Pohyby Země

Země koná 3 pohyby:
1. Kolem své osy- Zemská rotace způsobuje střídání dne a noci. Země se otáčí proti směru hodinových ručiček od západu k východu. Sluneční den-23 hod. 58 min.- Země se otočí jednou vůči Slunci. V důsledku rotace vrcholí Slunce nad různými poledníky (celkem 360- 180 z. d., 180 v. d.). Každý poledník má jiný čas (o 4 min.). Pro zjednodušení byla vytvořena 15 º široká pásma, která mají svůj čas, jenž se liší o hodinu od sousedního pásma (celkem 24 časových pásem). Světový čas se počítá od nultého poledníku v Greenwich (nultý poledník, protože ve 12:00 na něj dopadají kolmo sluneční paprsky). Každý patnáctý stupeň od nultého poledníku je středem časových pásem, nejsou jejich hranicemi. Datová hranice- dohodou stanovená mez, kde se mění datum. Probíhá přibližně podél 180-tého poledníku neobydlenými oblastmi Tichého oceánu. Při přechodu z východní polokoule na západní polokouli získávám den navíc (vracím se do předešlého dne).

2. Pohyb Země kolem Slunce- (rychlostí 30 km/s proti směru hodinových ručiček) má za následek střídání ročních dob. Příčinou tak není změna vzdálenosti Země od Slunce, ale stálý sklon zemské osy k rovině oběžné dráhy-ekliptiky-(66,5 º) a v prostoru (i když nepatrně podléhá sklánění, narovnávání a otáčení se okolo vlastního středu). O ročním období rozhoduje úhel dopadu slunečních paprsků na povrch, tím se mění intenzita záření a délka světelného dne.
Rovnodennost: jarní- 21.3. začíná jaro, Slunce přechází na S. polokouli
podzimní- 23.9. začíná podzim, Slunce přechází na J. polokouli
Sluneční paprsky v tuto dobu dopadají kolmo na rovník. Noc a den jsou stejně dlouhé- 12 hod.
Slunovrat: letní- 21.6. nejdelší den-16 hod.
zimní- 21.12. nejkratší den- 8 hod.
Slunovrat je největší odchylka Slunce od rovníku, sluneční paprsky dopadají kolmo na obratníky: Raka- letní- 23,5 º s.š.
Kozoroha- zimní- 23,5 º j.š.

3. Společný pohyb Země s Měsícem- tato tělesa tvoří gravitačně spjatou dvojici, která se otáčí kolem společného těžiště-barycentra, jež se nachází 1700 km pod povrchem Země. Důsledkem pohybu je deformace povrchu zemského tělesa zvané slapové jevy. Nejvýrazněji se projevuje v dmutí, tj. mořský příliv a odliv (nepatrně podléhá deformaci i zemská kůra a atmosféra). Příliv vzniká působením větší přitažlivé síly Měsíce než je odstředivá síla Země na straně přivrácené k Měsíci a působením odstředivé síly Země na straně odvrácené. Odliv tak nastává mezi přílivy jako výsledná síla přitažlivé a odstředivé. Rozdíl mezi dvěma přílivy je 12 hod. 25 min.
Příliv skočný- silové působení Slunce a Měsíce má stejný směr, tj. vrcholí současně na stejném poledníku, což je během Novu a Úplňku. Nastává každých 15 dní.
Příliv hluchý- silové působení Slunce a Měsíce na Zemi je nejmenší.
Nejvyšší přílivy: Mont Saint Michel ve Francii- 15 m
záliv Fundy v Kanadě- 17-19 m

Hodnocení referátu Pohyby Země

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  24. listopad 2007
  4 574×
  462 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Pohyby Země