Po 1961 vznikly tři organizace bojující za nezávislost: marxistické Lidové hnutí za osvobození Angoly (MPLA), prokonžská Národní fronta za osvobození Angoly (FNLA) a na jihu Národní svaz pro úplnou nezávislost Angoly (UNITA). Po vyhlášení nezávislosti 11. 11. 1975 se střetly v občanské válce, v níž v důsledku kubánské intervnce zvítězila MPLA. UNITA si udržela pozice na jihu a na východě Angoly. Po roce 1989 byly kubánské jednotky staženy a dosažena dohoda o urovnání. Ve volbách 1992 zvítězila MPLA; UNITA ji obvinila z podvodů a válka se obnovila. 29./30. p. 1992 se konaly prezidentské a parlamentní volby, v nich zvítězila MPLA; poražené strany výsledky voleb neuznaly. 20. 11. 1994 byla po dlouhých jednáních v Lusace oficiálně podepsána mírová dohoda o ukončení občanské války mezi angolskou vládou a povstaleckou organizací UNITA. 1995 zde byli nasazeni vojáci OSN v rámci operace UNAVEM. V roce 1998 opět vypukly boje, když UNITA odmítla konečnou mírovou dohodu. V prosinci 1998 prezident J. E. dos Santos zahájil ofensivu proti jednotkám UNITA a do konce roku 1999 vládní jednotky získaly kontrolu nad většinou území. – Angola je nezávislý stát, republika. Hlavou státu je prezident, volený na 5 let; je zároveň předsedou Lidového shromáždění a stálé komise Lidového shromáždění. Zákonodárným sborem je jednokomorové Lidové shromáždění; má 220 poslanců, volených kolegiem volitelů všech provincií na 4 roky. V období mezi dvěma zasedáními plní funkci Lidového shromáždění stálá komise Lidového shromáždění, v jejímž čele stojí prezident. Poslední parlamentní volby se konaly 29. – 30. 9. 1992. Prezident José Eduardo dos Santos (* 1942).
28. prosinec 2012
4 275×
250 slov
