Bradbury, Ray - 451 stupňů Fahrenheita

Jde o knihu , která je, jak již napovídá jméno autora, psána v žánru sciens-fiction , přestože v ní mnoho lidí nenajde to, co by v knize tohoto žánru hledalo.
Kniha popisuje zemi v době která je, podle autora, velmi přetechnizovaná a vzdálená. Žijí zde pouze tři druhy lidí: ti jednodušší, kteří tráví život u telestěn, ti vychytralí kteří z toho profitují a udržují ty první tomto stavu, a konečně na zločince. Zločinců je málo, ale vláda o nich dobře ví. Jsou to lidé kteří jezdí pomalu autem, chodí na pěší procházky, nebo, nedej bože, vlastní knihy. A právě kvůli těm posledním jsou zde požárníci. Náplň jejich povolání je však od dnešních požárníků poněkud odlišná. Když někdo nahlásí, že nějaký člověk má knihy, je vyhlášen poplach, požárníci vyjedou a spálí jeho dům, někdy i s ním. Jejich původní práce již není potřeba, neboť domy jsou ohnivzdorné proti všemu požáru (samozřejmě s výjimkou těch založených požárníky). Ale tito lidé mají i jinou a hroznější zbraň proti zločincům. Touto zbraní je mechanický ohař. Je to stroj jenž je schopen rozeznat pach s takovou přesností, že pes proti němu nemá čich. Dokáže vystopovat člověka i podle několik dní staré stopy. Je neuvěřitelně rychlý, ale má i jinou zbraň-tou je žihadlo s jedem, který zabije člověka tak rychle, že si ani nestačí uvědomit co se to děje.
Lidé tvrdí že jsou šťastni. Ale jsou šťastni doopravdy? Tuto otázku si položil i jeden požárník jménem Guy Montag, když na cestě z práce potkal děvče které mu, samozřejmě zpočátku proti jeho vůli, líčilo krásy pro nás tak obyčejných věcí, jako je podzim, kdy má každý list jinou barvu, nebo pomalá procházka, případně pozorování hvězdné oblohy. Přestože sám má sklony k zločinu, neboť vlastní několik knih, se zpočátku brání těmto myšlenkám, ale nezabrání tomu, aby o nich stále nepřemýšlel. Od té doby je jako vyměněný. Pátrá zda je pálení knih tím co vždy činili požárníci, anebo ne. Nechodí do práce, předstírá nemoc a při návštěvě svého šéfa se podřekne a jeho šéf zjistí že vlastní alespoň jednu knihu. Guy mu dá jednu ze svých knih a má to za uzavřené. Vyhledá muže, kterého má dávno za podezřelého a domluví se s ním, že budou tisknout knihy. Ve spojení jsou přes vysílačky minimálních rozměrů.
Když Guy přijde do práce je po chvíli vyhlášen poplach. Požární vozidla zastaví před jeho domem. Jeho vlastní manželka nahlásila, že Guy vlastní i jiné knihy. Guy musí tedy spálit vlastní dům a když jeho šéf nalezne i onu vysílačku nezbude mu jiná možnost než šéfa zabít, aby neodhalil jeho společníka. Téměř okamžitě na něj zaútočí mechanický ohař a stačí ho zranit dříve, než ho Guy spálí služebním plamenometem. Poté se dá na útěk k domu svého komplice, kde v televizi zjistí, že na jeho stopu nasadili nového ohaře. Guy utíká směrem z města k řece. Do té skočí plave kus po proudu,vyleze na druhé straně, kde potká tuláky v jejichž televizi vidí jak se ohař odvrací od řeky a běží zpět do města. Místo Guye zabije jednoho z mála zločinců, který se v noci bezdůvodně potuluje městem, aby lidé mysleli, že vrah a knihomol je mrtev a měli klidný spánek. Z tuláků se vyklubali členové organizace, která za pomoci uměle vyvolané fotografické paměti ukládá do myslí svých členů knihy. Při rychlém odchodu se poutníci ohlédnou a vidí, že město bylo smeteno bleskovým náletem nepřátelských letadel, který ho kompletně vymazal z mapy a zabil vše živé.
Z knihy mám dojem jako by autor hájil knihy dříve než je začalo vůbec něco ohrožovat. Mezi řádky je zde cítit varování, že technika je, jak říká staré přísloví,stejně jako oheň dobrý sluha, ale zlý pán. A že přetechnizovaná společnost může být nebezpečná i lidem kteří v ní žijí. Přestože je tato kniha zajímavě napsaná, pravděpodobně zaujme pouze skalní příznivce tohoto žánru.

Hodnocení čtenářského deníku Bradbury, Ray - 451 stupňů Fahrenheita

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  5. leden 2008
  3 011×
  636 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Bradbury, Ray - 451 stupňů Fahrenheita

annia
Tyvole prepis si to SCIENS na SCIENCE jezmarja