Hugo, Victor - Chrám Matky Boží v Paříži

Bibliograf.záznam :Victor Hugo,Crám Matky boží v Paříži, vydavatelství ODEON,rok vydání 1968 ,402 stran

VIKTOR HUGO
*26. 2. 1802, † 22. 5. 1885
Autor klasicistních a romantických básní , esejista , prozaik a dramatik.
Po neúspěšné dramatizaci hry Les Burgraves (Purkrabí) a po smrti své dcery se věnoval politice.Kvůli vydání své satiristické knihy útočící na Napoleona II. Musel odejít do exilu , do Francie se vrátil za dvacet let a jeho návrat byl velice bujaře oslavován.
Napsal:
divadelní hry : Král se baví, Angelo, Lukrécie
poezie : Básně Victora Huga, Nové překlady Victora Huga, Satyry, Francii a světu, Jen ty nám zůstáváš, ó lásko
próza : Bídníci, Dělníci moře, Devadesát tři, Chrám Matky Boží v Paříži, Poslední den odsouzence.

Dílo je román.
Jedná se o epiku.

Látkou je nešťastná láska Quasimoda k Esmeraldě ,
kněze k Esmeraldě , Esmeraldy ke kapitánovi (Phoebus) .
Děj se odehrává v Paříži za vlády Ludvíky XI. (15. století ) a líčí tehdejší život v Paříži do kterého zahrnuje všechny vrstvy

HLAVNÍ POSTAVY :
Quasimodo se nikoho a ničeho nebál, respektoval a poslouchal pouze kněze , velice málo mluvil, byl hluchý. Na své oblečení příliš nedbal.Žil poze v chrámu .

Esmeradlda byla cikánka , naučila se tančit, zpívat , hrát na bubínek a dělat různé kousky se svou kozou jménem Džali , která byla její nejlepší přítelkyní . Když umírala cikánka, která se o ni starala , dala jí na krk váček a předpověděla jí, že najde-li druhou vyšívanou botičku, ocitne se v náručí matky.

Klaudius Frollo- kněz, který vychoval Quasimoda. Tento kněz byl zamilovaný do Esmeraldy a pod záminkou záchrany života ji nabídl zásnuby.

Příběh se začíná 6.ledna 1482 pařížským festivalem bláznů, kde se každý rok volí člověk , který udělá nejlepší obličej.K festivalu patří i mystéria .
Když byly Quasimodovi čtyři roky, ujal se ho kněz Klaudius Frollo, který sám neměl příliš šťastné dětství ani život. Rodiče mu zemřeli na morovou nákazu.A protože byl Quasimodo jednooký hrbáč, pověřil ho prací zvoníka v chrámu Matky boží .Quasimodo navíc od zvonění ohluchl.
Chrám, ve kterém vyrostl, se mu stal domovem i celým světem. Žil úplně sám, lidé se mu vyhýbali. Jediným člověkem, kterého měl rád a komu byl vděčný, byl Frollo.
A právě kvůli tomu abyse mu odvěčil pokusí se unést krásnou cikánku, tanečnici Esmeraldu, do níž se Frollo vášnivě zamiloval.
Quasimodo je však chycen Phoebeem z Chateaupersu, zatčen a odsouzen k trestu na pranýři.
Esmeraldě bylo šestnáct let a po celou dobu se snažila najít své rodiče pomocí amuletu, který nosila na krku. Symbolicky uzavřela sňatek s Petrem Gringairem, kterého vysvobodila zpod šibenice.
Lásku ale Esmeralda cítí k důstojníkovi Phoebovi, v němž vidí ideál krásy a ušlechtilosti. Frollo se však nevzdává, chce Esmeraldu získat za každou cenu a pokusí se důstojníka zabít. Z důstojníkovi smrti je však nakonec obviněna Esmeralda, který se po drastickém mučení k zločinu přizná, ačkoliv to není pravda . Je odsouzena k smrti oběšením.
Phoebus není mrtev, jeho zranění nebylo smrtelné.
V den popravy se Quasimodovi podaří cikánku unést a ukrýt v chrámu. Quasimodo jí dává najevo, že ji miluje, i když ví, že jeho láska nemůže být opětována.
Esmeralda se dozvídá, že její milovaný Phoebus žije, a proto chce, aby ji navštívil. On ji neustále odmíta, Klaudius Frollo Esmeraldu stále miluje, spojí se proto se Petrem a kulhavým Špindírou, kteří mu nabídnou záchranu Esmeraldy za pomoci tuláků a žebráků.
Ti se snaží v noci vniknout do chrámu, ale Quasimodo, který si myslí, že tuláci chtějí Esmeraldu oběsit, jim odporuje, a mnoho jich zahyne. Po boji jde Quasimodo za Esmeraldou. Nemůže ji najít, protože byla odvedena Klaudiem Frolle, který jí znovu dává nabídku, aby se stala jeho milenkou , dává ji navybranou mezi ním a šibenicí (viz ukázka ) .Esmeralda je jím znechucena. Proto ji Frollo předá policii a k hlídání svěří kajícnici Godule v Myší díře. Godula podle amuletu poznává, že Esmeralda je její ztracená dcera , kterou jí podle ní odnesli cikáni a zabili. Obě jsou nakonec dovlečeny k šibenici, Godula umírá nešťastným pádem a Esmeralda je oběšena.
Quasimodo uvidí Frolla, jak se upřeně dívá na náměstí Fréve, kde právě věšeli Esmeraldu, všechno pochopí a srazí ho z balkonu na dlažbu.
Po smrti Esmeraldy a Frolla však Quasimodo záhadně zmizel , byl pak nalezen v hrobce , jak objímá kostru Esmeraldy , přišel tedy za svou láskou umřít. Phoebus se oženil a Esmeraldin oficiální manžel se stal úspěšným filosofem.

Kniha se mi líbila , původně jsem k ní nahlížela jako k dramatu aa románu , ale v půlce knihy jsem si uvědomila i to , že kniha je I filosofickým dílem. Charakteristiky postav jsou také velice filosoficky propracované .Nejvíce mě zaujala postava cikánky Esmeraldy , která je pro svůj lid ochotná I zemřít, je milá a lidi nesoudí polde vzhledu ale i podle povahy.

ÚRYVEK: strana 377 , kniha jedenáctá ,Botička

Rozběhl se a přinutil i ji , aby běžela ,neboť nepouštěl její ruku ; zamířil rovnou k šibenici ,ukázal na ni prstem a řekl ledově : „Vol mezi námi dvěma !“
Vytrla se mu z rukou ,klesla u paty šibenice a objala tu smutnou oporu. Pak se pootočila svou krásnou hlavu a podívala se přes rameno na kněze. Řekl bys svatá Panna pod křížem.Kněz zůstal bez hnutí , s prstem zdviženým k šibenici , stále v témž postoji , jako socha .
Konečně mu cikánka řekla : „A přece mi nahání méně strachu než vy.“
Tu spustil zvolna paži a díval se úplně zdrcen na dlažbu.
„Kdyby ty kameny mohly mluvit ,“šeptal „řekly by : Ano , to je člověk velice nešťastný.“
Pak pokračoval .Dívka klečící pod šibenic a ztracená v záplavě dlouhých vlasů nechala ho mluvit bez přerušení.Mluvil nyní hlasem naříkavým a mírným, což bolestně kontrastovalo s povýšenými a strohými tahy jeho obličeje : „Já vás miluji.Ano , ano , je to pravda.Ale z toho ohně , který mi spaluje srdce , neproniká navenek nic.Ach dívko , spaluje mě ve dne v noci , ano , ve dne v noci , což to nezaslouží soucitu ? Říkám vám , moje láska plane dnem i nocí , to jsou muka . Ach , trpím příliš , ubohé dítě !Ujišťuji vás , že takový cit je hoden soucitu . Vidíte , že s vámi mluvím mírně. Přál bych si , abyste se mě už tolik neděsila.Konečně , miluje –li muž ženu , není to jeho vina ! Ach můj bože , což mi nikdy neodpustíte ? Budete mě stále nenávidět ? Je tedy všemu konec ? Vidíte to právě mě činí zlým a mě samému hrozným. …………………

Strana 400


Tu pozvedl Quasimodo zrak opět k cikánce a viděl , jak se její tělo tam v dáli na šibenici otřáslo pod bílým šatem posledními záchvěvy smrtelného zápasu ; pak sklonil zase zrak k arcijáhnovi , který ležel již dole pod věží a neměl lidské podoby, a řekl se vzlykotem vycházejícím z hloubi jeho hrudi : “ Ach , všechno , co jsem miloval .”

Hodnocení čtenářského deníku Hugo, Victor - Chrám Matky Boží v Paříži

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  25. únor 2008
  9 742×
  1087 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Hugo, Victor - Chrám Matky Boží v Paříži