Hydrosféra

Země vyniká mezi planetami sluneční soustavy svojí hydrosférou. Je to prostor na povrchu, pod povrchem i v zemské atmosféře, kde se vyskytuje a pohybuje voda v různých skupenstvích.
Pod pojmem hydrosféra (vodní obal země) rozumíme tedy vodu v oceánech a mořích a vodu na povrchu souše, patří sem i voda vázaná v ledovcích a organizmech, půdní, podzemní a atmosférická voda.
Voda patří k nejrozšířenějším látkám na Zemi a je v neustálém koloběhu. Pro člověka má prvořadý význam podzemní voda jako pitný zdroj, řeky a jezera jako zdroj energie a spolu s půdní a atmosférickou vodou jako zdroj vláhy.
Schéma rozdělení vod:

voda (71%=100%) -slaná (94%)
-sladká (6%) -podpovrchová (4,3%)
-led (1,7%)
-povrchová a atmosférická (0,03%)
-povrchová (0,029%)
-atmosférická (0,001%)
-řeky (0,00015%)

Světový oceán
-největší souvislá vodní plocha na zemském povrchu
-zabírá 94% objemu všech vod na Zemi a 70,92% celého zemského povrchu
-průměrná hloubka je 3 930 m
-největší hloubky dosahuje v podmořských příkopech (Mariánský p. -11034m)
-nejmenší hloubky dosahuje v šelfech u pobřeží
-světadíly a ostrovy dělí sv. oceán na jednotlivé oceány, moře, zálivy a průlivy
-ve 20.st. se na základě oceánických výzkumů vyčlenily 4 nám známé oceány:
Tichý oceán - 49%
Atlantský oceán - 26%
Indický oceán - 21%
Sev.ledový oceán - 4%
----------------------
Světový oceán - 100%

-rekordy oceánů:
Tichý oceán:- největší, nejhlubší - portugalský mořeplavec Fernao de Magalhaes ho jako první přeplul (1520-1521), aniž by ho zastihla bouře

Severní ledový oceán:- nejmenší, nejmělší a nejchladnější (zima -1,8°C; léto 1,5°C)

Indický oceán:- nejslanější a nejteplejší
- portugalci B.Diaz a hlavně Vasco da Gama tudy objevili námořní cestu do Indie kolem mysu Dobré naděje

Atlantský oceán:-poprvé přeplut kolem roku 1003 Leifem Erikssonem a až téměř o 500 let později Kryštofem Kolumbem

Jezera
-přírodní sníženiny na zemském povrchu částečně nebo úplně vyplněné vodou
-mají velký geografický význam, velká jezera ovlivňují podnebí, usměrňují říční odnos, mají i turisticko-rekreační funkci a hlavně jsou zdrojem povrchové pitné vody

-převážná část sladké vody je soustředěna ve třech oblastech
1.) Severní Amerika- Velká kanadská jezera
2.) Jezera Východoafrické příkopové propadliny
3.) Pánev nejhlubšího jezera planety-Bajkalu

-dělení podle původu:
1.) tektonická-vznikla poklesem ker zemské kůry podél zlomů (př.Kaspické m.)
2.) sopečná-vznikla v kráterech vyhaslých sopek, zahrazením údolí ztuhlou lávou apod.(př.Crater Lake v USA)
3.) ledovcová-vznikla odsunovou nebo akumulační činností ledovců (př.skandinávská jezera)
4.) krasová-(př.Skadarské jezero)
5.) jezera vzniklá říční erozí-kolem dolních toků řek (př.kolem Dunaje či Nilu)

Řeky
-povrchové vody tj. potoky + řeky tvoří dohromady říční síť, ročně řekami odteče 37 100 km3 vody
-vodní toky začínají jako potoky a bystřiny, spojením několika menších pramenných toků vzniká řeka
-každá říční síť má hlavní tok a přítoky
pojmy: ústí-místo, kde se řeka vlévá do jiné řeky či oceánu apod.
povodí (plocha v km2)-území, ze kt. hlavní tok se svými přítoky odvádí povrchovou i podzemní vodu
rozvodnice-smyšlená čára vyznačující geogr. hranici mezi sousedními povodími
rozvodí-přirozené rozhraní povodí v krajině
úmoří-území tvořené povodími toků, kt. odvádějí vodu do téhož moře př.ČR:
3 úmoří:
Baltské - Odra
Severní - Labe
Černé - Morava

průtok-množství vody proteklé průtočným profilem řeky v m3 nebo v litrech za 1s
-vodní toky hodnotíme podle délky toku a průtoku
-průtok kolísá, neboť závisí na zdroji zásobování tj. na sněhu, dešti, podzemních vodách apod.
-řeky jsou složkou oběhu vody, využíváme je v zemědělství i v průmyslu, jsou zdrojem energie, slouží jako dopravní cesty a při ústí jako přístavy
-nejdelší řeka: Amazonka - 7 025 km, 7 mil. km2, průtok 120 000 m3
-nejkratší řeky: Reo River - přítok Missouri v USA - 61m
Aril - Itálie - 84m

Vodopády
-vznikají na místech, kde řeka vymílá různě odolné horniny (hlavně v horninách sopečného původu) a tam, kde je reliéf modelovaný ledovcem
-nejvyšší vodopád: Angel (Venezuela) - 979m

Přehradní nádrže
-akumulované zásoby vody
-plošně nejrozsáhlejší p.n. je na řece Voltě v Africe - 8 500 km2

Bažiny
-značné rezervoáry vody, kt. vznikly v oblasti znesnadněného odtoku vody
-nejrozsáhlejší b. na území Ruska a Kanady
-výskyt slaných močálů je v bezodtokých oblastech tropů

Podpovrchové vody
-takto se nazývají vody, jež se vyskytují a pohybují v pevných a sypkých horninách
-je to voda vzniklá vsakováním srážkové vody (infiltrací), popř. kondenzací vodních par v horninách, dělí se na půdní a podzemní
-termální prameny- prameny, ve kt. vyvěrá voda s vyšší teplotou, než je okolní teplota půdy
-gejzíry-termální prameny, kt. vystřikují pravidelně v urč. časových intervalech na povrch, je to sloupec horké vody spolu s vodní parou
- oblasti gejzírů - Island, Yellowstonský NP v USA, Kamčatka …

Vlastnosti mořské vody
a) barva- odstín vody je ovlivněn pohlcováním slun. paprsků a taktéž barvou oblohy, závisí na obsahu min. látek, planktonu ve vodě a na hloubce
= modrá barva: chudá na plankton
= zelená a načervenalá barva: moře bohatá na živé organismy
= žlutá a nahnědlá barva: barva okrajových moří, do nichž řeky přinášejí min. látky
př.: Rudé m. - korály; Sargasové m. - řasy; Bílé m. - led; Žluté m. - jíl přinášený řekou
b) slanost (salinita)- množství rozpuštěných min. látek (solí) - sirany, chloridy, uhličitany; slanost se vyjadřuje v ‰; největší slanost v subtrop. mořích (Rudé moře - 42‰, Mrtvé moře - 245-280‰); nejméně slaná moře jsou tam, kde se silně uplatňuje přítok (Baltské moře - 2-25‰), slanost ovlivňuje zeměpisná šířka, teplota, výpar, srážky a přítoky
c) teplota- přes 53% plochy oceánu má průměrnou teplotu na hladině vyšší než 20°C; chladnější jsou východní části ocaánů, protože tam pronikají studené mořské proudy a dochází k výstupu chladnějších vod z hlubin; t. se zvyšuje směrem k rovníku a klesá s hloubkou; zdrojem tepla je sluneční energie

Pohyby mořské vody
-oceánské vody jsou neustále v pohybu, způsobují to atmosférické vlivy (přitažlivost Slunce a Měsíce) a vlivy geodynamické (zemětřesení)
a) vlnění - vzniká působením větru; je to systém vln o různé výšce, směru a rychlosti
TSUNAMI - vlny způsobené podmořským zemětřesením nb. výbuchy sopek,
mají obrovskou rychlost a drtivý dopad na pobřeží
b) dmutí - vzniká vlivem přitažlivých sil Měsíce a Slunce, kt. působí hromadění vodních mas na straně přivrácené a rovněž vlivem odstředivé síly, která ovlivňuje vznik přílivu na straně od Měsíce odvrácené
- jsou-li Země, Měsíc a Slunce v přímkovém postavení, jejich přitažlivé síly se sčítají a vzniká skočné dmutí
- při pravoúhlé pozici se přitažlivé síly odčítají a mluvíme o hluchém dmutí
- příliv se projevuje ponejvíce v zálivech (na SZ Francie - 12m; v Kanadě v zálivu Fundy - 19,6m)
c) proudy - jsou vyvolané pravidelnými větry
- dělí se na: hlubinné, vzestupné a sestupné
- teplé proudy - Golfský proud - v místě vzniku je asi 100 km široký, na volném moři se roztáhne a omývá Z a S Evropy, jeho voda má jinou barvu než okolní oceán, má vliv na podnebí Z Evropy; Severní a Jižní rovníkový proud - nachází se v Atlantiku, Pacifiku i v Tichém oceánu; Kurošio - vzniká u filipínských ostrovů
- studené proudy - Peruánský proud - přitéká od Antarktidy a proudí podél Peru a Chile; další proudy: Bengálský proud, Kanárský proud

Hodnocení referátu Hydrosféra

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  30. srpen 2007
  8 823×
  1131 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Hydrosféra

nika
vyborna strana z teto strany jsem se nejvic naucila a dostala jsem za 1 dekuju.
pepa
Anonym
Z tohoto jsem vypracovala dokonalý referát =)))