Šrámek, Fráňa - Stříbrný vítr

autor : Fráňa Šrámek
ilustrátor: Jitka Kolínská
nakladatelství: Slunovrat
rok vydání: 1985
publikace: 5192
žánr: román

Fráňa Šrámek se narodil 19.1. 1877 a zemřel 1.7. 1952. Jeho rodným městem je Sobotka, ke které měl hluboký vztah a to se odrazilo v jeho tvorbě. Později absolvoval gymnázium v Písku a Roudnici, na vojenskou službu nastoupil do Českých Budějovic. Byl to český prozaik, dramatik a publicista. Nějakou dobu sám pracoval v anarchisticky orientovaném časopise Práce. Oslavoval prosté životní hodnoty. V první světové válce bojoval na frontách v Itálii,Halinči a Rumunsku. Stal se významným představitelem generace anarchistických buřičů. Svůj odpor k měšťácké společnosti a rakouskému militarismu vyjádřil v básnických sbírkách „Života bído,přec tě mám“, „ Modrý a rudý“ a v povídkových knihách „Sláva života“, „Žasnoucí voják“. Ve své básni „Raport“ svým osobitým a prostým jazykem vyslovuje protiválečný protest. Ve sbírce „Rány, růže“ , která je tvořena verši z první republiky a okupace, opět prokazuje své vlastenectví a odpor k fašismu. Příběhem citového a smyslového probuzení chlapce s prvními životními zklamáními je jeho první román „Stříbrný vítr“.
Nevýslovnost touhy i melancholii najdeme v básnické sbírce „Splav“ a v dramatech „Červen“, „Léto“ a „Měsíc nad řekou“. Zvláštní místo v jeho tvorbě zaujímá hra „ Hagenbek“, která je politickou satirou na poslední dny rakouské monarchie.Protipólem románu „Tělo“, oslavy erotické živelnosti, jsou romány „Křižovatky a past“, povídkové knihy „Osika“, „Klavír a housle“ a drama „Plačící satyr“, které vyúsťují do ničivé vášně, konfliktu stáří a mládí a do nemravného obrazu lásky a ženy.Pozdní Šrámkova tvorba je ovlivněna melancholií, vyrovnávající se s hořkým zmoudřením.Mezi jeho vzory patřili: Svatopluk Čech, Adolf Heyduk a Jaroslav Vrchlický. Dodnes si Fráňu Šrámka a jeho tvorbu lidé v jeho rodné Sobotce připomínají na každoroční Šrámkově Sobotce, která se koná každý rok v létě.Vyčerpávající charakteristiku Fráni Šrámka napsal Karel Čapek: Říkám vám, býti Šrámkem, je krásné a dostatečné poslání.Ničím nemůžeme Šrámka ověsit a vyzdobit než tím, co roste z něho samotného.Je ověnčen vlastními květy a oslaven svou vlastní hojností života.Je drsný svými jizvami a útlý svým věčným rozpukem.Mluvím o něm jako o nějakém stromu.Myslím při tom na to, že lze jej pohladit jako tvrdou kůru stromu a opřít se o něho jako o spolehlivý peň.Že lze mi stejně naslouchat, když mlčí, jako když to z něho mluví sterými hlasy.Že je po čertech tvrdý i křehký a hedvábný a útle vroubkovaný na každém lístku, v který se rozvíjí.Dobře je člověku být s ním.Dobře je člověku u jeho knížek.Dobře je naslouchati jeho mužům a ženám.Je to svět mladé divočiny a chlapské něhy.Svět horce smyslný a vášnivě čestný, plný čistoty a živočišnosti.Pudově rozpoutaný a přitom cudný.Sečtěte to.Jmenuje-li se nějak úhrn toho všeho, jmenuje se mládí.Není to mládí chlapce, je to mládí muže.Jeho ryzost není porušena.Taví-li se v trýzeň a dojetí, očišťuje se od veškeré šlaky.

Stříbrný vítr
Hlavní hrdina Jeník Ratkin žil na Mírově.Neměl lehký život.Jeho otec, soudce na Mírově, se k Jeníkovi zrovna pěkně nechoval.Maminka byla slabá, ale pokud to šlo, tak svého syna bránila.Jeníkovým vzorem se stal otcův bratr Jiří. Jeník k němu měl bližší vztah než ke svému otci.Strýc Jiří, měl dobrodružný život. Toulal se po světě a dělal si, co chtěl.Právě to Jeníka nesmírně upoutalo, to ho lákalo.
Jeho problémy s otcem ještě zesílí, když nastoupí na gymnázium do Písku.
S vidinou lepšího života se Jeník stěhuje do Písku.Brzy ovšem zjišťuje, že město není nic úžasného.Nastěhoval se do starého domu.Pokoj měl spolu s dalšími staršími studenty.Paní domácí Haurová byla stará, přísná a podle Jeníka slídila.
Do domu se na pár dní nastěhuje mladá herečka Helena.Zamiluje se do ní.Ona však po pár dnech odjede a Jeník je zdrcený.Nechal se svést od staré paní Haurové.
Na gymnáziu se Jeníkovi také nezalíbilo.Profesoři jsou staří a lpí na svých zásadách. Nechápou jeho pocity.Snad jedině profesor Ramler by ho mohl chápat.Ten mu také pomohl, když spolu se svým přítelem Staňkem zklamán láskou navštívil dům s lehkými dívkami.Staňka nikdo neměl rád, pocházel z divné rodiny.
O jeho matce a sestře se říkalo,že si vodí do domu poručíky.A hlavně Katecheta,profesor náboženství, byl ke Staňkovi neobyčejně tvrdý.
Blíží se volno a Jeník jede domů.Doma se dozví, že paní Haurová poslala otci dopis, ve kterém sděluje, že Jeník navštěvuje lehké dívky.Otec Jeníka hrozně zbije.Matka nemá jak by ho ochránila, onemocněla.Náhle se objeví strýc Jiří a Jeníka se zastává.Otec ho nerad vidí.Zavřou se spolu do pokoje.Jeník s matkou je napjatě očekávají.Když dohovoří strýc Jiří odejde.Za pár dní se strýc Jiří zastřelí.Jeníka to velice sebralo.
Jeník se zamiloval do krásné dívky Aničky karasové.mají schůzku jejich poslední.Anička zvaná posedlá se s Jeníkem rozloučí.Jeník se s touto kapitolou svého života i se stříbrným větrem, jakýmsi symbolem mládí rozloučí, když hodí větvičku ze skály a pronese: „Na tvůj hrob Jane Ratkine včerejší a potměšilý.“

Hlavní postava: Jan Ratkin
Charakteristika Jana: Student, má své ideály, názory a cíle, kterých se nechce vzdát.Právě kvůli svým názorům se dostává do četných sporů.
Stříbrný vítr: Jakýsi symbol mládí.
Hlavní myšlenka: Snaha ukázat život studenta (láska,životní ideály) a vliv, jenž má na tento život společnost.Kritika starší generace, která nechápe generaci současnou.Kritika pokrytectví a tyranie.
Citát: „Ratkin…“
„Zatracené jméno,Ratkin, že ano? Řekněte mi ale, Ratkine,…proč jste vlastně nešel k přijímání?“
Ratkin se opět začervenal.Pak jaksi nevrle řekl: „Ani k zpovědi bych nešel, kdyby to šlo…“
Můj dojem: Jedná se o velice zajímavou knihu.Ani ne tak dějově, spíše tak, jak dokázal autor vylíčit Jeníkovi pocity.

Hodnocení čtenářského deníku Šrámek, Fráňa - Stříbrný vítr

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  13. květen 2008
  6 195×
  939 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Šrámek, Fráňa - Stříbrný vítr