Strojírenský průmysl

Strojírenský průmysl je nejnáročnější průmyslové odvětví. Vyznačuje se mimořádně velkou pestrostí výrobků, zahrnuje v sobě desítky oborů. Vyspělost odvětví ukazuje i hospodářskou vyspělost daného státu.

Nynější výroba je charakterizována snahou o snížení spotřeby surovin a zvýšením podílu přidané hodnoty = vložené práce (zejména duševní). Vedoucími obory se stávají výroba mikroelektroniky, techniky na zpracování dat a informací, telekomunikační techniky, přesné mechaniky a optiky. Rozvoj těchto oborů je spojen se vznikem technologických center, úzce spojující výzkum a následnou výrobu špičkových technologií. Výsadní postavení zde zaujímá automobilový průmysl, kde se uplatňuje nejvíce robotů a automatizovaných výrobních linek. Důležitá je i výroba dalších dopravních prostředků, zejm letecké a raketové techniky. Významné postavení si udržuje výroba obráběcích strojů a spotřebního zboží.

Naprostá většina průmyslové výroby se soustřeďuje do tří center světového hospodářského vývoje. Jsou to USA, západní Evropa a Japonsko. Po rozpadu SSSR a následném rozložení hospodářství i trhu výrazně poklesl význam SNS. Naopak velmi rychle nabývají na významu země asijských tygrů, Čína a na americkém kontinentu Brazílie, Chile, Mexiko a Argentina.
tabulka technopolis AŠS I str. 53

Rozdělení strojírenského průmyslu

  1. Těžké strojírenství
  2. Střední strojírenství
  3. Lehké strojírenství
  4. Přesné strojírenství
  5.  Investiční strojírenství

1. Těžké strojírenství

Těžké strojírenství zajišťuje vybavení pro důležité hospodářské podniky – doly, hutě, továrny. Většinou se jedná o provozy s výrobou pouze pro daný podnik. Protože výrobní činnost podniků těžkého strojírenství spotřebovává velké množství materiálů a zároveň výrobky jsou určeny výhradně jednomu specifickému příjemci, jsou umisťovány do blízkosti hutnických základen. V poslední době es projevuje tendence hutnických komplexů budovat své vlastní strojírenské provozy nebo naopak strojírenské komplexy budují vlastní hutnické provozy.

- těžební stroje, hutnická zařízení apod.

2. Střední strojírenství

Střední strojírenství produkuje výrobní prostředky pro většinu odvětví i pro většinu oborů lehkého průmyslu, hl. se jedná o obráběcí stroje. Do tohoto oboru patří i výroba automobilů a motocyklů, jejichž masová výroba tvoří ze středního strojírenství největší obor strojírenského průmyslu.

Výroba obráběcích strojů je situována, díky své potřebě kvalifikované pracovní síly, do tradičních strojírenských oblastí, jedná se o hospodářsky vyspělé státy s tradicí a dostatečnou výzkumnou základnou. Jedná se především o SRN, USA, Japonsko, SNS, Velká Británie, Francie, Švýcarsko, Itálie a Švédsko. Z důvodů silné specializace produktů je není schopna jediná země pokrýt svou veškerou potřebu, proto stát, které jsou významnými vývozci jsou zároveň i významnými dovozci. Další země, které se na tomto trhu začínají uplatňovat jsou Čína a Brazílie, v Evropě hrají určitou roli i Česko, Polsko a Maďarsko.
tabulka obráběcí stroje AŠSII str. 105

Zároveň zahrnuje i řadu oborů produkujících těžké dopravní prostředky, stavební a zemědělské stroje, agregáty k těžbě a zpracování dřeva a další. Tato výroba je většinou umísťována v oblastech spotřeby, protože hodnota práce se přibližně rovná hodnotě použitého materiálu. Lokalizace je tedy soustředěna do míst využití, tj. výroba lodí v přístavech, vagónů a lokomotiv v blízkosti železničních uzlů. Hlavními producenty železničního strojírenství jsou USA, V. Británie, Francie, SNS a Německo. Lodní výroba je v celosvětovém měřítku významná jen v několika zemích. V Asii je to hlavně Japonsko (9 mil. dwt = celková hmotnost nákladu, který lze naložit na loď, v tunách), poté Jižní Korea (3 mil. dwt), v zemích EU výroba upadá celkově 2,4 mil. dwt v popředí SRN a Španělsko. Další země Brazílie a Čína.
Specifickým oborem je výroba letadel, která se většinou umísťuje mimo klasické průmyslové oblasti, zvl. díky její velké prostorové náročnosti ( zkušební plochy).
V poslední době se jako samostatný obor vyčleňuje výroba průmyslových robotů, která výrazně sjednocuje pracovní postupy i výkonnost celé linky, nevětší využití průmyslových robotů nastalo v automobilovém průmyslu.
tabulka průmysloví roboti AŠS I str. 52
Výroba automobilů zaujímá výrazné postavení v hospodářství vyspělých států. Soustřeďuje se zde velké množství oborů a celková provázanost (obchodní, kapitálová i výrobní) činní z automobilových koncernů velice silné společnosti dosahující obratu, který se rovná objemu HDP menší země. V poslední době se automobilová výroba stěhuje z tradičních center do levnějších míst, zvl. Asie a Východní Evropy. Starší centra se zformovala v místech s kvalifikovanou pracovní silou, tradicí, ale i vyšší životní úrovní, kterou mj. pomáhaly vytvářet. Dnes představují ucelené a integrované komplexy, příkladem je Ford v Detroitu (jižní předměstí Dearbon). Novější centra se formovala po válce hlavně s důrazem na zlevnění výroby. Většinou šlo o zahraniční licence a byly ovlivněny především levnou pracovní silou.

Tento jev způsobuje určitý rozptyl výroby i do rozvojových zemí. Přesto je převážná část výroby (asi 80%) soustředěna ve třech hlavních oblastech: Severní Amerika, Japonsko a J. Korea, Západní Evropa. Podstatná část evropské produkce je soustředěna v pásu mezi Velkou Británií a Itálií (zahrnující do sebe tyto oblasti: Middland v GB, Dolní Sasko a střední Porýní v D, širší okolí Paříže ve F a severní It.). Jedná se o státy SRN (VW, BMW, Mercedes, Opel, Audi, Porsche), Itálie ( Fiat, Alfa Romeo, Lancia, Ferrari), Francie (PSA Peugeot-Citroen, Renault), V.Británie ( Jaguar, Rolls-Royce, Rover). Další menší výroba je ve Španělsku (Seat) a Švédsku (Volvo, Saab).
tabulka výroba motorových vozidel AŠSII str. 104
Největší nárůst zaznamenala automobilová výroba v Asii. Hlavním centrem je Japonsko ( Toyota, Hyundai, Honda, Suzuki, Mitsubishi, Nissan), dalšími oblastí je Jižní Korea (Kia). Třetím centrem výroby je USA. Zde se výroba soustřeďuje v tradiční oblasti při Huronském a Erijském jezeru, na sv. pobřeží Atlantiku. Trh si zde dělí dvě společnosti General Motors Corporations a Ford. Z další regionů se rozvíjí výroba v Latinské Americe (hl. Brazílie a Mexiko), ale i v Číně a Rusku

Rozložení výroby motocyklů přibližně kopíruje automobily. Hlavní výrobci USA, Japonsko, Itálie, nově i Švédsko.

- obráběcí stroje, lodě, lokomotivy, vagóny, letadla, zemědělské stroje, traktory, nakladače, těžká nákladní auta, stroje pro samostatnou těžbu dřeva, automobily, motocykly

3. Lehké strojírenství

Zde jsou soustředěny veškeré obory vyrábějící spotřební elektrotechniku a elektroniku. Typickým ukazatelem tohoto druhu strojírenství je velkovýroba s malou potřebou kvalifikované pracovní síly a malou spotřebou materiálu. Rozmístění je dáno hlavně levnou pracovní sílou, proto se v tomto oboru uplatňují i rozvojové země. K velkým producentům přístrojů sdělovací techniky patří Japonsko, USA, SRN, Jižní Korea, SNS a Velká Británie. Z ostatních zemí Malajsie, Thajsko, Brazílie, Mexiko, Turecko a Singapur.

- radiopřijímače, televizory, spotřební elektronika

4. Přesné strojírenství

Toto strojírenství zahrnuje obory jemné mechaniky, optiky, výrobu měřících přístrojů a speciální zařízení pro zdravotnické i jiné účely a hlavně v poslední době náročnou elektroniku.
Hlavními rysem odvětví je převaha kvalifikované práce nad množstvím a hodnotou materiálu (výj. barevné kovy). Tím je dáno i rozmístění do vyspělých států, které je většinou podmíněno úzkou spoluprácí s vědeckým výzkumem.
K tradičním oborům patří výroba zařízení na měření času, zvl. hodinek. Hlavní světový producenti jsou Švýcarsko ( téměř 50% tradiční nedigitální výroby), SRN, USA a po válce se na přední místa dostaly i Japonsko a dnešní SNS, Singapur a Hong-Kong.
Kosmický průzkum si vynutil kvalitní optické a fotografické přístroje, jejich výrobní centra jsou hl. v USA, dále pak v SRN a Japonsku.
Velký boom v posledních letech zaznamenal výroba osobních počítačů, jedná se o nejvyspělejší strojírenský obor, vyžadující úzkou spolupráci s výzkumnou základnou. Ve špičkové výrobě si udržují velký náskok USA ( 70% výroba). Výroba v ostatních zemích je převážně prováděna v americké licenci a je soustředěna v Japonsku, zemích Asijských tygrů a Evropské unie.

- počítače, digitální a telekomunikační přístroje, hodinky, fotoaparáty, dalekohledy, přesná optika, laserové technologie

5. Investiční strojírenství

Investiční strojírenství provádí výrobu kompletních celků pro energetiku, dopravní, těžební a zpracovatelský průmysl. Jedná se o tzv. dodávky na klíč. Firma spolupracuje s velkou řadou subdodavatelů a předává kompletní dílo v cílové oblasti zákazníka. zajišťuje veškeré technologie, materiál i konečnou kompletizaci. Výroba takovýchto investičních celků je možná jen v oblastech s velkou koncentrací různorodého a vyspělého strojírenství. Tradiční dodavatelé nejsložitějších investičních celků jsou USA, Japonsko, SRN, SNS, Velká Británie a Francie. Celky nižšího řádu dodávají Itálie, Švýcarsko,Kanada, Nizozemí, ale i Polsko, Maďarsko a Česká republika. ČSSR například zajišťovala výrobu těžebních zařízení pro země Arabského poloostrova (ČR jaderné elektrárny v Íránu a Číně)

Základní vlivy, které ovlivňují rozmístění strojírenského průmyslu:

  • Dostatek kvalifikovaných pracovních sil. Důležitý je stupeň vzdělání, zvl. pro technický vývoj, ve vyspělých oborech elektroniky připadají na dva pracovníky ve výrobě tři ve výzkumu. Naopak masová výroba spotřebního zboží se orientuje na levnou i nekvalifikovanou prac. sílu.
  • Surovina (většinou kov) hraje roli zvláště v těžkém, středním a všeobecném strojírenství. Prosazuje se tendence snižovat množství spotřebovávaných kovů. stále ovšem strojírenský průmysl zpracovává přes polovinu výroby oceli a rozhodující část barevných kovů.
  • Trh v minulost hrál významnou roli ve výrazném oddělování produkční a spotřebitelské oblasti. Dnes se tyto oblasti překrývají, USA je stále velkým producentem automobilů, ale zároveň tento trh působí jako spotřebitelský pro japonskou výrobu. Faktor trhu však nadále působí jako stimulátor výroby a přitahuje výrobu k zákazníkům.
  • Doprava její vliv je důležitý zvláště v oborech s velkou spotřebou kovů, jejich výroba se soustřeďuje do center těžby a následná doprava ke spotřebiteli se tím prodražuje.

Strojírenský průzmysl v ČR

Strojírenský průmysl byl již před druhou světovou válkou nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím Československa. Už ve 30. letech minulého století patřilo Československo mezi 10 nejvýznamnějších strojírenských států na světě a toto postavení si zachovalo až do 80. let, přičemž každý z ostatních devíti států s větší strojírenskou výrobou měl i větší počet obyvatel.

Strojírenství zahrnuje velké množství oborů v různě velkých závodech. Výrobně navazují nejen na hutní základnu, ale i vzájemně je mezi nimi často velká propojenost.
Strojírenské obory, které mají úzkou návaznost na jiná průmyslová odvětví, jsou umístěny v jejích blízkosti – textilní, dopravní a chemické strojírenství. V období po druhé světové válce se zakládaly nové strojírenské závody (většinou elektrotechnické) tam, kde byl nedostatek pracovních příležitostí. Strojírenský průmysl tu byl činitelem sociálním, poskytoval možnosti k vyrovnání životní úrovně obyvatelstva v neprůmyslových nebo jen málo či jednostranně vyvinutých průmyslových oblastech (spotřební průmysl). Proto také určité obory investičního strojírenství, tj. závody vybavující stroji některé jiné průmyslové závody, nacházíme většinou v místech, kde je toto spotřební odvětví rozvinuto: potravinářské strojírenství je u potravinářských závodů, dopravní strojírenství v dopravních střediscích atd. Po přechodu na tržní ekonomiku se začala uplatňovat výstavba průmyslových zón tzv. „na zelené louce“, sloužící hl. pro přilákání zahraničních investorů.

U mnoha strojírenských výrob se uplatňuje dlouhá výrobní tradice. Strojírenský průmysl neznehodnocuje životní prostředí a navíc svými výrobky může dokonce přispět k řešení problémů týkajících se životního prostředí. Strojírenský průmysl jako nejsilnější odvětví našeho průmyslu s největším počtem pracovníků výrazně ovlivňuje hospodářský význam oblasti.

Lokalizace
Již při prvním nahlédnutí do mapy průmyslu České republiky je patrné, že jsou strojírenské závody rozptýleny po celé republice. Strojírenský průmysl má vedle průmyslu potravinářského a textilního největší územní rozptyl výrobních jednotek. Všechna velká strojírenská střediska leží na dopravních tepnách, která umožňují přemísťování materiálů, výrobků a dojíždění lidí do zaměstnání
Strojírenská výroba je v České republice nejvíce soustředěna ve středních Čechách a v Praze, v Brně a okolí, v oblasti Ostravy a na střední Moravě mezi Přerovem, Olomoucí, Vsetínem a Zlínem. K dalším střediskům strojírenství patří Mladá Boleslav, Plzeň a okolí, Pardubice, Hradec Králové a v severních Čechách Liberec a Jablonec nad Nisou.

Největší podíl na celkové strojírenské výrobě mají obory:

  • dopravní strojírenství
  • výroba strojů a zařízení pro průmysl
  • elektrotechnika a elektronika

Tyto obory vedou v tržbách, v množství přidané hodnoty na výrobek i v počtu lidí, kteří na výrobě podílejí.
viz. graf „Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu“

1. Těžké strojírenství

Těžké strojírenství zajišťuje výrobu základních výrobních prostředků pro vlastní potřebu strojírenství a ostatní odvětví a obory a je rozhodujícím odvětvím strojírenského průmyslu. Těžké strojírenství je výrazně zastoupeno v blízkosti hutí. Závody těžkého strojírenství najdeme na Ostravsku (Vítkovice, Nová huť, Třinecké železárny), v Praze (ČKD Praha), Plzni (Škoda), Hradci Králové (ČKD), Opavě (Ostroj) a Přerově (PSP). Zařízení pro elektrárny se vyrábí v První brněnské strojírně a v Blansku (ČKD).

2. Střední strojírenství

Dopravní strojírenství
Dlouhou tradici má v České republice dopravní strojírenství. zejm. železniční a automobilový prům. Na výrobě automobilů se podílejí svými výrobky desítky závodů. Naše největší automobilka je v Mladé Boleslavi (Škoda Auto).
V dubnu 1991 se stala jednou ze značek koncernu Volkswagen. V současnosti vyrábí Škoda Auto osobní automobily ve třech modelových řadách: Superb, Octavia a Fabia. Automobilka se 9,6 % podílí na exportu České republiky, do ciziny vyváží 80% své produkce. Dlouhodobě si drží přední místo na domácím trhu, kde škodovky představují zhruba polovinu všech nových prodaných vozů. Prodejní ukazatele společnosti Škoda Auto mají už po léta vzestupný charakter. Současný prodejní rekord je 462 321 vozů za rok 2001 (rok 2002 - 441 tis.). Hlavní závod Škoda Auto má sídlo v Mladé Boleslavi, ve kterém vyrábí a montuje vozy 19.059 zaměstnanců. Pobočný závod v Kvasinách, v podhůří Orlických hor, zaměstnává 1215 pracovníků, v závodě ve Vrchlabí pracuje dalších 1120 zaměstnanců. Na dodávkách pro Škodu se podílí řada subdodavatelů z celé republiky. V celkovém součtu firmy podílející se na výrobě automobilů Škoda zaměstnávají cca 50. tisíc zaměstnanců. Další automobilka je nyní ve výstavbě v prům. zóně u Kolína (PCA – Toyota, Peugeot, Citroën), výroba by měla začít příští rok (tj.2004). Výroba nákl. automobilů a motocyklů prochází od roku 1989 velkým úpadkem. Řada podniků, které dříve vyráběly ve velkém se nachází na hraně konkurzu. Hlavními výrobci byli nákladních vozidel se nacházejí v Kopřivnici (Tatra) – před rokem 89 obrovské výrobní kapacity se ukázaly nenaplnitelné v tržní ekonomice, před dalším úpadkem Tatru patrně zachrání velká zakázka na modernizaci vozového parku české armády, např. vozidly 12x12 v nichž je naprostou světovou špičkou. V Liberci a Mnichově Hradišti (Škoda Liaz), firma v likvidaci, výroba pokračuje v minimálním množství a Praze (Daewoo Avia). Motocykly v Divišově (Jawa) – jeden ze tří světových výrobců plochodrážních motocyklů, používá je většina předních jezdců, většina výroby (400 ks/rok) jde na export. Výroba v Týnci n. Sáz. (JAWA Moto) skoro zanikla, ale dnes už se znovu rozjíždí, v roce 2000 bylo vyrobeno 3 729 motocyklů,v roce 2001- 5 177 a v roce 2002 už 8 500 kusů, drobná motokrosová výroba (70ks/rok) se nachází i v Praze (Praga). Autobusy se montují ve Vysokém Mýtě (Karosa). Výroba traktorů je soustředěná v Brně (Zetor), dopravní vozíky v Děčíně (Desta). Výroba dílů pro osobní automobily - Nový Jičín (Autopal).
Do výroby kolejových vozidel vstoupil v poslední době značný zahraniční kapitál. Tato výroba by se v nadcházejících letech dostat znovu na špičkovou úroveň. Elektrické lokomotivy se vyrábí v Plzni (Škoda -Dopravní technika,), motorové v Praze (ČKD) a vagóny ve Studénce (Thrall Vagónka Studénka) a v Ostravě (ČKD Vagónka) a České Lípě (Vagónka Česká Lípa). Tramvaje a metro v Praze (Škoda – Dopravní technika, Siemens), trolejbusy v Ostrově nad Ohří (Škoda).
Vývoz výrobků je uskutečňován do celého světa, např. lokomotivy do států býv. SSSR, tramvaje do USA (nízkopodlažní tramvaje), Filipín, Polska, býv. SSSR, vagóny do Německa, Velké Británie. Nárůst prodeje čeká zejm. nízkopodlažní tramvaje, vagóny metra, příměstské jednotky s hliníkovými skříněmi a nákladní vagóny pro speciální přepravu.

Výroba letadel, jedná se zvl. o proudové cvičné a bojové letouny, se nachází ve Vodochodech (Aero), letecké motory v Praze (Walter) a výroba sportovních, UL a akrobatických letadel v Otrokovicích (Moravan –Aeroplanes)(převzala výrobu ze zkrachovalé Let - Kunovice). Připravuje se výroba malého letadla v Kunovicích (Letecké závody).Rychlým nárůstem prochází výroba UL letadel, která je již nyní po Německu druhá největší v Evropě.

Loděnice jsou v Praze, Ústí n. Labem a Děčíně (České loděnice -konkurz?), vyrábí se hl. polotovary pro další dopracování v místě určení. Do Norska směřují od roku 2001 dodávky lodních komplexů na chov lososů a do Nizozemí jsou dodávány zejména tankerové, kontejnerové a říčně-námořní lodě. V souvislosti s oživováním lodní dopravy v EU, se toto odvětví pravděpodobně bude dále rozvíjet.
Do tohoto segmentu by ještě šlo zařadit výrobu jízdních kol. Většina tradičních výrobců (Eska Cheb, Favorit Rokycany, Velamos Sobotín, Liberta Mělník) zanikla anebo se soustředí na kompletování dílů z Asie. V roce 2001 se vyrobilo
v ČR 26 tisíc jízdních kol.

Zemědělské mechanizační prostředky dodávají závody v Pelhřimově a Prostějově (Agrostroj) a Opavě (Ostroj). Pro zemědělství vyrábějí některá zařízení i další strojírenské závody, jako senážní věže ve Vítkovicích, hydraulické nakladače v Humpolci (HSH) a další.

Stavební strojírenství zajišťuje nejen výrobu stavebních strojů, ale též dopravních zařízení pro přemísťování objemných a těžkých stavebních materiálů (Transporta Chrudim). Závody v Novém Městě nad Metují (Stavostroj) se specializují výhradně na stavební a silniční stroje.

Důležitým oborem je výroba obráběcích a tvářecích strojů, které užívají další strojírenské závody ve výrobě – soustruhy, frézky, brusky, lisy apod. Velké závody tohoto oboru jsou ve Zlíně (ZPS), Plzni (Škoda – těžké obráběcí stroje), Sezimově Ústí (Kovosvit), Kuřimi (Tos).
Tvářecí stroje jako hydraulické lisy, buchary apod. se vyrábějí hlavně v Brně (Šmeral) a ve Žďáru nad Sázavou (Žďas).

Výroba čerpacích zařízení je soustředěna do několika závodů s tradiční výrobou na střední Moravě v Olomouci a okolí, Olomouc – Lutín a Hranice na Moravě. Pro čerpací zařízení je důležitá výroba armatur a potrubí (Severočeská armaturka v Ústí nad Labem a Jihomoravská armaturka v Hodoníně).

Hlavním výrobcem vzduchotechniky jsou závody v Milevsku (ZVVZ).

Ve starých strojírenských střediscích doplňují závody silnoproudé elektrotechniky základní obory těžkého strojírenství v Praze (Elektropřístroj, Závody elektrotechnických zařízení) a v Plzni (Škoda). Na střední Moravě se rozvíjí elektrotechnická výroba ve Vsetíně (TES) a v Mohelnici (MEZ).
K silnoproudé elektronice se počítá také výroba kabelů a vodičů, která je soustředěna v Kladně (Kablo).

3. Lehké strojírenství

Spotřební strojírenství je rozptýleno po celém území republiky. Elektrické spotřebiče se
vyrábí v Hlinsku (ETA), pračky ve Fulneku (Romo), elektrické a plynové sporáky v Mariánském údolí u Olomouce (Mora).

Slaboproudá elektrotechnika je odvětví poměrně mladé se závody rozptýlenými po celé republice. Drobná a jemná práce v čistém prostředí, s většími nároky na práci než na množství materiálu poskytuje zaměstnání především ženám. Největší zaměstnanost je v několika závodech Tesla v Praze (Hloubětín, Vršovice, Holešovice).

4. Přesné strojírenství

Do přesného strojírenství patří jak tradiční obory jako výroba průmyslové automatizace a měřících přístrojů (Metra Blansko, Regula Praha, ZPA Trutnov, ZPA Brno, Somet Teplice), tak i obory zcela nové hl. výroba počítačů a zařízení na zpracování dat, jedno z nových středisek, které se řadí k největším v Evropě, je Rudná u Prahy (First International Computer), výroba pro Compaq a HP, kapacita až 4500 PC/den. Další jsou Pardubice (Foxconn), vyrábějící díly pro firmy Nokia, Compaq a Apple (vyrábí se zde nejmodernější modely kapacita 15000 PC/den). V Ráječku u Blanska se vyrábí spínací segmenty pro datovou techniku (Celestica Ráječko - třetí největší výrobce svého druhu na světě), klávesnice a dálkové ovládání se vyrábějí v Boskovicích (ALPS)
V oblasti telekomunikací dochází k výraznému vstupu zahraničního kapitálu. Výroba mobilních telefonů probíhá v průmyslových zónách v Kladně ( Sagem – Celestica Kladno), 2 mil.telefonů /rok, a v Pardubicích ( Matsushita) až 16 mil. telefonů/rok.
Televizory se vyrábí v průmyslovém areálu Borská Pole v Plzni (Matsushita Electric Industrial "Panasonic), 98% produkce 1,2 mil. televizorů/rok jde na export, další velký závod je v Hranicích na Moravě ( Philips Displays Technology), menší výroba je i v Rožnově pod Radhoštěm (Tesla Television)
zabezpečovací zařízení v Lanškrouně (Tesla), fotopřístrojů (Meopta Přerov), kinopřístrojů, zbraní (Zbrojovka Brno, Česká Zbrojovka -Uherský Brod, -Strakonice). Radary v Pardubicích (fa. Foxconn převzala HTT Teslu).

5. Investiční strojírenství

Ve většině případů se nejedná o dodávky kompletních výrobních technologií, ale jen jednotlivých dílčích komponentů.

Největšími výrobci strojů pro chemický průmysl jsou strojírny v Brně (KPS) a Děčíně (Ferox).
Gumárenské stroje se vyrábějí v Komárově u Hořovic (Buzuluk) a v Chodově u Karlových Var (Chodos).
Stroje pro potravinářský průmysl vyrábějí v Hradci Králové (konzervárny, sladovny, pivovary, lihovary aj.), v Pardubicích ( Prokop – mlýnské stroje) a v Kolíně (Frigera – chladicí zařízení).
Sklářské strojírny jsou v Turnově (Sklostroj). Strojírny pro průmysl celulózy a papíru jsou v Litovli (Papcel).
Textilní strojírenství je převážně soustředěno do oblastí textilní výroby, při níž zpravidla vzniklo. Významným střediskem textilního strojírenství je Liberecko (SVV Elitex Liberec, Elitex Chrastava – výroba strojů a zařízení pro tkalcovny, pletárny a textilní tiskárny) a Třebíč. Šicí stroje se vyrábí v Brně (Zetina) a Boskovicích (Minerva).
Obuvnické stroje a zařízení se vyrábějí především v centru obuvnického průmyslu – Zlíně (Remont). Koželužské stroje se vyrábí v Krnově (Strojosvit).
Stroje a zařízení pro polygrafický a rozmnožovací průmysl pocházejí z Adamova (Adast) a Dobrušky (Grafitec).

Použitá literatura

kol. autorů : Panorama českého průmyslu 2001. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha 2002
Tomeš, J., Jelínek, R. a kol. : Školní atlas Dnešní svět. Terra, Praha 1996
kol. autorů : Školní atlas dnešního světa. Terra, Praha 2001
Skokan a kol. : Hospodářský zeměpis 1. Fortuna, Praha 1995
Chlupa, P. : Socioekonomická geografie II. Masarykova univerzita, Brno 1992
článek: Škoda auto bilancovala IN Svět motorů 9/2003
článek: Klaus, je mi bližší než sokol, řekl Kulhánek IN Právo 1.3.2003
www.skoda-auto.cz
www.obchodnirejstrik.cz

Hodnocení referátu Strojírenský průmysl

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  15. leden 2008
  18 752×
  3390 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Strojírenský průmysl

letadlo
This is cool.
Bára a Naty
Nemáte tu jako celkový dopravní strojírenství ve světě. To musíte napravit