Valašsko

Historický úvod:

Otázkou původu Valachů a jejich podílem při vzniku a vývoji Valašska v rámci českých zemí se zabývá velmi početná literatura už více než sto let. V dávné době názvem Voloch, Valach či na Balkáně dokonce Vlach jmenovali Slované východní Romány, tedy zhruba řečeno dnešní Rumuny. Tento základní význam slova Valach se místy přenáší i na církevní příslušnost (pravoslaví) a zejména na typické zaměstnání rumunských horalů, na salašnické pastevectví.

Už ve 13. a 14. stol. se tito rumunští pastevci, zvaní všude Valaši, posunuli se svými stády do slovanské části Karpat, nejdříve do hor dnešní Zakarpatské Ukrajiny. Tak započala valašská kolonizace, která o 300 let později skončila právě v našich Moravskoslezských Beskydech. V 15. stol. se dovídáme o Valaších už po obou stranách Karpat - na polském Podhalí a Živěcku a na Slovensku, kde Valaši nacházeli pusté hory, vhodné pro výpas svých početných stád.

Na Moravu a do Slezska se přesunuli na samém konci 15. stol. Valašští kolonisté byli zprvu na panstvích moravské a slezské vrchnosti dobře přijímáni. Užívali privilegií valašského práva, jak se tehdy souborně nazývaly jejich samosprávné instituce i jejich zvýhodněné postavení mezi ostatními poddanými (např. nerobotovali). Valašští vojvodové v knížectví těšínském sídlili nejdříve v Komorní Lhotce, později v Návsí u Jablunkova, na Frýdecku ve Vyšních Lhotách, na hukvaldském panství si pro úřad valašského vojvody vybrali Kozlovice a za vojvodu rod Krbců. Podobně tomu bylo i na Rožnovsku, kde v obcích kolem města a také i v samém Rožnově se trvale usadil vojvodský rod Hrkodajů, pocházející ze Slovenska. Konečně na panství vsetínském se střediskem salašnictví a sídlem vojvody stala obec Hovězí. Vojvodové jednali s vrchností o pronájmu pastvy a o odvodu desátku ovcí a především spravovali záležitosti Valachů a všech účastníků horského salašnictví. Řídili jarní výhon ovcí na salaš a dvakrát v roce svolávali valašskou hromadu, na které se vše projednalo, posoudilo a na které byl též volen nový valašský vojvoda.

Nejhornatější část Valašska, rozlehlá část Beskyd, Javorníků a Bílých Karpat při slovenské hranici a v menší míře i nejvýše položená část Vsetínských vrchů a Hostýnských vrchů byla osídlována až od 16. století, zejména však v 17. a 18.stol. Nové zakládané osady byly vklíněny do horských svahů.

Významná místa:

Beskydy - častý název horských pásem v Západních Karpatech. CHKO Beskydy (od roku 1993) zaujímá Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské vrchy a Javorníky. Druhotné smrkové lesy jsou značně poškozeny imisemi. Nacházejí se tam zbytky původních smíšených pralesů (Mionší).

Javorníky - horský terén této části pohoří je neobyčejně vhodný pro pěstování náročnější pěší turistiky. Nejvyšším vrcholem celého horstva je Velký Javorník (1071 m).

Bílé Karpaty - horské pásmo na hranicích ČR a SR. Nejvyšší vrchol Velká Javořina (970 m).

Vsetínské vrchy se táhnou mezi údolími Vsetínské a Rož- novské Bečvy.

Radhošťská hornatina s vrchem Radhošť (1129 m), který je z nejznámějších nejen v Beskydech, ale v celé vlasti, je opředen pověstmi. Byl místem uctívání boha úrody, stád a pohostinství, Slunce a ohně - Radegasta. 4 km od vrcholu Radhošť se nachází nejvýznamější beskydské horské středisko Pustevny (1018 m).

Jádrem svérázné oblasti lidové kultury známé pod názvem Valašsko je zejména Vsetínsko. Tento region na pomezí Moravy a Slovenska zčeřený táhlými hřbety karpatského pohoří se vryje do návštěvníkovy paměti svými přírodními krásami, zvláštností dřevěné architektury i kouzlem lidových zvyků.

Vsetín leží v údolí Vsetínské Bečvy mezi Hostýnskou a Vse- tínskou hornatinou. Nachází se zde renesanční zámek s parkem se vzácným rostlinstvem a vsetínské muzeum založené roku 1924 ze sbírek F. Sovy. K pozoruhodnostem Vsetína patří budova bývalé občanské záložny, zdobená sgrafity významného českého malíře Mikoláše Alše. Za 30-ti leté války byl Vsetín centrem valašských povstání.

Valašské Meziříčí leží na soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy. Původní název Meziříčí (nad Bečvou či pod Rožnovem), od počátku 18. st. současný název. Město vzniklo r. 1923 spojením měst Meziříčí a Krásná nad Bečvou. Ve Valašském Meziříčí je také hvězdárna na Stínadlech. Pořádá se zde každoroční Moravský festival poezie.

Valašské Klobouky jsou známé soukenictvím a později výrobou papučů. V městském muzeu - staré radnici - je pozoruhodným unikátem dřevěná truhla zhotovená bez jediného hřebíku.

Vizovice se nacházejí ve Vizovických vrších na řece Dřevnici. Tradiční je výroba pálených lihovin především ze švestek - slivovice značky Jelínek.
- 3 -
Frenštát pod Radhoštěm je rekreační sportovní středisko se skokanskými můstky s umělou hmotou. Nedaleko leží horské středisko Pustevny, nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd - Lysá hora (1324 m), s bezlesným vrcholem a televizním vysílačem. Muzeum bylo ve Frenštátě p/R. otevřeno v r. 1951 a jsou v něm m.j. vystaveny tkalcovské stavy. Příležitostně jsou zde předváděny i ukázky tkaní.

Rožnov pod Radhoštěm - nachází se zde Valašské muzeum v přírodě. Zdejší muzeum shromažďuje všechny doklady o tradiční lidové kultuře, o způsobu života, práci, obyčejích a umění z karpatského území Moravy a Slezska. Hlavním cílem činnosti muzea zůstává věrohodná rekonstrukce a pravdivá informace o původním životním prostředí vesnice a malého města. Tento záměr také vedl k vybudování tří základních částí muzea:
DŘEVĚNÉHO MĚSTEČKA, VALAŠSKÉ DĚDINY a MLÝNSKÉ DOLINY.
Dřevěné městečko je nejstarším areálem Valašského muzea. Setkáváme se zde s tradičními řemesly, často demonstrovanými zručnými tvůrci.

Valašskou dědinu tvoří obytná stavení a hospodářské objekty. Každoročně jsou zde připraveny tři vyjímečné programy: "Slavnostní výhon ovcí a dobytka na pastvu", "Podzim v chalupě a na poli", "Vánoce na dědině".

Mlýnská dolina je nejmladším areálem. Zahrnuje technické stavby na vodní pohon. Na něm jsou závislé čtyři stavby: valcha na sukno, mlýn, jednolistá vodní pila a olejna. V provozu je také rekonstruovaný vodní hamr.

Jednotlivé areály jsou pravidelně oživovány programy, které jsou příspěvkem k naplnění záměru zakladatele Bohumíra Jaroňka vytvořit "živé muzeum" v Dřevěném městečku.

Přístupnost:

Železniční tratě: např.: a/ Studénka - Příbor - Kopřivnice - Veřovice b/ Hranice na Moravě - Valašské Meziříčí - Vsetín - Horní Lideč - Púchov
Příjezdové silnice: např: a/ Hranice - Valašské Meziříčí - Rožnov p. R. - Bumbálka b/ Ostrava - Příbor - Frenštát p. R. - Rožnov p. R.
Autobusové spoje: celá oblast je protkána hustou sítí autobusových linek.

Základní hřebenová trasa Beskyd: Bumbálka - Beskyd, rozc. 2,5km - Hluchanka, sedlo 6km - Bobek 9km - Konečná, tur. chata 13km - Bílý Kříž 19km.
- 4 -
Výstupová trasa na Lysou horu: např.: Malenovice, Borová - Satina, vodopád 3km - pod Lukšincem 5km - Lukšinec 6km.

Ubytování:
A. Hotely -Srdce Beskyd (Čeladná); Vlčina (Frenštát p. R.); Bečva (Rožnov p. R.); Kyčerka, Kučeřík, Lanterna, Horal (Velké Karlovice); Permoník (Nový Hrozenkov); Jelenovská (Val. Klobouky); Ráztoka (Trojanovice)
B. Campingy - Bystřička (Bystřička); Hovězí; Komorní Lhotka; Vsetín (Semetín).

A něco navíc:

Nakonec je třeba se zmínit o nejvýraznějším znaku lidové kultury, podle kterého se lidé regionálně odlišují ještě dnes. Je jím nářečí, které si na Valašsku, Lašsku i Těšínsku zachovalo mnoho archaických jevů staré češtiny. V severní části Beskyd se uchoval goralský dialekt. Soužití Čechů a Poláků mělo velký vliv na vývoj slezských a lašských nářečí. Dnes můžeme slyšet především projevy tzv. krajového interdialektu, tj. hovorová čeština s výraznými nářečními prvky. Skutečný dialekt již ovládá málokdo kromě lidí z vesnic Jablunkovska, Rožnovska a Vsetínska, kde ho používá i mladší generace.

Z valašského jídelníčku: "Pagáče"

Z hladké mouky, vody a soli
vypracujeme těsto. Tvoříme malé
placičky, které opékáme na horké
plotně nebo v peci. K pagáčkům můžeme
připíjet mléko, nebo je podáváme k zasmaženým
a luštěninovým polévkám místo chleba.

Hodnocení referátu Valašsko

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  4. srpen 2008
  4 130×
  1161 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Valašsko