V tomto románě se nevypráví o nesmyslné zákopové válce, jak bývá v románech o první světové válce běžné, ale podává na základě skutečné události, popis justiční vraždy. Její obětí je mladý seržant Gríša Paprotkin, který prchá z lesního zajateckého tábora. Na cestě domů, za ženou a dítětem, potkává skupinku Rusů. Mezi nimi je i mladá Ruska, která ve válce ztratila rodiče, zešedivěla a rychle se ujímá ztraceného vojáka. Gríša však stále touží po domově. Opouští Babku a ta mu pro skrytí totožnosti předává známku mrtvého vojáka Bjuševa. Gríšu ale po krátké době chytnou Němci. Je pokládán za dezertéra a odsouzen k smrti. Vyjeví proto své pravé jméno. A v tuto chvíli se rozehrává velká justiční i soukromá hra. Gríša se může ve své „vazbě“ pohybovat volně po celém táboře. Stává se přítelem obyčejným vojákům a je sympatický i vyšším šaržím. A mezitím co na svůj případ zapomíná v truhlářské dílně žida Tevjevě, vede se „boj“ o jeho život. Na straně jedné stojí velice schopný a přísný velitel Schieffenzahn, na straně druhé, starší a oblíbený von Lychow. A krutý Schiffenzahn vyhrává. Jeho rozsudku nezabrání důstojníční Gríšovi sympatizanti, zdravotní sestry a ani Babka, která těhotná přišla Gríšu zachránit.
Gríša je popraven, Babka porodí dítě a Schiffenzahn si mne ruce nad vyhraným sporem a posílením své autority nad vojáky, kteří měli rádi prostého člověka Gríšu a jen pár dokázalo stisknout spoušť.
Jádrem tohoto příběhu je záchrana nevinného člověka, kterému etické, politické a hospodářské rozpory neposkytly ani řádný soud. Nepomůžou ani humanisticky smýšlející měšťáčtí intelektuálové, ani obyčejní němečtí vojíni, kteří v gríšovi nevidí nepřítele, ale spíše druha v utrpení. Ten ztělesňuje s Babkou, těžce zkoušenou, mateřsky cítící partyzánkou a židovským truhlářem Tevjem prostý lid, na jehož účet si mocní tohoto světa řeší své dětinské pře, obsahující především vysoký kodex cti.
Celým románem prostupuje naděje na revoluci, která později strhne z vrcholu Schiffenzahna a jemu podobné.
10. srpen 2008
4 836×
311 slov
