Kartágo

V roce 841 př.n.l. založili féničtí vystěhovalci, z města Tyru, na pobřeží Severní Afriky, dnešního Tunisu, město, které pojmenovali Nové Město neboli Kart Hadašt, z něhož později vznikl název Kartágo. V průběhu 6. století př.n.l. se Kartágo postupně změnilo v mocné město, které mělo vybudováno válečné loďstvo, uměle založené přístavy a řada kolonií. V této době, nazývanou dobou rozkvětu Kartága, usilovali o dominantní postavení ve Středomoří Řekové a podnikali na Kartágo neúspěšné nájezdy. Daleko obávanějším protivníkem se stal později vzmáhající se Řím, který ve třech punských válkách Kartagince porazil. Nakonec v roce 146 před n.l. slavné město zničil a srovnal se zemí římský vůdce Publius Cornelius Scipio mladší.Za vlády Caesara bylo město opět obydleno a znovu se stalo hlavním městem, tentokrát římské provincie Afriky a třetím nejdůležitějším městem římské říše po Římu a Antiochu. V polovině 5. století n. l. jej ničily nájezdy Vandalů a v 7. století jej úplně zničili Arabové. Sloupy i jiné prvky z pobořených svatyň a občanských budov ze staré doby použili Arabové k výstavbě města Tunisu.Archeologickými vykopávkami byly odhaleny domy, obchody i jiné budovy pocházející z 2. nebo 3. století př.n.l. Většinu z nich si dnes můžem prohlédnout - například amfiteátr, základy zdí lázní Antonia Pia a řadu vil. Kartágo bylo chráněno z jedné strany mořem s obchodním a válečným přístavem a z druhé vysokou hradbou. Město uzavíralo ve svém středu mocný hrad na pahorku Byrsa.Kartágiňané z afrického území získávali obilí, z vnitrozemí dostávali slonovou kost, zlato, stříbro i některé další kovy, cín z Británie, stříbro a měď z Hispánie, vyváželi víno, drahé tkaniny a oděvy a zprostředkovali ve Středomoří i prodej jantaru. Po celou dobu své samostatnosti představovalo Kartágo městský stát s oligarchickým zřízením. Trvalým představitelem svrchované politické moci kartáginského státu byl senát. Měl patrně 300 členů a jeho čelní představitelé vytvářeli radu, složenou ze 30 členů a disponující zvláštní mocí v oblasti legislativy.Význačnou roli v životě Kartága hrálo náboženství , které tyrští kolonizátoři přinesli ze své fénické vlasti i do nově založeného města. Podle zakořeněné starověké víry bylo nutno získávat přízeň bohů nebo usmiřovat jejich hněv oběťmi. Za nejúčinnější způsob se v Kartágu pokládalo upálení dětí z urozených rodin, k němuž Kartágiňané sahali vždy v dobách vážného nebezpečí. Obětištěm byla svatyně bohyně Tanit a boha Baala-Ammóna. Tento tzv. tofet byl prozkoumán archeologicky, přičemž byly objeveny i pozůstatky dětí, obětovaných božstvům.

Hodnocení referátu Kartágo

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  2 399×
  397 slov

Komentáře k referátu Kartágo