Bibliografický záznam : Autor: (údajně) Kosmas, překladatelé: Karel Hrdina a Marie Bláhová, nakladatelství: Svoboda, místo a rok vydání: Praha, 1972.
Téma : Kosmas popisuje dějiny od stavby babylonské věže a zmatení jazyků, dále líčí dějiny české od roku 894 ( od křtu Bořivoje I. ), smrt knížete Oldřicha (r. 1034), nastoupení knížete Břetislava I. do nastolení Břetislava II. Za českého krále (r. 1092), rok1093, po smrt knížete Vladislava I. (roku 1125), kdy Kosmas kroniku ukončil.
Látka : Dílo zaznamenává období od roku 894, po r. 1125, kdy Kosmas umírá.
Fabule : (shrnutí děje prvních 9 kapitol v první knize): Tyto kapitoly vypovídají (jen zřídka)
o babylonské věži, o poloze a dávných počátcích naší země, která se kdysi nazývala Germánie (po příchodu prvních obyvatel – praotce Čecha s jeho lidem - byla tato země nazvána právě podle něho Čechy) a která oplývala zvířectvem, ptactvem, sladkým medem a mlékem. Také se zde vypráví
o původu rodu Přemyslovců, o Krokovi a jeho dcerách Kazi a Tetě, z nichž je nejmoudřejší Libuše,která předpovídala slavnou budoucnost města Prahy. Libuše jde (po smrti Krokově) ve šlépějích svého otce a zastane funkci soudce. Když jednoho dne rozsuzovala dva muže hádající se
o pole, dala za pravdu prvnímu z nich, ale ten druhý se rozhněval, že ženy se nemají zaobírat mužskými soudy. Tak se lidé dohodli, že za knížete dosadí muže. Libuše na to ukázala prstem na hory, aby jí přivedli Přemysla Oráče(budoucího knížete), který zde oře se dvěma voly. A tak Čechám vládl Přemysl a Libuše, jejichž pokolení se rychle rozrůstalo.
º Tuto kroniku vypráví Kosmas.
Syžet : Je zachyceno období téměř čtyř století (od roku 894 do r.1125).
Postavy : (v prvních 9 kapitolách první knihy):
Praotec Čech
Krok – Otec Kazi, Tety a Libuše
Libuše – Nejmladší a nejmoudřejší Krokova dcera. Ušlechtilá, vlídná a spravedlivá žena. Byla to prorokyně.
Kazi – Nejstarší Krokova dcera. Znalkyně bylinek, věšteb a lékařského umění.
Teta – Druhá narozená dcera Krokova. Učila modloslužebným řádům.
Přemysl Oráč – Libušin manžel. Spravedlivý kníže; aj.
Jazyk : Původní verze kroniky je psána celkem dobrou středověkou latinou, ve které se místy projevují některé bohemismy. Dílo je prokládáno řadou hexametrů. Objevují se zde slovní hříčky.
Styl : Když pak, jdouc stezkou spravedlnosti a na osobu lidí nehledíc, celou při mezi nimi vzniklou rozsoudila po právu, tu ten, který spor na soudě nevyhrál, přes míru se rozhněval, potřásl třikrát čtyřikrát hlavou a podle svého zvyku třikrát holí o zem udeřiv a bradu slinou z plných úst poprskav, zvolá: „Toť křivda mužům nesnesitelná! Žena děravá se obírá mužskými soudy v lstivé mysli! Víme zajisté, že žena, ač stojí, či na stolici sedí, málo má rozumu; oč ho má ještě méně, když na poduškách leží? Tehdy opravdu se hodí spíše k tomu, aby se poznala s mužem, nežli aby bojovníkům vynášela nálezy. Vždyť je věc jistá, že všechny ženy mají dlouhé vlasy. Ale krátký rozum.“
Kosmas: Autor první české kroniky. Byl to děkan pražské kapituly. Narodil se asi v roce 1045 a žil do roku 1125. Existují jen domněnky o autorově šlechtickém původu, ale jisté je, že se věnoval duchovnímu stavu. Studia v cizině v Lutychu u mistra Franka Kolínského, tam se věnoval gramatice a dialektice.
Kosmova kronika : Kosmas Českou kroniku rozdělil do tří knih. První kniha obsahuje pověsti od roku 894 a končí smrtí knížete Oldřicha roku 1037. Druhá kniha se týká historické doby od nastoupení knížete Břetislava I. do nastolení Břetislava II. roku 1092. Třetí kniha pokračuje v líčení českých dějin od roku 1093 do smrti knížete Vladislava I. roku 1125.
28. srpen 2007
7 215×
569 slov