Kästner, Erich - Emil a detektivové

Kniha, jejíž děj se odehrává v Berlíně na počátku třicátých let, vypráví o studentu Emilu Tischbeinovi a jeho podnikavých kamarádech.
Emil veze babičce do Berlína sto čtyřicet marek. Ale ve vlaku usne a někdo mu peníze ukradne. A když se probudí, v kupé už nikdo není. Podezřívá svého spolucestujícího, pana Grundeise, který nosí tvrďásek, jenže neví úplně jistě, zda je tím zlodějem opravdu on.
Vlak zastavil ve stanici Zoologická zahrada. Emil vykoukl z okna a podezřelého pána zahlédl. Popadl kufr, a rozběhl se za ním. Přitom měl vystoupit až na Bedřichově třídě, kde na něj už netrpělivě čekala babička a sestřenice Pony. Ale nedočkaly se. Nakonec celé ustarané odešly domů.
Mezitím Emil sleduje pána s černou buřinkou. Naskočí za ním do tramvaje a přitom ani nemá lístek. Pán vystoupí. Emil také. Pán zamíří ke kavárně, sedne si na terasu a objedná si dvě vejce do skla. Emil se schová za stánek s novinami.
Tam ho osloví jeden berlínský kluk. Říkají mu Gustav s houkačkou, protože s sebou všude nosí starou automobilovou houkačku. Emil se mu se vším svěří. Gustav sežene své kamarády, z nichž každý věnuje své kapesné na nutné výlohy. Takže když zloděj nasedne do taxíku, kluci detektivové ho jiným mohou sledovat.
Pan Grundeis si najal pokoj v hotelu Kreid. Gustav se převlékl za liftboye a vyzvěděl, kdy bude pán v tvrďásku vstávat.
Příští den za pomoci spousty dětí z města zloděje konečně chytili. Emil si svoje peníze poznal podle dírek, které do bankovek udělal špendlíkem. A za dopadení hledaného zločince obdržel tisíc marek jako prémii.

„Myslíš, že z toho, co se stalo, neplyne žádné poučení?“ zeptala se babičky teta Marta.
„Ale ano!“ řekla babička.
„A jaké?“ ptali se všichni najednou.
„Peníze posílejte vždycky jen poštovní poukázkou!“ řekla babička a rozesmála se jako hrací skříňka.

Hodnocení čtenářského deníku Kästner, Erich - Emil a detektivové

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  1. duben 2008
  7 660×
  296 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Kästner, Erich - Emil a detektivové