Norsko

(NORSKÉ KRÁLOVSTVÍ)

Poloha
Stát leží v západní části Skandinávského poloostrova
(obr.1), na východě hraničí se Švédskem, na severovýchodě s Finskem a krátkou hranicí s Ruskem.
Skoro třetina území leží za severním polárním kruhem.
Jeho rozloha je 323 878 km .

Obyvatelstvo

Norsko má poměrně malý počet obyvatel - 4 315 000, z toho 473 000 žije v hlavním městě Oslo. Úředním jazykem Norska je norština, dalším užívaným jazykem laponština. Norsko je národně homogenní zemí a Norové mají stejný jazykový základ jako sousední Švédové.

Státní zřízení

Konstituční monarchie vyhlášená v roce 1814 přetrvala dodnes. Hlavou státu je král, ale jeho role je převážně ceremoniální. Zákonodárnou moc má jednokomorový parlament (Storting), volený na čtyři roky, který jmenuje ministerského předsedu a vládu.

Povrch

Norsko je hornatá země, více než polovina území leží výše než 500m a čtvrtina území přesahuje výšku 1000m. Skandinávské pohoří, které prostupuje celou zemi, tvoří soustavu ker zarovnaných čtvrtohorním pevninským ledovcem do náhorních plošin - fjeldů. Úzká pobřežní nížina na jihu se rozšiřuje pouze v okolí Osla a v oblasti Trondelag ve středním Norsku. Celé pobřeží je lemováno dohromady asi 50 000 ostrovy. Největší bludiště vytvářejí souostroví Lofoty a Vesteraly na severu. K Norsku také patří nehostinné arktické souostroví Svalbard (Špicberky) a ostrov Jan Mayen. Nejvyšší horou Norska je Glittertind, měřící 2470m.

Podnebí

Přestože se Norsko nachází blízko polárního kruhu, vliv Golfského proudu podstatně zmírňuje jeho klima. Pobřežní oblast má oceanické podnebí s mírnou vlhkou zimou a ročními srážkami 2000 - 4000 mm, východní Norsko má výrazně chladnější zimy, teplejší léto a nižší srážky. Čtvrtina území je pokryta lesem (zejména v chráněných fjordech), přičemž smrk zasahuje až za polární kruh.


Vodstvo

V Norsku je celkem 16 000 jezer, největší
z nich je Mjosa severně od Osla. Údolí
na pobřeží byla zatopena mořem a tak
vznikly pověstné fjordy zaříznuté hluboko
do pevniny. Nejdelší z nich je Sognefjord
(obr.2), který měří 187 km a Handangerfjord.
Norsko obklopuje Severní moře na jihu,
západní břehy patří Norskému moři a severní
břehy omývá Severní ledový oceán. Řeky
jsou většinou krátké a velmi prudké, s častými
vodopády. Tvoří bohatou zásobárnu vodní
energie.

Nerostné bohatství

Tradiční nerostné zdroje Norska představují železná ruda a rudy barevných kovů. V 70. letech byla v Severním moři objevena velká ložiska ropy a zemního plynu a Norsko se brzy stalo významným vývozcem těchto surovin. Nevyčerpatelné zdroje vodní energie byly u zrodu výroby oceli, kterou však již předstihla světově významná produkce hliníku. Norsko je také velmi důležitým vývozcem niklu, mědi, zinku a magnézia.

Průmysl a obchod

Norsko má rozsáhlý petrochemický a navazující chemický průmysl. Zisky z prodeje paliv umožňují investice do dalších, zejména technologicky progresivních odvětví (elektronika, elektrochemie, speciální slitiny a přístroje) a rozvoj infrastruktury. Velmi významná je výroba celulózy a zvláště papíru. Tradiční je stavba lodí, výroba mléčných výrobků, zpracování kožešiny a zejména ryb. Norsko vlastní jednu z největších obchodních flotil (polovinu tvoří tankery) a provozuje námořní dopravu pro řadu států. Svůj zahraniční obchod chce země posílit vstupem do Evropské unie, který již dvakrát odmítla. Téměř polovinu norského exportu tvoří paliva a ropné produkty. Největšími partnery jsou Velká Británie, Německo a Švédsko. Překrásná norská krajina a možnosti sportovního vyžití lákají do země stále větší počet turistů.

Doprava

Lodní doprava podél pobřeží zůstává nadále nejdůležitějším způsobem transportu. Největší přístavy mají Oslo, Bergen, Tonsberg, Stavanger, Porsgrunn a Narvik (vývoz švédské železné rudy). V členitém terénu vláda investuje velké částky na komunikační propojení všech oblastí a výsledkem jsou nákladná a velkolepá technická díla (zejména tunely a silnice ve fjordech). Více než polovina železnic je elektrifikována. Železniční spojení se severem (Narvik) je ale možné jen přes švédské území. Ve venkovských oblastech je důležitá autobusová doprava. Využívá se téměř padesát letišť. Mezinárodní jsou v Oslo, Stavangeru a Bergenu. Norsko je podílníkem skandinávské letecké společnosti SAS.

Arktická ostrovní teritoria Norska

Mezi 74 a 81 severní zeměpisné šířky, 700 km severně od Norska leží souostroví Svalbard, známější pod jménem Špicberky (62 700 km ). Za norské území bylo uznáno mezinárodní dohodou v roce 1920. Tvoří je největší ostrov Západní Špicberk, Severovýchodní země, Edgeův ostrov, Bílý ostrov, Země krále Karla a řada menších ostrovů. Jeden z nich - Medvědí ostrov je vzdálen téměř 300 km na jih. Svalbard znamená „chladné pobřeží“- v zimě tu klesají teploty pod -40 C. Vichřice a plovoucí ledové kry často znemožňují spojení jednotlivých ostrovů.
Přestože je znali už Vikingové, byly ostrovy znovu objeveny v roce 1596. Nejdříve na nich vznikla velrybářská stanice, později zde působili lovci tuleňů a kožešinové zvěře. Od roku 1773 sloužily jako základny pro expedice k severnímu pólu. Objev ložisek uhlí znamenal internacionalizaci ostrovů. Smlouva z roku 1920 přiřkla správu nad ostrovy Norsku, ale rozdělila právo těžby nerostných zdrojů mezi několik států. Od 90.let však v těžbě pokračují jen Norsko a Rusko. Těžba uhlí, nejvýznamnější hospodářská činnost na ostrovech, vzrůstá přes léto, kdy počet obyvatel stoupá až ke čtyřem tisícům. Většina přebývá ve správním středisku Longyearbyen. Pouze malý počet osadníků zde žije nepřetržitě. Během krátkého léta mohou teploty vlivem Golfského proudu vystoupit až na 15 C.
Většina plochy ostrovů je zalidněna. Z ledovců vyčnívají skalní štíty hor - Špicberky. Nejvyšší dosahují 1700m. Na volných plochách jihozápadu roste sporá vegetace lišejníků, mechů a odolných travin. Statisíce stěhovavých ptáků využívají ostrovy k odpočinku na svých dlouhých cestách. Jejich pozorování sem vábí vzrůstající počet turistů. Podél pobřeží žijí tuleni, mroži a velryby.

Hodnocení referátu Norsko

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  1. červenec 2008
  13 526×
  871 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Norsko

Teri
Hodně mi to pomohlo
Děkuji
lakdddddddddddddd
NENÍ TAM PRŮMYSL A ZEMĚLSTVÍ. Jinak dobré
dtzbgdrtby
velmi dobre
Denda
super pomohlo mi to udelat referat a doufam ze dostanu jednicku
andílek
já jsem si z toho jen vytáhla informace a ty dala do svých vět a mám taky za jedna - jako vždy..... :-) Ale jinak moc hezky zpracované, díky za informace
orech
zatim teprve budu odevzdávat ale musí to dopadnout dobře
Míša
Je to velice dobře zpracováno.Mám za 1
gorčik matej
je to fakt dobre dostal sem 1 podtrzena
Karča
Velice pěkně zpracované
denisa
krasa