Mars

Mars je bezesporu budoucím cílem v dobývání vesmíru. Hodně se o něm hovoří i mezi obyčejnou veřejností, vždyť myšlenka mimozemského života je velmi lákavá. Navíc byl minulý rok Mars Zemi nejblíže za posledních 76 000 let a tak se k Marsu vydaly dokonce 4 sondy - 2 americké, 1 evropská a 1 japonská. Japonská skončila nejdříve – už v prosinci, evropská sonda Beagle 2, pojmenovaná po plachetnici, po níž se plavil známý biolog Darwin, sice marsu asi dosáhla, ale rozhodně v pořádku nepřistála a tak zbyly jen americké.

Spirit

Spirit je zatím jediná sonda, která přistála a bez problémů funguje je americký Spirit, který přistál na marsu 4. ledna 2003. Hned ten den začal posílat na Zem snímky z marsu. Spirit je šestiboký robot, jehož cílem je hledat vzorky života. Úplně stejný přístroj má ale přistát ještě na konci ledna na opačné straně Marsu a jmenuje se Oportunity. Spirit putoval k Marsu 500 000 km a po havárii Bengle 2 panovalo v NASA určité napětí a to kvůli pouhým 10 minutám přistávacího manévru.Během přistávání se totiž modul vřítí do řídké marťanské atmosféry rychlostí 19 000 km/h a musí zabrzdit během několika minut. Pracovníci NASA si proto oddychli, když se nakonec ozvaly tóny signalizující úspěšné rozvinutí padáku a vytvoření ochranných přistávacích vaků. Pak ještě trvalo dvacet minut, než se ozval signál z robota samotného, který potvrzoval svoji funkčnost.

Spirit má za úkol najít stopy vody na Marsu - tedy zda byla v minulosti na povrchu Marsu přítomna voda, což je považováno za základní podmínku existence života, třeba i v nejjednodušší formě. Spirit a Opportunity se tedy budou chovat jako geologové. Jsou vybaveni barevnou stereokamerou a přístroji schopnými s pomocí analýzy infračerveného spektra určovat složení horniny. Spirit přistál v kráteru Gusev, kde mohlo být kdysi dávno jezero a Opportunity má přistát na Meridiani Planum, kde jsou údajně horniny, které se vyskytují v přítomnosti vody. Robotek si vybere kámen, k němuž se přiblíží tak, aby byl v dosahu jeho ruky, s jejíž pomocí dostane čidla i pod povrch. První týden pobytu sondy na rudé planetě ovšem bude zasvěcený průzkumu okolí a důkladné kontrole fungování systémů.

Teraforming (teraformace marsu)

A co bude následovat po sondách Beagle 2, Spirit nebo Oportunity? Rozhodně vyslání pilotované posádky do roku 2020, což je i vize současného amerického prezidenta G. Bushe. Bush k tomuto kroku nabádá i další státy světa. Lidé budou ale muset vytvořit podmínky vhodné pro život na této zatím velmi nehostinné planetě. Vytvoření podmínek, které se blíží pozemským se nazývá teraformace.

Cílem je vytvořit podmínky srovnatelné s pozemskými, přestože je Mars a má nižší gravitaci a je zároveň i chladnější, protože obíhá Slunce z větší vzdálenosti než Země. Také marťanský vzduch je pro organismy pozemského typu příliš řídký a navíc má nedýchatelné složení. Podstatou teraformace na Marsu je tedy zahuštění atmosféry, změna jejího složení a s tím související i ohřátí povrchu a rozpuštění zásob zamrzlé vody. S myšlenkou na proměnu marťanského ovzduší přišli vědci z organizace MIT. Tvrdí, že 100 továren na povrchu Marsu, které by nepřetržitě vypouštěly do ovzduší skleníkové plyny by vytvořilo na této planetě sluneční soustavy podnebí srovnatelné s podnebím Kanady. A to dokonce během 60 let. Skleníkové plyny by tvořily koktejl uhlíkových sirnatých a fluoritových sloučenin, z jejichž působení vzrůstají na Zemi obavy, ale na Marsu by se musely naopak vyrábět.

Současná průměrná povrchová teplota Marsu se pohybuje kolem -60° C. Aby bylo možné vysadit na povrchu alespoň jednoduché bakterie, je nutné tuto teplotu zvýšit alespoň o pár stupňů. S tím by se však mohlo podařit spustit podle vědců dominový efekt. S vyšší teplotou by se začala odpařovat jižní polární čepička, tvořená zmrzlým oxidem uhličitým. Následným zvýšením koncentrace CO2 v atmosféře by vzrostla rychle i teplota. Podle odhadů by se mohla globální teplota po odpaření čepičky na jižním pólu zvýšit až o 70° Celsia. V okamžiku, kdy by byly teploty nad nulou, vytvořily by se podmínky pro vytvoření vzniku oceánů, řek a koloběhu vody v atmosféře. Voda je podle všeho ukryta pod povrchem Marsu a také na severním pólu. Sublimace vodních par by také pomohla zvýšit atmosférický tlak na povrchu, který je nyní pouze kolem 0,7 % pozemského. Odpařením par na severním pólu by vznikla na Marsu atmosféra podobná podmínkám z vyšších himalájských poloh. Dalším zahušťováním a ohříváním by tlak ještě mohl vzrůst, ale vzhledem k menší velikosti Marsu nebude nikdy stejně velký, podle odborníků je však odhadovaná dosažitelná poloviční hodnota zcela dostačující pro život pozemského typu, přestože podmínky nebudou se Zemí nikdy zcela identické.

Hodnocení referátu Mars

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  9. září 2008
  3 553×
  743 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Mars