Přirozené sušení dřeva

Sušíme asi z 80% na 18% (méně sušit už nelze, musíme pak dosoušet uměle - pokud dřevo není určeno do exteriéru) - zima není vhodná pro sušení řeziva - šetrné snižování vlhkosti dřeva - na volném prostranství - téměř žádné energetické náklady

Zásady pro uložení řeziva

Pokud sušíme jehličnaté i listnaté řezivo na jednom skladě zároveň, tak listnaté dáme doprostřed skladu a jehličnaté na jeho okraj - při skladování dřevin různé tloušťky, se tenké rozměry ukládají na návětrnou stranu a tlusté dovnitř, protože tlusté dřeviny jsou náchylnější při rychlém vysoušení na popraskání, a na závětrnou stranu dřeviny střední tloušťky (podobně se ukládají dřeviny kvůli kvalitě) - některé dřeviny při sušení vyžadují zvláštní péči (např. borovice, která je náchylná na zamodrání) - podle druhu dřeviny se upravují rozestupy mezi jednotlivými proklady, jejich tloušťka a dokonce i vzdálenost mezi hráněmi - při nízké intenzitě sušení a příznivých podmínkách mohou dřevo napadnout dřevokazné houby, nebo plísně = proto je nutné dřevo ukládat s většími mezerami, aby se rychleji vysušilo, ale zase ne tak rychle, aby popraskalo - aby voda z hrání mohla dobře odtékat, musíme volit šikmo uložení hráně (po délce, nebo po šířce).

Ukládání přířezů a řeziva

Nejvhodnější pozemek je se suchou půdou, který se dá dobře odvodnit od srážek a je přístupný ze všech čtyř stran větru - musí být odstraněna všechna vegetace a do hloubky min. 20cm vyměněna hlína za propustný materiál (např. štěrk) - hráň musí být orientovaná tak, aby západní vítr foukal do boku hráně.

Základy hrání

Hráně se stavějí, nebo ukládají na základy tvořené podstavci (betonové, dřevěné, nebo kovové), které musí být v absolutní rovině. Pod podstavci musí být povrch dostatečně zpevněn, aby nedocházelo k propadání podstavců do země - hráň se většinou staví do šířky 150cm (pro větší stabilitu je výhodnější stavět dvojhráně)

Stavba hráně

Pokud se ukládá řezivo na základy jako dvojhráň, musí mít mezi sebou odstup nejméně 0.5m - jestliže bude řezivo uměle dosoušeno v sušárnách, může jejich šířka překročit 120cm, ale pokud je jejich šířka větší než 170cm, musí se vrstvy řeziva ukládat tak, aby uvnitř hráně vznikl komín o šířce 15 až 20cm - nedoporučuje se stavět hráně kratší než 3m (výjimka = neopracované přířezy) - výška hráně může být max. trojnásobek šířky - pokud je to možné, tak by v jedné hráni by mělo být uloženo řezivo stejné dřeviny, jakosti i vlhkosti - před ukládáním je nutné řezivo očistit od pilin, sněhu apod. - při ukládání nestejně dlouhých jehličnatých řeziv se postupuje od nejdelšího, který se dává dospod, až po nejkratší, který je navrchu (oba boky a jedno čelo musí být vždy v rovině), z důvodu vyčnívání řeziva z hráně, špatného podložení apod. - listnaté dřevo ukládáme do nastavovaných hrání (dlouhé hráně nejméně 10m z důvodu zabránění vzniku čelních trhlin), neboť bývá kratší a citlivější na sušení, než jehličnaté (konce řeziva se musí podepřít kratšími proklady a čela zarovnat) - řezivo se ukládá v pravidelných vrstvách, vždy pravou stranou nahoru z důvodu stékání vody a zabránění tak vzniku hniloby, plísně apod. - krajní proklady u mechanizovaného ukládání se umisťují 20 až 25cm od čel (toto platí také pro hráně přepravované vysokozdvižným vozíkem) - při ručním ukládání se naopak proklady umisťují tak, aby vyčnívaly z roviny čely slouží tak i k jejich zastínění a zabránění tak tvorbě trhlin - doporučuje se používat proklady jednotné tloušťky v celém skladu (kombinací různé tloušťky by došlo ke znehodnocení vysoušeného materiálu) - proklady, které nepoužíváme, by se měly chránit před povětrnostními vlivy - proklady se obvykle vyrábějí ze suchého jehličnatého dřeva (nejlépe smrkového) bez větších suků o rozměrech: délka – podle šířky hrání, šířka – 40 až 60mm a tloušťka – 18 nebo 24mm - slabší proklady se doporučují pro ukládání jehličnatého řeziva a silnější pro listnaté

Zastřešení hráně

Na hráň se dají trámy, na které se pokládá plechová krytina (mezi poslední vrstvou a krytinou musí být alespoň 20cm mezera) - krytina musí na každé straně hrán přesahovat asi 20cm, je nakloněna a ukotvena drátem k hráni

Ochrana řeziva a přířezů proti vzniku trhlin

natřením čelních konců světlou barvou, jejich zakrytím deskou, „S“ háky/skoby, nebo předsouvání čelních prokladů

Jiné způsoby ukládání řeziva a přířezů pro přirozené sušení

KMENOVÁNÍ (boules)

kvalitní deskové řezivo pořezané naostro a ponechané v kůře je možno ukládat do tvaru původního kmene - proklady musí být nejméně 24mm a mezi nejširší částí sousedních bloků musí být mezery min.10-20cm z důvodu rovnoměrného vysoušení - u každého kmene dáme 1-2 středové laťky tak dlouhé, aby navazovaly na další dva kmeny a byla tak zajištěná dokonalá stabilita hráně - ukládáme vždy pravou stranou nahoru

KŘÍŽOVÉ UKLÁDÁNÍ

hráně mají půdorys čtverce a široké jsou až 6m - nepoužívají se proklady (jako proklady poslouží samo řezivo – viz. obrázek) - řezivo musí být stejně dlouhé - řezivo schne dlouho, nerovnoměrně a na dosedacích plochách dochází ke změně barvy (vhodné pouze pro kratší a užší řezivo, nebo přířezy)

UKLÁDÁNÍ HRANĚNÉHO A POLOHRANĚNÉHO ŘEZIVA .

ukládají se na proklady tl. 24 až 32mm - pokud není řezivo stejně dlouhé, ukládají se stejně, jako u jehličnanů (tzn. oba boky a jedno čelo v rovině) - u dřevin s výraznými dřeňovými paprsky dochází k rychlejšímu vysoušení tangenciálních ploch. Deformaci hranolků zmenšíme, když je uložíme tak aby jejich letokruhy byly orientovány v jednom směru - je-li třeba urychlit sušení a řezivo má stejnou šířku, je možné je uložit na bok se stejnými mezerami, nebo se zvětšujícími se od okraje ke středu hráně

UKLÁDÁNÍ VLYSŮ

na podklad se nejdříve položí podélně zdvojené proklady daleko od sebe tak, aby na nich materiál ležel jen délkou 1.5 až 2cm - proklady přečnívají 2 až 3cm a jejich délka odpovídá šířce hráně

UKLÁDÁNÍ NEOPRACOVANÝCH PŘÍŘEZŮ

proklady se používají pouze na čelech hrání - konec jednoho kusu se opírá o konce sousedních kusů a mezi přířezy ve vrstvě musí být mezera rovnající se polovině šířky přířezu

UKLÁDÁNÍ PŘÍŘEZŮ NA OHÝBANÝ NÁBYTEK

přířezy do šířky 60mm s plochou příčného průřezu do 20cm2 a o délce max. 90cm se prokládají křížem mezi sebou - při ukládání ostatních přířezů se používají proklady tl. 24mm - mezi přířezy jedné vrstvy je nutné nechat mezery široké min. 3cm, které musí být svisle nad sebou a nad základovými proklady

UKLÁDÁNÍ DUŽIN PRO VÝROBU SUDŮ

dužiny se ukládají do zvláštních hrání tvaru mnohoúhelníku - výhodou = volné středy přířezů (dobře se suší a vzájemně překrytá čela zabraňují tvorbě trhlin)

Hodnocení referátu Přirozené sušení dřeva

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  18. květen 2022
  862×
  1016 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Přirozené sušení dřeva