Hydrosféra

Hydrosféra je tvořena vodou, která se vyskytuje v oceánech, mořích, řekách, jezerech, rybnících, ledovcích, horninách i atmosféře

voda představuje přírodní zdroj, účastní se přenosu hmoty a energie mezi atmosférou a hydrosférou, je pro ni typická přítomnost minerálních látek a solí

Oběh vody

- způsoben sluneční energii a zemskou přitažlivostí, vlivem tepla se voda vypařuje, vzdušné proudy unášejí vodní páry na velkou vzdálenost, při poklesu teploty nastává kondenzace par, které ve formě srážek vlivem zemské přitažlivosti padají na zem

Moře a oceány

tvoří obal Země, označuje se světový oceán

oceánský reliéf: dno světového oceánu, podobá se povrchu pevnin, pokryt usazeninami vzniklými rozrušením pevnin nebo tvořené schránkami mořských živočichů, sopečným nebo kosmickým materiálem

Oceánská voda

roztok, ve kterém jsou rozpuštěny minerální a organické látky a plyny

salinita: celkové množství rozpuštěných minerálních látek v 1 kg vody, průměrná salinita je asi 35 promile, podílí se na ní hlavně chloridy a sírany

ovlivňována výparem, atmosférickými srážkami, přítokem říční vody, zamrzáním, rozmrzáním, pohyby vody

v rovníkových oblastech je snižována velkým množstvím srážek, v obratníkových oblastech se zvyšuje v důsledku velkého výparu a malého množství srážek, v polárních oblastech se snižuje, protože vzrůstá vliv přítoků řek a vody z tajícího ledu a sněhu, nízká teplota vzduchu a výpar

- obsah solí způsobuje, že mořská voda zamrzá při teplotách nižších než 0°C, při salinitě 35 promile zamrzá při teplotě -1,9°C.

brakická voda: při ústí řek do moří se vytváří voda smíšená, vrstva sladké vody spočívá na slané

Barva oceánské vody

závislá na obsahu minerálních a organických látek: moře obsahující velké množství anorganických látek má žlutohnědou barvu, voda s bohatým planktonem zelenou a voda chudá na plankton modrou

Teplota oceánské vody

hlavní zdroj tepelné energie oceánu je pohlcování slunečního záření - pohlcuje 85%, stává se tím rezervoárem tepla a je hlavním regulátorem teploty zemské atmosféry, dodávání tepla ze dna oceánů a z chemických a biologických procesů

ztrátu tepla způsobuje vyzařování tepelné energie z hladiny oceánu a výpar vody

horizontální přenos tepla: uskutečňují hlavně mořské proudy, hlavní přenos probíhá z nižších zeměpisných šířek do vyšších - uskutečňují teplé mořské proudy

vertikální přenos tepla: uskutečňován konvenčním prouděním - teplejší voda s vyšším obsahem soli klesá do větších hloubek

výkyvy teploty: denní - na hladině oceánů jsou malé, sahají do hloubky 20-30 m

roční - jsou závislé na zeměpisné šířce, sahají do hloubky 200-400 m, na dně hlubokomořských pánví se teplota pohybuje od 0° do 2°C ve všech oceánech

Hustota oceánské vody

je vyšší než u sladké vody, závisí na teplotě, salinitě a tlaku, nejnižší hustota vody je v tropických oblastech, kde je ovšem velká salinita, ale také nejvyšší teplota

se zeměpisnou šířkou se hustota vody postupně zvyšuje, nejvyšší hustota je v polárních mořích

Ledový pokryv:

souvislý pokryv - tabulový led, dosahuje maximální mocnosti 2,5 m, při mrznutí se vylučují soli a voda pod ledem se stává slanější, což znesnadňuje další mrznutí

rychlost tvorby ledové pokrývky je ovlivněna rozvlněním hladiny, salinitou a zásobami tepla v podpovrchové vrstvě vody

ledové návrše: vlněním a mořským dmutím se led láme v ledové kry, se kupí na sebe a přimrzají k sobě

kry a návrše jsou mořskými proudy vynášeny z polárních moří až k 30° severní a jižní šířky, nad hladinou vyčnívají jen jednou šestinou, pod hladinou je pět šestin, nejmohutnější pocházejí z pevninských ledovců (úlomky z Antarktického ledovce jsou ploché se svislými stěnami o rozloze několik desítek km2, z grónského ledovce mají tvar špičatých hor vysokých až 100 m - ledové hory

Pohyby oceánské vody

mořská voda je v neustálém pohybu, příčinou jsou kosmické vlivy (přitažlivost Slunce a Měsíce), fyzikálně chemické vlivy související se slunečním zářením, oběhem vzduchu a pohyby zemské kůry)

Mořské dmutí

příliv a odliv, způsobené vlivem působení gravitačních sil Měsíce a Slunce

Vlnění

vlny eolického původu:

příčinou je působení větru na hladinu, vítr přivádí jednotlivé vodní částice do krouživého pohybu, ten se děje v orbitách, uzavřených kruhových drahách

vlnu tvoří hřbet a vpadlina, výška je vertikální vzdálenost mezi hřbetem a vpadlinou, závisí na velikosti plochy vodní hladiny

tsunami:

- jsou vyvolané podmořským zemětřesením nebo sopečnými podmořskými výbuchy, způsobují značné škody na mořském pobřeží

Mořské proudy:

hlavní příčina vzniku je cirkulace atmosféry, vznikají nucené proudy - hnané větrem, které mohou pokračovat setrvačností i mimo oblast cirkulace atmosféry

způsobují přenos obrovského množství vody na velké vzdálenosti, který se uskutečňuje horizontálně i vertikálně

dochází k regulaci teploty vody v oceánech na hladině i v hloubce

mají velký vliv na podnebí samotných oceánů a moří, ale ovlivňují i klima přilehlých pevnin

velké proudy nemají stále stejný směr, mohou se dočasně odchylovat od svých pravidelných tras

teplé proudy: přinášejí teplejší vodu z nižších zeměpisných šířek do vyšších (Golfský, Brazilský)

studené proudy: přinášejí chladnější vodu z vyšších zeměpisných šířek do nižších k rovníku (Labradorský)

Vody pevnin

povrchová voda je voda odtékající, nebo zadržená v přirozených i umělých nádržích, tato voda pochází ze srážek, tajícího sněhu a ledu a podzemních vod

nikdy se v přírodě nevyskytuje chemicky čistá voda, vždy v sobě obsahuje plyny (kyslík a dusík) a rozpuštěné pevné látky, minerální látky, které jsou nejvíce zastoupeny NaCl, sírany a uhličitany, v menším množství bývají železo a mangan, organické látky bývají ve vodě zastoupeny aminokyselinami a kyselinou huminovou

Vodní toky

místo vzniku vodního toku je pramen, kde vyvěrá podzemní voda na povrch, může to být výtok vody z jezera nebo odtok vody z tajícího ledovce

začínají jako potoky nebo bystřiny, spojením několika menších toků vznikají řeky, soustava vodních toků na určitém území tvoří říční síť

každá říční síť má svůj hlavní tok a přítoky

povodí: území, ze kterého vodní tok odvádí povrchovou i podpovrchovou vodu

rozvodí: hranice mezi jednotlivými povodími

úmoří: území tvořené povodími vodních toků, které odvádějí vodu do téhož moře

průtok: množství vody, které proteče průtočným profilem za sekundu

vodní stav: výška hladiny vody nad zvoleným pevným bodem

Jezera

přirozená sníženina zemského povrchu vyplněná vodou

vulkanická: vodou zatopené jícny a krátery vyhaslých sopek

tektonická: vznikla při tektonických pohybech tak, že byla oddělena část moře vyzvednutím pruhu pevniny, nebo došlo k poklesu ker zemské kůry podle zlomů, tím se vytvořily zlomové a příkopové propadliny, které se zaplnily vodou

ledovcová: vznikla modelační činností ledovců, v horských oblastech se vytvořila jezera karová, což je vodou vyplněný skalní kotel ve vyživovací oblasti ledovce, nebo jezera hrazená morénovým valem jsou vodou vyplněná ledovcová údolí zahrazené čelní morénou

krasová: vznikla zaplavením krasových závrtů nebo poljí

pobřežní: vznikla z části mořských zálivů, které byly odděleny od moře narůstáním písečných náplavů

jezera smíšeného původu: vznikla kombinací rozličných procesů, vyznačují se tvarovými zvláštnostmi jezerní pánve, patří sem tektonická jezera přemodelovaná erozí pevninského ledovce

představují 0,5% zásob sladkých vod na Zemi

Bažiny

části zemského povrchu, jejichž půda je prosycena vodou, předpoklad pro vznik takový, že je množství srážek je větší než výpar, bývají trvale nebo větší část roku zaplaveny vodou

Rašeliniště

vznikají v jezerních pánvích a na rozvodích řek, zarůstají rašeliníkem a mechem, rašeliník má schopnost udržet v sobě velké množství vody, je schopen rychle převládnout nad okolní vegetací

Slatiniště

vznikají v okolí vývěrů podzemních vod nebo v oblasti slepých říčních ramen zarůstáním vlhkomilným rostlinstvem, půdy bývají chudé, kyselé

Umělé vodní nádrže

rybníky:

průtočné: vybudované na vodních tocích, které jimi protékají, nebo je do nich voda přiváděna uměle, nejpočetnější, hlavně pro chov ryb

pramenité: v místech vyvěrajících pramenů, studená voda, pro chov ryb nevhodné

nebeské: zásobovány výhradně vodou ze srážek, hladina během roku kolísá, v zimě promrzají

přehrady:

ochranné: k zadržení vody při povodni

vyrovnávací: budovány pod hydroelektrárnami, slouží k zachycování nevyrovnaných odtoků z elektrárny, vypouštějí vodu regulovaně podle potřeby

víceúčelové: k výrobě elektrické energie, zásobování pitnou vodou, zavlažování…

Sníh a led

voda je v pevném skupenství jako sněhová pokrývka nebo led, v zimním období je menší část vody vázána ve sněhu a ledu přechodně, 68,4% vody celkových zásob sladké vody je vázáno hlavně v ledu

Podpovrchové vody

půdní voda: voda obsažená v půdních pórech, nevytváří souvislou vodní hladinu

podzemní voda: vyplňuje průlivy, pukliny a dutiny zvodněných hornin, vytváří hladinu podzemní vody

krasová podzemní voda: nachází se ve vápencích a dolomitech, v kterých jsou pukliny zvětšené natolik, že vznikají podmínky pro výskyt a pohyb minerální vody

prameny:

teplé a studené: u studených teplota vody nepřevyšuje průměrnou teplotu ovzduší, u teplých převyšuje

termální, gejzíry: vyskytují se ve vulkanicky činných oblastech, pravidelné erupce proplyněných vod

Hodnocení referátu Hydrosféra

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  9. prosinec 2007
  6 830×
  1357 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Hydrosféra

Natálka
Mooc děkujuuu pomohlo mi to k referátu
//Admin:
Jo to já jsem to napsal nemáte zač
vojtěch krivvo(zavináč)seznam.cz
dik a taky mi to pomohlo k mému referátu, dík
terule
a taky mi to pomohlo k mému referátu, dík
ivunek
docela dobry.....
Marie Mocková Mockova.Marie(zavináč)email.cz
Ahoj Použila jsem to jako referát a je to super.
Petra Havlová
hmmm...dobrá stránka...