New York City

Vlastní město, New York City, má rozlohu téměř 800 km2. Celková délka zdejší silniční sítě činí 10 300 km, pláží pak necelých 30 km. 1 100 parků a veřejných prostranství zaujímá celkovou plochu zhruba 150 km2. Ve městě je přes 30 obchodních domů s četnými pobočkami, 400 divadel, tisíce obchodů, asi 100 mrakodrapů, 3 500 kostelů, 25 000 restaurací, více než 100 000 hotelových pokojů první kategorie a 12 000 vozidel taxi.
New Yorské metro přepraví denně na 4 milióny cestujících (Newyorské metro jezdí 24 hodin denně, v noci se musí čekat z bezpečnostních důvodů raději ve žlutě vyznačené zóně off-peak area), autobusy 2,5 miliónu. Každým rokem přijíždí do města cca 17 miliónů návštěvníků, z toho 2,5 miliónu ze zámoří.
New York je větší, mohutnější a impozantnější, než kterékoliv jiné město světa. V pěti městských obvodech (Manhattan, Brooklyn, Queens, Bronx a Staten Island) žije více než 8 miliónů obyvatel. I s předměstími jich má New York 12 miliónů a s celou okolní aglomerací dokonce plných 16 miliónů.
Obraz tohoto města, vyznačující se především hektickým ruchem a shonem, šíří po celém světě četné filmy a fotografie. Jakoby důvěrně známé jsou nám z těchto informačních zdrojů hluboké „soutěsky“ ulic mezi mrakodrapy, žluté taxíky, pára vycházející z větracích šachet podzemní dráhy, věčně spěchající davy lidí. Při osobní návštěvě se to změní ve skutečnost, která obvykle předčí všechny očekávání. když se po hlavním silničním přivaděči z Kennedyho letiště blížíte k Manhattanu, vyrůstají před vámi mrakodrapy.
Masy lidí na Madisonově, Páté či Šesté avenue jsou tak pestrobarevné a dynamické, že zprostředkovaně si to lze jen stěží představit. zde, mezi Newyorčany doslova z celého světa, začíná to pravé objevování legendárního velkoměsta, které umí vždy ukázat něco nového a něčím překvapit.
Kdo nebyl v New Yorku nezná Ameriku. New York ovšem není totéž, co Amerika – na tom se shodují Newyorčané i všichni ostatní obyvatelé USA. Město leží na Východním pobřeží a od svého založení roku 1626 Holanďany (pod názvem Nový Amsterdam) je svým charakterem stále bližší Evropě.
Loajalita města bývala „na obě strany“ i v minulosti: když zde George Washington přebírat velení nad revoluční armádou, přišla se s ním tenkrát rozloučit zhruba polovina New Yorku; aby tu pozdravila britského guvernéra, vracejícího se z Londýna.

MANHATTAN

Na tomto téměř 22 km dlouhém a přes 3 km širokém ostrově se nachází prakticky všechno, co by měl člověk v New Yorku vidět, přestože své osobité kouzlo mají pochopitelně i další čtyři městské obvody.
Manhattan na první pohled působí složitě, o to snazší je tu praktická orientace. Zabloudit zde téměř nejde. Směrem od severu k jihu se zástavba dělí na Uptown (Horní město, severně od 59. ulice), Midtown (Centrum) a Downtown (Dolní město, jižně od 34. ulice).
Středovou podélnou osu Manhattanu tvoří Pátá avenue, všechno, co leží na východ od ní, se označuje East Side, vše co leží na západ, potom West Side. Pátá avenue začíná na náměstí Washington Square ve čtvrti Greenwich Village. zde a také v okolí Wall Street dodnes najdeme křivolaké ulice jako za koloniálních časů. jinak jsou manhattanské ulice přímé, protínají se v pravých úhlech a místo názvů nesou číselná označení. Třídy čili avenues (1. až 12.) probíhají v severojižním směru, ulice čili streets (1. až 220.) kolmo na ně ve směru východozápadním. konkrétní jména mají pouze některé avenue (York, Lexington, Madison a Park avenue). další výjimkou je Broadway – jediná velká diagonální ulice.
Pravoúhlý systém ulice vymezuje s větší či menší pravidelností polohu jednotlivých domovních bloků a křižovatek. místa v této struktuře se neudávají pomocí ulic, nýbrž prostřednictvím nejbližší křižovatky mezi třídou (avenue) a ulicí (street). například: Whitneyovo muzeum (Madison a 75.) – od Metropolitního muzea (Pátá a 82.) jeden blok východně a sedm bloků k jihu.

Midtown

zde, v centru Manhattanu, se nachází většina hotelů. Pokud má člověk štěstí a je v některém z nich ubytován, může vyrazit do okolí i pěšky.

Rockefeller Center

Tento komplex mrakodrapů mezi Pátou a Šestou avenue a 48. Až 51. Ulicí je bezesporu jedním z turistických magnetů New York City. Denně sem přicházejí desetitisíce lidí – ať už za nákupy a zábavou, nebo za prací všeho druhu, od pouličního prodeje až po kancelářská zaměstnání.
Kdyby dne John D. Rockefeller mladší viděl, jak jeho „byznys“ vzkvétá, byl by určitě spokojen. V roce 1928 si tento pozemek pronajal od Kolumbijské univerzity, aby jej zbavil nevzhledných barů z doby prohibice. Brzy tu vyrostly první mrakodrapy a z kdysi nezajímavého místa se stalo významné obchodní a zábavní středisko s podzemní pasáží a více než 200 různými obchody a restauracemi.
Mezi ozdobnými fontánami a záhony s květinami v zahradách Channel Gardens, které se prostírají jižně od 50. Ulice mezi Pátou avenue a níže položeným prostranstvím, vládne příjemně uvolněná atmosféra. Vlevo odtud leží objekt Maison Francaise, vpravo British Empire Building, na konci pak prostranství Rockefeller Plaza – v létě stinná kavárna pod širým nebem, v zimě veřejné kluziště. Náměstíčku se zlacenou Prométheovou fontánou dominuje nejvyšší budova komplexu, mrakodrap RCA Building, kde sídlí televizní stanice NBC. Výtahem můžete vyjet do 65. Patra a navštívit vyhlídkovou plošinu. Neméně krásný panoramatický výhled se nabízí z restaurace „Rainbow Room“
K Rockefellerovu centru patří rovněž Radio City Music Hall s největším sálem pro filmové, divadelní a hudební produkce na světě o celkové kapacitě 6200 míst. Tento zábavní palác ve stylu třicátých let se dále může pochlubit vůbec největšími varhany, jaké kdy vyrobila firma Wurlitzer, nádhernými lustry a zrcadly, vlastním symfonickým orchestrem a pozoruhodnou raketovou show. Jednou denně jsou pořádány organizované prohlídky zákulisí objektu.
V sedmdesátých letech byla činnost tohoto kulturního zařízení již téměř zastavena, posléze se však vzepjalo k novému rozmachu. Deník New York Times tehdy vystoupil na jeho podporu opravdu sugestivními slovy: „Jestli Radio City Music Hall opravdu skončí, pak to bude totéž, jako kdyby skončil celý New York.“

Fifth (Pátá) Avenue

Přinejmenším mezi 34. Ulicí a Central Parkem je Pátá avenue synonymem pro luxus a skutečným nákupním rájem. Pokud nemáte na to, abyste se ubytovali v prvotřídním hotelu Plaza přímo u parku, pořád vám zůstává alespoň možnost procházky po okolí s lákavými výlohami klenotnictví jako Tiffany, Cartier nebo Van Cleef & Arpels. Za návštěvu stojí také exkluzivní obchodní domy – Saks, Bergdorf Goodman a Henri Bendel (za rokem 57. Ulice). Pěkné jsou i obchody s koženým zbožím (Mark Cross, Gucci) a četné butiky.
Krátká vděčná odbočka vede z nároží West 47th Street do střediska obchodníků s diamanty „Diamond Row“.

Katedrála sv. Patrika

St. Patrick´s Cathedral, dosti podobná dómu v Kolíně nad Rýnem, stojí mezi 50. a 51. ulicí, ve stínu okolních mrakodrapů Rockefellerova centra a sousední výškové budovy Olympic Tower. Tato historická stavba z roku 1879 má svůj velký den každoročně 17. Března, na svátek sv. Patrika (St. Patrick´s Day), kdy se tu koná okázalá slavnost irských katolíků.

Times Square a Broadway

Náměstí Times Square, ležící na severní straně 42. Ulice mezi Broadwayí a Sedmou avenue, dostalo své jméno podle výškové budovy Times Tower, dřívějšího sídla renomovaného listu New York Times. K Times Square se ovšem počítá celý prostor mezi Šestou a Osmou avenue od 42. Po 47. Ulici. Tady bije pomyslné srdce New Yorku s četnými divadly a premiérovými kiny. Džezová hudba a tóny kytar se tu mísí s hlukem pouličního provozu. Díky iniciativě městských zastupitelů prošlo náměstí Times Square v posledních letech komplexní rekonstrukcí. K rozhořčení jedněch a úlevě druhých se těžištěm této obnovy stalo Disneyovo centrum na rohu 42. Ulice a Sedmé avenue. Stará divadla, v jejichž sálech s dříve promítaly tvrdé pornofilmy a horory, staví dnes opět na obdiv svou někdejší architektonickou krásu a byla jim také navrácena původní funkce klasických kulturních zařízení. Drogy a pornografii vystřídaly uhlazené butiky a nové neonové osvětlení Broadwaye dává znovu vzpomenout na zašlé časy této „Velké bílé cesty“ („Great White Way“). Na Broadway se také nachází Blue Bar ve vstupní hale hotelu Algonquin, kam ve dvacátých letech chodili slavní literáti. Panuje zde osobitá a intelektuální atmosféra, kterou v New Yorku hned tak člověk nenajde.

42. ulice (42nd Street)

Je oázou klidu, navíc architektonicky působivou, je hlavní městská knihovna New York Public Library, nacházející se na Páté avenue mezi 40. a 42. ulicí. Honosná budova z roku 1911 vyjadřuje americké pojetí francouzského neoklasicismu. Monumentální průčelí se třemi oblouky a dvojitými korintskými sloupy je doplněno širokým otevřeným schodištěm se dvěma sochami lvů po stranách. V interiéru jsou umístěny také výstavní expozice.
Na Východní 42. Ulici, v závěru třídy Park Avenue, se nachází legendární nádraží Grand Central Station, symbol někdejšího Vanderbiltova železničního impéria. Tuto historickou budovu z roku 1920 zachránilo v pozdější době před stržením teprve rozhodnutí Nejvyššího spolkového soudu. Ve vlacích po 123 kolejích, které jsou rozděleny ve dvou výškových úrovních, sem denně přijíždí (resp. Odtud odjíždí) půl miliónu lidí. Na modrém stropě hlavní haly se nad hlavami cestujících jakoby vznášejí namalovaná znamení zvěrokruhu.
Nad podzemní částí nádraží se tyčí mohutný mrakodrap Met Life Building a v sousedství ještě několik dalších výškových budov. Vynikající ukázkou stavebního stylu art-deco je mrakodrap Chrysler Building (Lexington Avenue/42. ulice). Jeho štíhlý tvar se „šupinatou“ špicí lze nejlépe vychutnat s určitým odstupem, který nabízejí horní patra vedlejšího hotelu. Odtud jsou velmi dobře vidět pozoruhodné „chrlič“ v horní části stavby, tvarově odpovídající chladicímu roštu automobilů Chrysler. Výšková budova Citicorp Center (Lexington Avenue mezi 53. a 54. ulicí) dodává siluetě Manhattanu zvláštní důraz svou strmě klesající stříbřitou střechou. Dolní část mrakodrapu tvoří otevřená dvorana, obklopená třípatrovou „tržnicí“ s obchody a restauracemi; uprostřed stojí členitý luteránský kostel sv. Petra (St. Peter).
Jednou z mnoha pozoruhodných výškových budov je Park Avenue je Seagram Building )mezi 52. a 53. ulicí). Výrazné linie tohoto bronzově zbarveného mrakodrapu ze skla a oceli (dokončen roku 1958) jsou považovány za absolutní vrchol tvůrčí činnosti architekta Miese van der Roheho (projekt stavby vypracoval společně s Philipem Johnsonem). Přístup ze vstupní haly do elegantního restaurantu zdobí jevištní dekorace od Pabla Picassa ke hře Le Tricorne (Třírohý klobouk).

Hlavní sídlo OSN

(První Avenue, mezi 42. a 48. ulicí), založil na sedmihektarovém stavebním pozemku John D. Rockefeller mladší, aby tak tuto významnou světovou organizaci přilákal na půdu New Yorku. Na projektu pracoval počátkem padesátých let 11členný tým architektů, mj. i Le Corbusier a Niemeyer. Ve výškové budově je umístěn sekretariát, v nižším sousedním bloku s mírně konkávní sedlovitou střechou zasedá Valné shromáždění. Nejpůsobivější pohled na celý komplex, k němuž patří také Knihovna Daga Hammarskjölda (pojmenovaná na počest bývalého generálního tajemníka OSN, jenž zahynul při leteckém neštěstí v Kongu) a Konferenční budova, se nabízí z hladiny East River (rameno řeky Hudson) při okružní plavbě výletní lodí kolem Manhattanu.
Vstupenky na veřejné schůze Valného shromáždění a k prohlídkám budov komplexu (s průvodcem) obdržíte u vchodu pro návštěvníky (45. ulice/První avenue). Mnohá umělecká díla a vybavení vnitřních prostor darovaly hlavnímu sídlu OSN členské státy (např. tři zasedací sály z Norska, Dánska a Švédska).
V zahradě komplexu si dopřejte malou pauzu a pokochejte se pohledem na okolní výškové budovy. Před 12. Nebo po 14. Hodině je možné (po předchozí rezervaci u informační přepážky ve vstupní hale) se najíst v restauraci pro delegáty, Delegates´ Dining Room, odkud budete mít překrásný výhled na East River. V obchodě s uměleckých zbožím z celého světa jsou k dostání různé originální, cenově výhodné dárky, a na poště pak speciální známky OSN, které platí pouze uvnitř tohoto areálu.

Empire State Building

Tento proslulý kancelářský mrakodrap na rohu Páté avenue a 34. ulice je otevřen pro veřejnost každý den od 9:30 hodin až do půlnoci. Přestože o svůj někdejší primát nejvyšší budovy světa již poměrně dávno přišel, stále představuje turistickou atrakci první kategorie.
Na objektu, postaveném v roce 1931, je gigantické prakticky vše. Několik čísel: mrakodrap má 102 pater, 1860 schodů, 60000 tun oceli, 5600 km kabelů a drátů, téměř 100 km potrubí, objem vnitřních prostor přibližně 1 milión m3 a výšku (včetně anténního stožáru) 448m.
Ukazatele vás dovedou k pokladně, kde lze zakoupit vstupenky na vyhlídkovou plošinu a do virtuálního studia Skyride, simulujícího let nad New Yorkem. Ve Skyride je umístěna také expozice některých Guinnessových světových rekordů: nejdelší nalezená dešťovka, největší kytara, nejmenší housle, nejdelší vousy světa aj.
Rychlovýtah vás za necelou minutu vyveze až do 80. Patra; odtud pak pokračujete druhou zdviží na úroveň 86. poschodí, do výšky 320 m. nádherný daleký výhled zde můžete vychutnávat v zimě z vytápěného prostoru, v létě z otevřené venkovní terasy. Za jasného počasí je vidět lodě na moři do vzdálenosti až 65 km. Pokud vás tu neodradí nastoupit ještě do třetího výtahu a vyjet až na vyhlídkovou plošinu ve 102 patře, kde shlížíte do propasti pod vámi z úpatí 68 m vysokého anténního stožáru.
Po návratu zpět na „pevnou zem“ lze pokračovat směrem na západ do oblíbeného nákupního centra se známým obchodním domem Macy´s (34. ulice). Na nároží 32. ulice a Sedmé avenue stojí světoznámá sportovní hala Madison Square Garden.

Downtown
Wall Street

Na jižním konci Manhattanu působí mrakodrapy ještě mohutněji a uliční „soutěsky“ ještě sevřeněji než kdekoliv jinde. Samotná Wall Street je pevností světového kapitalismu. Ulice dostala své jméno podle palisádové hradby, která tu byla postavena roku 1653 na ochranu před indiány. Dnes se zde tyčí výškové budovy renomovaných bank a přicházejí sem nejvlivnější osobnosti světa velkých peněz.
Srdce finančnické čtvrti, burza cenných papírů New York Stock Exchange, bije v budově vystavené po vzoru starověkého římského chrámu. V době obchodování s akciemi je veřejně přístupná galerie pro návštěvníky (vchod na 20 Broad Street). Z ochozu pak můžete s patřičným nadhledem pozorovat hektické pinožení makléřů a dalších zaměstnanců burzy.
Na roku Wall Street a Broadwaye stojí Trinity Church, episkopální kostel sv. Trojice, vybudovaný roku 1846 ve stylu americké novogotiky. Přilehlý hřbitov je místem posledního odpočinku řady významných Amerických občanů, mj. též Alexandra Hamiltona, jednoho z tvůrců americké ústavy.
Během krátkého období, kdy byl New York prvním hlavním městem USA, zasedal Kongres ve sněmovně Federal Hall. Její původní budova na nároží Wall a Nassau Street byla roku 1812 stržena. V roce 1842 byl pak postaven nový objekt. Bronzová socha připomíná George Washingtona, který tu 30. dubna 1789 skládal přísahu jako první prezident Spojených států. Další historickou budovou z doby vzniku republiky je Fraunces Tavern (Frauncesova taverna) na rohu Pearl a Broad Street. Byla postavena roku 1719 jako obytný dům a v roce 1763 přeměněna Samuelem Francesem na velké pohostinské zařízení. Roku 1783 se zde George Washington po skončení osvobozenecké války za nezávislost loučil se svými důstojníky. Právě Afroameričan Fraunces tehdy s Washingtonem odešel do Bílého domu. V přízemí rekonstruovaného objektu se dnes nachází restaurace. Ve 2. a 3. patře je umístěno muzeum s exponáty dokumentujícími válku za nezávislost.
Další zajímavostí je Světové obchodní centrum – World Trade Center (Church Street mezi ulicemi Liberty a Vesey), nepotřebujete ani žádné směrovky; dvojice jeho věžových mrakodrapů je dobře vidět ze všech částí města. Na úpatí věží stojí za pozornost oblouky ve stylu benátské gotiky. Obě budovy jsou vysoké 411 m, přičemž mají celkem 43600 oken a 198 výtahů. Fontánu na náměstí pod nimi zdobí bronzová plastika ve tvaru koule od mnichovského umělce Fritze Königa. U centra se nachází nádraží, několik stanice metra a velké nákupní středisko. Vyhlídková plošina pro návštěvníky je situován ve 107. patře věže č. 2. Pohled odtud na New York, sousední New Jersey a Atlantický oceán patří ke skutečně nezapomenutelným zážitkům. T témže patře věže č. 1 se nachází slavná vyhlídková restaurace Windows on the World (Okna do světa).
V únoru 1993 provedli teoretisté na centrum bombový útok, jenž způsobil velký chaos a vyžádal si také několik lidských životů. Od té doby jsou v celém areálu výrazně zpřísněna bezpečnostní opatření.

Socha Svobody

(Příjezd lodí od Battery Parku za 15 minut). Tato zhruba 93 m vysoká socha (Statue of Liberty) byla dříve pro milióny přistěhovalců obvykle tím prvním, co z Ameriky čili Nového světa vůbec spatřili. „Lady“ znamená pro Američany dodnes cosi víc než všechny ostatní pomníky.
Návštěvu je možné zahájit prohlídkou Muzea přistěhovalectví (American Museum of Immigration), které se nachází v mohutném podstavci sochy. Vystavené exponáty, doplněné filmovou projekcí, vás tu názorně seznámí s historií přistěhovalectví do Ameriky od doby kolonialismu až po 20. století, jakož i s původním indiánským obyvatelstvem a transporty otroků. Cestu na vyhlídkovou terasu podstavce můžete absolvovat buď pěšky po schodech nebo výtahem. Kdo se odváží ještě výš, bude v trnové koruně sochy odměněn skvělým dalekým výhledem.
Oficiální název sochy zní „Svoboda, osvětlující svět“. Náklady 250000 dolarů, potřebné k realizaci tohoto monumentálního projektu (podstavec financovaly USA, vlastní sochu pak Francie), byly shromážděny převážně soukromými sbírkami.
Práce na obrovské postavě ženy s pochodní ve vztyčené ruce trvaly francouzskému sochaři Frédericu Auguste Bartholdimu plných 10 let. Ocelovou vnitřní kostru sochy, následně pokrytou měděnými pláty, vytvořil světoznámý inženýr Gustave Eiffel, který kvůli tomu dokonce přerušil práci na své proslulé pařížské věži. Po dokončení byl socha v Paříži rozebrána a ve 214 přepravních bednách odeslána přes moře do New Yorku. Slavnostní akt odevzdání veřejnosti provedl v roce 1886 tehdejší americký prezident Grover Cleveland.
Západně od ostrůvku Liberty Island se Sochou svobody leží ostrov Ellis Island, na němž prošlo v letech 1892 až 1924 imigrační kontrolou, jejíž součástí byla mj. i amerikanizace „nevyslovitelných“ cizích jmen, na 12 miliónu zahraničních přistěhovalců. Tento „Ostrov slz“ byl prohlášen národní kulturní památkou a historické objekty na něm restaurovány (muzeum). Pokud se chcete návalu lidí na Liberty Islandu můžete si vyjet lodí od Battery Parku na Staten Island Ferry. Pluje se těsně kolem Sochy Svobody a nejlepší výhled poskytuje horní paluba.

Lower East Side

(od Canal Street na sever až po Houston Street). Tato čtvrť byla prvním shromáždištěm přistěhovalců. Většinou zde zůstali tak dlouho, až se naučili anglicky, a potom pokračovali do dalších částí města nebo přes řeku Hudson do vnitrozemí. Dále než ostatní tu zpravidla pobývali Číňané, Židé a Italové, což svědčí o určité soudružnosti těchto národnostních skupin. Čtvrť dodnes dýchá osobitou atmosférou barev, zvuků a pachů (zvláště v čínské části), pro kterou se rozhodně vyplatí ji navštívit.
Chinatown (Čínská čtvrť) pulsuje nad stanicí metra Canal Street. Všechny nápisy jsou tak jak v angličtině, tak i v čínštině. Telefonní budky mají stříšky ve tvaru východoasijských pagod, v malých obchůdcích se prodávají šperky z nefritu a slonoviny, v krámech se zeleninou vám nabízejí čínské luštěniny, zelí a melouny, a své potenciální hosty všemožně lákají nesčetné restaurace, servírující nejrůznější speciality kantonské, šanghajské či sečuánské kuchyně.
V devíti domovních blocích mezi ulicemi Canal Street, Bowery, Park Row, Pearl Street a Center Street žije dnes asi 20000 Číňanů. První příslušníci tohoto národa se zde usadili už během kalifornské „zlaté horečky“ a výstavby železnice v 19. Století; později sem přicházeli hlavně lidé z Hongkongu.
Při návštěvě čtvrti se řiďte příkladem Číňanů z jiných částí New Yorku, kteří sem chodí o víkendech nakupovat a chutně se najíst – to vše za relativně velice příznivé ceny. Například v supermarketech na Canal Street se prodávají nejkvalitnější čínské čaje a také nádherná porcelán.
Nádherné je též Čínské muzeum a budhistický chrám. Pokud se hodláte o historii a pozoruhodnostech čtvrti dovědět více, můžete absolvovat její prohlídku s průvodcem (tel. 619 47 85).
Jižně od Mott Street leží izraelský hřbitov Shearith, nejstarší v New Yorku, založený roku 1683 portugalsko-sefardskými Židy z Brazílie.
Vlastní Židovská čtvrť, obývaná především Aškenázy z východní Evropy, se rozkládá severovýchodně od čínské, kolem starého tržiště na Hester Street.
Na Delancey a Orchard Street panoval čilý ruch hlavně v období na přelomu 19. a 20. století; tradiční textilie se zde ovšem hojně prodávají dodnes a ulice ožívají alespoň v neděli po sabatu; to vyjdou ze svých domů ortodoxní Židé v černých kloboucích a redingotech, aby spolu s portorickými obchodníky a řeckými prodavači kebabu vytvořili nezaměnitelný pouliční kolorit. O zdejším bohatém kulturním životě, který vzkvétal i za časů všeobecné mizérie, svědčí četná židovská divadla, nakladatelství a obchody s knihami.
Velmi oblíbeným cílem turistů se v poslední době stala čtvrť Little Italy (Malá Itálie). Někdejší nepříliš vzhledné trattorie a krámky Neapolitánců a Sicilianů dnes nahrazují nové úpravné restaurace a supermarkety. Hlavní tepnou čtvrti je Mulberry Street, hlavně k večeru příjemně „ozvučená“ tóny mandolín. Téměř každý sváteční den pořádají navíc místní prodavači nějaké větší či menší pouliční slavnosti.

Greenwich Village a SoHo

„Village“ byla kdysi newyorskou čtvrtí umělců; bydleli tu slavní spisovatelé, jako např. Henry James a John Dos Passos, i malíři jako Edward Hopper nebo Franz Kline. V padesátých letech zde hráli avantgardní džez Charlie Parker a Miles Davis, v šedesátých vyprávěl své první ironické vtipy Woody Allen.
Něco z této atmosféry se dodnes zachovalo mj. v bizardních secondhandech zóny ulic kolem Bleecker a MacDougal Street. Přílišných změn nedoznala ani nálada v klasických džezových lokálech. Několik stylových kaváren pak nabízí příležitost prosedět u šálku silného espresa nad stranami známého místního týdeníku Village Voice (Hlas Village).
„Uhlazené“ Američany z románů Henryho Jamese můžete potkat v atraktivní oblasti obytných domů kolem ulice Christopher Street, u starožitníků anebo ve francouzsky řešených bistrech.
Sám Henry James bydlel krátce na náměstí Washington Square, což je srdce newyorské univerzity a zároveň titulní místo jednoho z jeho románových děl. Žil zde u své babičky v domě řeckého stylu na severní straně, který patří k nejelegantnějším obytným budovám New Yorku.
Přes Washingtonův oblouk (Washington Arch) je odtud vidět na Pátou avenue. Oblouk byl postaven roku 1889 ke 100. výročí nástupu prvního amerického prezidenta do úřadu.
Na prostranství uprostřed malého parku se hlavně v létě často konají různé kulturní produkce. Pozdě večer a v noci je ovšem lepší se tomuto místu vyhnout.
Oblast jižně od ulice West Houston Street, zvaná SoHo (zkratka „South of Houston“), částečně kopíruje vzor Greenwich Village. Umělci se do opuštěných podkrovních bytů a skladišť této bývalé řemeslnické a průmyslové čtvrti začali stěhovat poté, co ve zkomercializované „Village“ neúnosně vzrostly nájmy.
Okna bez záclon poskytují pěkné pohledy do interiérů, často zdobených velkými obrazy a sochami. Úspěch avantgardních galerií na západní straně Broadwaye, kde vystavovaly hvězdy pop-artu Andy Warhol, Robert Rauschenberg a Roy Lichtenstein, ovšem postupně vedl ke zvýšení nájemného i zde. Mnozí umělci se proto přestěhovali ještě dál, do čtvrtí TriBeCa (_triangle below canal“ = trojúhelník pod ulicí Canal Street).

Uptown

Čtvrť Upper West Side, ležící západně od Cetral Parku, nelze charakterizovat jinak, než jako „všehochuť“: intelektuálové a umělci tu žijí v přátelské symbióze s obchodníky a řidiči autobusů nejrůznější národní příslušnosti.
Lincoln Center (Záp. 62. až 66. ulice, mezi třídami Columbus a Amsterdam): V bohaté čtvrti Upper East Side se nachází většina významných newyorských muzeí a kulturně-uměleckých institucí; především to je Lincolnovo centrum výtvarných umění – „Lincoln Center for the Performing Arts“, fungující zde již od šedesátých let. Poté co nevyšel projekt nové Metropolitní opery v Rockefellerově centru, byla zbourána portorikánská čtvrť, známá z nesmrtelného muzikálu Leonarda Bernsteina West Side Story, a na jejím místě se začalo s moderní výstavbou. Kromě souboru Metropolitní opery čili „Met“ tady našli svůj profesionální domov také newyorští filharmonici, městský balet a Juilliardova hudební škola.
Vystoupíte-li po schodech k ústřednímu náměstí Lincolnova centra, ležícímu v blízkosti Kolumbovy třídy (Columbus Avenue), otevře se před vámi neobyčejně působivý pohled – hlavně v noci, kdy je fontána uprostřed nasvícena takřka nadpozemskou září reflektorů. Stejně nádherné jsou ovšem i okolní monumentální budovy.
Newyorské státní divadlo (New York State Theater), kde účinkuje městský balet a opera, je postaveno na levé straně ve stylu moderního klasicismu. Za prohlídku stojí už bohatě zdobené foyer.
Centrální objekt tvoří proslulá Metropolitní opera s vysokým proskleným průčelím a travertinovými oblouky. Chagallovy nástěnné malby ve vstupní hale jsou celkem dobře vidět i zvenku.
Vpravo pak stojí budova Filharmonie nebo též Avery Fisher Hall, dokončená roku 1962 a o 14 let později architektonicky i akusticky vylepšená.
Za Filharmonií a fontánou (plastika od Henryho Moorea) se nachází objekt Vivian Beamont Theater, původně zamýšlený jako americké národní divadlo. K hlavní budově přiléhá velké oválné hlediště s pohyblivým jevištěm a malá scéna Mitzi Newhouse Theater.
Za divadlem stojí budova knihovny a Muzea výtvarných umění; v této pobočce městské knihovny je uložena rozsáhlá sbírka divadelní a hudební literatury, jakož i zvukových nahrávek.
Lincolnovo centrum je přes lávku nad 65. ulicí spojeno s Jeilliardovou hudební školou (Juilliard School), konzervatoří opravdu světového věhlasu. V přízemní síni Alice Tully Hall hostují různé známé komorní soubory a konají se tu také školní koncerty (vstup zdarma). Jednohodinové turistické prohlídky Lincolnova centra s průvodcem začínají ve vstupní hale Metropolitní opery.
Central Park: Všeobecnou lásku Newyorčanů k této 4 km dlouhé a 800 m široké ploše zeleně uprostřed Manhattanského betonu nedokáží narušit ani občasné zprávy o zdejších nočních přepadeních. Přes den je park oblíbeným místem sportovního vyžití, rekreace a oddechu pro desetitisíce obyvatel města, kteří sem chodí do příjemného přírodního prostředí zapomenout na hektických ruch a shon okolní mrakodrapové „supercivilizace“.
Komplex lesíků a louček, pahorků, skalních bloků a rybníků zvaný Central Park, byl založen v šedesátých letech 19. století. Roste tu asi 75 000 stromů a žije množství zajímavé fauny (špačci, labutě, kachny, veverky apod.).
Z jihovýchodního rohu parku u hotelu Plaza přijdete kolem rybníka k zoologické zahradě. V aleji Mall se nachází napodobenina středověkého hradu, Belvedere Castle.
Na několika místech parku se na jaře, v létě a na podzim konají bezplatné veřejné hudební produkce a koncerty pod širým nebem. Velká „Ovčí louka“ Sheep Meadow je za slunečných dnů doslova poseta tisícovkami vyznavačů opalování. Západně odtud leží známá skleníková restaurace Tavern on the Green, kde lze přes den příjemně posedět u šálku kávy nebo jiného malého občerstvení. Večer se sem obvykle chodí ve společenském oděvu.
Na severním konci aleje Mall, u fontány Bethesda Fountain bývá živo zvláště o víkendech. Můžete se tu setkat s jihoamerickými tanečními soubory právě tak jako s loutkoherci nebo indickými maséry. Ve společnosti kondičních běžců, jezdců na kolečkových bruslích, jakož i koňských drožek, zajišťujících přepravu po parku, docela zapomenete, že jste v New Yorku. Po jezeře za fontánou je možné projet se na loďce. Rybník Conservatory Pond, na jehož břehu stojí sochy pohádkáře Hanse Christiana Andersena a Alenky v Říši divů, patří zase pro změnu lodním modelářům.
Na úrovni Metropolitního muzea se tyčí Cleopatra´s Needle, přibližně 3500 let starý obelisk královny Kleopatry, věnovaný do USA koncem 19. století z Egypta. Západně od tohoto obelisku (a jižně od Reservoiru, největší vodní plochy Central Parku) leží „Velký trávník“ (Great Lawn), kde si přijdou na své všichni milovníci baseballu, amerického fotbalu i klasické kopané (socceru).
Divadlo Delacorte Theater nad hřištěm je každoročně v létě dějištěm festivalu her od Williama Shakespeara.

Harlem

Máte-li ve zvyku cestovat všude na vlastní pěst, pak do této čtvrti vám doporučujeme využít raději služeb newyorských turistických agentur a navštívit ji v organizované skupině s průvodcem. Nejlépe je objednat se den předem u Penny Sightseeing Company (tel. 24 64 220). Okružní jízdy vedou černí Afroameričané, dobře znalí prostředí.
Ještě před několika lety žil v Harlemu asi milión Afroameričanů ze států jižního Karibiku; dnes jejich tu už jen sotva polovina. Jednou z příčin jsou bezesporu i zlepšující se životní podmínky černochů a také výstavba sociálních bytů v jiných částech města.
Harlem, založený holandskými osadníky, byl až do konce 19. století „velkou vesnicí“ vně Manhattanu. Tehdy tu ještě bydleli rovněž zámožnější příslušníci středních vrstev, o čemž dodnes svědčí honosné fasády některých domů.
Černoši sem začali houfně přicházet zejména ve dvacátých letech, když na scénu nastoupil džez. Dnes pro ně roli „zaslíbené země“ pro změnu převzal okolní New York. Bílí chodí do Harlemu hlavně na kulturní akce, pořádané např. v Cotton Clubu nebo divadle Apollo.
Velmi pěkné ulice jsou k vidění v okolí třídy Edgecombe Avenue. Na rohu Edgecombe a 160. ulice stojí poslední pozůstatek georgiánské koloniální architektury, panské sídlo Morris – Jumel Mansion. Objekt, postavený roku 1765, sloužil na začátku války za nezávislost jako hlavní stan George Washingtona a v roce 1810 ho koupil francouzský obchodník s vínem, Stephen Jumel. Vdovu po Jumelovi si později vzal Aaron Burr, třetí viceprezident USA, a nějakou dobu zde pak společně žili. Dnes je v budově umístěno zajímavé Muzeum amerických uměleckých řemesel z období 18. a 19. století.
Ve východní části Harlemu bydlí většinou Portorikánci. Ve Španělském Harlemu (Spanish Harlem) se vyplatí navštívit tržiště La Marqueta (Park Avenue mezi 111. A 116. Ulicí, pod železniční tratí). Exotické ovoce a nápoje se sem vozí převážně z oblasti Karibiku. Nejlepší den pro návštěvu je sobota; při tom samozřejmě neuškodí naučit se pár slov španělsky.

Newyorská muzea

V New Yorku najdete celkem 120 muzeí a množstvím mimořádně cenných exponátů.
Metropolitní muzeum umění – Metropolitan Museum of Art, Pátá avenue/82. ulice. Bezpochyby jedno z nejproslulejších muzeí světa; má téměř 250 sálů a v depozitářích více než 4500 obrazů a grafik, asi milión tisků, stovky soch, na 4000 hudebních nástrojů a obrovskou sbírku nábytku. Vystaveny je vždy jen asi čtvrtina všech exponátů.
Obzvlášť zajímavé je oddělení s tématickým zaměřením na architekturu a umění Ameriky, Lehmanova sbírka raně italského a impresionistického malířství, expozice primitivního umění v oddělení Michaela C. Rockefellera, soubor děl evropských malířů 15. a 20. století, jakož i oddělení starého Egypta.
Muzeum moderního umění (Museum of Modern Art) západní 53. ulice mezi Pátou a Šestou avenue. MOMA, jak jej nazývají znalci, je soukromé muzeum, finančně podporované rodinou Rockefellerů; v depozitářích má více než 70 000 uměleckých děl z období od roku 1880 až do současnosti, z nichž je ovšem vystaven pouze zlomek.
Guggenheimovo muzeum Pátá avenue/89. Ulice, budova muzea, navržená Frankem Lloydem Wrightem, je stejně významná jako sbírky v interiéru – obrazy a sochy z konce 19. A z 20. Století (mj. Klee, Kandinsky, Changall). V přistavěné části lze obdivovat díla van Gogha, Gauguina, Modiglianiho a Picassa.
Whitney Museum of American Art (Madison Avenue/75. ulice); v tomto muzeu jsou vystaveny velmi pozoruhodné sbírky amerického umění 20. století.
Frick Collection (Vých. 70. Ulice/Pátá avenue); klasická sbírka evropského malířství, umístěná v historicky neméně zajímavé budově.
The Cloisters (Fort Tryon Park): opevněný klášter s expozicí středověkých stavebních fragmentů z Franci, Španělska a Italie. Je pobočkou Metropolitního muzea.
Přírodovědné muzeum (American Museum of Natural History), záp. strana Central Parku/79. ulice. Největší přírodovědné muzeum světa s pozoruhodnou sbírkou minerálů a drahokamů; zajímavé jsou také antropologické expozice s tématikou Asie a indiánů Severní Ameriky.
Cooper – Hewittovo muzeum (Pátá avenue/91. ulice): největší americká sbírka dekorativního umění s expozicí historie světového designu z období 15. až 20. století.
Židovské muzeum (Jewish Museum), Pátá avenue/92. ulice. Židovské kultovní předměty archeologické nálezy z Izraele, významné výstavy avantgardního umění.
Muzeum židovské kultury a holokaustu (Museum of Jewish Heritage – A living Memorial to the Holocaust). 18. First Place, Battery Park City. Nové muzeum, věnované židovským dějinám 20. století. V názorně upravených expozicích se lze mj. dovědět řadu informací o okolnostech holokaustu.
Muzeum amerických indiánů (Museum of the American Indian) 1 Bowling Green, State a Whitehall Street, největší komplexní sbírka indiánského umění a uměleckých předmětů ze Severní, Střední a Jižní Ameriky.
Městské muzeum (Museum of the City of New York) Pátá avenue/104. ulice, významná sbírka dokumentů z historie města New Yorku a expozice starých dětských hraček.
Knihovna Pierpont Morgan Library (Madison Avenue/36. ulice), vzácné knihy, rukopisy a obrazy starých mistrů, florentské sochy a další umělecké poklady shromážděné bohatým americkým průmyslníkem Morganem.
Muzeum námořní plavby (South Street Seaport Museum), (Fulton/South Street). Nově upravený historický přístav s galeriemi, butiky, ale především renovovanými námořními loděmi (molo 15 a 16). Okružní plavbu přístavem zajišťuje škuner Pioneer.
Originální audiovizuální muzeum The New York Experience v budově McGraw Hill Building (Avenue of the Americas/49. ulice). Zde je možné se s historií New Yorku seznámit populární formou prostřednictvím obrazu promítaného ze 45 projektorů na 16 velkých pláten a doplněného kvalitním kvadrofonickým zvukem.

Výlety do okolí

Atlantic City (New Jersey) z New Yorku přes Lincolnův tunel k jihu na rychlostní komunikace New Jersey Turnpike a Garden State Parkway. Z mondénních lázní 30. Let se Atlantic City postupem času změnilo na město heren a kasin. Za hazardní zábavou u rulety či hracích automatů sem přijíždějí lidé všeho věku prakticky z celého Východního pobřeží.
Niagara Falls (stát New York): K Niagarským vodopádům je to z New Yorku osm hodin jízdy autem. Přes veškeré projevy civilizace lze říci, že příroda Niagary stále ještě vítězí nad zdejší komercí. Zástupy pouličních prodavačů a množství růžové natřených motelů, v nichž často pobývají páry na svatebních cestách, nejsou nic proti mase vody, která se na své pouti z Erijského jezera do jezera Ontario s ohlušujícím hukotem valí přes terénní zlom do hloubky téměř 60 metrů.
Vodopády je nejlépe pozorovat postupně z různých míst a úhlů pohledu. První vyhlídka se nabízí z ostrova Goat Island, kam přijedete úzkorozchodnou dráhou od Prospect Pointu. Tento ostrov dělí vody řeky Niagary na východní Americké vodopády o výšce 55 m a šířce 328 m a západní (kanadské) Podkovové vodopády nebo prostě jen „Podkovu“ (Horseshoe Falls) o výšce 54 m a šířce 640 m; kousek stranou se nachází ještě jeden menší vodopád, zvaný „Nevěstin závoj“ (Bridal Veil) na Goat Islandu si můžete vybrat mezi vyhlídkovým letem nad majestátní niagarskou scenérií ve vrtulníku a jízdou výtahem dolů k úpatí vodopádů. Zde je možné projít se po upraveném chodníku za burácející vodní stěnou. Pláštěnku si sice můžete zapůjčit, ale mokří budete stejně. Zážitek je to však nezapomenutelný.
Nahoru nad vodopády pak vyjedete lanovku, z níž se opět otvírá krásný výhled, tentokrát ovšem z bezpečné vzdálenosti. Poněkud dobrodružnější je plavba na voru až do těsné blízkosti nespoutaného vodního živlu. Vůbec nejlepší celkové výhledy poskytují věže na kanadském území (přechod hranic bez problémů); Skylon Tower ní do výšky 235 m, Minolta Tower potom 203 m nad vodopády.
„Podkova“ bývá v noci efektně osvětlena; elektrickou energii pro soustavu reflektorů vyrábějí samy vodopády. Obrovská síla tu uvolňuje výkon 2 190 000 kW na americké a 1 755 000 kW na kanadské straně.
Asi 6 km od Niagara Falls po silnici č. 104 směrem k severu se nachází energetické zařízení Niagara Power Project, kde lze názorně sledovat způsob výroby elektrického proudu. Geologické muzeum v Prospect Parku zase ve své expozici ukazuje, že za nějakých 30 až 40 tisíc let Niagarské vodopády následkem eroze zcela zmizí z povrchu zemského.
Návštěvu Niagary se vyplatí spojit s odbočkou do půvabného města Buffalo, pulsujícího čilým kulturním životem, který dokážou dočasně přerušit pouze tuhé zimy. Ve zdejší galerii Allbrigt – Knox Art Gallery (1285 Elmwood avenue) najdete díla amerického a evropského výtvarného umění z období 18. až 20. století. Galerie leží v krásném parku Delaware, jehož součástí je zoologická zahrada, chovající pochopitelně i „buffalos“ čili americké bizony.
V hudebním stánku Kleinhans Music Hall sídlí a vystupuje vynikající orchestr buffalské filharmonii.