Čapek, Karel - Válka s Mloky

Kapitola I. Adrias Scheuchzeri

= mlok
Kapitán van Toch objeví na jistém ostrově podivná zvířátka. Jsou docela ošklivá a později dostanou název mloci nebo-li salamandři.
Kapitán dodává těmto mlokům nástroje a harpuny a oni, protože žijí v mělkém moři, mu za to přinášejí perly z mořského dna.
Kapitána napadne, že by to mohl výt výborný obchod a svůj návrh přednese české firmě. Ta souhlasí. Dlouhou dobu dostávají mloci zbraně a přinášejí za ně perly.
Po smrti kapitána van Tocha firma zjistí, že obchod již neprosperuje, tudíž začne pěstovat mloky jako výbornou podmořskou pracovní sílu.
A tak se zrodí nápad rozšiřovat mořské břehy a tím také pevninu.

Kapitola II. Po stupních civilizace

Mloci se úspěšně množí a lidem začínají přerůstat přes hlavu. Lidstva je 2 mld. a „mloctva“ pětkrát tolik.Lidé se zasloužili o to, aby mloci dostali řádného lidského vzdělání.
A tak se stane, že mnozí mloci se poučí z lidské historie a protože mají již dost zbraní a jsou přemnoženi, pomalu začínají bořit vystavěné pevniny, aby vznikly zálivy s mělčinami, protože mloci nemohou v hluboké vodě žít.

Kapitola III. Válka s mloky

„Hallo, vy lidé! Litujeme lidských životů. Nechceme vám působit zbytečné ztráty. Chceme jenom, abyste vyklidili mořské břehy na místech, která vám předem označíme. Uděláte-li to, vyhnete se politování hodným nehodám. Dosud jsem konali jenom technické zkoušky. Vaše třaskaviny se osvědčily. Dekujeme vám!“

„Hallo, vy lidé! Zachovejte klid. Nemáme vůči vám nepřátelských úmyslů. Potřebujeme jenom víc vody, víc břehů, víc mělčin pro svůj život. Je nás příliš mnoho. Už pro nás není dost místa na vašich březích. Proto musíme odbourat vaše pevniny. Uděláme z nich samé zálivy a ostrovy. Tím se dá délka světových břehů zpětinásobit. Budeme stavět nové mělčiny. Nemůžeme žít v hlubokém moři. Budeme potřebovat vašich pevnin jako materiálu k zasypání hlubin. Nemáme proti vám nic, ale je nás příliš mnoho.
Vy jste nás chtěli. Vy jste nás rozšířili po celém světě. Nyní nás máte. Chceme s vámi vyjít po dobrém. Budete nám dodávat třaskaviny. Budete nám dodávat torpéda. Budete pro nás pracovat.
Hallo, vy lidé, Chief Salamander vám jménem všech Mloků světa nabízí spolupráci. Budete s námi pracovat na odbourání vašeho světa. Děkujeme vám!“

V případě, že dotyčné státy neuposlechly výzvu, aby se nijak nesnažily mloky zastavit, byly útoky provedeny bez předběžného varování. V budoucnu se bude za kolébku civilizace označovat jakási Velká Británie, Německo či Francie. Ale už nikdo nebude vědět, kde se tyto země rozkládali, protože bude vše pod vodou.

Kniha je zakončena objevem mloka ve vltavské vodě v Praze.

Autor mluví sám se sebou

Přece to takhle nemůžeš nechat! Snad nechceš nechat zahubit lidstvo? Ať nějak zařídím, aby mloci vymřeli???

„Copak má pořád Příroda napravovat, co si lidé nadrobili?

Víš, kdo ještě teď, když už je 1/5 Evropy potopena, dodává Mlokům třaskaviny a torpéda a vrtačky? Víš, kdo horečně dnem i nocí pracuje v laboratořích, aby našel ještě účinnější mašiny a látky na rozmetání světa? Víš, kdo půjčuje Mlokům peníze? Víš, kdo financuje tenhle Konec Světa, tu celou novou Potopu?“

„Vím! Všechny továrny. Všechny banky. Všechny státy.“

„Tak vidíš! Kdyby byli jenom Mloci proti lidem, tak by se snad dalo něco udělat, ale lidi proti lidem, to se, člověče, nedá zastavit!“

Nakonec autora přece jen napadne řešení:

Kdyby však bojovali mloci proti mlokům… Co kdyby začali válčit o mělčiny? Mloci se dělí na dvě skupiny. Ti, kteří žijí v místech původního objevení, nejsou vzdělaní. Takoví polodivocí mloci. Ale ti kolem Evropských břehů a Ameriky jsou mimořádně dobře vybaveni všemi možnými zbraněmi a vědomostmi.
No a když ti „hloupější“ nevybavení mloci podniknou útok na ty druhé, začnou se „chytřejší“ mstít. A protože jsou chytří (ale ne dost) vypustí do mořské oblasti protivníků jedy a chemické zbraně. Nepočítají však s tím, že se tyto hubící látky roznesou do všech oceánů a moří. Za několik dní budou na hladinách plavat mrtvá těla miliónů mloků a moře začne pozvolna ustupovat.

ZÁVĚR:

Válka s mloky je satirická alegorie. Spisovatel, kterému bylo vždycky základní hodnotou člověčenství a který ve svých utopických dílech varoval před zneužíváním techniky a vědeckých objevů,okamžitě reagoval na hrozící nebezpečí rasismu a fašismu.

Čapka ovlivnil objev kosterních pozůstatků vymřelého velemloka Andrias scheuchzeri, o němž se někteří domnívali, že se jedná o nějakého našeho předka.

 

Hodnocení čtenářského deníku Čapek, Karel - Válka s Mloky

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  1. červen 2008
  2 701×
  702 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Čapek, Karel - Válka s Mloky