Čapek, Karel - Válka s mloky

Jednoho dne zakotvila u ostrůvku Tana Masa holandská loď. Její kapitán van Toch vystoupil na břeh, aby projednal s míšeneckým správcem některé obchodní věci, hlavně obchod s perlami. Dozvěděl se, že mušle jsou pouze v zátoce Devil Bay, ale tam se žádný Batak (domorodý potápěč) nepotopí, protože tam jsou Tapa, mořští čerti, jak jim říkají, z kterých mají strach.

Kapitán navštívil vesnici domorodců a požádal náčelníka o několik silných chlapíků, kteří by šli s ním na lov. Náčelník řekl, že celá vesnice půjde na lov s kapitánem kamkoli. Když se ale dozvěděl, že by šli do zátoky Devil Bay, odmítl. Nakonec se mu podařilo je přemluvit.

Ráno vyplul kapitán se dvěmi lovci perel. Ti, když viděli Tapa, kteří hlídali perly, se odmítli potápět. Od tohoto dne začalo podivné chování kapitána. Den co den odplouval do zátoky.

Po delší době odjel kapitán do Amsterodamu, kde odevzdal úlovek perel a požádal o roční dovolenou. Znovu se vrátil k ostrovu, kde si našel lovce žraloků. Ten začal učit mloky, jak zabít žraloka – úhlavního nepřítele mloků. Kapitán pozoroval mloky při práci a zábavě, stavbě vlnolamů a rituálních tancích. Začal je postupně učit různým praktickým věcem, např. práci s nožem. Mloci byli velmi chápaví.

Po určité době odcestoval znovu kapitán do Evropy, aby zde pomocí vlivných a majetných lidí zrealizoval svůj plán na využití mloků. Setkává se s dávným přítelem, kterému řekne o Tapa, a o tom, že by se dali převést k jiným ostrovům, kde by hledali perly, a oni by jim za to dali harpuny proti žralokům.

Kapitán umírá a jeho přítel zjišťuje, že mloci by se mohli přemnožit. Zakládá jednu z největších hospodářských organizací - Mločí syndikát. Mloci jsou levná pracovní síla rozdělující se do čtyř skupin. Začíná obchodování s mloky.

Mloci se naučili používat zbraně, které měli k obraně proti žralokům, i na lidi. Proto musely být podniknuty určitá opatření. Přesto se mloci postupně rozvíjeli a dokonce studovali a měli vlastní módu. Nešťastným případem bylo zemětřesení na celém světě způsobené mloky. Mloci ho omluvili tím, že potřebují rozšířit moře. Vyvolali tím válku. První stát, který se octl ve válečném stavu s mloky, byla Velká Británie. Po několika týdnech boje se na britských ostrovech projevil zoufalý nedostatek potravin. Nakonec se státy dohodly podstoupit mločí říši některá evropská území.

Pan Povondra, vrátný u přítele kapitána Van Tocha, čte po letech noviny, z kterých se dozví, že Německo už taky zmizelo z mapy světa. Zamýšlí se nad tím, jestli by mloci mohli přijít až do Čech, třeba po Labi, a potom dál, podle Vltavy až do Prahy.

Autorův komentář
"Poslechni, chceš opravdu nechat zahynout celé lidstvo? Neptej se mne, co já chci! Myslíš, že z mé vůle přichází konec světa? Říkal jsem, nedávejte mlokům zbraně! Zastavte ten ohavný kšeft ... A vidíš, jak to dopadlo! ... A není ti lidstva líto? ... Počkej, pomalu! Vždyť nemusí vyhynout celé lidstvo! Lidé budou pracovat dál jako teď, budou mít jen jiné pány! Zkrátka budou sloužit mlokům ... A ještě ti něco řeknu! Víš, kdo ještě teď, když je polovina Evropy pod vodou, dodává mlokům třaskaviny a podporuje tak totální rozmetání světa? Kdo financuje tenhle konec lidské civilizace? ... Vím, státy, továrny, banky. Zase jenom lidé!... A víš, jak to nakonec s mloky dopadne? Jedni bydlí na východním břehu, jedni na západním. Začnou se navzájem potírat ... A nakonec dojde k válce! Ve jménu kultury a práva, ve jménu pravého mloctví, ve jménu národní slávy a velikosti! A to je konec !! Mloci vyhynou !!! ... A co lidé? ... Ach pravda, lidé! Ti se pomalu vrátí z hor na břehy toho, co zůstalo z jejich domovů. Pevniny znovu pomalu porostou nánosem řek, moře zvolna krok za krokem ustoupí a všechno bude jako dřív.

V době vzestupu mezinárodního fašismu se Čapkova idealizace tzv. malého člověka a ne- nápadných hodnot života stala východiskem humanistického odporu k hrozbě války. Je to alegorie fašismu, utopický román.

Polidštění mloci, obdoba robotů = hrozba lidstva, zneužitelné mechanické bytosti. V podtextu je přítomná naděje - spočívá v odvaze podívat se pravdě tváří v tvář. Právě v souvislosti s dílem Válka s Mloky Karel Čapek řekl, že "literatura, která se nestará o skutečnosti, o to, co se opravdu děje se světem... není můj případ."

Hodnocení čtenářského deníku Čapek, Karel - Válka s mloky

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. září 2007
  3 313×
  687 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Čapek, Karel - Válka s mloky

viktor
"Polidštění mloci, obdoba robotů = hrozba lidstva, zneužitelné mechanické bytosti." To snad nemůžete myslet vážně ?!