Parenterální výživa

PV se podává nitrožilně, je proto indikována u pacientů, kt. nemohou přijímat potravu přirozenou cestou. PV znamená nitrožilní přívod tekutin, minerálů, živin (AMK, cukry, tuky, stopové prvky a vit.). Je nutné regulovat přívod živin, při příliš rychlém přívodu organismus nemůže látky využít a ty se potom vylučují bez užitku. Dále je nutné regulovat objem podaných tekutin, aby nedošlo k hypervolemii. Další omezení je, že roztoky jako např. 20% glukóza se nemohou podávat do periferní žíly kvůli negat. působení na žilní stěnu, ale do centrální.
Nejdůležitějšími zdroji energie jsou uhlohydráty, AMK a tuky.
Uhlohydráty jsou energet. základem PV. Parenterálně lze podat glukózu nebo neglukózové uhlohydráty- fruktózu, sorbit, xylit, jejichž metabolismus je nezávislý na přítomnosti inzulínu. Denní spotřeba glukózy je asi 120- 200 g.
Tuky mají urč. výhody: vysokou kalorickou nabídku v malém množství, jsou osmoticky inaktivní, neindikují osmot. diurezu a neztrácejí se v moči a stolici. Mají dostatek esenciálních mastných kyselin. Indikací k podání tuk. emulzí je nutnost zvýšit kalorickou nabídku nebo dodat esenciální mastné kyseliny při dlouhodobé PV. Každý nemocný, kt. je živen parenterálně déle než 5 dnů má přijmout 50- 100 g tuků.
Roztoky bílkovin představují Aminosol a Nutramin.
Nutným doplňkem PV jsou vitamíny a stopové prvky, hlavně zinek, kt. je součástí enzymových komplexů, kt. ají hlavní postavení při bun. látkové výměně. Důležité je také dodání potřebného množství vody a elektrolytů s ohledem na eventuální ztráty zvracením, pocením, močí, průjmy…
V minulých letech se užíval výhradně způsob aplikace jednotlivých komponentů totální PV z běžných infúzních láhví. Nevýhody:
- zvyšuje se nebezpečí bakt. kontaminace- časté výměny láhví
- vyžaduje moc infúzních pump a lineárních dávkovačů
- vysoké nároky na pozornost personálu
- nelze provádět v ambulancích/ domácích podmínkách
Mnohé z těchto problémů odstraňuje aplikace TPV ze společného vaku- ALL IN ONE, v němž jsou smíchány roztoky AMK, glukózy, tuk. emulze a mikronutriční doplňky. Vak je určen na 24 hod. Šetří čas práci i materiální náklady (až 30%).
Výhody:- snížení spotřeby technických prostředků a pomůcek
- dokonalé využití aplikovaných roztoků
- zmenšení zátěže prac.
- výrazné snížení rizika mikrobiální kontaminace
Nevýhody:- vak je umístěn při pokojové teplotě a na světle- možnost vzáj. reakce složek výživy, proto je nutné vak krýt tmavým papírem
- když dojde ke znehodnocení, je znehodnocena potrava na 24 hod.
Nutriční režimy:
1. ARK Standard- pro pac. bez výrazně zvýšené energ. spotřeby a jsou bez manifestních sepsí
2. Chir Calor- se zvýš. energ. Nároky na přívod živin, ale bez výrazných známek org. dysfunkce (zvýš. obsah cukrů a tuk. emulzí)
3. Chir perif.- pro doplňkovou PV a výživu nem. po operacích, kdy není indikováno podání tuk. emulzí
4. SIRS- je určen hyperkatabolickým nem. s multiorgánovou dysfunkcí, vzhledem k obsahu tuků pacientům bez rozvinutého sy respirační tísně dospělých
5. Hepar- pro pac. s manifestním jaterním selháním
6. Nephro- pac. s manifestní renální insuficiencí, kdy hemodialýza ještě není nevyhnutelná
7. S 100- specializovaná směs se snížený obsahem sacharidů na 100 g, dostatek energie je zajištěn zvýš. přívodem tuků a bílkovin, je pro pac. s poruchou glukozové tolerance,s chron. respirační insuficiencí a s kraniocerebrálním poraněním
Zavedení centrálního způsobu přípravy výrazně přispělo k rozšíření a zkvalitnění totální PV na JIP v celé nemocnici.

Hodnocení referátu Parenterální výživa

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  31. červenec 2008
  3 406×
  505 slov

Komentáře k referátu Parenterální výživa