Stendhal - Červený a černý

nakladatelství: Svoboda
rok vydání: 1974
překladatel: Otakar Levý

Literární žánr:
- román

Místo a doba děje:
- Francie, několik let po pádu Napoleona

Námět:
- Život ve Francouzském království, povrchnost a prohnilost tehdejší společnosti, církev nevyjímaje

Charakteristika hlavních postav:
- Julián Sorel
Syn venkovského dřevaře, ctižádostivý, povrchní a přehnaně hrdý.

- Paní de Rénal
Manželka starosty Verriéres, u kterého Julián pracuje jako vychovatel, zbožná a poctivá žena, inteligentní a citlivá, je Juliánovou první milenkou.

- Matylda de la Mole
Druhá Juliánova láska. Pyšná dcera markýze de la Mole, u něhož je Julián zaměstnán, v závěru příběhu je Juliánovi plně oddaná.

Autorův záměr:
Ukázat na pokrytectví a prolhanost společnosti, částečně se jedná i o jeho vlastní autobiografii.

Forma
- ich forma

Kompozice
- chronologický děj

Jazyk:
Spisovný, častá přímá řeč a vnitřní monolog.

 

Děj:
První část děje se odehrává ve Verriéres. Syn tamního tesaře Julián Sorel je zaměstnán u starosty de Rénal jako vychovatel. Po nějaké době se mezi Juliánem a starostovou ženou paní de Rénal vytvoří více než přátelská náklonnost. Julián toho využije a částečně z touhy pokořit pýchu boháčů ji svede. Po nějaké době se o jejich poměru díky zášti místního ředitele chudobince dozví podváděný manžel. Nešťastné paní de Rénal , která je stíhána obrovskými výčitkami svědomí, se nejdříve podaří manžela přesvědčit, že jde o spiknutí, ale když už je hranice obecného opovržení a ostudy neúnosná, je Julián nucen Verriéres opustit. Za pomoci abbého Chélana, jeho učitele a starého přítele dostane protekční místo v semináři v Besaçonu, krajském městě. Abbém byl doporučen řediteli semináře Pirardovi, jansenistovi, kterého se většina obyvatel kláštera snaží zbavit. Naučí se tamní povinné přetvářce, a když konečně přestává dělat základní chyby v chování (příliš dobré znalosti, vlastní názory atd.), je jeho ochránce vypuzen ze semináře. Naštěstí má abbé Pirard dobrého přítele, markýze de la Mole, který jemu i Juliánovi zajistí zaměstnání.
Hrdina tedy nastoupí na místo sekretáře u pana de la Mole. Po nějaké době si získá jeho nejvyšší důvěru a je mu svěřena správa značné části markýzova majetku. Stane se i přítelem slečny Matyldy de la Mole, inteligentní, krásné, ale pyšné dcery svého zaměstnavatele. Ta se do něho zamiluje, po vzoru jí obdivované Markéty de Valois, rozhodne se, že je hoden jejího obdivu. Písemnou formou ho pozve do svého pokoje. Julián jí nevěří, nechává její dopis i odpověď opsat a kopie schovává. Nakonec ale přijde a stráví spolu noc. Zanedlouho už ale Matylda Juliána nemiluje, tak se rozcházejí. Pak u ní opět převládne láska nad pýchou a naprosto se Juliánovi oddá. Ale opět jen na jednu noc. Druhý den už svého činu lituje a svým milencem otevřeně pohrdá.
Julián odjíždí na služební cestu, stává se tajným kurýrem jakéhosi spolku šlechticů. Přitom ale neustále myslí na Matyldu a na muka, která mu svou rozmarností způsobila. Poradil se o své nešťastné lásce s přítelem hrabětem Korazovem, a ten mu poradil taktiku na získání Matyldy. Julián trpí svou láskou a přitom dodržuje Korazovovu taktiku. Snaží se získat jakousi počestnou paní de Fervaques, opisuje jí mnohostránkové dopisy, vede s ní mravoučné debaty, jen aby vzbudil žárlivost své lásky. Další bod plánu je ignorování Matyldy a naprostá chladnost k ní. Asi po dvou měsících slaví úspěch, Matylda se opět zamiluje. Tentokrát ale vážně. Napíše dopis otci; chce si Juliána vzít, označuje ho již za svého manžela. Ten se nejdříve rozzuří, avšak potom je ochoten svatbu povolit.
Pak ale přijde dopis, ve kterém paní de Rénal označuje Juliána za vypočítavého a nevěřícího člověka, který po sobě zanechává jen neštěstí. Tím zmaří jeho svatbu. Julián ztratí hlavu a jede do Verriéres. Tam si koupí zbraň a paní de Rénal v kostele postřelí. Okamžitě je zatčen.
Ve vězení se mu daří docela dobře, přemýšlí a přestává milovat Matyldu. Ta zatím dělá vše, co je v jejích silách, aby Julián nebyl odsouzen, sama se tím značně kompromituje. Julián si získá i hlas veřejného mínění, je hrdinou. Má šanci na osvobození, ale svou závěrečnou řečí si proti sobě poštve většinu svých soudců. Zjišťuje, že znovu miluje paní de Rénal, omlouvá se jí a ona za ním chodí na návštěvy, vzbuzujíc u Matyldy žárlivost (oprávněně). Je popraven, Matylda skutečně líbá jeho seťatou hlavu jako Markéta Navarská. Paní de Rénal umírá tři dny po jeho smrti.

Názor:
Kniha měla velice zajímavý děj a hrdiny. Nevím proč, ale co se týče hodnocení hrdinů, nedospěla jsem k tak špatnému závěru jako kritici v knize. Možná jsem tak zkažená, ale v hodně případech je Juliánovo chování omluvitelné. Ne vždy, našla jsem i jiné jeho chyby.

Hodnocení čtenářského deníku Stendhal - Červený a černý

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  9. červen 2008
  3 242×
  733 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Stendhal - Červený a černý