Slovensko - komplexní charakteristika

Dílčí charakteristika a specifika

Poloha:

Vnitrozemský stát ve střední Evropě. Nevýhodu vnitrozemského státu zmírňuje řeka Dunaj, spojuje Slovensko s Černým a prostřednictvím kanálů i se Severním mořem. Nejsevernější bod území – u Babí hory v katastru obce Oravská Polhora. Nejjižnější bod území – u Patice na Dunaji. Nejzápadnější bod území – u Záhorské Vsi na řece Moravě. Nejvýchodnější bod území - u Nové Sedlice. Nejblíže ke Slovensku je Jaderské moře (350 km). Baltské moře (520 km), Černé more (678 km), Severní moře (791 km).
Územím Slovenska prochází hlavní Evropské rozvodí, většina řek tu pouze pramení.
Slovensko odedávna leželo na křižovatce cest mezi Baltským a Jaderským a mezi Severním a Černým mořem.
Slovensko sousedí s pěti státy: Rakousko(107 km), Maďarsko (678 km), Ukrajina (98 km), Polsko (597 km), Česko (240 km). Většinu hranic tvoří přirozené hranice (řeky, pohoří). Výjimkou jsou hranice s Maďarskem a Ukrajinou.

Rozloha: 48 845 km2

Geologie:
Karpaty jsou mladé pohoří, vznikly vrásněním na konci druhohor a v třetihorách. V mladších třetihorách se Karpaty rozlámali na kry. Některé vystoupily - pohoří (Malé Karpaty, Tatry), jiné poklesly - kotliny (Žilinská, Turčianská), nížiny (Podunajská, Východoslovenská a Záhorská)jsou součástí rozlehlé Panonské pánve. Na Slovensku se Karpaty dělí na Západní a Východní. Hranica je na úpatí Slanských vrchů a Čergova. Karpaty se podélně dělí na vnitřní a vnější. Hranice mezi nimi je na úpatí Malých Karpat, Strážovských vrchů, Malé Fatry, severním úpatí Tater, východní časti Slovenského rudohoří, Slanských a Vihorlatských vrchů.
Vnější Karpaty se vytvářely ve starších třetihorách. Budované jsou flyšem (vrstvy pískovců a jílovců). Pískovec je odolnější proti zvětrávání, tam kde převažuje jsou vysoké vrchy a hřbety (Babí hora, Velká Javořina). Jílovec je méně odolný – tam kde převažoval se vytvořily doliny a brázdy.
Vnitřní Karpaty – složitější geologická stavba.Tvoří je jádrová a sopečná pohoří.
Jádrová pohoří - prvohorní a starší krystalické horniny (ruly, svory, žuly). Tvoří nejvyšší vrchy v Tatrách a ostatních pohořích. Okolo krystalických hornin jsou vrstvy vápenců, dolomitů, břidlic, pískovců a slínů. Jádrová pohoří jsou ve střední části klenby Karpat (Malé Karpaty, Strážovské vrchy, Tribeč, Malá a Veľká Fatra, Tatry, Nízké Tatry, Slovenské rudohoří). Nejsložitější stavbou je Slovenské rudohoří, jeho součástí jsou krasové území (vápence, dolomity) Slovenský kras, Slovenský ráj, Muránská planina. Jádrová pohoří - rudy železa, mědi, antimonu. Těžba hlavně nerudných surovin: vápenec - cement, vápno, stavební účely; magnezit - izolační materiál.
Sopečná pohoří – Slánské a Vihorlatské vrchy
Povrch:

Povrch Slovenska patří ke Karpatské horské soustavě. Na území státu leží největší část Západních a část Východních Karpat (30% území zaujímají výšky nad 500m). Pohoří jsou seskupené do tří oblouků (Vysoké Tatry, Nízké Tatry, Slovenské rudohoří) Pohoří se střídají s kotlinami a hlubokými údolími. Ve Vysokých Tatrách se nachází malé jezera (plesa) ledovcového původu. Svou jižní částí Slovensko sahá k Dunaji a úzkym lemem Zabírá část Panonské nížiny. Nejvyšším bodem Slovenska je Gerlachovský štít (2665 m). Nejnižší bod je Streda nad Bodrogom (94 m). Zajímavou část Slovenska zabírají krasové oblasti (rozloha 2700 km2).

Povrch Slovenska představují od západu Vnější Západní Karpaty, Malé Karpaty, Bílé Karpaty, Javorníky a nejvyšší Oravské Beskydy (Babí Hora 1 725m); dále k východu pokračují Vnitřní Západní Karpaty: Tatry (Gerlachovský štít 2 655m), Nízké Tatry (Ďumbier 2 043m), Malá Fatra (Velký Kriváň 1 709m), Velká Fatra (Ostredok 1 592m), Slovenské Rudohoří (Stolica 1 476m), Polana 1 458m. Na východě zasahují Východní Karpaty, Vihorlat. Nížiny se rozkládají v jihozápadní části - Podunajská a Záhorská nížina a na východě - Východoslovenská nížina.

Klima:

Slovensko se nachází na přechodu mezi oceánskym a kontinentálním podnebím mírného pásma. Mírné klimatické pásmo, 4 roční období. Průměrná teplota je 10C. Nejchladnější měsíc je leden s teplotami do -15C. Nejteplejší měsíc je červenec s teplotami okolo 32C. Nejteplejší oblasti jsou na jihozápadním Slovensku a ve Východoslovenské nížině.Nejvyšší průměrná roční teplota je u Štúrova(10C),nejnižší má Gerlachovský štít (-6C). Některá pohoří pokrývá sníh 130 dní v roce.
klimatické oblasti: 1. teplá: průměrná teplota 8-10C (Podunajská, Jihoslovenská a
Východoslovenská nížina)
2. mírně teplá: průměrná teplota 4-8C (Hornádská nížina, Turčianská
kotlina)
3. chladná: průměrná teplota kolem 0C (Oravské Beskydy, Velká a Malá
Fatra, Vysoké a Nízké Tatry, Slovenské Rudohorie)

Vodstvo:

Území Slovenska je odvodňováno převážně přítoky Dunaje do Černého moře, část území je patří k úmoří Baltského moře. Nejvíce využívanou řekou na Slovensku je Dunaj. Používá se, jak v průmyslu a hydroenergetice, tak v dopravě. Je to nejdůležitější spojení Slovenska se západními zeměmi a Černým mořem. Nejdelší slovenská řeka je Váh (389km). Další významné řeky jsou Hornád, Hron, Ipel, Kysuca, Laborec, Morava, Nitra, Rimava, Topla a Turiec. Na Slovensku je také 19 přehradních nádrží (Gabčíkovo, Zemplínská Šírava) a četná jezera (Štrbské pleso). Slovensko je také velmi bohaté na prameny minerálních vod (Piešťany, Trenčianské Teplice, Bardějov, Dudince).

Půdy:

a) Druhy: Hlinité – Podunajská nížina, Jihoslovenská kotlina, Východoslovenská nížina
Jílovité – podhorské oblasti
Písčité – východ Slovenska
Skeletnaté – horské oblasti
b) Typy: Fluvizemě – v nivách řek
Lužní – kolem řek, dále od koryt
Černozemě – nížiny
Hnědozemě – nižší a střední polohy
Kambizemě – svahy porostlé listnatými lesy
Podzoly – svahy porostlé jehličnatými lesy a kosodřevinami
Rendzina – na vápencových pohořích
Využití půdy: lesy – 41%
orná půda – 31%
louky a pastviny – 17%
trvalé kultury – 3%
ostatní – 8%

Fytogeografie: Liší se dle nadmořské výšky.

Vegetační pásma: 0. lužních lesů (nezávisí na nadmořské výšce) – vrby, topoly, olše
1. dubové (v nížinách a polích do 550 m) – letní, zimní dub, líska, hloh,
křoviny
2. bukové (střední polohy a podhůří od 550 do1100m) – méně teplomilná
vegetace – buk, jedle, javor, křoviny
3. smrkové (horské oblasti od 1100 do 1600m) – smrk, borůvky, brusinky,
trávy (tvoří horní hranici lesa)
4. kosodřevinné (vysokohorské oblasti) – borovice horská
5. alpských luk (nad 1800m, vznik spásáním vegetace) - trávy
6. skalní (nejvyšší vrcholy) – mechy, lišejníky, řasy

Zoogeografie: Liší se dle výskytu vegetace.

Oblasti výskytu: 1. Stepního živočišstva (13% - nížiny, podhůří, na orné půdě) – bažant, zajíc,
hraboš, myš, hraboš, káně
2. Živočišstva listnatých lesů (75%) – jelen, daněk, prase divoké, muflon,
liška, ježek, klíště, užovka
3.Živočišstva jehličnatých lesů (10%) – veverka, jelen, medvěd, vlk rys,
tetřev
4. Živočišstva alpských luk (1%) – svišť, kamzík, sokol, orel, jestřáb
5. Živočišstva vodních ploch (1%) – volavka, kormorán, kachna divoká,
bobr, ryby)

Ochrana přírody:

Národní parky:
TANAP - Tatranský národní park
PIENAP - Pieninský národní park
NAPANT - Národní park Nízké Tatry
NAPASR - Národní park Slovenský raj
NAPAMF - Národní park Malá Fatra
NAPAMP - Národní park Muránska planina

Chráněné krajinné oblasti:
CHKOVF - Velká Fatra
CHKOSK - Slovenský kras
CHKOVK - Východní Karpaty
CHKOV – Vihorlat
CHKOMK - Malé Karpaty
CHKOP – Poľana
CHKOŠV - Štiavnické vrchy
CHKOHO - Horná Orava
CHKOPO – Ponitří
CHKOK – Kysuce

Obyvatelstvo:

Počet obyvatel: 5 407 000
Hustota zalidnění:108 obyvatel na 1 km2
Věková struktura:
0-14 let: 19%
15-64 let: 69%
65 a více let: 12%
Populační růst: 0,12%
Porodnost: 10 porodů na 1000 obyvatel
Úmrtnost: 9,29 úmrtí na 1000 obyvatel
Poměr mezi pohlavími: 0,95 mužů na 1 ženu
Kojenecká úmrtnost: 9,18 mrtvých na 1000 živých porodů
Národnosti: Slováci (85.6%), Maďaři (10.8%), Rómové (1.8%), Češi (1.2%), Rusíni (0.3%),
Ukrajinci (0.3%), Němci (0.1%), Poláci (0.1%), Jiní (0.2%)
Náboženství: 60,4% římskokatolické, 8,2% protestantské, 3,4% ortodoxní, 1,6%
kalvínské, 10% ateisté
Úřední jazyk : slovenština
Měna:1 slovenská koruna = 100 haléřů

Sídla:

Ve městech žije 57% populace. Většina velkých měst vyrostla až po roce 1945 a to převážně panelovou výstavbou, nejhustěji je osídleno okolí hlavního města a Pováží.
Hlavní město: Bratislava, 455 000 obyvatel
Další města : Košice, 242 000
Nitra, 95 000
Prešov, 93 000
Banská Bystrica, 88 000
Žilina, 86 000

Bratislava: Nejdůležitější průmyslové centrum, vyniká zejména v rafinerii ropy (Slovnaft), na niž navazuje průmysl chemický. Důležitá je i strojírenská a potravinářská výroba. Je centrem kulturního života Slovenska, sídlem vysokých škol, vědeckých ústavů a centrálních institucí. Je také nejdůležitějším dopravním uzlem. Charakter města ovlivňují rozsáhlá sídliště (např. Petržalka), obklopující malé historické jádro.

Košice: Jsou druhým největším slovenským městem a metropolí východní poloviny země. Je zde rozsáhlý strojírenský průmysl, zpracovává se zde magnezit a železo.

Prešov: Je kulturním střediskem severní části státu, hospodářský význam města zdůrazňuje průmysl strojírenský, elektrotechnický a oděvní.

Zemědělství:

Zaměstnává asi 11% pracujících. Převažuje živočišná výroba - chov prasat, skotu a ovcí. Rostlinná výroba využívá úrodnou půdu v nížinách na pěstování pšenice, ječmene, kukuřice, krmných plodin, cukrové řepy, brambor, luštěnin, rýže, olejnin, ovoce, zeleniny a tabáku. Na svazích kopcovitého podhůří převládají vinice a ovocné sady. Ve výše položených oblastech se rozprostírají pastviny, na kterých se chová skot a ovce.

Nerostné suroviny:

V surovinách na Slovensku dominují zásoby magnezitu a vápenců. Nedostatek hnědého uhlí pro energetiku částečně kompenzuje jaderná (Jaslovské Bohunice, Mochovce) a vodní energie (Gabčíkovo-Nagymaros, vážská soustava elektráren). Důležitá jsou také ložiska kamenné soli a antimonu.

Průmysl:

Průmysl zaměstnává asi 60% obyvatelstva. Industrializace probíhala po roce 1948 podle Sovětského vzoru a představ, přičemž se hlavní důraz kladl na rozvoj těžkého a zbrojařského průmyslu, přestože pro něj chyběla nutná surovinová základna. Rozvinul se také strojírenský, chemický, dřevozpracující, textilní, lehký a potravinářský průmysl. Hlavní průmyslovou osou je Pováží.

Ekonomika:

Struktura HDP : zemědělství, lesnictví, rybolov 5%
těžba a průmysl 40%
služby 55%

Transformace ekonomiky z centrálně řízeného modelu na model tržní je velmi složitý proces. Většina ekonomických odvětví nedokázala konkurovat vyspělým zemím Evropy a ostatním zemím světa. Kvůli modernizaci a zvýšení ekonomického růstu láká Slovensko zahraniční investory. Některá nerentabilní odvětví je třeba omezit a pracovní sílu, která zde je zaměstnána překvalifikovat. Velký podíl měla na Slovensku také zbrojní výroba, která byla drasticky omezena v roce 1990. To způsobilo velké zvýšení nezaměstnanosti.
Z importu převažuje ropa a zemní plyn. Slovensko vyváží zejména stroje, chemické výrobky a zbraně. Hlavním obchodním partnerem Slovenska je Česká republika.

Doprava:

Slovensko má železniční síť dlouhou 3 661km. Silniční síť měří 17 866km. Doprava je silně koncentrována do hlavních tahů. Směry východ - západ jsou z hlediska vnitrostátní i mezinárodní dopravy důležitější, z nich zejména tah Košice – Poprad - Žilina - Bratislava. Propojení v severojižním směru je méně významné. Směry východ – západ jsou důležitější. Říční doprava je možná na Dunaji. Mezinárodní letiště v Bratislavě a Popradu. Významné jsou ropovody a plynovody z vedoucí z Ukrajiny do západní Evropy.
Bratislava je jako dopravní uzel nejvýznamnější, těží z výhodné polohy na Dunaji.

Služby:

Služby se podílí na struktuře HDP Slovenska 55%. V sektorech zdravotnictví, školství, bezpečnosti, soudnictví, dopravy, spojů i školství probíhají či v blízké době proběhnou zásadní reformy.

Cestovní ruch:

Na své si přijdou turisté všech kategorií; z nepřeberných možností stojí mimo jiné za zmínku Slovenský ráj s mnohými atraktivními místy - např. Zelená hora, Letanovský mlýn, Dobšinská ladová jaskyňa, dále Vysoké Tatry - Štrbské, Popradské, Hincovo pleso, lanovka na Skalnaté pleso a Lomnický štít, výstup na Rysy; Nízké Tatry - Jasná, Chopok, Ďumbier, Polana, Demänovské jeskyně; Malá Fatra a Roháče. I pro milovníky historie nabízí Slovensko spoustu hradů a zámků - např. Bojnice, Levoča, Spišský hrad atd. Mnoho turistů též každoročně zavítá do Bratislavy.

Sociální služby:

Slovenské instituce se starají o politiku zaměstnanosti, ochranu práce, mzdovou politiku (minimální mzda 5570 SK = 130 USD), rodinnou politiku (rodičovský příspěvek, příspěvek na dítě, dohled na práva dětí), sociální pomoc (zdravotní a sociální pojištění) a sociální zabezpečení (nemocenské, důchodové a sociální dávky). Vše dle fiskálních možností v daném období.

Kultura:

Slovenské instituce se starají o kulturní dědictví, zejména o ochranu kulturních památek, pěstování místní kultury, tradiční kultury i kultury menšin. Prostřednictvím dotací se starají o provoz divadel, galerií, muzeí a knihoven a dbají o rozvoj hudby, literatury, výtvarného umění i kinematografie. Vše dle fiskálních možností v daném období.

Historický přehled:

Území dnešního Slovenska bylo osídlené už v pravěku, o čem svědčí nálezy z období různých kultur. V 2. storočí před Kristem osídlili úrodné nížiny jihozápadního Slovenska Kelti, v 1. storočí před Kristem žili na větší časti Dákové. Na přelomu našeho letopočtu tu sídlili Germáni a pásmo okolo Dunaje bylo součástí římské hranice. Během stěhování národů v 5.-6. století se na Slovensku natrvalo usídlili Slované, kteří museli bojovat s Avary, pod kterých nadvládu se dostali v 2. polovině 6. století. V čele kmenového svazu Slovanů tehdy stál náčelník Sámo, v letech 623- 658. Od začátku 11. století se Slovensko stalo na dlouhou dobu součástí uherského státu. V polovině 12. století se v některých oblastech usadili skupiny německých kolonistů. V 13.- 15. storočí se začala formovat šlechta a měšťanstvo slovenské národnosti. Po husitských vojnách a bojích o nadvládu v tejto oblasti se po roku 1526 Slovensko stalo těžištěm uherského státu. Šlechta přijala jako oporu v zápase proti Turkům za krále Ferdinanda I. Habsburského. Bratislava byla dočasně hlavním městem Uherska. Po Tureckých válkách vzniklo uherské království v čele s Habsburky. Jeho součástí se stalo též Slovensko. V 18. storočí začali slovenský vzdělanci bojovat za rovnoprávné postavení Slováků v rámci Rakousko- Uherské monarchie. Součástí tohoto boje byla snaha o vytvoření spisovné slovenštiny. Roku 1848 se zrodil prví slovenský jazyk. Na konci 19. století však znovu zesilnily snahy o přetvoření mnohonárodnostního Uherska v maďarský národní stát a Slováci byli utlačováni jak na poli kulturním tak hospodářském. Na konci 1. světové války vznikla Slovenská národní rada, která vznesla v říjnu 1918 požadavky na vytvoření společného státu Čechů a Slováků. Československá republika existovala potom až do roku 1938, kdy zesilnily separatistické požadavky některých slovenských politických stran a jejich představitelů. Dne 14. 3. 1939 vyhlásil slovenský sněm samostatnou Slovenskou republiku, prezidentem se stal Jozef Tiso. Od roku 1941 bojoval Slovenský stát v 2. světovej válce po boku Německa. Dne 29. 8. 1944 vypuklo na Slovensku ozbrojené protifašistické národní povstání. Po válce se Slovensko opět stalo součástí Československa a přežilo s ním dlouhé období komunismu. Po skončení komunistického režimu v Československu v listopadu 1989 zvítězilo na Slovensku v demokratických volbách roku 1992 Hnutí za demokratické Slovensko, kterého úsilí o změnu podoby Československa vedlo k jeho rozpadu a ke vzniku samostatné Slovenské republiky 1. 1. 1993.

Politickogeografický přehled:

Výkonnou moc v zemi má prezident a vláda. Prezident je volen na 5 let a je odpovědný za jmenování premiéra. Premiér je většinou předseda strany, která získá nejvíce křesel v parlamentu. Premiér sestavuje vládu. Legislativu tvoří jednokomorový parlament, který má 150 členů. Volební právo má každý občan starší 18 let.
K nejsilnějším stranám patří HZDS a Slovenská demokratická koalice (ta se skládá z menších stran). Maďarská menšina má také zastoupení v parlamentu.
Současným prezidentem je Rudolf Schuster a premiérem je Mikuláš Dzurinda.
Členství v mezinárodních organizacích: OSN, UNESCO, OECD, OBSE, CERN, WHO, INTERPOL aj. Přizváno do EU.

Vnitřní regionalizace:

Slovensko se dělí na 8 krajů (Bratislavský kraj, Trnavský kraj, Trenčínský kraj, Nitranský kraj, Žilinský kraj, Banskobystrický kraj, Prešovský kraj, Košický kraj) a 79 okresů.

Syntetické zhodnocení a mezinárodní souvislosti

Slovensko má mimořádní přírodní potenciál pro rekreaci nadstátního významu. Jeho územím vedou důležité dopravní osy spojující západní a střední Evropu s nástupnickými státy SSSR. Oba výše uvedené důvody představují obrovské ekonomické možnosti. Země musí řešit řadu hospodářských (restrukturalizace hospodářství, nezaměstnanost), ekologických i politických problémů. Jak ekonomika České republiky, tak ekonomika Slovenska mají téměř stejné problémy i cíle. Klíčovým problémem, se kterým se musí poprat všechny země střední Evropy, včetně Německa, Rakouska jsou deficity veřejných financí. Slovenská vláda je daleko radikálnější než ostatní vlády v regionu a již pro rok 2003 počítá s rozpočtovým schodkem těsně pod pěti procenty, který by se měl v dalších letech snižovat. Na Slovensku na rozdíl od ostatních pochopili, že jednorázové snižování výdajů nestačí, ale že je třeba použít systémový přístup spočívající v dílčích reformách. Pokud slovenská vládní koalice splní alespoň částečně své cíle (snižování daní, penzijní, zdravotní a sociální reforma a stabilizace veřejných financí), bude Slovensko podle názoru ekonomů i politologů za čtyři roky atraktivnější a vyspělejší zemí než je Česká republika.

Hodnocení referátu Slovensko - komplexní charakteristika

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  29. květen 2008
  4 836×
  2494 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Slovensko - komplexní charakteristika