvním majitelem byl slezský šlechtic Helfrid nebo také Friduš z Linavy. Friduš se po smrti Přemysla Otakara II. (1278) zmocnil části majetku pánů z Drahotuš a nad Bečvou dal vybudovat hrad s oválným půdorysem.V té době měl hrad sklepy, 2 podlaží. Byl chráněn silnou hradební zdí a příkopem.
Kolem roku 1320 se stal vlastníkem hradu Vok z Kravař. Ten začal v první polovině 14. Století s úpravami hradu,ale hlavní přestavba hradu na gotickou pevnost se odehrála až na konci 14. A na počátku 15. Stol. Nejvíce pozornosti asi věnoval opevnění hradu, a tak nechal postavit kamennou věž se 4 baštami a nad vchodem hranolovou věž zabezpečenou padacím mostem.
Další majitel hradu,Lacek z Kravař, nechal vybudovat kapli. Od roku 1411 se stal na Moravě zemským hejtmanem a získal si tak politický respekt. Vždy byl ochránce Jana Husa. Lacek z Kravař zemřel roku 1416.
Nezanechal po sobě žádné mužské potomky,a tak hrad připadl jeho příbuznému Petrovi z Kravař. Na začátku husitského hnutí odmítal Petr spolu s českou šlechtou uznávat vládu krále Zikmunda. Když král kvůli tomu začal plenit jeho statky, dobrovolně se Helfštýna vzdal.
Hrad po něm od krále dostal Přemek Opavský.
Kolem roku 1434 na hradě sídlil Jan z Menspecku.
V roce 1440 smlouvou uzavřenou ve Valašském Meziříčí zase vrácen do rukou pánu z Kravař. Novým majitelem byl Jiří z Kravař .
Ten ho prodal i s městem Lipníkem a 27 vesnicemi Vokovi ze Sovnice.
V roce 1467 ho prodal za 30 000 zlatých uherských Albrechtovi,Zdeňkovi a Janovi Kostkovi z Postupic a Jiříkovi z Landštejna.
Roku 1467 uherský král Matyáš plánoval při svém tažení na Moravu hrad dobýt.Helfštýn byl sice poškozen,ale ne dobit.
Albrecht Kostka prodal hrad Vilémovi z Pernštejna.Ten ho začal v roce 1474 přestavovat.Rozšířil hradní areál,aby se v něm mohl shromáždit velký počet vojáků.
Po roce 1526 ,kdy hrozily vpády na Moravu,byla na Helfštýně uschována zásoba zbraní a munice.
Roku 1554 byl Helfštýn podán Půtovi z Ludanic. Potom zdědila hrad jeho vnučka Kateřina z Ludanic,když ji bylo 5 let.Ve 14 byla provdána za Petra Voka z Rožmberka.Protože bydleli v Čechách- to znamená daleko od hradu rozhodli se ho prodat Hynkovi Bruntálskému a ten jeho jádro nechal přestavět na renesanční sídlo.
Dále hrad zdědil Jiří z Vrbna.Zapojil se do stavovského povstání a stal se tam jedním z direktorů.Za to byl císařem Ferdinandem II. uvrhnut do vězení,kde po roce zemřel.
V době povstání hlídala vojenská posádka na hradě šlechticům cennosti. Hrad si od císaře vyprosil František z Ditrchštejna.
V rose 1621 přitáhli k hradu vzbouření Valaši a vojáci jim ho vydali bez boje.Po jejich odchodu hrad znovu obsadili císařští vojáci.
Roku 1656 začaly rozsáhlé demoliční práce,které sice opevnění Helfštýna nepoškodily,ale zbavily jej rázu panského sídlaa, a tak hrad pustnul.
Po druhé světové válce byl hrad zařazen jako významná památka do kategorie státních hradů.
Hradu se říkalo buď Helfštajn nebo Helfštejn - později Helfštýn. Název hradu Helfenstein (Hellův kámen) pochází od Helfrida nebo taky Friduše z Linavy,který hrad založil.

Hodnocení referátu Hrad Helfštýn

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  11. březen 2008
  2 705×
  515 slov

Komentáře k referátu Hrad Helfštýn