Tomáš Garique Masaryk

Tomáš Garique Masaryk - život, dílo, význam
(1850 - 1937)

Tomáš Masaryk se narodil v Hodoníně 7. března 1850. Otec byl Slovák a pracoval jako podkoní, matka - o 10 let starší mluvila německy. Od roku 1875 studoval ve Vídni a následně v Lipsku, kde se také seznámil s Charlottou Garique z Brooklynu, studentkou hudby na Lipské univerzitě, a zasnoubil se s ní. V březnu 1878 se konala svatba v Americe. Měli 4 děti - syny Herberta a Jana a dcery Alici a Olgu.
V roce 1882 měl profesor Masaryk první přednášku na české univerzitě v Praze, kde vyzýval studenty: „ Já bych rád, aby mládež nepřijímala nic slepě, ale studovala a dělala si samostatný úsudek.“ Jako profesor filozofie zde působil až do roku 1914. V r. 1883 vychází první číslo časopisu Atheneum, založené Masarykem s obory filosofie, psychologie, politika, náboženství, dějiny kulturní, sociologie, etika a estetika.
V druhé pol. 80.-let stál Masaryk během sporu o pravost Rukopisů na straně vědy a pravdy. Svým estetickým a sociologickým rozborem přispěl k popravě obou rukopisů. Šlo mu hlavně o mravní stránku a očištění národa. V r. 89 se účastnil spolku pro postavení Husova pomníku v Praze.
Od r. 1891 se začíná politicky angažovat. V parlamentu (poslanec mladočechů) mluví hlavně o sociální otázce, kritizuje rakouské školství, ukazuje potřebu druhé české univerzity.
Během let 1895 - 98 vychází patero knih - mj. „Česká otázka“ (1895), „Otázka sociální“(1898) s názory filozofickými, náboženskými, o poslání českého národa v Evropě. 90.léta jsou obdobím styků se Slováky (slovenští studenti se účastní Mas. přednášek). V r. 1899 začíná tzv. „hilsneriáda“ = proces s Leopoldem Hilsnerem, toulavým židem z Moravy, který byl obviněn z ukladné vraždy Anežky Hrůzové a odsouzen k smrti bez přímích důkazů. Masaryk byl později po rozsudku s případem seznámen a rozhodl se bojovat proti tomuto rasově motivovanému bezpráví. Následovaly výtky, útoky, podezírání o uplacení židy ba vypískání českými studenty při přednášce.
V roce 1901 vydává Masaryk další významné dílo „Ideáli humanitní“.Během let 1902 - 1907 přednáší na chicagské universitě a doma je zvolen poslancem za stranu lidovou. I s voliči však dělal politiku čestnou, při kandidování nic nesliboval a k ničemu se nezavazoval. Po procesech s Jiřím Nastičem a dr. Friedjungem se Masaryk stává miláčkem Jihoslovanů a ochráncem pravdy a poctivosti celé Evropě. Postupně nabývá přesvědčení o neudržitelnosti Rakouska-Uherska a dokonce říká: „Položit pod Rakousko dynamitovou patronu a vyhodit je do povětří. Nic jiného nezasluhuje.“ V roce 1913 vychází v Jeně 2 díly Masarykovo velikého díla „Rusko a Evropa“, encyklopedie vědomostí o Rusku.
Po Sarajevském atentátu (28.6.1914) odjíždí Masaryk za hranice. Působí v Itálii, Švýcarsku, Francii a Anglii jako ideolog a politický vůdce zahraničního odboje.Doma se zprvu mohl spolehnout pouze na úzký kroužek příznivců, kteří za vedení Edvarda Beneše vytvořili tajnou organizaci „Mafii“. V roce 1915 za ním do Paříže přijíždí E. Beneš (schopný a neúnavný administráto) a spolupráci s M. navazuje i slovenský astrofyzik Milan Rastislav Štefánik, který mu následně zprostředkoval kontakty se špičkami franc. politiky. A tak se Masaryk setkává s francouzkým ministerským předsedou Briandem a získává ho pro svůj plán na rozčlenění Rakouska na přirozené a historicky dané části.
V r. 1916 byla zřízena Československá národní rada v sestavě Masaryk, Dúrich, Štefánik, Beneš. Ta mj. také podporovala vytváření československého zahranič. vojska - legií - na ital., franc. a rus. frontě. Zakládá také Českou tiskovou kancelář v Londýně s cílem dodávati anglickému tisku pravidelné a správné informace o politické, hospodářské a vojenské situaci v Rakousku-Uhersku. V roce 1916 byl doma založen Národní výbor - orgán mající sjednotit české polit. strany a hájit zájmy českého národa mimo parlament, který byl rozpuštěn, a Český svaz poslanecký, který měl zajistit společný postup českých poslanců v říšské radě.
V lednu 1917 se ve svém proslovu amer. prezident Wildrow Wilson zmiňuje o budoucím osvobození Čechoslováků od cizí vlády(zásluhu na této zmínce měl právě Briand). Ústřední mocnosti začali Dohodě podávat první nabídky míru, k těmto nabídkám Masaryk poznamenal: „ Mír bez vítězství znamená demoralizaci Evropy, mír s vítězstvím znamená demokratizace Evropy.“ Během svého působení v zahraničí, byla jeho rodina v Rakousku-Uhersku krutě pronásledována. Bylo mu vyhrožováno smrtí členů rodiny, jestliže se nevrátí do Rakouska.

Po bolševické revoluci v Rusku v říjnu 1917 podává M. zprávu o stavu R. a bolševictví prezidentu Wilsonovi („ Spojenci mají Rusko podporovat, budou-li Spojenci s bolševiky v dobrém poměru budou moci mít na ně vliv...“). V dubnu 1918 přijíždí Masaryk do Ameriky, kde je triumfálně přivítán nejprve v Chicagu a poté v prezidentském sídle ve Washingtonu. Pořádá mnoho přednášek a v květnu 1918 podepisuje v Pittsburgu „ Pittsburskou dohodu “ - smlouvu mezi Čechy a Slováky. Během svého pobytu v Americe získává nové přátele, pozornost žurnalistiky a veřejného mínění, rozrůstaljí se osobní styky s americ. osobnostmi a sílí jeho vliv na prezidenta Wilsona.
V září 1918 Dohodové státy uznaly Národní radu československou za skutečnou vládu. 18.října 1918 ohlášena konstituce Zatimní vlády a vydána „Deklarace nezávislosti československého národa.“ 28.10.1918 přijímá Národní výbor první zákon českosl. státu - první věta: „Samostatný stát československý vstoupil v život “ a odpoledne je na Václavském náměstí oficiálně vyhlášena samostatnost. 14.11.1918 zvolilo Národní shromáždění TGM prezidentem česko-slovenské republiky, načež Masaryk opouští Ameriku a přes Anglii, Francii a Itálii se vrací do své vlasti. 21.12.1918 vjel TGM do Prahy, kde na něj čekalo velkolepé přivítání. Ve sněmovně na Malé Straně složil slib.
„Náš národ je svobodný a nezávislý a vstupuje vážen a podepřen všeobecnou sympatií do společnosti evropských národů.“ - tímto poselstvím byla zahájena práce v chaosu a nad chaosem státu i jeho obyvatel. V následujících letech přijímána spousta nových zákonů
1/2 r. 1923 - umírá paní Charlotta Masaryková.
Již ve 30.tých letech trávil Masaryk mnoho času na ozdravných pobytech především na ostrově Capri.
Na poč. 1926 - 3 největší ( tzv. občanské) strany se dohodly odstranit Masaryka a za prezidenta si zvolit Antonína Švehlu, ale za Masarykem stáli legionáři, sokolstvo a český lid.
V r. 1927 byl po 3. zvolen prezidentem. V 1928 navštívil Brno, kde byl při této příležitosti položen zákl. kámen práv. fakulty M. univerzity.
V roce 1932 se stát dostal do katastrofální finanční situace. Vláda byla ochromena vnitřními neshodami mezi sebou. Útoky na prezidenta se stupňují a nezastavují se ani před jeho zdravím.
V únoru 1933 došlo k vypálení říšského sněmu a Hitlerova nacionálně socialistická strana se ujala diktratury. Masaryk však nepředpokládal možnost války či ohrožení demokracie.
V r. 1934 se prezidentův zdravotní stav zhoršuje. Je zvolen po 4. prezidentem a snaží se plnit státní povinnosti. Po zavraždění jugoslávského krále a francouzského ministra zahraničí stoupenci italského fašismu a německého nacismu stojí Evropa před svět. válkou.
V roce 1935 je Masaryk vyznamenán Wilsonovou medailí a v tom samém roce rezignuje na úřad prezidenta a odchází na odpočinek. Na jeho doporučení je novým prezidentem zvolen Edvard Beneš.
V r. 1936 pořádá pařížská Sorbona slavnost k poctě TGM - byl prohlášen za „ nejdokonalejší vzor velkého Evropana “.
V r. 1937 dopracovává své velké dílo „ Rusko a Evropa “. Ve svém posledním interview říká : „ Vývoj světa směřuje k univerzálnímu humanismu, k uskutečňování čistého lidství.“
14. září 1937 umírá a je pochován na lánském hřbitově

Dílo:
„ Základy konkrétní logiky“ (1885) - pokus o vlastní klasifikaci věd
„ Česká otázka“ (1895), „ Jan Hus“, „ Karel Havlíček“ (1896) - filozofie českých dějin
„ Rusko a Evropa“ (1913-37) - encyklopedie vědomostí o Rusku
„ Nová Evropa“ (1920) - politicko-filozofická analýza budoucího vývoje
„ Ideály humanitní“ (1901) - filozoficko-etické dílo
„ Otázka sociální“ (1898)
„ Rukověť sociologie“ (1901)
„ Sebevražda“ (1876) - sociologicko-filozofický spis, analýza sebevražednosti jako důsledku moderního subjektivismu a ztráty náboženského světového názoru

Význam:
- prosazoval stanovisko realismu,vystupoval proti vypjatému českému nacionalismu(Rukopisy) a antisemitismu (hilsneriáda), usiloval o vytvoření zvláštní filozofie českých národních dějin (spisy - „Česká otázka“, „Jan Hus“, „Karel Havlíček“), prosazoval reformismus v otázkách sociálních (osmihod. pracovní doba, všeobecné hlas. právo)
- stál v čele České strany lidové, České strany pokrokové, poslancem říšského sněmu
- ideál humanity považoval za základní mravní ideu českosl. demokratické republiky
- jeho polit. realismus se řídil zájmy jednotlivce i celé společnosti, řešil sociální problémy, ale neuchyloval se k pravicovému ani levicovému radikalismu
- mravní podstatu demokracie byla pro M. neteokratická, jeho křesťanství panteistické
- velký důraz kladl na drobnou práci, na výchovu k demokracii, na mravní výchovu na nábož. základě bez jakékoli náboženské nesnášenlivosti
- válka pro něj byla střetnutím principu demokracie, představovaného Dohodou a teokracie Ústředních mocností
- prezidentem Československé republiky od 1918-1935, absolutní morální autorita

Hodnocení životopisu Tomáš Garique Masaryk

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  6 230×
  1367 slov

Komentáře k životopisu Tomáš Garique Masaryk

koza.vojta@seznam.cz
druhý řádek cituji: MATKA- O 10 LET STARŠÍ MLUVILA NĚMECKY : takže jeho máma T.G.Masaryka čekala již v 9-ti letech? nebo byla starší než otec? řek bych že to druhé
stern aventis(zavináč)seznam.cz
udělal nějaké chyby? proč ho chtěli někteří odstranit? proč je na Slovensku značně nepřijímán?