Národní park Podyjí

Charakteristika oblasti Národní park reprezentuje výjimečně zachovalou ukázku krajiny říčního údolí v pahorkatinném stupni střední Evropy. Kaňon Dyje vytváří jedinečnou krajinu s hluboce zaříznutými údolími bočních přítoků, nejrůznějšími skalními útvary, kamennými moři a skalními stěnami. Území vyniká vysokou pestrostí rostlinných a živočišných společenstev. Přirozenou osou území je Dyje, která na své 40 km dlouhé cestě z Vranova do Znojma vytvořila v horninách českého masivu kaňonovité údolí, jehož hloubka dosahuje až 220 m. NP Podyjí leží mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí při státní hranici se sousedním Rakouskem.

Historický vývoj Počátek velkoplošné územní ochrany středního toku Dyje se datuje rokem 1978, kdy byla na ploše 103 km² vyhlášena Chráněná krajinná oblast Podyjí. Její větší část byla součástí hraničního pásma a byla tedy turistické veřejnosti nepřístupná. V roce 1991 byly vyhlášeny dva nové národní parky - Šumava a Podyjí. K 1.1.2000 byl vyhlášen Národní park Thayatal i na pravém rakouském břehu Dyje

Geologický vývoj Během kvartéru dochází k vyzvednutí a následné denudaci (odnos hornin) oblasti, takže byl obnažován starý předterciérní reliéf. Během pleistocénu a holocénu převažovala denudační činnost nad nakupením sedimentů, takže kvartérní pokryv je málo mocný a nesouvislý. Pouze v JV části NP, na okraji Dyjsko-svrateckého úvalu, se nahromadily větší mocnosti sedimentů.

Morfologie Národní park Podyjí leží na JV okraji provincie České vysočiny, tvořené Česko-moravskou soustavou a podsoustavou Českomoravské vrchoviny, která se v této oblasti dělí na Znojemskou pahorkatinu a Bítovskou pahorkatinu. Nejvýchodnější část patří k provincii Západních Karpat , soustavě Vněkarpatských sníženin a podsoustavě Západní vněkarpatské sníženiny, která je zde tvořena Dyjsko-svrateckým úvalem, a to jeho zvýšenou částí - Jaroslavickou pahorkatinou.

Reliéf Reliéf svojí výškovou členitostí odpovídá plochým až členitým vrchovinám. Tvary reliéfu jsou dány různou odolností hornin a stupněm jejich narušení. Rozdíly jsou mezi ostřejšími tvary vytvořenými v rulách proti zaobleným tvarům v žulách a plochým tvarům na usazeninách při východním okraji národního parku. Poslední období vývoje povrchu území je charakterizováno stupňujícími se vlivy a zásahy člověka. Jde zejména o různé druhy těžby surovin, skládek odpadů, opuštěné mlýny, jezy, v odlesněných oblastech velkoplošné zemědělství, v lesních porostech provádění holosečí a doprava dřeva.

Profil terénu Členité území Podyjí je součástí pahorkatiny jihovýchodního okraje Českomoravské vrchoviny, pouze východní okraj zasahuje do Dyjsko-svrateckého úvalu. Území národního parku má charakter členité pahorkatiny s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrchů. Nejvyšší bod je 536 m.n.m a nejnižší bod je položen 207 m.n.m. Národní park je z velké části položen nad 300 m.n.m. Mezi nejvyšší hory patří: Větrník (509m) a Býčí hora (514m) v západní části parku. Východní část parku se pohybuje okolo 350-400 m.n.m.

Hydrologie Celý okres Znojmo, a tedy i území NP, patří mezi extrémně suché oblasti naší republiky. V chladném půlroce zde spadne 220 - 270 mm srážek, v létě je pak srážkový úhrn 330 - 400 mm. Nejvíce srážek obvykle spadne v letním období ( v červnu ), minimum připadá na březen.

Největší vodní tok v NP Podyjí je Dyje, která se pak vlévá do Moravy. Mezi Vranovem a Znojmem protéká v délce 42 km hlubokým údolím Národního parku. Délka toku celé Dyje je 287 km. Plocha povodí Dyje je 13.426 km2. Spolu se svými přítoky odvodňuje JV část Českomoravské vrchoviny, Dyjsko-svratecký úval a část Dolnomoravského úvalu.

Flóra a fauna Celé údolí je takřka souvisle porostlé lesy. V západní části najdeme zbytky původních podhorských bučin s jedlí a tisem, které východním směrem střídají dubohabrové porosty. Mimo běžné lesní druhy dřevin se setkáme i se vzácnějšími a pro Podyjí charakteristickými druhy. Značná přírodní rozmanitost tohoto území podmiňuje velkou koncentraci rostlinných druhů na malé ploše. Z území národního parku a jeho ochranného pásma je dosud známo téměř 1.300 druhů vyšších rostlin a další jsou každoročně objevovány. V nejvýše položené západní části se setkáváme s vegetací podhorskou. Východní okraj národního parku se stepní a lesostepní teplomilnou vegetací leží ve srážkovém stínu.

Z území je potvrzen výskyt 56 druhů savců, což představuje 67 % všech druhů v ČR. O výskytu obojživelníků existuje jen málo informací. Téměř všude se v zalesněné části v dosahu údolí Dyje vyskytuje celkem hojně mlok skvrnitý. Vzhledem k nedostatku a malé rozloze vodních ploch nejsou v Podyjí příliš zastoupeny druhy, jež jsou na toto prostředí vázány. Vzhledem k tomu, že jde o nejlépe vyvinutou a zachovalou říční oblast západomoravských řek má toto území velký význam jako oblast výskytu velkého množství citlivých a ohrožených druhů.

Přírodní zajímavosti Suťová pole (kamenná moře)- vytváří rozsáhlé plochy balvanů různé velikosti. Vznikají mechanickým zvětráváním a rozpadem skalních masivů na strmých svazích a následným přemístěním do nižších poloh gravitační silou. Na mechanickém narušení hornin se podílí především tektonické poruchy (pukliny a zlomy) a mrazové zvětrávání. Braitava- rozsáhlý lesní komplex hlubokého údolního zářezu řeky Dyje. Pralesovité lesní porosty s převažujícím bukem. Výskyt chráněných druhů rostlin a živočichů. Významná geologická lokalita s výskytem skalních měst. Šobes- Již ve středověku byla lokalita využívána k pěstování vinné révy. Víno bylo proslulé svojí kvalitou a zejména v minulém století dodáváno na císařský dvůr a do význačných vídeňských restaurací. Lokalita je řazena mezi deset nejlepších vinařských poloh v Evropě. Pěstují se zde především bílá vína: rulandské šedé a bílé, ryzlink rýnský a vlašský. Po hřbetu vede tzv. Římská cesta - stará obchodní cesta spojující již od raného středověku české země a Rakousko.Kromě těchto lokalit je v NP Podyjí ještě mnoho dalších přírodních zajímavostí.Mezi tyto lokality můžeme zařadit:Hardeggskou vyhlídku, Heiligerstein, Hradiště, Heimatkreuz, Králův stolec, Kraví horu, Ledové sluje, Siesfeldův kámen a Železné schody.

Kulturně historické zajímavosti Mezi historické památky v NP Podyjí patří:hrad Hardegg, hrad Kaja, lovecký zámeček Karlslust, zřícenina Nový Hrádek, zámek Riegersburg a státní zámek Vranov nad Dyjí. Jako další historické objekty můžeme zařadit: Andělský mlýn, Claryho kříž, Devět mlýnů, Feliciina studánka, Kamenný mostek, Lovecký letohrádek, Lusthaus (Letohrádek), Maria Schutz (kaple Panny Marie Ochranitelky), Mníškův kříž, Obelisk a Popická kaple.

Sportovně společenské zařízení a akce V letních měsících je možnost ochutnávky vín přímo na vinici. (Akce je součástí vinařského turistického programu, který na Šobesu provozuje společnost Znovín, a.s)

Hodnocení referátu Národní park Podyjí

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  9. březen 2008
  4 479×
  988 slov

Komentáře k referátu Národní park Podyjí

marek šimko
Dobrá inspirace na referát!