Anglická revoluce

Za Alžběty I. /poslední z rodu Tudorovců/ - prosperita Anglie, klid, shoda s parlamentem
S, Z – zaostalejší, stará šlechta, hospodářství starými způsoby, konzervativní
V, J – vyspělejší, nová šlechta, nebrání se pokroku, větší koncentrace buržoazie /bohatí, neurození/
1603 – Jakub I. Stuart – panovník Anglie, Skotska, Irska, rozmařilý, výdaje vyšší než příjmy
1625 – Karel Stuart – konflikt s parlamentem, snaha o absolutismus, rozpustil parlament, mimořádné daně, cla, půjčky, monopolní práva na výrobu zboží -> nedostatek zboží -> růst cen, rozprodej úřadů, titulů, výdaje vyšší než příjmy, opozice proti absolutismu
hlavou angl. církve, opozice = puritáni /přívrženci kalvinismu/
2 směry opozice:
1. presbyteriáni – umírnění ve vztahu k panovníkovi, snaha o dohodu, chtěli podíl na moci, nová šlechta, nejbohatší buržoazie
2. independenti – nezávislí, radikálnější, sesazení krále, část šlechty, inteligence, střední vrstvy, včele Oliver Cronwell
král pronásleduje puritány, chce angl. církev i v připojených zemích /Irsko, Skotsko/
1639 – Skotové s vojskem vpadli do Anglie, král potřebuje peníze na vojsko, řádné daně povoluje pouze parlament, musel ho svolat
1. 1640 – 1642
sešel se parlament, požadoval zmírnění tvrdé vlády, proti samovládě, požadoval ústupky, vytváří se opozice, král ji chce porazit – vtrhli do parlamentu v lednu 1642, chtěl ztrestat hlavní řečníky, nepodařilo se mu to, odtáhl do Oxfordu, kde připravuje válku proti parlamentu
2. 1642 – 1649
v zemi se rozhořela občanská válka, 2 tábory:
– královský: přívrženci krále = kavalíři, při panovníkovi stály zaostalejší části Anglie, S a J /stará šlechta, anglická církev/, včele vojska Ruprecht Falcký
– parlamentní: puritáni, opora vyspělých částí Anglie – J a V + Londýn
včle vojska Oliver Cronwvel
reorganizace armády „Armáda nového typu“ – důraz na kázeň, dobrovolníci z chudiny, dobře vycvičené jezdectvo, rozptýlená forma boje
parlamentní tábor zvítězil nad královským
1645 – bitva u Naseby, král prohrál
presbyteriáni se chtěli s králem dohodnout, obávali se Cronwelovy armády /lidová/, chtěli ji rozpustit, proti tomu se stavěli independenti – armáda vtáhla do Londýna, zajali panovníka, presbyteriáni byli vyloučeni z parlamentu, independenti ovládli situaci
V Cronwelově armádě nabyli vlivu levelleři /rovnostáři, radikální/ zaostávali zájmy části inteligence a řemeslníků
„Dohoda lidu“ – program, požadovali, aby volební právo bylo rozšířeno pro všechny nezávislé muže /nepracují za mzdu, byli hmotně nezávislí/
Oliver Cronwel levellery považoval za nebezpečné, tvrdě zasáhl proti nim
Digeři /praví levelleři = kopáči/ - nejradikálnější směr revoluce, požadovali úplnou rovnost
leden 1649 – poprava panovníka – Karel Stuart, Anglie se stává republikou
3. 1649 – 1660
moc má parlament
1651 – navigační akta – zákon o plavbě – vydán parlamentem, namířeno proti Nizozemí – povolen dovoz zboží do Anglie na angl. lodích nebo na lodích výrobců /Nizozemí obchoduje s cizími výrobky/, poslanci se obohacují
1653 – O. Cronwel rozehnal parlament pomocí vojska, postavil se do čela jako lord protektor
1656 – O. C. svolal parlament – Ústava, parlament se pravidelně schází, O. C. včele
1658 – smrt O.C. – nespokojenost, aristokracie obnoví 1660 monarchii, na trůně Karel II. /syn Karla Stuarta/, Anglie konstituční monarchií
po smrti Karla II. /80. léta/ nastupuje Jakub II. /bratr Karla II./, chtěl absolutismus
1688 – slavná revoluce – zamezili nastolení absolutismu, Jakub II. vyhnán
na trůn Vilém III. Oranžský – nizozemský místodržící, zeť, Anglie konstituční monarchií
1689 – Listina práv a svobod, potvrdil práva parlamentu

Hodnocení referátu Anglická revoluce

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  8 532×
  471 slov

Komentáře k referátu Anglická revoluce

Adéla
Je to hezké,ztručné a přehledné právě se to učíme v dějepise.