Řecko

ZÁKLADNÍ ÚDAJE
Rozloha : 131 957 km2
Podnebí : nadmořská průměrné teploty roční úhrn
výška leden červenec srážek
Thessaloniki 24m 6,1 C 27,4 C 453 mm
Athény 60m 8,8 C 26,5 C 402 mm
Nejvyšší hora : Ólimbos (Olymp) 2917 m
Nejdelší řeka : Aliákmon 297 km
Největší ostrov : Kréta 8 336 km2
Počet obyvatel (1994) : 10 375 000
Státní zřízení : pluralitní republika s jednokomorovým parlamentem
Ozbrojené síly : celkem 159 300; pozemní vojsko 113 000, letectvo 26 800, námořnictvo
19 500
Největší města : Athény (hl. město) 3 200 000, Thessaloniki 435 000, Pireus 175 000
Úřední jazyk : řečtina
Národnostní složení : Řekové 96 %, Makedonci 1,5 %, Turci 0,7 %, Albánci 0,6 %, ostatní
1,2 %
Oficiální náboženství : východní (řecké) ortodoxní
Náboženská příslušnost : ortodoxní 96 %, muslimové 1 %, ostatní 3%
Měna : 1 drachma (Dr) = 100 lepta
Hrubý domácí produkt (1993) : 80 mld. US dolarů
Hrubý domácí produkt na obyv. (1993) : 7 750 US dolarů
Nadějě dožití při narození : muži 74,7 roku, ženy 80 let
Sruktura HDP : zemědělství a rybolov 15,5 %, těžba 1,5 %, průmysl 19,5 %, stavebnictví
6,5 %, služby 57 % (doprava a spoje 7,5 %, obchod a finančnictví 15,5 %,
veřejná správa a obrana 19 %)

· PŘÍRODNÍ POMĚRY

Řecko zaujímá nejjižnější část Balkánského poloostrova. Asi 15 % jeho území tvoří ostrovy v Egejském, Jónském a Krétském moři, které vznikly poklesem pevniny do Středozemního moře. Pobřeží je proto velmi členité, vedle Norska nejdelší v Evropě. Ne severozápadě Řecko hraničí s Albánií, na severu s Makedonií a Bulharskem, na severovýchodě a východě s Tureckem.

Povrch
Většinu Řecka vyplňují hory, převážně vápencové, a tudíž značně zkrasovělé. Západní polovinou území prostupuje pohoří Pindos, které je pokračováním Dinárské soustavy z Albánie a Makedonie. Na severovýchodě je část řecké Makedonie a Thrákie lemonova pohořími Belasica, Pirin a Rodopy na bulharských hranicích. Hranici s Tureckem tvoří řeka Marica. Z území Makedonie vybíhá do Egejského moře bizarní tříprstý poloostrov Chalkidiki s posvátnou horou Athos na východě. Východně od pohoří Pindos se rozkládá nížiny Thesálie, největší v zemi. Od moře je opět oddělena pásmem hor, které při Soluňském zálivu vrcholí bájnou horou Olymp, nejvyšší horou Řecka. Pohoří Othrys pokračuje odtud k jihovýchodu a vynořuje se z Egejského moře na ostrově Euboia, probíhajícím paralelně s pevninou.
Další menší nížiny vytvářejí na severu řeky Axios (Vardar), přitékající z Makedonie, a Strymon (Struma) a Nestos tekoucí z Bulharska. Od pohoří Pindos na jihovýchod vybíhají masivy hor až na poloostrov Attika s hlavním městem. Západně od Athén úzké Korintská šíje s průplavem, který krátí cestu z Egejského do Jónského moře, spojuje pevninu s poloostrovem Peloponés. Paralelní horská pásma Peloponésu končí na jihu čtyřmi poloostrovy, z nichž nejdelší je hornatý Taygetos. Jeho pokračováním je ostrov Kythéra a pás ostrovů, které se táhnou přes Krétu na Rodos.
Ostrovní část Řecka tvoří asi 2000 ostrovů, z nichž pouze 200 není obydleno. Největším ostrovem je Kréta na jihu Krétského moře. V Egejském moři jsou největší ostrovy při tureckém pobřeží (Thasos, Limnos, Lesbos, Chios, Samos, Rodos), další tvoří tři rozsáhlá souostroví : Severní Sporady, Jižní Sporady neboli Dodekanésos a největší Kyklady jihovýchodně od Attiky a Euboie. Jónské ostrovy při západním pobřeží země zahrnují známý Korfu (Kerkyra), Levkás, Kefalónii a Zakynthos. Prakticky celá oblast Řecka je seismicky aktivní.

Podnebí
Středomořské podnebí Řecka vykazuje regionální rozdíly. V nižších polohách se vyznačuje dlouhým, horkým a suchým létem. Mořské větry sice ochlazují pobřeží, ale horké suché proudění z Afriky známé jako meltemi podstatně zvyšuje teplotu na Krétě a jižních ostrovech. Nejvíce dešťových srážek spadne na podzim a v zimě zejména v pobřežních horách na severozápadě. Ledový vítr bóra ze severu přináší na hory množství sněhu. Studené větry pronikají také na severovýchod z východního Balkánu. Na jihu jsou zimy mírné s vlhkým prouděním od moře.
Rostlinstvo a zvířena
Tisíce let trvající kácení lesů a pasení ovcí a koz zredukovalo původní lesní pokryv na pouhou pětinu rozlohy řeckého území. V nižších polohách a téměř na celém Peloponésu převládají dnes křovinaté vždy zelené formace typu makchie. Na jaře rozkvétá na vápencích velké množství květin (skalníček). Jónské ostrovy – zejména Korfu a Levkas – mají vyšší srážky, a jsou proto bohatší na vegetaci. Severní lesy se staly útočištěm některých velkých savců, kteří se v Evropě téměř nevyskytují, jako je vlk, medvěd hnědý a rys. V jižní části země lze spatřit velké množství plazů, včetně chameleonů. Turistický ruch ohrožuje želví populaci, neboť znečištění pláží znemožňuje želvám kladení vajec.

SPOLEČNOST

Dědictví slavného helénského období dodává Řekům silné národní cítění a hrdost. Dnešní řecký životní styl, jinak kulturně bohatý a živý, je ovlivněn rychlím přechodem země ze zaostalého balkánského státu v moderní demokratickou kapitalistickou společnost.

Dějiny
V období 2000 až 1500 př. n. l. byla Kréta střediskem minójské kultury, patrně nejstarší civilizace v Evropě. V 16. stol. př. n. l. se její vliv projevil v Mykénách na Peloponésu. Kolem r. 1200 př. n. l. byl Peloponés obsazen od severu válečníky Dóru, kteří vyvinuli a používali železné zbraně. Řecké městské státy vznikaly v této době slučováním vesnic na obranu proti útočníkům a základním akropolí – měst obklopených hradbami.
Tyto městské státy vesměs dobře prosperovaly, především Athény se rozvinuly silné obchodní středisko a zakládaly kolonie podél pobřeží Středozemního a Černého moře. S růstem bohatství došlo k nebývalému rozvoji literatury a umění, stavitelství, politiky a filosofie a vzniku prvních demokracií. Tato bohatá civilizace dosáhla vrcholu v 5. stol. př. n. l., kdy také odrazila útoky Peršanů. Soupeření dvou nejmocnějších států, Athén a Sparty, přerostlo v peloponéskou válku, která skončila porážkou Athén a oslabením městských států. Ty byly následně ovládnuty a sjednoceny pod vládou Filipa II. Makedonského (382-336 př. n. l.). Jeho syn Alexandr Veliký (356-323 př. n. l.) rozšířili řeckou kulturu na Střední východ až po severní Indii, ale po jeho smrti se impérium rozpadlo. Vnitřní rozbroje oslabovaly řecké městské státy, a tak na konci 3. stol. př. n. l. Řecko podlehlo Římu, Římané obdivovali řecké umění a vzdělanost, ale nezastavili hospodářský úpadek země.
Počínaje 4. stol. n. l. se Řecko stalo součástí východořímské Byzantské říše, jejímž střediskem se stala Konstantinopol (Cařihrad). Řecký jazyk a východní řecká ortodoxní církev se staly, po řadě invazí, jediným jednotícím prvkem země. Od 11. stol. n. l. nebyli byzantští vládci schopni udržet kontrolu nad Peloponésem, který obsadili normanští a francouzští dobrodruzi a vytvořili zde feudální království. Také Benátčané kontrolovali mnoho Jónských a Egejských ostrovů. V roce 1460, po pádu Cařihradu, se dostalo téměř celé Řecko pod nadvládu turecké Osmanské říše. Jónské ostrovy zůstaly v rukou Benátek až do roku 1797.
Na přelomu 18. a 19. století se ortodoxní církev zasloužila o probuzení národního uvědomění a osvobozeneckého boje proti Turkům. Po tvrdých bojích vznikl r. 1830 na území Peloponésu, středního Řecka a egejských ostrovů nezávislý řecký stát. V roce 1863 se připojily Jónské ostrovy, v roce 1881 Thesálie, v roce 1913 Epirus a Makedonie a nakonec v roce 1918 Thrákie. Neúspěšný pokus o anexi turecké Anatólie po 1.světové válce vedl k vyhnání řeckého obyvatelstva z Turecka. V letech 1941-44 bylo Řecko obsazeno Německem. Po osvobození došlo k občanské válce, v níž v roce 1949 porazily síly monarchie komunistickou opozici. Řecko zaplatilo za tuto válku ztrátou 10 % obyvatelstva, které zemřelo buď v boji, nebo hladem. V roce 1967 byl vojenským pučem nastolen fašistický režim a v roce 1973 zrušena monarchie. Vládnoucí vojenská klika se také angažovala v pokusu o svržení vlády na Kypru v roce 1974. Ve stejném roce byla obnovena republika a nastolena liberálnější vláda. Podle nově schválené ústavy se v roce 1975 uskutečnily demokratické volby a v roce 1981 byl Andreas Papandreu (nar. 1919) zvolen prvním socialistickým předsedou vlády. Jeho popularita časem upadla a v roce 1990 se stal premiérem pravicový politik z Nové Demokratické strany Constantin Mitsotakis (nar. 1918).

Obyvatelstvo
Řecko je národnostně homogenním státem. Malé menšiny tvoří Makedonci, Turci a Albánci. Téměř všichni Řekové jsou aktivními členy řecké pravoslavné církve. Vstup do Evropy znamenal odstranění diskriminovaného postavení žen. Řekové jsou tradičně silně spojeni s venkovem, i když již téměř 2/3 obyvatel žijí ve městech, přitom v samotné aglomeraci Ahtén celá třetina.

Státní zřízení
Řecko je parlamentní republika s jednokomorovým Národním shromážděním
(300 poslanců) voleným obyvatelstvem starším 18 let na pětileté období. Prezident je volen parlamentem na dobu pěti let a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Výkonnou moc má vláda volená na čtyři roky, jejím poradním orgánem je rada republiky v čele s prezidentem.
Řecko je rozděleno do 13 administrativních oblastí a 50 krajů (nómio). Starostové a zastupitelstvo jsou voleni v místních volbách, ale jsou financováni státem.
Řecko je členem NATO a v roce 1981 se mu podařilo vstoupit do Evropského společenství (nyní EU). Pokračující zásahy Řecka do dění na Kypru jsou příčinou nedobrých vztahů se sousedním Tureckem. Problémy působí i jeho negativní vztah k Makedonii a naopak kladný postoj k srbské Jugoslávii.

HOSPODÁŘSTVÍ

Řecko patří mezi nejzaostalejší země EU. Služby, především v rámci cestovního ruchu, bankovnictví a námořní plavby, jsou hlavním zdrojem příjmů a zmírňují trvalý schodek obchodní bilance i rozpočtu.

Zemědělství
V zemědělském sektoru je zaměstnáno stále více než 20 % pracujících, ale produktivita práce je nízká. Obděláváno může být jen o něco více než 20 % rozlohy země, dalších necelých 10 % pokrývají trvalé kultury. Zemědělských investic, zvláště do nutného zavlažování, se stále nedostává. Mnoho farmářů ještě používá tažná zvířata. Převažuje rostlinná výroba a v jejím rámci pěstování zeleniny (hlavně rajčat), dále cukrovky, pšenice a kukuřice. Velmi významná je produkce vína, citrusů, oliv a tabáku. Pěstuje se také rýže, bavlník a brambory. Po celé zemi se chovají ovce a kozy. Rybolov je moderní a stačí uspokojit potřebu.

Průmysl a obchod
Řecko má poměrně značné nerostné zdroje, ale spotřeba paliv musí být ze 75 % kryta dovozem. Těží se více než 50 mil. Tun hnědého uhlí a velmi významná je produkce bauxitu. Dále se těží rudy niklu, zinku, olova, manganu a chromu. Plánuje se zvýšení produkce elektřiny ve vodních elektrárnách
(zatím kolem 10 %) a širší spalování místního uhlí a lignitu. Využívá se též solární a větrné energie. Většina řeckého průmyslu je soustředěna v Athénské aglomeraci, jediným dalším větším průmyslovým centrem je Soluň na severu. Nejdůležitějším odvětvím je potravinářství. Významná je chemická výroba, produkce cementu, dále textilu, oděvů a obuvi.
Významný cestovní ruch (téměř 9 milionů návštěvníků ročně) přináší peníze, rozvoj služeb, stavebnictví a vyšší zaměstnanost.
Vstupem do ES (EU) se obrat řeckého obchodu zvětšil, ale hodnotově nízký export a naopak drahý dovoz způsobují trvale vysoký deficit. Vedle strojů, dopravních prostředků a ropy se dováží maso, mléko, ocel a farmaceutické výrobky. V exportu dominují potraviny, oděvy a ropné produkty.

Doprava a spoje
Geografické podmínky Řecka byly důvodem rozvoje intenzivní vnitřní i mezinárodní námořní dopravy. Řecko má jednu z největších obchodních flotil na světě a realizuje námořní dopravu pro řadu dalších států. Největší přístavy jsou Pireus, Soluň a Pátrai. Nedostatek dobrých silnic trval až do 70. let, ale nyní je v provozu dálnice spojující Athény s ostatními středisky. Země má rozsáhlou síť autobusových linek jak na pevnině, tak na Krétě. Železniční síť je krátká, zmodernizovaná a omezuje se pouze na pevninu. V provozu je 35 domácích letišť, z toho 9 mezinárodních, včetně Heraklionu na Krétě a letiště na Rhodu, které slouží hlavně turistickému ruchu. Rozhlasové vysílání je kontrolováno státem, a podobně jako tisk, je do jité míry cenzurováno. Vydává se 130 časopisů a novin.

Zdravotnictví, sociální péče a školství
Zlepšená zdravotní péče snížily výrazně kojeneckou úmrtnost a naopak naděje dožití obyvatel dosáhla úrovně nejvyspělejších států. Pro chudé je lékařská péče zdarma. Sociální zabezpečení je doplněno podporou v mateřství. Studium na vysokých školách je limitováno, aby se zabránilo nezaměstnanosti vysokoškoláků. Soukromé univerzity jsou podle ústavy zakázány.

Použitá literatura : Zeměpisná Encyklopedie
Internet: www.recko.cz

Obrázky:
Egejské ostrovy
Akropole
Athos s pravoslavným klášterem

Zajímavosti :

Řecká oblíbená jídla : GIROS - (gíros)---- bramborová placka s opečeným nakrájeným masem a přílohami
TSATSIKI - (tzatziki)---- okurkový salát s jogurtem

BUZUKI---řecký hudební nástroj podobný mandolíně, ale větší

 

Hodnocení referátu Řecko

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  29. září 2007
  6 273×
  1911 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Řecko

Anna Hornigová
Megaaaaaa udělala jsem z toho referát a mám z toho dvě jedničky