První světová válka v literatuře

Sovětská próza
Ovlivněna revolučními událostmi v Rusku - VŘSR, na tradici ruského realistického románu navazovala postupně v nových podmínkách díla prózy socialisticko-realistické.

Maxim Gorkij (1868 - 1936), psal povídky s „bosáckou“ tématikou. Je to ruský a sovětský autor, jeho hry se prezentovali v malých divadlech.
Měšťáci (1902), drama
Féma Gordějev (1899), román, osudy silných jedinců, kteří se však ve společenských poměrech předrevolučního carského Ruska nakonec stávají zbytečnými lidmi, nespokojenost se životem, ale usilování o změnu.
Matka (1906) události roků 1901-1902 (období dělnických demonstrací a soudních procesů). Hrdinové: Pavel Vlasov a jeho matka Pelageja Nikolavna - skuteční revolucionáři. Oba se vyvíjejí.
Podnik Artamonových (1925), román, historie vzestupu a pádu tří generací ruské buržoazie. Představitel 3. generace Ilja Artamonov mladší chápe smysl revolučního boje vykořisťovaných dělníků.
Život Klima Samgina (1925 - 1936), román
Referát na sjezdu sovětských spisovatelů v roce 1934 - významně ovlivnil snahy o socialistický realismus v sovětské literatuře, ale i v literaturách dalších evropských zemí.

Michail Šolochov (1905 - 1984), obdržel Nobelovu cena za celoživotní dílo.
Donské povídky (1925), některé zařazovány jako epizody do jeho románů
Tichý Don (1928 - 1940), líčí život kozáků před a v průběhu revoluce. Snaží se pochopit revoluci, ale přeje si zachovat staré poměry.
Rozrušená země (1932, 2. díl 1960), z prostředí kozácké vesnice v období kolektivizace. Ústřední postava -Semjo Davydov - pracovitý, čestný, zprvu dobře nerozumí životu venkovských lidí, jimž chce ukázat novou cestu => dopouští se omylů. Další postavy: komunisté Nagulov a Razmjotov.
Osud člověka (1957), humanistický smysl dal Šolochov Andreji Sokolovi. Jen o vlásek unikl smrti na frontě a v německém zajetí. Válka mu vzala nejbližší.
Bojovali za vlast - nedokončen

Světová próza demokratické orientace
Skupina mladých prozaiků, kteří v kruté realitě války ztratili někdejší své iluze a horečně proto hledali jistoty v životních hodnotách, především v lásce, životní odvaze a statečnosti bývá označována jako ztracená generace.

Henry Barbusse (1973- 1935), Francouz
Oheň (1916), zkušenosti váleného dopisovatele, válečné běsnění, jeho hrdinové zůstávají lidmi => nesmyslnost války. V příbězích jsou odhodláni ti, kteří o válečném hrdinství patetický mluví.
Clarté (jasno), přední bojovník proti fašismu v 20. - 30. létech

Romain Rolland (1866 - 1944), dramatik, autor rozsáhlých románových cyklů, po I. světové válce se stal neohro-ženým bojovníkem za nový společenský řád => Petr a Lucie (1919)
Životopisy: Ludwiga van Beethovena, Lva Tolstoje, ...
Jan Kryštof (1904 - 1912), složitá cesta geniálního umělce, nenachází porozumění
Dobrý člověk ještě žije (1919), osudy obyčejného člověka Burgunďana Colase Breugnona - dovedl si uchovat schopnost radovat se s prostých věcí navzdory náboženských válek a životním ranám.

Arnold Zweig (1887 - 1968)
Spor o seržanta Gríšu (1928), skutečné události z I. světové války, román

Erich Maria Remarque (1898 - 1970)
Na západní frontě klid (1929), generační román o osudech studentů, kteří ve válce postupně ztrácejí všechny iluze o společnosti, v níž se narodili. Svérázným humorem bojují s válkou.
Tři kamarádi (1938), román, osudy mladých lidí poznamenaných válkou.
Stíny v ráji, Cesta zpátky (1931), Vítězný oblouk (1946), Černý obelisk (1956)

Lion Feuchtwanger (1884 - 1959)
Úspěch (1930) a Oppermannové - odkrývá příčiny fašismu
Falešný Nero (1936), alegorie fašistické diktatury
Lišky na vinici (1948), Goya (1951) a Bláznova moudrost (1952) - víra ve vítězství humanistických myšlenek

Thomas Mann (1875 - 1955), zachycuje úpadek a rozklad německé měšťácké společnosti
Buddenbrookon (1901), smutek z nenávratnosti lepších dřívějších časů
Smrt v Benátkách (1913), novela
Kouzelný vrch (1924)
Doktor Faust - Život německého skladatele A. Leverkühna, vyprávěný jeho přítelem (1945), smysl umění v životě jednotlivce a celé společnosti.
Kouzelný vrch - vyrovnal se s někdejším svým mylným přesvědčením o apolitičnosti umělecké tvorby
Mario a kouzelník (1930) a Josef a bratří jeho (1933) - atmosféra hledání humanistické protiváhy
Zpověď hochštaplera Felixe Krulla (1954)

Ernest Hemingway (1899 - 1961), Američan, hrdinové tváří v tváře nejtěžším životním zkouškám, vystavení ne-bezpečí smrti, prokazují své morálně lidské kvality, osvědčují pevný charakter.
Sbohem, armádo! (1929), vlastní zážitky z I. světové války
Komu zvoní hrana (1940), zkušenosti válečného korespondenta v době občanské války ve Španělsku
Stařec a moře - lyrická novela, zápas starého kubánského rybáře Santiaga s největší rybou jeho života, se žraloky a nebezpečím moře => teskné úvahy nad marným snažením člověka, jehož život je krátký. Smyslem je oslava věčné aktivity, nezdolné lidské houževnatosti, jíž se lidský život neustále obnovuje.

William Faulkner (1897 - 1902), Američan
Divoké palmy (1939) a Neodpočívej v pokoji (1948), kritika sociálních a rasových poměrů na jihu USA

John Steinbeck (1902 - 1968)
Hrozny hněvu (1939), TV, nejtrpčí úděl tisíců drobných kalifornských farmářů, kteří za hospodářské krize přišli o půdu => stěhování na západ je líčen v osudech jedné rodiny
Pláň Tortilla, O myších a lidech, Na plechárně - nedosáhl umělecké pravdivosti

Marcel Proust (1871 - 1922)
Hledání ztraceného času (1913 - 1927), zachycuje skutečnost jako souvislý proud zážitků, dojmů a vzpomínek. Vše se odehrává ve vnitřním monologu vypravěče.

James Joyce (1882 - 1941)
Odysseus (1922), obdobná metoda jako u Marcela Prousta (Hledání ztraceného času)

Franc Kafka (1883 - 1924)
Proces, Zámek, Proměna - ovlivnění světové prózy, sugestivní líčení zoufalství, beznaděje a odcizení osamoce-ného lidského individua, které je vydáno na pospas mašinérii kapitalistické společnosti.

Hodnocení referátu První světová válka v literatuře

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  22. listopad 2007
  3 449×
  792 slov

Komentáře k referátu První světová válka v literatuře