Čapek, Karel - Válka s Mloky

1. Úvod (autor, název, žánr): K.Čapek, společenský sci-fi román Válka s mloky; období před 2. světovou válkou (polovina 30. let 20 století)

2. Místo a doba děje: Různá prostředí (Tichomoří, Atlantský oceán, Praha, La Manche…), svět před 2. světovou válkou

3. Dějová osnova: Objevování mloků … využívání mloků … mločí populační exploze … konflikt mezi mloky a lidmi (mločí expanze) … objev mloků ve Vltavě

4. Hlavní postavy (charakteristika): Kapitán Van Toch-objevitel mloků Bondy-průmyslník, který financoval projekt rozšíření mloků jakožto levných pracovních sil; zakladatel Salamandre-Syndicate Povondra-vrátný pana Bondyho; jediný pohled na problematiku z pozice řadového občana … mloci

5. Doba vzniku a osobnost autora: Evropa v době před 2. světovou válkou, narůstání fašismu v Německu; Karel Čapek je známý svými postoji vůči nedemokratickým režimům (autor románů a divadelních her se společenskou tématikou)

6. Předpokládaný autorův záměr: Varování před nebezpečím fašismu a postoji lidí umožňující jeho rozvoj (morální úpadek, lhostejnost, ztráta individuality); kritika dobyvačných válek; varování před zánikem lidské civilizace

7. Význam působení díla: Ve své době: varování před hrozící válkou a rozmachem fašismu (formou jinotajů).
Dnes:stejné poslání (varování před nedemokratickými režimy) + pohled do vztahů mezi lidmi, kteří rozšíření fašismu napomohli.

8. Umělecké a kompoziční prostředky: Kompozice: 1.kniha- epické vyprávění o objevení, využití a postupném zlidšťování mloků (dobrodružství, humor, ironie) 2.kniha- historie mloků; soubor novinářských zpráv (využití publicistického stylu- výstřižky z novin, zápisy ze zasedání Salamandre-Syndicate, vědecké studie-> docílení věrohodnosti, téměř fikce skutečnosti) 3.kniha- reportérský záznam konfliktů mezi mloky a lidmi Závěrečná kapitola: Autor mluví sám se sebou- autor zhodnocuje děj událostí, jak je vystihl; projevuje lítost nad lidstvem a jeho zkázou; snaží se vymyslet způsob, jak lidstvo zachránit.

9. Co mě zaujalo: Přiblížení atmosféry předválečné Evropy. Využití publicistického stylu. Poměrně snadné přijetí mloků do společnosti.

Karel Čapek
Válka s mloky

Společenský sci-fi román Karla Čapka, z 30. let 20. století, odehrávající se na různých místech typických pro předválečný svět, se dělí na tři části.:
První díl vypráví o objevení mloků, jejich využívání, jakožto levných pracovních sil a následném začlenění do společnosti…. Vše začíná na malém ostrůvku, ležícím na rovníku (západně od Sumatry), Tana Masa. Zde kapitán J. van Toch zakotví se svou obchodní lodí Kandong Bandeong, aby objevil další perlová naleziště. To víte, bude válka, lidé se bojí o peníze a ukládají si vše v perlách, teď je po nich poptávka. Jediné místo, kde by snad mohlo něco být se nazývá Devil Bay a podle původních obyvatel ,Bataků, zde žijí mořští čerti. Náš zkušený kapitán se jich ale nezalekne a vydá se do obávané zátoky. Mořští čerti zde ovšem nežijí, jsou tu jen mloci, které si kapitán ochočí pro výlov perel. Nechávají si platit málo, stačí jim pouhé nože. Van Toch si vezme roční dovolenou a rozhodne se se svými novými přáteli zůstat. Neuplyne dlouhá doba a dostane se k němu, že jeho kamarád z dětství, průmyslník Bondy, náramně zbohatl, může tedy financovat jeho projekt rozvozu mloků do jiných, ještě nevyužitých, perlových zátok. Vše by mohlo zůstat bez vědomí širší veřejnosti, ale prehistorická zvířata jsou nečekaně objeveni campující skupinkou mladých lidí. Ztrhne se nevídaná poptávka po mlocích; mloci se učí mluvit, zakládají nové ostrovy, pomáhají lidem…budiž jim mzdou kovy a zbraně.
Druhá část je faktografie mločích dějin. Od Salamandre-Syndicate po začlenění Mloků do společnosti a vytvoření jejich vlastního státu.
Třetí díl je o samotné Válce s Mloky. Mločí expanze, která utlačovala lidstvo, neboť kvůli jejich stále zvětšujícímu se počtu, je zapotřebí větších pobřeží, dostala veškeré národy v jejich područí. Ačkoliv nemohou žít v řekách, je v otevřeném konci patrné, že je vše ztraceno, když se ve Vltavě objeví černá lysá hlava s obrácenými víčky…

Karel Čapek, tvůrce společenských divadelních her a románů, známý svým odporem k nedemokratickým režimům, ve svém díle popisuje dění v předválečné Evropě a varuje před rozšířením fašismu. Bohužel, kritika označila tento román za utopistický a nějak si nevšímala konfrontace s lidskými dějinami, která autora posadila k psacímu stolu…V dnešní době dílo varuje před lidskou lhostejností a nedozírností, která může napomoci rozšíření fanatismu ohrožujícím posléze celý svět. Umožňuje nám také živý pohled do vztahů mezi lidmi, kteří toto zavinili.
Kompoziční řešení již bylo lehce nastíněno v předchozích odstavcích. V první knize: Andrias Scheuzeri je využito humoru a ironie k dobrodružnému vyprávění o ochočování mloků. V druhé knize: Po stupních civilizace použitím publicistického stylu (novinové výstřižky, citace vědeckých studií) autor docílil věrohodnosti, téměř dokonalé fikce skutečnosti a přiblížil nám tak dějiny Mloků. Třetí díl: Válka s Mloky je reportérský záznam konfliktů mezi Mloky a lidmi, v poslední kapitole (Autor mluví sám se sebou) K. Čapek zhodnocuje děj událostí, jak je vystihl; projevuje lítost nad lidstvem a jeho zkázou a snaží se vymyslet způsob, jak nás zachránit..
Nejvíce mě zaujala nedozírnost, která vedla až k naší postupné likvidaci. Myslím, že v tomto případě by nám trocha zatracované xenofobie prospěla. Dále mě Karel Čapek překvapil svým ztvárněním a využitím smyšlených (přitom tak reálných) citací z novin. Musím se přiznat, že jsem zprvu nesdílela autorův soucit s naší populací, co si lidé nadrobili, ať si také snědí. Je to sice kruté, ale jinak, bude-li za nás problémy řešit vždy někdo jiný, se z vlastních chyb nepoučíme.

Hodnocení čtenářského deníku Čapek, Karel - Válka s Mloky

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  30. listopad 2007
  7 209×
  856 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Čapek, Karel - Válka s Mloky