Jakub Schikaneder

1.3.1855 – 15.11.1924

Jakub Schikaneder se narodil v Praze a jeho rodina naštěstí patřila ke střední vrstvě měšťanstva, což mu poskytlo dobré vzdělání a rozhledy. Rodinná tradice se držela spíše divadla (Emanuel S. – libretista Kouzelné flétny apod.) a není jisté, proč se nakonec vydal na dráhu výtvarníka. Roku 1870 začal navštěvovat Akademii výtvarného umění. Jeho prvním vystaveným dílem bylo Poslední dílo a díky němu mu byla předpovězena úspěšná budoucnost.
V mládí také začal objevovat dosud utajený žánr – grotesku. O tom, že groteskní témata ještě nebyla pochopena a přijata, svědčí kritika J. Nerudy: „J. S., jenž loňského roku debutoval žánrovou lyrikou, letos přestoupil do oboru rozmarného. Mnoho humoru právě v obou těch jeho letošních obrazech Příšerná společnost a Povolaný, však nevyvolený není, a kde není humoru v jádře myšlenky samé, nepomůže také žádný přištipkovaný detail mnoho.“
Roku 1878, jak bylo tehdy celkem běžné, odešel do Mnichova. Začal studovat u Gabriela Maxe, který si jako námět oblíbil smrt v jakékoli podobě, což mělo na Schikanederovu tvorbu nesporný vliv. Ještě v Mnichově se zúčastnil soutěže na výzdobu Národního divadla – nakonec vytvořil s E. K. Liškou pro královskou lóži obrazový vlys, jehož tématem se staly Tři doby českých dějin. Bohužel se kresba po požáru jaksi znelíbila a byla zakryta. Dále se pomalu utvořil styl jeho tvorby, kromě Maxe se v důsledcích odrazily i jeho cesty do Francie, Anglie a Německa. Vznikly dvě důležitá díla s námětem ženských postav – Jarní idyla a Bylinářka. V dalším “ženském“ díle z r. 1885, Výměnkářka, je už použito okrových a šedivých barev, je vyjádřen smutek bez naděje. Ony smutné náměty se však daly uplatnit vícekrát – viz např. Truchlivý návrat, V márnici, Na dušičky.
Roku 1885 nastoupil v Praze místo učitele na Uměleckoprůmyslové škole. Do této doby můžeme zařadit tvorbu H. G. Schauera, “filozofa sebevraždy“, jehož stěžejní dílo je studie O pesimismu. Byl dalším člověkem silně ovlivňujícím našeho malíře. Odvážným činem byla bezesporu Vražda v domě. Vynikala nejen neobvyklým tématem, ale i rozměry plátna (203 na 321 cm). V Praze sklidila nevídaný obdiv, v Berlíně se pak setkala s nepochopením. Zajímavým dokladem je jeho práce z roku 1895, vypracovaná po další studijní cestě do Anglie, týkající se tamějšího uměleckého školství.
K obrazům Večerní interiér a U kolébky se vztahují slova F. X. Harlase: „Následující obrazy z let devadesátých a z roku 1902 převádějí nálady šera do interiérů, do světniček, kde záclonou okenní prosakuje modrý zákmit večera a mísí se s rudým svitem lampy, nebo kde poslední paprsky dne ztrácejí se ve stínech. Postavy zadumané stařenky, nebo v němém žalu nad prázdnou kolébkou nakloněné ženy vyrůstají z přítmí hebkou plastikou.“
Samostatným souborem Schikanederových obrazů jsou ty počínající Soumrakem v zimě. Náměty sbíral v ulicích staré Prahy, v jejích temných zákoutích, které zpodobňoval zejména již ve tmě či v šeru. Za všechny například Sníh, Pražská ulička v noci, Dům U zelené žáby, Staropražské zákoutí, V podvečer na Hradčanech… Hluboce na něj zřejmě zapůsobilo seznámení s tvorbou Edvarda Muncha – jako reakci vytvořil pár uhlových kreseb podobných Munchovu stylu.
V poslední etapě života naplňuje plátna symbolika odchodu. Člověk odcházející cestou neznámo kam a ve dvacátých letech symbol bílého koně… Tvorbu uzavírá cyklus obrazů z přímoří jako výsledek cest na ostrov Helgoland (Na svatební cestě, Molo, Večer na pobřeží…).
Jakub Schikaneder zemřel v Praze 15. listopadu 1924.

V. Šuman: „Byl štíhlý krasavec milých, přívětivých rysů, zanechávající všude stopu své zadumané, ušlechtilé duše. Nechtěl geniálně zářit, každé hlučné reklamy byl více než na hony vzdálen…“

Hodnocení životopisu Jakub Schikaneder

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  3 468×
  572 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k životopisu Jakub Schikaneder