Velká francouzská revoluce

Hospodářské a sociální příčiny francouzské revoluce: ve 2. pol. 18. stol se zhoršuje hospodářský stav Francie.
1. Roste státní dluh
2. Nevznikají velkostatky, které by vyráběli hospodářské plodiny ve velkém, ale převládají malá hospodářství. To brzdí pokrok zemědělství.
3. Nenávist francouzských rolníků proti králi a proti celému společenskému zřízení. Rolníci totiž byli přetíženi daněmi a dávkami, které museli odvádět.
4. Daňovým útlakem trpěla i francouzská městská výroba, jejíž základem bylo cechovní řemeslo.
Vedle rolníků trpí úpadkem Francie cechovní tovaryši, učedníci a manufakturní dělníci. Nízké mzdy, dlouhá pracovní doba to vše vyvolává stávky a nepokoje.

VZNIK REVOLUCE
V 80. letech 18. století se hospodářské postavení Francie ještě více zhoršilo. Neúroda v zemědělství přivodila krizi.Je hlad,drahota,vznikají vzpoury na venkově i ve městě. Dále však pokračuje marnotratnost francouzského dvora a narůstá státní dluh. Jediným východiskem je zdanění privilegovaných stavů. Ty se ovšem brání a prohlašují, že je může zdanit pouze stavovské shromáždění tzv. generální stavy. Král Ludvík XVI. má ze svolání stavů obavy. Přesto v květnu1789 dochází ke svolání generálních stavů. Složení generálních stavů nebylo příznivé šlechtě ani vysokému duchovenstvu. V duchovním stavu byli zastoupeni také vesničtí faráři. Ve třetím stavu – ten byl největší – byli městští a venkovští poplatníci. Rolníci a dělníci se do stavů nedostali, protože neměli volební právo.
Zahajovací schůze stavů se konala ve Versailles. Po měsíci marného vyjednávání se zástupci třetího stavu prohlásili za představitele celého národa a nazvali se „NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ“ .Tímto způsobem se buržoazie prohlásila za nejvyššího nositele moci ve státě. Avšak Ludvík XVI. chtěl pomocí vojska zabránit zániku své absolutistické vlády. Připravovaný útok krále vzbudil odpor mezi obyvateli Paříže. Lid se zmocnil zbraní a utvořila se revoluční správa.
14. července 1789 začal útok na státní vězení Bastilu. Francouzští vojáci sympatizovali s lidem, a proto proti němu nezakročili. Po čtyřech hodinách se Bastila vzdala. Dobytí Bastily znamenalo pád starého režimu. Pád Bastily je tedy počátkem Francouzské revoluce a vládou buržoazie.
V Paříži a dalších městech Francie se ujímají správy volební výbory a vznikají národní gardy. Postavení lidu se však nemění. Rolníci nejsou vlastníky pozemků a nadále odvádějí vrchnosti nájemné. Proto boj na venkově neustává. K Národnímu shromáždění se připojuje šlechta a duchovenstvo a vzniká ÚSTAVODÁRNÉ SHROMÁŽDĚNÍ. To přesídluje s králem do Paříže a pracuje na nové ústavě. V srpnu 1789 je přijato PROHLÁŠENÍ LIDSKÝCH A OBČANSKÝCH PRÁV. To vyhlašuje svobodu, zrušení stavů, rovnost občanů před zákony.
Roku 1791 byla přijata ústava, která zabezpečila vládu vítězné buržoasie. Přesně od sebe oddělovala moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Zákonodárnou moc vykonávalo Zákonodárné shromáždění, do něhož mohli volit a být voleni pouze ti, kdo odváděli vyšší daně. Ženy vůbec volit nesměly. Tak vzniká občanská nerovnost. Vládne zámožná buržoazie a ta ovládá i místní správu a národní gardu. Výkonná moc byla svěřena králi. Francie byla rozdělena na departmenty, kde vládla volená samospráva. Placení daní bylo povinností všech občanů. Francie se stává konstituční monarchií v níž vládne buržoazie. Buržoazie odhlasovala zákon proti srocování. Tzn., že zakazuje stávky a dělnické organizace.
Pařížský lid roku 1791 žádá, aby bylo zrušeno království a vyhlášena republika. Tohoto lidového hnutí se zalekla i buržoazie a aby je potlačila, dala v červenci 1791 střílet do shromáždění pařížského lidu.
V zákonodárném shromáždění má většinu finanční buržoazie. Proti ní pak stojí představitelé obchodní a průmyslové buržoazie girondisté. Mimo sněmovnu se ustavovaly kluby poslanců. Jedním z klubů byly jakobíni. Jakobíni soustřeďují pokrokovou maloburžoazní inteligenci a žádají dovršení revoluce. Představitelem jakobínů je buržoazní demokrat Maxmilán Robespiere. V zákonodárném shromáždění představují jakobíni a girondisté levici.

Počátek revolučních válek.
Absolutistické feudální státy se obávaly působení revolučních změn ve Francii na své obyvatelstvo. Proto Prusko a Rakousko a francouzští emigranti se dohodli na společném vojenském, zásahu. Aby se tomuto předešlo vyhlásilo na jaře roku 1792 Zákonodárné shromáždění válku Rakousku. Pařížský lid nedůvěřuje Zákonodárnému shromáždění a proto si volí ústřední výbor Komunu Paříže, zárodek nové revoluční moci.
10.8.1792 vypuklo povstání pařížského lidu. Ozbrojení Pařížané dobyli královský palác. Zákonodárné shromáždění zbavilo krále moci a na nátlak vítězné Komuny byla královská rodina uvězněna. Monarchie byla svržena a tím skončilo první období francouzské revoluce, které začalo 14.července 1489 dobytím Bastily.
Po pádu krále se zvětšil vliv Pařížské Komuny a Robespiera. Mezi tím však pruská armáda postupuje do Francie a chce osvobodit krále a kontrarevolucionáře. 20.9.1792 došlo k bitvě u Valmy, kde Francie Prusko porazila.
21.9.1792 je Zákonodárné shromáždění nahrazeno Konventem a Francie je prohlášena republikou. Jakobíni žádají prohloubení revoluce a ostrý přístup ke škůdcům země. S tím nesouhlasí girondisté. V tomto období Konventu převažuje vliv girondistů. Jakobínům se podařilo prosadit popravu královské rodiny v lednu 1793.
Na další vývoj Francie měl velký vliv nedostatek životních potřeb a zvláště potravin. Girondisté tak vymohli zákon o volném prodeji obilí, z čehož vzniklo velké zdražení. Jakobíni naopak prosadili zákon o maximálních cenách potravin. Girondisté se snaží zbavit vlivu jakobínů a odstranit. Pařížský lid ozbrojeným povstáním 31.5.1793 maří plány girondistů.
Obchodní a průmyslová buržoazie je poražena a tím končí druhé období francouzské revoluce.
V červnu 1793 se vedoucí stranou Konventu stali jakobíni. Byli podporováni městskou a vesnickou chudinou. Jakobíni vypracovali novou ústavu. Francie byla republikou a všichni muži od 21 let měli hlasovací právo. Ústava však nevešla v platnost, protože doba vyžadovala silnou diktaturu a mimořádné prostředky. Mimořádným prostředkem byl VÝBOR PRO OBECNÍ BLAHO. Byl zvolen Konventem a v čele byl Robespiere. Dalšími orgány státní správy byly VÝBOR PRO VEŘEJNOU BEZPEČNOST a REVOLUČNÍ TRIBUNÁL. Ten trestal zrádce. Síla jakobínů byla v jejich spojení s lidem. Všechny feudální povinnosti byly zrušeny bez náhrad. Obecní půda byla rozdělena rovným dílem mezi rolníky. Všemi opatřeními se zlepšilo postavení lidu. Po vítězství nad vnitřním i vnějším nepřítelem se mezi jakobíny projevily hluboké vnitřní rozpory. Buržoazie a statkáři stojí proti drobné buržoazii a městské a venkovské chudině. Jakobíni nemohou požadavky plnit a ztrácejí podporu lidu. V samém jakobínském klubu bylo zorganizováno spiknutí. V červenci 1794 byl Robespiere se svými druhy v Konventu zatčen. O několik dní později byl popraven. A to je konec třetího období francouzské revoluce.

VÝZNAM REVOLUCE:

  • Zničila feudalismus
  • Uvolnila cestu kapitalistické výrobě
  • Zavedla nový politický řád
  • Ustavila první vládu buržoazie v Evropě

Hodnocení referátu Velká francouzská revoluce

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  13 792×
  1011 slov

Komentáře k referátu Velká francouzská revoluce

Hanesa
učitelka vysvětluje.. nechápu.. přečtu si tohle a je mi vše jasný.. díky.! :D :D