Vojtěch Hynais

Tento významný malíř, patřící do generace Národního divadla, se narodil roku 1854. Studoval umění ve Vídni a v Paříži, navštívil Benátky, Florencii, Řím. Přestože většinu svého života prožil v cizině, na svou vlast nezapomněl. Hynais byl jedním z umělců 19. století, kteří bezprostředně vstřebávali tendence svérázného francouzského umění a spolu s Chitussim a Brožíkem, které osobně znal a udržoval s nimi kontakt, tvořil most mezi Paříží a Prahou.
Umělce proslavila mimo jiné především opona Národního divadla, která po požáru v roce 1881 nahradila původní oponu Františka Ženíška. Návrh na novou oponu vypracoval Hynais v Paříži, kde mu pro vyobrazení genia na křídlech slávy stála modelem francouzská malířka a modelka mnoha umělců Suzanne Valadon. Samotnou oponu s námětem hlavní ideje Národního divadla vypracoval pak Hynais během devadesáti dnů v boudě na jakémsi dvoře na Karlově náměstí v Praze. Přestože odborná komise měla k Hynaisovu pojetí opony výhrady, neschvalovala barevné ladění do šedé a zelené a vytýkala umělcovi hubené postavy, veřejnost novou oponu přijala s nadšením. A ačkoli komise oponu vlastně nikdy neschválila a dokonce trvala na předělání, v průběhu sporů už musela být pověšena a veřejnost z ní byla nadšena, oproti jiným světovým scénám musela být kromě začátku prvního jednání spuštěna i o hlavní přestávce.
Hynais však samozřejmě namaloval mnoho jiných uměleckých děl, které už ale nejsou tak známé. Na jeho obrazech se často vyskytovaly portréty lidí z umělcova okolí, například při svém pobytu na zámku u rytíře Daubka v Litni u Karlštejna namaloval mnoho portrétů pro rodinu Daubků, které obvykle znázorňovaly rodinu při denním životě.
Propracovanost, dekorativnost a technická vytříbenost Hynaisových postav učarovala ve své době Prahu i Vídeň, slávu si však vydobyl především v Paříži. Bylo mu pouhých sedmadvacet let, když vytvořil bezesporu své největší dílo, oponu pro Národní divadlo, dědictví českého národu obdivované dodnes. Během celého svého dalšího života tvořil a maloval další jedinečné malby. Od roku 1893 působil jako profesor na Pražské akademii. Za svůj život toho dokázal hodně, zaslouží si, aby si ho celé další a další generace připomínaly alespoň při návštěvě Národního divadla při pohledu na jeho dominantní oponu, která, ačkoli nikdy neschválená žádnou odbornou komisí, vydržela v Národním divadle dodnes.
Vojtěch Hynais zemřel roku 1925.

 

Z četných Hynaisových obrazů mě nejvíce zaujala podobizna umělcovy matky, olejová malba, vytvořená roku 1883. Líbí se mi, s jakou přesností a zároveň citem Hynais propracoval rysy jemu velice blízké osoby, své matky. Zdůrazňuje podrobně každý její rys, přesto však obraz nepůsobí kýčovitě. Přirozeně z něho vyzařuje cit, který ke své matce choval. Podobizna se z obrazu téměř neznatelně dobrosrdečně usmívá, jako by promlouvala ke svému synovi skrz století.

Vimr,V.: Malá galerie českých malířů. Praha 1980.
internet

Hodnocení životopisu Vojtěch Hynais

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  3 671×
  440 slov

Komentáře k životopisu Vojtěch Hynais

deniska
je to super!!!
diky vam mam všechno udělané dobře
Verunka
Luxusní!
Našla jsem vše co jsem potřebovala.
Petr Hlávka hlavka25(zavináč)seznam.cz
Docela dobrý