Řecko

Ohromný rozkvět umění, literatury a myšlení, který se odehrával v městských státech Řecka mezi 8. a 5. stol. př. n. l., měl velký vliv na vývoj evropské kultury a civilizace. I v současnosti země žije ze svého bohatého kulturního dědictví, zachovaného především v podobě architektonických památek a soch, a rovněž z jedinečné krásy ostrovní středomořské přírody.

PŘÍRODNÍ POMĚRY
Řecko zaujímá nejjižnější část Balkánského poloostrova. Asi 15% jeho území tvoří ostrovy v Egejském, Jónském a Krétském moři, které vznikly poklesem pevniny do Středozemního moře. Pobřeží je proto velmi členité, vedle Norska nejdelší v Evropě. Na severozápadě Řecko hraničí s Albánií, na severu s Makedonií a Bulharskem, na severovýchodě a východě s Tureckem.

Povrch
Většinu Řecka vyplňují hory, převážně vápencové, a tudíž značně zkrasovělé. Západní polovinou území prostupuje pohoří Pindos, které je pokračování, Dinárské soustavy z Albánie a Makedonie. Na severovýchodě je část řecké Madedonie a Thrákie lemována pohořími Belasica, Pirin a Rodopy na bulharských hranicích. Hranici s Tureckem tvoří řeka Marica. Z území Makedonie vybíhá do Egejského moře bizarní tříprstý poloostrov Chalkidiki s posvátnou horou Athos na východě. Východně od pohoří Pindos se rozkládá nížina Thesálie, největší v zemi. Od moře je opět oddělena pásmem hor, které při Soluňském zálivu vrcholí bájnou horou Olymp, nejvyšší horou Řecka. Pohoří Othrys pokračuje odtud k jihovýchodu a vynořuje se z Egejského moře na ostrově Euboia, probíhajícím paralelně s pevninou. Další menší nížiny vytvářejí na severu řeky Axiós (Vardar), přitékající z Makedonie, a Strymon (Struma) a Nestos tekoucí z Bulharska. Od pohoří Pindos na jihovýchod vybíhají masivy hor až na poloostrov Attika s hlavním městem. Západně od Athén úzká Korintská šíje s průplavem, který krátí cestu z Egejského do Jónského moře, spojuje pevninu s poloostrovem Peloponés. Paralelní horská pásma Peloponésu končí na jihu čtyřmi poloostrovy, z nichž nejdelší je hornatý Taygetos. Jeho pokračováním je ostrov Kythéra a pás ostrovů, které se táhnou přes Krétu na Rodos. Ostrovní část Řecka tvoří asi 2000 ostrovů, z nichž pouze 200 není obydleno. Největším ostrovem je Kréta na jihu Krétského moře. V Egejském moři jsou největší ostrovy při tureckém pobřeží (Thasos, Limnos, Lesbos, Chios, Samos, Rodos), další tvoří tři rozsáhlá souostroví: Severní Sporady, Jižní Sporady neboli Dodekanésos a největší Kyklady jihovýchodně od Attiky a Euboie. Jónské ostrovy při západním pobřeží země zahrnují známý Korfu (Kerkyra), Levkas, Kefalonii a Zakynthos. Prakticky celá oblast Řecka je seismicky aktivní.

Podnebí
Středomořské podnebí Řecka vykazuje regionální rozdíly. V nižších polohách se vyznačuje dlouhým, horkým a suchým létem. Mořské větry sice ochlazují pobřeží, ale horké suché prodění z Afriky známé jako meltemi podstatně zvyšuje teplotu na Krétě a jižních ostrovech. Nejvíce dešťových srážek spadne na podzim a v zimě zejména v pobřežních horách na severozápadě. Ledový vítr bóra ze severu přináší na hory množství sněhu. Studené větry pronikají také na severovýchod z východního Balkánu. Na jihu jsou zimy mírné s vlhkým prouděním od moře.

Rostlinstvo a zvířena
Tisíce let trvající kácení lesů a pasení ovcí a koz zredukovalo původní lesní pokryv na pouhou pětinu rozlohy řeckého území. V nižších polohách a téměř na celém Peloponésu převládají dnes křovinaté vždy zelené formace typu makchie. Na jaře rozkvétá na vápencích velké množství květin (skalniček). Jónské ostrovy – zejména Korfu a Levkas – mají vyšší srážky, a jsou proto bohatší na vegetaci.
Severní lesy se staly útočištěm některých velkých savců, kteří se v Evropě téměř nevyskytují, jako je vlk, medvěd hnědý a rys. V jižní části země lze spatřit velké množství plazů, včetně chameleonů. Turistický ruch ohrožuje želví populaci, neboť znečištění pláží znemožňuje želvám kladení vajec.

SPOLEČNOST
Dědictví slavného helénského období dodává Řekům silné národní cítění a hrdost. Dnešní řecký životní styl, jinak kulturně bohatý a živý, je ovlivněn rychlým přechodem země ze zaostalého balkánského státu v moderní demokratickou kapitalistickou společnost.

Obyvatelstvo
Řecko je národnostně homogenním státem. Malé menšiny tvoří Makedonci, Turci a Albánci. Téměř všichni Řekové jsou aktivními členy řecké pravoslavné církve. Vstup do Evropy znamenal odstranění diskriminovaného postavení žen. Řekové jsou tradičně silně spojeni s venkovem, i když již téměř 2/3 obyvatel žijí ve městech, přitom v samotné aglomeraci Athén celá třetina.

Státní zřízení
Řecko je parlamentní republika s jednokomorovým Národním shromážděním (300 poslanců) voleným obyvatelstvem starším 18 let na pětileté období. Prezident je vole parlamentem na dobu pěti let a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Výkonnou moc má vláda volená na čtyři roky, jejím poradním orgánem je rada republiky v čele s prezidentem. Řecko je rozděleno do 13 administrativních oblastí a 50 krajů (nómoi). Starostové a zastupitelstvo jsou voleni v místních volbách, ale jsou financováni státem
Řecko je členem NATO a v roce 1981 se mu podařilo vstoupit do Evropského společenství. Pokračující zásahy Řecka do dění na Kypru jsou příčinou nedobrých vztahů se sousedním Tureckem. Problémy působí i jeho negativní vztah k Makedonii a naopak kladný postoj k srbské Jugoslávii.

HOSPODÁŘSTVÍ
Řecko patří mezi nejzaostalejší země ES. Služby, především v rámci cestovního ruchu, bankovnictví a námořní plavby, jsou hlavním zdrojem příjmů a zmírňují trvalý schodek obchodní bilance i rozpočtu.

Zemědělství
V zemědělském sektoru je zaměstnáno stále více než 20% pracujících, ale produktivita práce je nízká. Obděláváno může být jen o něco více než 20% rozlohy země, dalších necelých 10% pokrývají trvalé kultury zemědělských investic, zvláště do nutného zavlažování, se stále nedostává. Mnoho farmářů ještě používá tažná zvířata. Převažuje rostlinná výroba a v jejím rámci pěstování zeleniny (hlavně rajčat), dále cukrovky, pšenice a kukuřice. Velmi významná je produkce vína, citrusů, oliv a tabáku. Pěstuje se také rýže, bavlník a brambory. Po celé zemi se chovají ovse a kozy. Rybolov je moderní a stačí uspokojit potřebu.

Průmysl a obchod
Řecko má poměrně značné nerostné zdroje, ale spotřeba paliv musí být ze 75% kryta dovozem. Těží se více než 50 mil. Tun hnědého uhlí a velmi významná je produkce bauxitu. Dále se těží rudy niklu, zinku, olova, manganu a chromu. Plánuje se zvýšení produkce elektřiny ve vodních elektrárnách (zatím kolem 10%) a širší spalování místního uhlí a lignitu. Využívá se též solární a větrné energie. Většina řeckého průmyslu je soustředěna v Athénské aglomeraci, jediným dalším větším průmyslovým centem je Soluň na severu. Nejdůležitějším odvětvím je potravinářství. Významná je chemická výroba, produkce cementu, dále textilu, oděvů a obuvi. Významný cestovní ruch (téměř 9 mil. návštěvníků ročně) přináší peníze, rozvoj služeb, stavebnictví a vyšší zaměstnanost. Vstupem do ES se obrat řeckého obchodu zvětšil, ale hodnotově nízký export a naopak drahý import způsobují trvale vysoký deficit. Vedle strojů, dopravních prostředků a ropy se dováží maso, mléko, ocel a farmaceutické výrobky. V exportu dominují potraviny, oděvy a ropné produkty.

Doprava a spoje
Geografické podmínky Řecka byly důvodem rozvoje intenzivní vnitřní i mezinárodní námořní dopravy. Řecko má jednu z největších obchodních flotil na světě a realizuje námořní dopravu pro řadu dalších států. Největší přístavy jsou Pireus, Soluň a Pátrai. Nedostatek dobrých silnic trval až do 70. let, ale nyní je v provozu dálnice spojující Athény s ostatními středisky . země má rozsáhlou síť autobusových linek jak na pevnině, tak na Krétě. Železniční síť je krátká, zmodernizovaná a omezuje se pouze na pevninu. V provozu je 35 domácích letišť, z to 9 mezinárodních, včetně Heraklionu na Krétě a letiště a Rodu, které slouží hlavně turistickému ruchu. Rozhlasové vysálání je kontrolováno státem, a podobně jako tisk, je do jisté míry cenzurováno.

Zdravotnictví, sociální péče a školství
Zlepšená zdravotní péče snížila výrazně kojeneckou úmrtnost a naopak naděje dožití obyvatel dosáhla úrovně nejvyspělejších států. Pro chudé je lékařská péče zdarma. Sociální zabezpečení je doplněno podporou v mateřství. Studium na vysokých školách je limitováno, aby se zabránila nezaměstnanosti vysokoškoláků. Soukromé univerzity jsou podle ústavy zakázány.

Hodnocení referátu Řecko

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  29. březen 2008
  3 672×
  1236 slov

Komentáře k referátu Řecko