Hormonální regulace, hormony

působky – látky, které mají schopnost měnit činnost a metabolismus určitých buněk a orgánů
(př. kyselina mléčná ve svalech – rozšiřování tepen)
nejdůležitější působky – hormony
Hormony – produkty žláz s vnitřní sekrecí (=endokrimní žlázy)
- mají regulační účinek
- nejsou zdrojem energie
- nejsou stavební části
- podstata účinku – mění přeměnu a činnost buňky
- roznášeny krví
- doba působení – několik minut nebo i týdnů
- cílová buňka musí obsahovat receptor pro hormon

Hormony působí:
1. přímo – hormon proniká do buňky – váže se na receptor v cytoplazmě – vzniká hormon – receptorový komplex – ovlivňuje syntézu bílkovin
2. nepřímo – hormon se váže na receptor v cytoplazmatické membráně – vzniká hormon – receptorový komplex – ovlivňuje propustnost biomembrány pro určité látky

- činnost žláz s vnitřní sekrecí je centrálně řízena z HYPOTALAMO –HYPOFYZÁRNÍHO SYSTÉMU

HYPOTALAMO – HYPOFYZÁRNÍ SYSTÉM
- 2 složky: - hypotalamus
- hypofýza

HYPOTALAMUS
= součást mezimozku
- důležité nervové ústředí
- funkce: - řídí činnost vnitřních orgánů
- reaguje na změny vnitřního prostředí – vyměšuje hormony pomocí
neurosekrečních buněk

Nervové buňky produkují neurohormony dvojího typu:
I. spouštěcí hormony – liberiny a tlumící hormony – statiny
- řídí činnost předního laloku hypofýzy (adenohypofýzy) – zvyšují nebo snižují vyměšování hypofyzárních hormonů
II. antidiuretický hormon + oxytocin – shromažďuje se v zadním laloku hypofýzy –
odváděny do krve

Antidiuretický hormon (ADH)
- ovlivňuje propustnost ledvinových kanálků pro vodu a její zpětné vstřebávání z moči do krve
- řídí rovnováhu mezi množstvím vody a solí v organismu
- nedostatek: žíznivka (diabetes insipidus) – člověk vyloučí denně 10 – 20 l vody

Oxytocin
- stahy hladkého svalstva dělohy při porodu
- stahy hladkého svalstva ve vývodech mléčné žlázy při sání kojence

HYPOFÝZA – PODVĚSEK MOZKOVÝ
2 části:
- přední lalok – ADENOHYPOFÝZA
- zadní lalok – NEUROHYPOFÝZA

ADENOHYPOFÝZA
= žláza s vnitřní sekrecí
- vzniká jako vychlípenina hltanu
- spojení – hypotalamus – adenohypofýza = cévní (neurohormony dopraveny krví)
- hypotalamus - neurohypofýza = nervové (doprava nervovými vlákny)

HORMONY ADENOHYPOFÝZY

1. Růstový hormon – somatotropní (STH)
- ovlivňuje metabolismus bílkovin, tuků, sacharidů a minerálních látek
- hyperfunkce: obří růst (gigantismus)
- hypofunkce: trpasličí růst (nanismus)
- zvýšení množství hormonu po ukončení růstu – nárůst neosifikovaných částí těla (čelní kost, dolní čelist, články prstů) + nadměrné zvětšování vnitřních orgánů (=akromegalie)

2. Hormony řídící činnost jiných žláz:
a/ adrenokortikotropní hormon – ACTH
- ovlivňuje činnost nadledvinek (kůra)
b/ tyreotropní hormon – TSH
- ovlivňuje činnost štítné žlázy
c/ gonadotropní hormony
- ovlivňuje růst a činnost pohlavních žláz
- folikulostimulační hormon – FSH
- ženy: růst folikulů ve vaječnících, produkce ženských pohlavních hormonů – estrogenů
- muži: tvorba pohlavních buněk = spermiogeneze
- luteinizační – LH
- ženy: růst žlutého tělíska, produkce hormonů žlutého tělíska – progesteronu
- muži: produkce mužského pohlavního hormonu – testosteronu
d/ prolaktin – luteotropní hormon – LTH
- ovlivňuje rozvoj mléčných žláz, vyměšování mléka, rozvoj žlutého tělíska, ovlivňuje rodičovské chování

ENDOKRINNÍ ŽLÁZY

I. ŠIŠINKA (epiphysis cerebri)
= tělísko připojené ke stropu komory mezimozku
- hormon melatonin – brzdí pohlavní činnost
- produkce je závislá na délce osvětlení (s prodlužováním světelného dne tvorba klesá – vnitřní hodiny obratlovců)
-
II. ŠTÍTNÁ ŽLÁZA (glandula thyreoidea)
- párová žláza
- laloky po stranách štítné chrupavky
- tvoří ji žlázové buňky uspořádané do uzavřených váčků – folikulů – váčky jsou vyplněny bílkovinným roztokem – obsahuje hormon tyroxin – ovlivňuje oxidační procesy v buňkách
- nedostatek – v dětství kretenismus (zpoždění tělesného a duševního vývoje)
- v dospělosti – útlum tělesných funkcí
- nadbytek – předrážděnost, zrychlení srdeční činnosti, zvýšení teploty, hubnutí, zvětšení
- štítné žlázy – struma
- v blízkosti folikulů – zvláštní buňky produkující hormon kalcitonin – snižuje hladinu Ca2+ a PO43- iontů v krvi (= antagonista parathormonu)
-
III. PŘÍŠTITNÁ TĚLÍSKA (glandulae parathyreoideae)
= čočkovité útvary na zadní straně štítné žlázy
- hormon parathormon – udržuje stálou hladinu Ca2+ a PO43- iontů v krvi
- podněcuje uvolňování Ca z kostí
- nadbytek – odvápnění kostí
- nedostatek – snížení obsahu Ca2+ v krvi, zvýšení nervosvalového dráždění, až křeče
(tetanie) dýchacích svalů – příčina udušení

IV. LANGERHANSOVY OSTRŮVKY
= shluky buněk roztroušených ve slinivce břišní
1. typ buněk – inzulín – snižuje hladinu glukózy v krevní plazmě, ovlivňuje využití glukózy
ve tkáních, nezbytný pro život
nedostatek – cukrovka – léčba pomocí syntetického inzulínu
2. typ buněk – glukagon – opačný účinek
- tvorba hormonů závislá na hladině krevního cukru

V. NADLEDVINKY (glandulae suprarenales)
= párové orgány, uložené na horním pólu ledvin
- lze rozlišit korovou a dřeňovou část

Kůra nadledvin:
1. Glukokortikoidy – nejdůležitější kortizol
- účastní se řízení přeměny živin (urychluje přeměnu aminokyselin, uvolňuje tuky ze zásobních tkání, řídí syntézu glukózy z aminokyselin)
- zvyšuje celkovou pohotovost organismu při zátěžových situacích (stresech, infekcích, velké tělesné námaze)
2. Mineralokortioidy – aldosteron – řídí zpětné vstřebávání Na+ a současné vylučování K+
v ledvinových kanálcích
3. Androgeny = estrogeny
- vylučovány v nepatrných množstvích
- v důsledku genetických vad – vytváří se maskulinní znaky u žen a feminní znaky u mužů

Dřeň nadledvin:
- obsahuje neurosekreční buňky podobné gangliím
- adrenalin – vyvolává rozšíření cév, podporuje srdeční činnost, zvyšuje sílu srdečního
svalu, rozšiřuje průsvit průdušek, zlepšuje ventilaci plic
- noradrenalin – vyvolává celkové zúžení cév, zvyšuje se krevní tlak

- oba hormony: zvyšují odbourávání tuků a glykogenu, zvyšuje obsah glukózy v krvi, zvyšují pohotovost organismu a metabolismus při zátěžových reakcí (strach, hlad, infekce)

VI. VARLATA (testes)
- okolo semenných váčků jsou Leydigovy buňky – produkují testosteron
- ovlivňuje růst a rozvoj mužských pohlavních orgánů a vznik sekundárních pohlavních znaků
- podporuje tvorbu bílkovin – nárůst svalové hmoty, urychluje zánik růstových chrupavek

VII. VAJEČNÍKY (ovaria)
- Graafův folikul – produkuje ženské pohlavní hormony – estrogeny, např. estradiol – řídí menstruační cyklus žen, podmiňují vývoj ženských sekundárních pohlavních znaků
- přeměnou Graafova folikulu vzniká žluté tělísko (corpus luteum) – produkuje gestageny, např. progesteron – působí na děložní sliznici, brání zrání dalších G. folikulů (jestliže došlo k oplození), ovlivňuje buňky mléčných žláz

VIII. PLACENTA
- v těhotenství vytváří choriongonadotropin – působí na žluté tělísko, které udržuje v činnosti
- také produkuje estrogeny

IX. TKÁŇOVÉ HORMONY
- produkovány tkáněmi trávicí soustavy (žaludku a střev) a ledvin – gastrin, sekretin, pankreozymin, renin

- sekretin, pankreozymin – produkovány v horní části střeva, jsou krví zaneseny do
slinivky břišní, která začne produkovat pankreatickou šťávu

- gastrin – vylučován žaludeční sliznicí po dráždění sousty
- krví zanesen ke žlázám sliznice – vyvolává sekreci žaludeční šťávy

- renin – produkují ledviny
- ovlivňuje průsvit přívodní tepénky do glomerulu, a tím i přívod krve do glomerulu

Hodnocení referátu Hormonální regulace, hormony

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  1. srpen 2007
  4 262×
  903 slov

Komentáře k referátu Hormonální regulace, hormony