Japonsko

HISTORIE - od Šógunů k císaři

Od 12.století neměl japonský panovník žádnou moc, přestože byl oficiálně božského původu. Skutečnou vládu měli v rukou šógunové, vojevůdci dosazování na trůn soupeřícími šlechtickými rody.

V roce 1615 mocný šógun z rodu Tokugawa Japonsko sjednotil a zároveň prosadil, že tento titul bude v jeho rodině dědičný. Japonská země se cítila ohrožena pronikáním cizích náboženských i obchodních vlivů, a proto se na více než 200 let před světem uzavřela.

V pol. 19. století izolace ostrovů přestala Japoncům vyhovovat. Roku 1853 připlula k japonským ostrovům americká flotila pod vedením Matthewa Perryho a donutila Japonce otevřít své přístavy. V roce 1886 byl svržen poslední šógun a vládcem země se stal opět císař. Jeho osvícená vláda je nazývána obdobím Meidži.

I přes nedostatečné přírodní zdroje bylo Japonsko záhy dostatečně silné, aby zaútočilo na Čínu ( 1894 – 95 ) a Rusko ( 1904 – 05) a začalo budovat svou zámořskou říši.

Počátkem 20. století již Japonsko dosáhlo značné mezinárodní prestiže, ale světová krize ve 30. letech vážně postihla i jeho hospodářství.

Japonská invaze v roce 1937 odstartovala řadu útočných vojenských operací. V japonsko-čínské válce zmasakrovali čísařští vojáci na 150 000 obyvatel Nankingu.V prosinci 1941 zaútočili Japonci na americký Pearl Harbor v Havajských ostrovech a na britské, francouzské a nizozemské koloniální výspy v jihovýchodní Asii. Tak Japonsko vstoupilo po boku nacistického Německa do 2. světové války, která končí roku 1945.

V roce 1946 byla v Japonsku vyhlášena nová ústava a vlády se ujímá císař Hirohit, který umírá roku 1989 a hned po jeho smrti se novým císařem stává Akihito.

ZEMĚPISNÁ POLOHA JAPONSKA

Japonsko je ostrovní stát ve východní Asii v severozápadní části Tichého oceánu. Tvoří ho přes 6900 ostrovů a ostrůvků, táhnoucí se v délce asi 3500 km. Celková rozloha je 372 824 km2 . Japonsko je rozděleno na pět oblastí, největšími ostrovy jsou Honšú, Hokkaidó, Šikoku, Kjúšú a souostroví Rjúkjú, ze kterých je nejvýznamnější ostrav Okinawa.

Nejbližší soused země vycházejícího slunce je Korea, jenž je vzdálena asi 190 km a to je také jeden z důvodů proč Korea sehrála v historii Japonska tak velkou úlohu.

Podnebí Japonska je díky své poloze jak jinak než oceánské, vlhké a monzunové. Je však důležité podotknout, že jednotlivé oblasti této země mají díky značně protáhlému tvaru výrazně odlišné klimatické podmínky.

Členitost: většina území Japonska je hornatá (72 %), zbytek tvoří nížiny,které jsou vysoce osídlena. Zcela jistě je nejvyšší horou Fudži, jejíž vrchol sahá do výšky 3 776 metrů nad mořem. Zdaleka to není jediná hora, která převyšuje výšku 3 000 m n. m..Na ostrovech je ještě dalších jedenáct hor převyšující tuto výšku a přes 500 dalších je vyšších než 2 000 metrů. Většina těchto vrcholů je svým postavením soustředěna na ostrově Honšú.

Sopky : v současné době je v Japonsku kolem 60 činných a bezpočet vyhaslých sopek. K těm, jež už ztratily svou aktivitu, patří i nejvyšší hora Fudži, téměř celoročně ozdobena sněžným vrcholem. Vedle sopek hrozí Japonsku zemětřesení – , které je přenášené na mořské dno vyvolává obrovské vlny tsunami, vysoké až 30 m, které devastují pobřeží. Každým rokem je v Japonsku zaznamenáno kolem 5 000 otřesů půdy. I když jsou většinou slabé, jsou všudy přítomné a v některých případech končí tragicky např.:

Kobe 1995, 7,2 stupně a 5 100 obětí

Tokio 1923, 8,3 stupně a 143 000 obětí

Hokkaidó 1730, 137 000 obětí

Vodstvo: řeky jsou většinou velmi krátké a jen zřídka dosahují délky 300 km. Jsou úzké a mělké a právě díky tomu mají jen nepatrný význam pro říční dopravu. Nejdelší řekou je Šinano, která je dlouhá 369 km a ústí do Japonského moře. Většinou vulkanickou činností vzniklo v japonských horách mnoho jezer, z nichž největší je Biwa poblíž Kjóta o ploše 673 km2.

NÁBOŽENSTVÍ

Japonská ústava udržuje náboženskou svobodu a tím se i na školách náboženství nevyučuje. Ale teď jak je to s vírou Japonců, jako takovou. Většina Japonců se hlásí jak k šintó tak k buddhismu. Důvod je ten, že obě tyto náboženství se navzájem podporují a dohromady silně ovlivňují každodenní život lidí v této zemi. Samozřejmě se zde vyskytují i věříci v křesťanském slova smyslu. Těch je ale opravdu málo.

OBYVATELSTVO

Podle názorů archeologů bylo Japonsko osídleno již před 10 000 lety. Odkud přišlo původní obyvatelstvo nikdo neví. Japonci jsou podle antropologického hlediska přiřazeni k mongoloidní rase. Charakteristické znaky mongoloidní rasy jsou zřejmé, zvláštní tvar očních víček, malé ochlupení těla, tmavé a většinou rovné vlasy.

Okolo roku 1998 žilo v Japonsku cca 125 mil. obyvatel. Což znamená, že průměrná hustota obyvatel je cca 338 osob na km2. Národnostně je Japonsko téměř naprosto homogenní, více než 99 % obyvatel tvoří Japonci. Pro přehled hustoty osídlení , žije asi 77 % obyvatel ve městech a 23 % na venkově.

Venkov, město a tradice

Na venkově dnes bydlí méně než 5 milionů rodin. Dvě třetiny rodinných příslušníků venkovských rodin si vydělávají prací v továrnách a úřadech.

Typický japonský byt je podle evropských či amerických měřítek malý. Ale s rostoucími příjmy se zvětšují i byty. Stavební omezení však zabraňují výstavbě vysokých obytných domů ve městech, a tak se aglomerace rozrůstají a snimi i návaly v ranních vlacích. Tradice se ale v japonských rodinách stále udržují. I v moderních domácnostech je alespoň jedna místnost zařízena s rákosovými rohožemi tatami na podlaze a má malý výklenek, kde vysí oblíbená kresba či kaligrafie. V ní se odehrávají tradiční čajové obřady a zde si Japonci připomínají své kulturní kořeny. Stéle častěji se ale stává, že kvůli každodennímu pracovnímu spěchu staré tradice mnohde ustupují západnímu životnímu stylu. Například snídaně ve městech může sestávat jak z vajíček na slanině, tak z misky rýže.

I navzdory 20. století jsou ženy tradicí stále diskriminovány. Jakmile se vdají mají podle ní opustit práci a věnovat se domácnosti. Mnoho ambiciozních žen si stěžuje na své šéfy, kteří na ně činí nátlak, aby se přizpůsobily národnímu zvyku a po sňatku zaměstnání opustily. Jiné musejí čelit i nepřátelství sousedů, pokud nezůstanou v domácnosti.

Japonci jsou tradičně pracovití, trpěliví a ve společenském styku zdvořilí. Vlídnost a vstřícnost patří k základům slušného chování. Milují však také zábavy, i když mnohé z nich přejali ze Západu. Ale záliba v tradičním divadle, které se provozuje i na menších městech a představení trvá běžně celý den, stále ještě trvá. Japonci mají hluboce zakořeněný vztach k pěstování rostlin a k jejich symbolice. Každý jen trochu majetnější Japonec si také vedle tradičního způsobu bydlení potrpí na domácí zahrádku, která sice bývá v přelidněných aglomeracích velice malá, ale přesto je upravena tak, že představuje napodobeninu celé krajiny, jak ostatně napovídá její japonský název san-suj, hora a voda. Láska k rostlinám se projevuje v četnýchcelonárodních slavnostech květin. Začátek jara je vždy spojován se slavností třešní. Pod stromy kvetoucími růžově a bíle se scházejí tisíce lidí, ženy přicházejí v tradičních kimonech a na větve stromu přivazují útržky papíru s několika verši věnovanými symbolice jara. Se slavností třešní snad může soupeřit jen slavnost chryzantém na podzim. Chryzamtéma je květ císařský a panovník vždy k těmto oslavám otevíral pro veřejnost i své zahrady. Tradiční je rovněž slavnost světel koncem srpna, věnovaná zesnulým. Speciální veselé slavnosti bývají každeročně věnovány mladým chlapcům a dívkám.Lokální svátky zvané macuri mají částečně náboženský charakter a bývají spojeny s místními chrámy. Podobají se částečně českému posvícenství, kdy k nim vedle hojnosti jídla patří průvody masek, zápasy a jiné tradiční japonské sporty.

JAPONSKO V PŘEHLEDU

Oficiální název : Japonský stát

Rozloha v km2 : 372 842

Počet obyvatel : 125 761 000

Hustota zalidnění (obyv. na km2) : 338

Politický systém : konstituční monarchie

Měna : jen

Jazyk : japonština

Náboženství : šintoisté a buddhisté 94 % , křesťané 1,4 % , ostatní 4,6 %

Padnebí : mírné - na severu v zimě studené se severovýchodními větry

subtropické – na jihu, průměrná teplota v Tokiu od 4 °C v lednu do 26 °C v srpnu

Využití půdy : lesy 66 %,orná půda 12 %, louky a pastviny 11%, ostatní 11 %

Hlavní zemědělské produkty a suroviny : rýže, brambory, sladké brambory, čaj, ovoce, zelenina, jedlé mořské řasy, drůbež, ryby, dřevo

Hlavní hospodářské odvětví : železářství a ocelářství, výroba lodí, automobilů, motocyklů, spotřební elektroniky, hnojiv, cementu, optických přístrojů, hodinek, potravinářský průmysl

Vývoz : automobily, spotřební elektronika, průmyslové a stavební stroje, chemické výrobky, textil, lodě, motocykly

Roční příjem na hlavu (v USD) : 36 782

Nárůst obyvatel (na tis. za rok) : 3

Průměrná délka života : muži 76, ženy 82

Hodnocení referátu Japonsko

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  15. srpen 2007
  4 274×
  1361 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Japonsko