= Pacifik
Největší oceán na Zemi, mezi Asií, Amerikou, Antarktidou a Austrálií; plocha asi 180 mil. km2 (35 % povrchu Země, polovina plochy světového oceánu), střední hloubka 3 780 m, maximální hloubka 11 034 m (Marianský příkop, nejhlubší místo světového oceánu). – Spojen se Severním ledovým oceánem Beringovou úžinou, s Atlantským oceánem Drakeovým průlivem. Hranici s Indickým oceánem tvoří Velké Sundy a Malé Sundy a průlivy Torresův a Bassův. Nejčlenitější je pobřeží východní Asie, Aljašky, Kanady a jižního Chile. Mnoho tisíc ostrovů, největší jsou soustředěny ve východní části Tichého oceánu (Velké Sundy, Malé Sundy, Nová Guinea, Filipíny, japonské ostrovy).
Největší struktury dna Tichého oceánu tvoří Severovýchodní pacifická pánev a Jihozápadní pacifická pánev; hlavní podmořské hřbety Jihopacifický a Východopacifický. Podél pobřeží kontinentů a ostrovů často hlubokomořské příkopy (Marianský 11 034 m, Tonžský 10 882 m, Filipínský 10 830 m). Místy vystupují nad hladinu skupiny podmořských hor, většinou sopečného původu (Havajské ostrovy). – Ve východní části Tichého oceánu převládají pasátové větry, při pobřeží Asie monzunová cirkulace s častými tajfuny, v mírných a subpolárních šířkách zejm. západní větry. Hlavní mořské proudy Severorovníkový a Jihorovníkový, oddělené Rovníkovým protiproudem (teče od východu k západu).
Některé části Tichého oceánu jsou ekonomicky intenzívně využívány, např. při pobřeží východní Asie, Japonska a USA. Bohatá loviště ryb (u pobřeží Peru, Chile, Kalifornie, Japonska, Kurilských ostrovů; celkem v Tichém oceánu asi 50 % světového rybolovu). Místy těžba surovin ze šelfu. Rozsáhlé oblasti Tichého oceánu jsou však zcela liduprázdné (jihovýchodní část je největší souvislou vodní plochou bez ostrovů na Zemi).
30. září 2007
11 445×
244 slov
