Edvard Hagerup Grieg

Edvard Hagerup Grieg se narodil 15. června 1843 v Bergenu v Norsku. Jeho otec byl obchodník a jeho matka byla jednou z výrazných osobností bergenského kulturního života. Vystudovala v Anglii a v Německu hru na klavír a svého syna Edvarda začala učit hrát už v jeho šesti letech. Shodou okolností byl Griegovým prvním učitelem hudby Čech Jan Šedivý, žijící v Bergenu od roku 1825 až do své smrti roku 1877. Na jednom z hudebních večírku, které se u Griegů pravidelně konávaly, si chlapcova nadání všiml tehdejší známý norský hudební virtuos Ole Bull. Doporučil rodičům, aby chlapci umožnili co nejširší hudební vzdělání, a proto Edvard Grieg odjel v patnácti letech studovat do Lipska hru na klavír. V devatenácti letech konzervatoř opustil a krátce nato představil na veřejném koncertu v Gewandhausu své první čtyři skladby pro klavír (dnes známé jako opus č. 1).
Grieg se vrátil z Lipska do rodného Bergenu s velkým nadšením, nicméně malý ohlas koncertu, který uspořádal, se mu stal podnětem k tomu, že po krátké době Bergen opět opustil a odjel do Kodaně, tehdejšího centra severských umělců nazývaného někdy "Paříží severu". Zde se setkal se dvěma osobnostmi hudebního života, které na jeho pozdější tvorbu měly zcela zásadní vliv. První z nich byl dánský hudební skladatel a dirigent Niels Gad a druhý byl o rok starší norský skladatel, autor norské státní hymny, Richard Nordraak. Nordraak probudil v Griegovi zájem o norský hudební folklór, kterým Grieg později inspiroval své dílo. Hned v Kodani Grieg napsal klavírní opus č. 3, písně na slova norských básníků Chamisse, Uhlanda, Andersena a německého básníka Heineho označil jako opus č. 4 a 5 a norskými lidovými tanci se nechal inspirovat při vzniku Humoresek (opus č. 6). V posledním roce svého pobytu v Kodani (1865) složil Grieg ještě Sonátu pro klavír e moll op. 7 a Sonátu pro housle a klavír F dur op. 8, které jsou řazeny k jeho nejlepším dílům. V Kodani se dvaadvacetiletý Grieg zasnoubil se svojí sestřenicí Ninou Hagerupovou a po svatbě se se svojí ženou přestěhoval do hlavního města Norska Christianie (dnes Oslo).
Do kulturního povědomí Christianie se Grieg velmi rychle uvedl svým prvním koncertem (Sonátou F dur), při kterém Grieg na klavír doprovázel houslovou virtuosku Vilmu Normannovou - Nerudovou a Griegova žena Nina zpívala. Krátce nato se Grieg stal dirigentem Filharmonické společnosti a ve volném čase vyučoval a komponoval. Roku 1867 vydalo významné lipské nakladatelství C. F. Peters první sešit Griegových Lyrických skladeb. (Do roku 1901 vyšlo deset sešitů.) Kromě Lyrických skladeb napsal Grieg v Christianii druhou Sonátu pro housle a klavír G dur op. 13 a řadu klavírních skladeb, mezi jinými i Klavírní koncert a moll op. 16.
Roku 1868 pozval Liszt, kterého zaujala houslová sonáta op. 8, Griega do Výmaru Lisztova přízeň pomohla Griegovi k tomu, že získal státní stipendium pro studia v Itálii. V Římě se pak oba skladatelé osobně setkali.
Po studiích v Itálii se Grieg natrvalo vrací do Bergenu. Roku 1874 se na Griega obrací norský dramatik Henrik Ibsen se žádostí o scénickou hudbu k dramatu Peer Gynt. Premiéra roku 1876 v Christianii byla nadšeně přijata. Grieg upravil scénickou hudbu do dvou orchestrálních suit (op. 46 a 55), které jsou dnes známější než Ibsenovo drama, kvůli kterému původně vznikly. Spolupráce obou umělců však pokračovala i po roce 1876, kdy Grieg složil řadu písní na Ibsenovy texty.
Dalším spisovatelem, se kterým Grieg spolupracoval, byl Bjornstejn Bjornson. Na jeho texty napsal Grieg písně, kantátu a scénickou hudbu k dramatu Sigurd Jorsalfar. Po dvaceti letech (1890) ji Grieg upravil a vydal jako op. 56. Dalším (nedokončeným) společným projektem byla společná opera Olaf Trygvason, ke které Bjornson nedopsal libreto. Roku 1889 bylo torzo opery poprvé uvedeno.
Koncem sedmdesátých a začátkem osmdesátých let se Grieg stal známým po celé Evropě a navštívil řadu zemí. Nejčastěji zajížděl do Lipska, ale navštívil mimo jiné i Prahu (20. - 26. února 1903. Nebyla to však jeho první návštěva Čech; roku 1887 se Grieg léčil v Karlových Varech.) Další návštěvu Prahy uskutečnil rok před svou smrtí 16. dubna 1906, kdy společně se svou ženou vystoupil v Rudolfinu, kde řídil Českou filharmonii. Za těchto pobytů se seznámil s řadou českých hudebních skladatelů, kteří se stali jeho trvalými přáteli, např. Antonín Dvořák nebo J. B. Foerster.
4. září 1907 čtyřiašedesátiletý Grieg ve svém rodném Bergenu zemřel.

Hodnocení životopisu Edvard Hagerup Grieg

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  4 128×
  708 slov

Komentáře k životopisu Edvard Hagerup Grieg

Zdněk Kalvach
Pokud E.H.G.navštívil Prahu 16.4.1906,nemohl se setkat s Antonínem Dvořákem.Ten totiž zemřel 1.5.1904.