Mácha a Erben - Máj vs. Záhořovo lože (esej)

Cílem této eseje je rozebrat obě díla, porovnat je a nakonec sdělit svůj dojem z děl, popsat co mě zaujalo atd. Momentálně se to zdá jako velmi přetěžký úkol a upřímně naprosto netuším, jak začít. Začnu tedy všeobecně. Jedná se o 2 romantická díla, Máj - byl napsán K. H. Máchou a Záhořovo Lože K.J. Erbenem. Obojí jsou poměrně málo rozsáhlé lyricko-epické básně, Záhořovo lože je součástí sbírky balad Kytice. Jako první jsem četl Máj, a tak tedy začnu Máj popisovat také jako první.

Máj považuji za vrcholné a nejtypičtější dílo romantismu. Když se řekne romantismus, tak si představím úvodní verše této rozporuplné básně:

Byl pozdní večer - první máj -
večerní máj - byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl, ...

Proč rozporuplné?Máj na mě totiž působí dvěma rovinami. Ta první je Máchův ( podle mne neúspěšný ) pokus o nějaký děj, který je záminkou pro popsání autorovy niternosti a na druhé straně je zde jiná rovina, která mě okouzluje svojí romantičností. Mácha v některých nedějových pasážích nádherně popisuje májovou, jarní přírodu. Tato příroda je jako živel, není to věc, je úchvatná, pulzující, žijící vlastním životem. Z prvních veršů si není obtížné představit jak kdesi na venkově, po odbití klekání, na kraji borového lesa osvětlují podvečerní, líné, oranžové paprsky slunce zelený, svěží mech za zpěvu ptáků, radujících se z jara, a na celou tuto scénu dohlíží zamilovaně a mladě rozkvetlé třešně.

Tento dojem na mně Máj vyvolává a Máje si vážím právě kvůli těmto nádherným popisům. O příběhu se zmiňovat příliš nebudu, protože si myslím, že Máj stojí na jiných základech, než příběh. Máj je tedy rozporuplný jako se může zdát rozporuplná Velikonoční kraslice. Z venku krásně pomalovaná( popisy jara, intermezza (velmi působivé je intermozzo půnoc)), oko rozradostňující, ale po ohledání vnitřku se zjistí, že je vyfouklá, prázdná. Taková kraslice si však díky zevnějšku jednoznačně zaslouží obdiv. Máj se mi tedy velmi líbil, je podle mě symbolem romantické lásky, nostalgičnosti a nadšení ze života. Na druhou stranu se mi velmi obtížně četl. Upřímně jsem od tohoto díla čekal zřejmě více.

Záhořovo lože je oproti Máji mnohem pochmurnější (místo slavíka, který zde pěje růži lásku, se zde nachází popisy umírající, pochmurné, podzimní krajiny). Dílo je podle mne mnohem lineárnější, srozumitelnější, jednodušší. Je zde kladen důraz na víru (odpuštění, pokání) , verše typu:

Pevně jsem doufal v tebe Hospodine:
dejž, ať tvá sláva na zemi spočine.

jsou zde samozřejmostí. Upřímně na mě dílo zas až tak romanticky nepůsobilo, i když popisy podzimní krajiny mají také své kouzlo a tato příroda zjevně také žije svým vlastním životem. Děj se týká mnohonásobného vraha Záhoře, který prosí Boha o odpuštění. Jednoho dne potká poutníka, který slíbí Záhořovi popsání pekla.Záhoř poutníka nezabije a pokračuje v pokání a doufá v den poutníkova návratu. Je tomu už 90 let, co se poutník ztratil na obzoru cesty na západ (do pekla) a Záhoř ztrácí naději v poutníkův návrat. Poutník se však vrátí a vypráví, že ďábel je mučen a uvržen v ... Záhořovo lože. I peklo je proti Záhořovu loži rájem. Nakonec však Erben, věřící v boží nekonečnou milosrdnost, dává Záhořovi a poutníkovi odpuštění a tito dva se dostanou do nebe. Dílo tedy nestojí na lásce, vášni a bohémských ideálech a le na klasicistní nesmírné víře v Boha.

Záhořovo lože se mi četlo mnohem lépe než Máj. Řekl bych však, že Mácha byl obratnější básník. K porovnání tu máme například tyto dva verše, kde Mácha podle mého názoru nad Erbenem vítězí: Erben - Slavík své pověsti opět vypravuje
Mácha - Slavík svou lásku růži pěl.

Máchův styl je více umělecký, Erben však píše dynamičtěji, jeho dílo je lépe čitelné. Veliký rozdíl byl však v tom, jak je přijala jejich doba. Zatímco Erben byl přijat více než kladně, Mácha umírá (pouze ve 29 letech) nepochopen a odmítnut. Příčinou těchto rozdílů byly samozřejmě také osobnostní rozdíly. Zatímco Erben byl silně nábožensky založen, žil poklidný život atd., Mácha byl buřič, revolucionář, nikdy nebyl se svým životem úplně spokojen, byl cholerik, často cestoval.Měl osobní rozpory a to je znát i na jeho díle( vlastně samotný Máj je tímto velmi poznamenán (život, jaro, příroda vs. smrt, nepochopení, osud).

Ať tak či onak, v dnešní době se oba po právu řadí mezi velikány české literatury. Já konečně dopisuji tuto příliš nepovedenou esej, sedím u počítače a venku září konečně slunce. Už aby tu bylo jaro, máj.

Hodnocení čtenářského deníku Mácha a Erben - Máj vs. Záhořovo lože (esej)

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  Jaroslav Novák
  8. září 2007
  6 505×
  736 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Mácha a Erben - Máj vs. Záhořovo lože (esej)

Čtenář 2
Souhlasím se Čtenářem, tenhle "esej" není moc směrodatný, tak se ho moc nedržte
Čtenář
Příště si, prosím, důkladněji přečti obě díla, aby ses nedopouštěl takovýchto hrubých chyb.
Dále, pouze moje domněnka, a tedy: nedočetl jsi ani jedno dílo - z Máje cituješ a stavíš svůj komentář pouze na prvních pár verších, pak všecko zameteš do kouta s tím, že děj je pro tebe nevýznamný a někde si zjistíš, že Intermezzo "Půlnoc" je velmi působivé - no to mě podrž ;-)
U Záhořova lože se dopouštíš hrubé nepřesnosti, ty dutá pomalovaná kraslice, a to snad nepřesnosti v celém shrnutí příběhu :-)
Tímto bych chtěl upozornit všechny čtenáře (a že 2611 není málo, na takovýto text takřka nulové hodnoty), že mají brát tvůj "esej" s velkým nadhledem a číst ho až po důkladném pročtení obou děl.
Nejsem od přírody rejpal, ani nejsem literární kritik či učitel, ale toto mě opravdu popudilo - zprznit díla našich takto významných autorů poezie! Jdi se bodnout...